Hlavní navigace

Kolik peněz jste svými hlasy ve volbách poslali politickým stranám? A ještě budete posílat?

15. 10. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos Inc.
Kandidující strany dostanou příspěvky za hlasy na volební náklady. Které? Ty úspěšné i příspěvek na získané mandáty čili na poslance a na stranickou činnost. Kolik je to peněz? A co všechno ještě stát stranám platí?

Odpovědi na položené otázky najdete v zákonu o sdružování v politických stranách a ve volebním zákoně o volbách do Parlamentu České republiky, to vše samozřejmě ve spojení s aktuálními volebními výsledky.

Nemusíte samozřejmě nic vyhledávat, vše, nebo aspoň většinu jsem pro vás vybral a spočítal. Aby toho nebylo moc, vynechám problematiku eurovoleb. Uvidíte ale, že jde o hodně peněz. Že se vyplatí být politikem a nemusí jít jen o poslanecké platy či další výhody, náhrady nebo o platy třeba zastupitelů krajských zastupitelstev a rad apod.

Jaké se vyplácejí příspěvky stranám? Ani netušíte… Koruna ke koruně či spíše milion k milionu

Politická strana nebo hnutí mají za podmínek stanových zákonem nárok na tyto státní příspěvky:

příspěvek na činnost, který zahrnuje

  1. stálý příspěvek,
  2. příspěvek na mandát,
  3. příspěvek na podporu činnosti politického institutu,
  4. příspěvek na úhradu volebních nákladů.

Proč stále rozlišovat strany a hnutí? Doba Občanského fóra snad už dávno minula

Zákon stále rozlišuje strany a hnutí, což je pozůstatek (relikt) již hluboké minulosti. Tohle se vymyslelo kvůli Občanskému fóru (OF) a dalším subjektům, ale copak je nějaký skutečný rozdíl mezi stranou a hnutím?

Účelové volební heslo z roku 1990 Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny. je už snad překonané. Nehledě na to, že právě OF se rozdělilo na Občanské hnutí (kdo si na něj ještě pamatuje?) a stranu – Občanskou demokratickou stranu (ODS), nejstálejší a nejúspěšnější politický subjekt po roce 1989. Oficiálně je nyní hnutím kupř. ANO (ANO 2011, resp. Asociace nespokojených občanů) nebo SPD (Svoboda a přímá demokracie). Vidíte nějaký faktický rozdíl v jejich působení od stran, třeba ODS, KDU-ČSL, ČSSD, KSČM?

Příspěvek na úhradu volebních nákladů

Příspěvek na úhradu volebních nákladů se poskytuje pouze za výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč.

Tento příspěvek proto láká i různé recesisty, kterým vůbec nejde o politiku, ale právě jen o státní peníze. Vznikají rovněž různé podnikatelské projekty vydávající se za politické strany či hnutí. Nebudu jmenovat, nechci se s nikým soudit za údajnou pomluvu, ale jistě si vzpomenete na příklady z minulosti i současnosti. Pak politické subjekty sice politickou činnost reálně vykonávají, ale hlavním účelem není ovlivňovat chod věcí veřejných, politická činnost, ale právě získávání peněz.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) získala ve volbách do PS konaných dne 8. a 9. října 2021 1 493 905 hlasů, takže krát 100 je to za 149 390 500 Kč.

ANO má zisk 1 458 140 hlasů × 100 = 145 814 000 Kč.

Koalice Pirátské strany a Starostů a Nezávislých dostala 839 776 hlasů, takže dostane 83 977 600 Kč.

Svoboda a přímá demokracie zaznamenala 513 910 hlasů, což představuje 51 391 000 Kč.

Na příspěvek dosáhly tedy 4 kandidující subjekty, ale protože jde i o koalice, tak 7 stran nebo hnutí, které zasednou v Poslanecké sněmovně.

Příspěvek však získají i mimoparlamentní strany:

PŘÍSAHA – občanské hnutí Roberta Šlachty volilo 251 562 občanů, takže má nárok na 25 156 200 Kč.

ČSSD za 250 397 hlasů dostane 25 039 700 Kč.

KSČM volilo 193 817 lidí, takže má nárok na 19 381 700 Kč.

Trikoloru, Svobodné a Soukromníky čeká za 148 463 hlasů 14 846 300 Kč.

A další kandidující subjekty jako Volný blok, Zelení aj. už nedosáhli potřebného počtu hlasů a mají smůlu.

Ani politické podnikání není pro malé subjekty bez rizika

Dlužno však dodat, že každé podnikání, a tedy i to politické, má svá rizika. Kandidující subjekt nemusí 1,5 % hlasů získat a pak tratí: Politická strana, politické hnutí nebo koalice totiž musí naopak státu před volbami zaplatit 19 000 Kč, a to za každý volební kraj, v němž podává kandidátní listinu, v němž tedy kandiduje, účastní se voleb. Někdy se tomuto příspěvku říká volební kauce nebo poplatek za tisk volebních lístků.

Stálý (každoroční) příspěvek na činnost politické strany

1,5 % zisku hlasů je tedy první hranicí finanční úspěšnosti. Druhou hranicí je pak ve volbách do Poslanecké sněmovny zisk 3 % hlasů. Nárok na stálý příspěvek totiž vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů.

Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) si tak každoročně rozdělí, stejně jako koalice Pirátů a Starostů a nezávislých, maximálních 10 milionů korun.

Na stejné peníze má nárok i ANO a SPD, 10 milionů korun.

