Hlavní navigace

Ochrana zaměstnanců v exekuci vzrostla a zvýší se letos ještě jednou

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Nezabavitelné minimum při exekučních srážkách ze mzdy je pro rok 2019 vyšší. Jde o peníze, na které exekutor, respektive věřitelé, sáhnout nikdy nemůže. Projděte si kompletní pravidla.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Minule jsme si napsali, jak vysoká je nová nezabavitelná částka na samotného povinného dlužníka a jak vysoká je na jím vyživované osoby. Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

(Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.)

Součet všech těchto nezabavitelných částek je minimem, které vždycky, bez ohledu na výši při exekuci vymáhaných a uspokojovaných dluhů, musí zůstat povinnému dlužníkovi. Na ně exekutor, resp. věřitelé, sáhnout nikdy nemůže. Pravda, také to nejsou nijak vysoké částky.

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek:

  1. Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 12 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6428,67 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1607,17 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmí být sraženo 9643,01 Kč, čili po zaokrouhlení 9644 Kč. 
  2. Pokud by se (v příkladu 1) uvedený zaměstnanec dosahující tam uvedené výše příjmu vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy (základní) nezabavitelná částka (po zaokrouhlení výsledku) 12 857,35 Kč (6428,67 Kč + 4 x 1607,17 Kč), na 12 858 Kč přesáhne skutečný čistý výdělek (12 000 Kč). 

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující (základní) nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). 

Jak se srážky provádějí:

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Co se změní pro zaměstnance, seniory nebo zaměstnavatele v roce 2019

Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka.

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9643 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9643 Kč je 3214 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.)

Částka přesahující hranici 9643 Kč se srazí bez omezení.

1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).

2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.

3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.

Částka přesahující hranici 9643 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte k 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9643 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi). Situaci shrnuje následující schéma:

Co zůstává povinnému dlužníkovi Co připadá oprávněným věřitelům
Celková nezabavitelná částka Čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek
Na samotného povinného dlužníka Na manžela nebo manželku Na vyživovanou osobu (dítě) max. 9643 Kč zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky a 9643 Kč
6428,67 Kč 1607,17 Kč 1607,17 Kč max. 3214 Kč max. 3214 Kč max. 3214 Kč
připadne povinnému dlužníkovi připadne na přednostní pohledávky, jinak připadne povinnému dlužníkovi připadne na nepřednostní pohledávky a případně na přednostní pohledávky připadne na přednostní pohledávky a případně na nepřednostní pohledávky

Přednostní pohledávky 

Přednostními pohledávkami přitom jsou:

a) pohledávky výživného;

b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;

c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;

d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,

f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,

h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Od kdy nová pravidla

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2019, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2019, zatímco mzda za měsíc prosinec 2018, vyplácená v lednu 2019, bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek, jak jsme o tom psali ve 3 na sebe navazujících článcích:

Zvýší se ochrana dlužníků?

Jak vidno, má-li někdo tzv. obstavený plat, tedy jsou-li na jeho mzdu nebo obdobný příjem nařízeny exekuční srážky, mnoho mu toho nezbude. Ministerstvo spravedlnosti proto navrhuje změnu, aby povinným dlužníkům zůstávalo více peněz. Nebude to závratná částka, ale jejich ne vždy lehká situace by se mohla změnit k lepšímu. O tom napíšeme příště.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).