Přijímat vždy vše bez výhrady, i když třeba vnitřně nesouhlasíme, se nemusí vyplatit. Ať už jsme v bance a vyjednáváme novou sazbu úvěru, nebo v pojišťovně s likvidátorem řešíme výši plnění nebo na úřadu diskutujeme nad výsledkem nějakého řízení. O tom, že se vyplatí stát si za svým, se přesvědčil nedávno i muž, kterému díky zásahu ombudsmana stát na invalidním důchodu doplatil čtvrt milionu korun.
S Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) se přel o to, jaký stupeň invalidního důchodu má mít a od kdy měl být přiznaný. Stěžovatel s invalidní penzí prvního stupně se domníval, že plní podmínky pro druhý stupeň a že mu měl být invalidní důchod přiznán dříve.
Když se obrátil na ombudsmana, ten pak upozornil ČSSZ, že její posudky o invaliditě neobsahují dostatečné odůvodnění. ČSSZ pak ještě během jeho šetření iniciovala kontrolní provedení prohlídky a vydala nový posudek. V něm konstatovala, že muž byl skutečně invalidní ke dřívějšímu datu (na vyšší stupeň invalidního důchodu ale ani podle nově provedené lékařské prohlídky neměl nárok). ČSSZ mu tak nakonec navýšila invalidní důchod a zpětně doplatila na ušlé dávce 268 124 Kč.
Pro získání invalidního důchodu je důležitý posudek od lékaře. Ten ho musí přesvědčivě odůvodnit a určit okamžik vzniku invalidity, který je pak klíčový pro nárok na důchod. Od toho se odvíjí také jeho výše. Podle posudku se následně určuje období, ve kterém se zjišťuje potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod. Datum musí být proto řádně odůvodněno a stanoveno co nejpřesněji k okamžiku, kdy se pracovní schopnost člověka snížila až na stupeň odpovídající invaliditě. Tak tomu v případě stěžovatele nebylo,
popsal ombudsman Stanislav Křeček s tím, že zde šlo hlavně o zajištění nové lékařské prohlídky, která lékaři poskytne dostatek potřebných informací. Ten se pak následně vypořádal se všemi námitkami od stěžovatele a došlo k vydání nového posudku.
Jak probíhá posuzování invalidity?
Informace k nároku na invalidní důchod stanovuje zákon o důchodovém pojištění.
Invalidní důchod rozlišujeme podle zjištěného stupně invalidity na důchod prvního, druhého a třetího stupně, podle poklesu pracovní schopnosti (pokles o 35 % – 49 % = invalidita I. stupně, o 50 % – 69 % = invalidita II. stupně a o 70 % a více = invalidita III. stupně).
Kromě potřebné doby pojištění (nezjišťuje se jen když invalidita vznikla pracovním úrazem či nemocí z povolání nebo před 18. rokem) je pro přiznání invalidního důchodu podmínkou posouzení zdravotní stavu a zjištění invalidity.
Žádáte-li o invalidní důchod poprvé, posuzuje se invalidita při tzv. zjišťovací lékařské prohlídce. Pokud máte invalidní důchod už přiznaný, posuzuje invaliditu (přesněji zda a jak se změnil zdravotní stav, pracovní schopnost, případně stupeň invalidity) lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPSZ) při kontrolní lékařské prohlídce. Na jejím základě pak může být stupeň invalidity snížen, zvýšen nebo lékař může dojít i k závěru, že pokles pracovní schopnosti už neodpovídá invaliditě. Přiznání invalidního důchodu tedy nemusí být trvalé, pokud se zdravotní stav změní k lepšímu.
Žádost o důchod podávají občané sami, ideálně by tak měli činit po konzultaci se svým lékařem. Právě na základě žádosti začíná proces posuzování invalidity, kdy ošetřující lékař zpracuje podklady o zdravotním stavu a žadatel následně úřadu předloží také relevantní lékařské zprávy a nálezy a profesní dotazník (informace o kvalifikaci, době a druhu vykonávaných činností). Posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař (IPZS),
vysvětluje ČSSZ na svém webu s tím, že ten vychází z dostupné dokumentace.
Informace o invaliditě a jejím posuzování pro účely invalidního důchodu najdete na webu IPZS.
Výsledkem je pak posudek o invaliditě, postoupený spolu s žádostí ústředí ČSSZ, které má kompetenci rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. IPZS posudek posílá do 7 dnů od jeho vypracování také žadateli. Posudek je jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod a že nárok na invalidní důchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou,
upozorňuje ČSSZ.
Úřad má na vyřízení žádosti lhůtu 90 dnů. O přiznání důchodu pak ČSSZ zašle písemné rozhodnutí. V něm najdete informace:
- od jakého data byl důchod přiznán,
- v jaké výši byl důchod přiznán,
- o přehledu dob pojištění a výdělků, které byly pro tento důchod započteny (tzv. osobní list důchodového pojištění).
Pokud byste nesplnili podmínky pro nárok, zašle vám úřad rozhodnutí o zamítnutí žádosti, kde specifikuje důvody.
PODCAST: Co udělat, abyste dosáhli na co nejvyšší penzi
Co dělat, když nesouhlasíte?
Nesouhlasíte-li s rozhodnutím ČSSZ, můžete proti němu podat písemné námitky do 30 dnů ode dne, kdy vám bylo doručeno. Namítat můžete buď přímo u ČSSZ nebo Územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ). V námitce musíte uvést, které rozhodnutí napadáte, v čem spatřujete jeho nezákonnost a čeho se domáháte. V rámci řízení o námitkách můžete také požadovat přezkoumání zdravotního stavu (pak je vhodné doložit nové lékařské zprávy).
ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit
, popisuje ČSSZ s tím, že o námitkách rozhoduje do 60 dnů (dle složitosti). Pokud má rozhodnutí vyplynout i z posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se lhůta o dalších 60 dnů.
Nad rámec uvedeného se lhůta prodlužuje též o dobu, po kterou probíhá šetření rozhodných skutečností, např. u zaměstnavatelů, jiných správních orgánů či cizích nositelů pojištění. Lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách tedy nelze vždy přesně předem určit a její celková délka záleží na okolnostech konkrétního případu,
upřesňuje úřad.
Pokud nesouhlasíte ani s výsledkem námitkového řízení, můžete podat správní žalobu (rozhodnutí v námitkovém řízení je nezbytné, aby se věcí mohl soud zabývat). Pro účely soudního řízení obvykle posudek vypracovává posudková komise ministerstva práce.
ČLÁNKY DO MAILU