Na příspěvek v nižší výši pak mají nárok i neparlamentní subjekty Přísaha Roberta Šlachty a dvě další ve volbách neúspěšné strany ČSSD a KSČM.

Příspěvek na mandát

Příspěvek na mandát už se netýká jen voleb do Poslanecké sněmovny. Stát je velkorysý a pomáhá stranám i s náklady na volby senátní a krajské. Nárok na příspěvek se získává na mandát poslance, senátora, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy. (Přesnou formulaci pro právníky nebo hnidopichy, s níž obyčejné lidi nebudu pro její krkolomnost zatěžovat, najdete v § 20 odst. 4 zákona o politických stranách.)

Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) tak každým rokem dostane za 71 mandátů v Poslanecké sněmovně 63 900 000 Kč, které si nejspíš rozdělí přesně podle mandátů, které připadly jednotlivým stranám.

Podobně jako Piráti a Starostové a nezávislí si rozdělí mezi sebou za 37 mandátů 33 300 000 Kč.

ANO bude dostávat každý rok 64 800 000 Kč za 72 mandátů.

SPD bude dostávat každoročně 18 000 000 Kč za 20 mandátů.

Příspěvek se nemění a zůstává stejný podle volebních výsledků, i když třeba poslanec stranu opustí (jako třeba v minulém volebním období kupř. SPD poslanec Volný) nebo do strany přistoupí (poslanec Foldyna přešel do SPD z ČSSD). V prvém případě zůstaly peníze za Volného mandát SPD a ve druhém za Foldynův ČSSD.

Není těch příspěvků trochu moc?

Popravdě řečeno, nejsem velkým příznivcem příspěvků politickým stranám a hnutím. Mají prý podporovat politickou soutěž a demokracii a především zamezit korupci, placenému lobbingu atp. Myslíte snad, že se to v praxi daří? Politici nejsou upláceni? Kdo tomu věří? Strany nejsou ovlivňovány či řízeny kmotry? Nejsou strany sponzorovány?

Což takhle kdyby strany prokázaly svou schopnost řídit věci veřejné, třeba stanovovat rozpočty, získat oprávnění (skutečnou legitimitu k tomu) určovat lidem a podnikatelům pravidla tím, že se samy o sebe dokáží postarat? Možná bych nebyl proti možnosti politických stran podnikat, jako tomu bylo za tzv. I. (neboli Masarykovy) Republiky československé. Navíc nikdo voličům nebrání svůj oblíbený politický subjekt sponzorovat, přispět mu na volby třeba stokorunou, tisíci korunami. Ale budiž. Můj názor je minoritní.

Abych nebyl tak extrémní, uznal bych příspěvek na úhradu volebních nákladů. A pak ať už se strany starají samy o sebe. Ale i tak, musejí strany rozdávat lidem mnohdy hloupé propagační, reklamní předměty, které pak lidé stejně většinou vyhodí? Neměly by padat spíše argumenty? Neměla by místo dárečků přesvědčovat síla myšlenek? Stejně většina lidí volební noviny nebo leták zahodí – máme sdělovací prostředky, ale především internet a sociální sítě. Není nutno je tisknout, bude se šetřit i papírem.

Příspěvek na činnost politického institutu – slyšeli jste někdy o něm? Ne, tak nyní si o něm přečtete

Ovšem další příspěvek už je hodně zvláštní. Ten už, i když není tak vysoký, vysloveně hodnotím jako rozmazlování politiků a lidí na ně napojených. Jakoby nestačily různé  pochybné neziskovky se zcela nesmyslnou a nepotřebnou náplní činnosti dotované státem! Navíc snad máme různé spolky, veřejné i soukromé školy, tak proč ještě politické instituty? Ale dobře, ať jsou a žijí, ale za své! Ne za peníze daňových poplatníků.

10 % příspěvku na činnost ještě navíc na „politickou školu“

Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího volebního období a která je zakladatelem nebo členem politického institutu. Tento příspěvek smí strana nebo hnutí použít výlučně k hrazení výdajů na činnost politického institutu.

školení prosinec - daně a účetnictví novinky 2022

Příspěvek na podporu činnosti politického institutu činí ročně částku rovnající se 10 % z celkové výše příspěvku na činnost, který náleží straně nebo hnutí. Nechci nikoho urazit tím srovnáním, ale nabízí se asociace – jen připomínám: Dříve narozené ročníky si jistě vzpomenou na Vysokou školu politickou Komunistické strany Československa, nechvalně proslulou tzv. Vokovickou Sorbonu (Vokovice jsou čtvrtí v Praze, kde tato škola sídlila). Tato škola udělovala titul RSDr., oficiálně sice doktor sociálních věd z latinského rerum socialium doctor, ale všeobecně lidmi zvaný „rozhodnutím strany doktor“. Politické strany sice tituly neudělují (ostatně inflace všelijakých rádoby akademických titulů je beztak velká), ale prostor pro obohacování se lidí působících v politice poskytuje.

Nevím jak vy, ale já se nijak zvláště, nijak více než běžný občan o politiku nad rámec legislativy nezajímám – a o jediném pořádně fungujícím (politickém) institutu, o němž jsem slyšel, resp. reálné a smysluplné výsledky jeho práce zaznamenal, je Institut Václava Klause (a říkám to, ač nejsem příznivcem pana ex-prezidenta republiky). Jenže Institutu VK st. se pochopitelně uvedený finanční příspěvek netýká, je to politická instituce, ale není to institut politické strany.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).