I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Už jsme si řekli, že nezabavitelná částka na samotného povinného dlužníka činí nově 6428,67 Kč. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu (tedy zejména děti, ale také manžela, i když má vlastní příjem, ale ne na dítě, jestliže je nařízena exekuce právě pro placení výživného na ně) činí 1607,17 Kč. Součet těchto částek je nezabavitelným minimem, které vždycky musí zůstat dlužníkovi, exekutor na něj nikdy nedosáhne. Čtěte podrobnosti: Od výplaty za leden 2019 zůstane dlužníkům v exekuci více peněz
Pokud z čisté dlužníkovy mzdy zbude po odečtení nezabavitelného minima ještě 9643 Kč nebo méně, tato částka se rozdělí na třetiny, po maximálně 3214 Kč. (Zbytek už plně propadá ve prospěch věřitelů.) Jedna třetina peněz zůstane dlužníkovi, jedna připadne na uspokojování přednostních pohledávek (dluhů), a pokud takové dlužník nesplácí, tak mu peníze zůstanou, a třetina připadne na placení nepřednostních pohledávek.
Částka zbytku čisté mzdy přesahující hranici 9643 Kč se sráží, jak už bylo naznačeno, bez omezení ve prospěch věřitelů. Mechanismus srážek ze mzdy jsme připomněli v předchozí části textu. Rozdělení čisté mzdy dlužníka na to, co mu zůstane, a co naopak připadne věřitelům, zachycuje následující schéma.
| Co zůstává povinnému dlužníkovi | Co připadá oprávněným věřitelům | ||||||
| Celková nezabavitelná částka | Čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek | ||||||
| Na samotného povinného dlužníka | Na manžela nebo manželku | Na vyživovanou osobu (dítě) | max. 9643 Kč | zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky a 9643 Kč | |||
| 6428,67 Kč | 1607,17 Kč | 1607,17 Kč | max. 3214 Kč | max. 3214 Kč | max. 3214 Kč | ||
| připadne povinnému dlužníkovi | připadne na přednostní pohledávky, jinak připadne povinnému dlužníkovi | připadne na nepřednostní pohledávky a případně na přednostní pohledávky | připadne na přednostní pohledávky a případně na nepřednostní pohledávky | ||||
Ministerstvo spravedlnosti však usiluje o změnu spočívající v tom, aby částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (po odečtení nezabavitelných částek), byla vyšší, a to nikoliv jen součtem částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení (jak jsme si její výpočet přiblížili již v předchozích dvou dílech), nýbrž dvojnásobkem součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení – čili aby byla dvojnásobná než dosud.
ZMĚNY A NOVINKY 2019
Co se změní pro zaměstnance, seniory nebo zaměstnavatele v roce 2019
Jestliže se změnu podaří realizovat (ministerstvo navrhuje účinnost od 1. července 2019), znamenalo by to, že by povinným dlužníkům, jejichž čistá mzda je po odečtení nezabavitelné částky vyšší než součet životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů bydlení, zůstávalo více prostředků. Parametry srážek by se tak letos změnily ještě jednou, jak naznačuje tabulka.
Dlužníkům, jejichž mzda je podrobena exekučním srážkám a jejichž čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek činí více než 9643 Kč, by zůstalo více prostředků, a to zjednodušeně řečeno
- jestliže činí po odečtení nezabavitelných částek více než 19 286 Kč, navíc 3214 Kč, pokud je jim sráženo pro přednostní pohledávky, nebo
- navíc 6428 Kč, pokud jej jim sráženo jen pro nepřednostní pohledávky.
Rozložení (odlišení) toho, co by nově zůstávalo z čisté mzdy povinným dlužníkům a co by připadalo oprávněným věřitelům, naznačuje další schéma:
| Co by nově zůstávalo povinnému dlužníkovi | Co by nově připadalo oprávněným věřitelům | ||||||
| Celková nezabavitelná částka | Čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek | ||||||
| Na samotného povinného dlužníka | Na manžela nebo manželku | Na vyživovanou osobu (dítě) | max. 19 286 Kč | zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky a 19 286 Kč | |||
| 6428,67 Kč | 1607,17 Kč | 1607,17 Kč | max. 6428 Kč | max. 6428 Kč | max. 6428 Kč | ||
| připadne povinnému dlužníkovi | připadne na přednostní pohledávky, jinak připadne povinnému dlužníkovi | připadne na nepřednostní pohledávky a případně na přednostní pohledávky | připadne na přednostní pohledávky a případně na nepřednostní pohledávky | ||||
Nepomůže to dlužníkům s nižším příjmem (dlužníkům, jejichž zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek činí 9643 Kč a méně), ale jen dlužníkům s vyšší mzdou.
Změnu si vysvětlíme na příkladu 2 ženatých zaměstnanců se 2 dětmi, proti nimž je nařízena exekuce jak pro přednostní pohledávku (co jsou přednostní pohledávky, jsme uvedli v druhé části), tak pro nepřednostní pohledávku. Jeden však pobírá čistou mzdu 19 000 Kč, kdežto druhý 30 000 Kč. Nezabavitelné minimum mají stejné, a to 6428,67 Kč na samotného dlužníka a 3 x částku na vyživované osoby 1607,17 Kč, tedy celkem 11 251 Kč. U prvního dlužníka zbývá z čisté mzdy 7749 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 2583 Kč.
Jedna třetina této částky zůstane dlužníkovi, jedna třetina připadne na uspokojení přednostní pohledávky a jedna třetina na uspokojení nepřednostní pohledávky. Na tom se v r. 2019 nic nezmění. Jenomže druhému dlužníkovi zbývá po odečtení nezabavitelného minima 11 251 Kč částka 18 749 Kč. 9643 Kč se rozdělí tak, že jedna třetina 3214 Kč připadne na uspokojení přednostních pohledávek, další třetina 3214 Kč na placení nepřednostních pohledávek a poslední třetina 3214 Kč a rozdíl 1 Kč zůstane dlužníkovi. Zbytek 9106 Kč rovněž bude plně podroben exekučním srážkám.
Jenže po popsané plánované legislativní změně se na třetiny rozdělí celá částka zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek, tedy oněch 18 749 Kč. 6249 Kč připadne na přednostní pohledávku, 6249 Kč připadne na nepřednostní pohledávku a 6249 Kč a rozdíl 2 Kč zůstane dlužníkovi.
Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.
