Hlavní navigace

Kupředu růst cen, zpátky ani krok (KOMENTÁŘ)

3. 8. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ač se naší ekonomice daří, zahraniční zboží budeme nakupovat pořád draze. Vývoj měny neurčuje trh, ale pocity centrálních bankéřů.

Článek je názorovým vyjádřením autora a nemusí odpovídat názorům celé redakce serveru Měšec.cz. 

Etudy devizových intervencí znovu pokračují. Česká národní banka po devizových intervencích v roce 2013 znovu zakročuje, jelikož spekulanti testují ochotu České národní banky bránit kurz 27 Kč za euro. Česká národní banka však vytváří nové koruny a tím oslabuje měnu.

 Koruna nám lehce oslabila z 27,00 na 27,12 CZK/EUR. Obchodníci hlásí, že jsou na trhu aktivní londýnské banky. Podle mě však skrze londýnské banky obchoduje ČNB. Na trhu tak nejspíš probíhají skryté intervence, uvedl Vladímir Pikora, ekonom Next Finance na svém facebookovém profilu. Místo tržního kurzu, který by byl odrazem nabídky a poptávky, dochází k tomu, že ČNB hraje se spekulanty hru na kočku a na myš.

ING Banka se pokusila propočítat, kolik ČNB musela vydat na devizových intervencích. Na základě našeho hrubého výpočtu vyplývá, že ČNB za poslední dva týdny intervenovala k obraně kurzového závazku zhruba kolem 15 mld. Kč. Uvedená suma vychází z objemu peněz tuzemských bank uložených u ČNB. Přesnější informace se dozvíme až následující týden, kdy bude zveřejněna statistika devizových rezerv, uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Výpočet se opírá o celkovou sumu korun, kterou tuzemské banky drží u ČNB, a to v rámci  svých celkových rezerv a stažené likvidity ze strany ČNB formou depozitní facility a repo operací. Čtěte náš seriál na téma devizových intervencí. 

Intervence možná budou pokračovat i celý rok 2016

Co je také důležité je to, že ČNB varuje, že se intervenční režim možná také prodlouží To, že se kurz přimkl k hladině 27 korun za euro dřív, než předpokládala naše stávající prognóza, je faktor směřující k nižší inflaci v příštím roce. Ano, kurz se vlastně stal protiinflačním faktorem a to bankovní rada v červnu konstatovala a svým způsobem to může vést k potřebě držet kurzový závazek i o něco déle, uvedl ředitel měnové sekce ČNB Tomáš Holub s tím, že prognóza počítá s využíváním kurzového nástroje až do konce roku 2016.

Držet kurz v současné době, kdy je v EU ekonomický růst nejsilnější, považuje Eva Zamrazilová, která je hlavní ekonomkou České bankovní asociace a bývalou členkou bankovní rady ČNB, za nesmyslné: Prodlužování kurzového závazku probíhalo za paradoxních podmínek nad očekávání rychle rostoucího hospodářství, a přesto se stále vzdalujícího inflačního cíle. Čím déle platí kurzový závazek, tím vyšší bude rozdíl mezi uměle oslabovanou hodnotou měny a jejím tržním fundamentem a tím obtížnější bude exit, respektive tím vyšší budou rizika a nejistoty s ním spojená. Česká měna bude v polovině roku 2016 oproti své reálné hodnotě s největší pravděpodobností podhodnocena minimálně o tři koruny, uvedla Zamrazilová pro Týden.cz.

Fakta tak ukazují, že ČNB nenabízí žádné logické směřování, vše je založené na subjektivních pocitech. Potvrzují to také slova guvernéra ČNB Miroslava Singera ze začátku května ohledně podmínek ke konci devizových intervencí: Toto je subjektivní konstatování, podmíněné stavem mysli bankovní rady, uvedl Singer a dodal: Byly centrální banky, které si takové podmínky pro ukončení stimulačních opatření dávaly. Říkaly, že změna přijde, až bude nezaměstnanost na takové úrovni a růst mezd na onaké. Podle mě to takhle nejde.

Hrozí koruně švýcarský scénář?

Před čím také ekonomové varují je to, že koruně může hrozit švýcarský scénář. Švýcarská národní banka totiž na posilování své měny zareagovala připnutím měny ke kurzu 1,2 franků za euro. Tento kurz se udržel přibližně rok a půl s tím, že udržování tohoto kurzu bylo stále nákladnější. Přitom švýcarská ekonomika nevykazovala světoborné výsledky, v roce 2014 zdejší hospodářství vyrostlo jen o 1,5 %. Důvodem však, proč investoři nakupovali švýcarský frank, byly devizové intervence a uvolněná měnová politika Evropské centrální banky.

U nás je nejen situace podobná, ale možná dojde ještě k prudšímu růstu koruny než v případě švýcarského franku. Česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v celé Evropě. V prvním pololetí letošního roku vzrostla ekonomika o 3,8 % HDP s tím, že v tomto roce Ministerstvo financí předpokládá růst o 3,9 %. Růst by měl sice v roce 2015 zpomalit na přibližně 2,5 % HDP, i tak nám tento růst můžou některé evropské země závidět. Co je ale důležité je také to, že roste výrazně sektor maloobchodu, lidé jsou optimističtější, což se projevuje na tom, že se nebojí.

Někteří analytici se totiž domnívají, že kdyby devizové intervence nebyly, měli bychom korunu podstatně silnější: Pokud by ČNB neintervenovala, koruna by měla sklon směřovat hlouběji pod 27 korun za euro. Osobně odhaduji, že kdyby v listopadu 2013 ČNB neodstartovala intervenční režim, koruna by se dnes nacházela někde u 24 korun za euro. Vedle makroekonomických dat tlačí kurz k posílení ještě fakt, že ČR není součástí eurozóny, což v dobách zvýšeného napětí (jako třeba v souvislosti s Řeckem) tlačí na posilování ne-eurových měn typu libra, frank nebo koruna, které mohou být vnímány jako bezpečný přístav, uvedla Markéta Šichtářová, analytička NEXT FINANCE.

Obrovská nejistota a zdražování

Nyní máme skutečnou situaci, kdy po uvolnění kurzu může koruna výrazně posílit. Druhé pololetí 2016, kdy by měly intervence skončit, bude ve známce nejistoty. Mají exportéři svůj kurz zafixovat nebo raději ještě počkat, protože národní banka závazek prodlouží? Místo tržního prostředí, kde kurz skutečně posiluje, může dojít k prudkému posílení během jednoho dne i o více než 10 %.

dan_z_prijmu

Pro velké firmy současné nastavení koruny vytváří stav, kdy můžou výhodně exportovat, problém však nastane v případě technologických investic. Jelikož jsou technologie většinou nakupovány v zahraniční, budou investice utlumeny. Devizové intervence tak vytvořily falešnou iluzi levné ekonomiky (montovny), kde se exportérům nevyplatí investovat. Pro obyčejné spotřebitele to znamená, že více vydají za pohonné hmoty či za elektroniku. ČNB chce totiž zvýšit inflaci zpátky k 2procentnímu inflačnímu cíli. Čtěte také: Kovanda: Pohonné hmoty a elektronika podraží (ROZHOVOR)

Je nutné také připomenout, jak bolestivé bylo, když se koruna v 90. letech odpoutala od fixního kurzu. Tehdejší premiér Václav Klaus neúspěšně tlačil na radu ČNB, aby kurz uvolnila. To se stalo v roce 1997, kdy však ekonomika byla nejen přehřátá z důvodů úvěrové expanze, také investory chytala panika z asijské krize, což se promítlo do koruny, která prudce propadla. ČNB ji tehdy bránila, ale za cenu prudkého zvýšení úrokových sazeb, které poslalo ekonomiku do recese a vytvořilo obrovské ztráty v bankách. Ukázalo se, že fixní kurz může přinést obrovskou hospodářskou nestabilitu, protože dochází k tomu, že se ekonomika přizpůsobuje nereálnému kurzu, který neodpovídá hospodářské situaci v dané zemi. Místo toho, abychom se poučili a fixní kurz měny už navždy zmizel v propadlišti dějin, znovu se k němu vracíme. Poděkujme znovu ČNB. Čtěte také: Státní banka povede k morálnímu hazardu a ohrožení celého bankovního sektoru

Jaký je váš názor na devizové intervence ČNB?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).