Hlavní navigace

Když se schválně „hodíte marod“, můžete přesto dostat výpověď?

1. 8. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Může vám dát zaměstnavatel výpověď v pracovní neschopnosti, protože jste neschopenku vylákali simulováním nemoci a šli jste k lékaři jenom proto, abyste se vyhnuli právě výpovědi?

Soud prvního stupně k návrhu žalujícího zaměstnance rozhodl, že výpověď pro nadbytečnost ze dne 31. 7. 2014, která mu byla doručena dne 15. 8. 2014, je neplatná. A to proto, že zaměstnanec byl v době od 14. 8. 2014 do 18. 8. 2014 v pracovní neschopnosti. Zaměstnanec tak převzal výpověď z pracovního poměru v ochranné době. 

Co je to ochranná doba, kdy a pro jaké případy během ní platí zákaz výpovědi, tedy že vás nesmějí propustit z práce, a jak se vám prodlouží výpovědní doba a celý pracovní poměr, pokud se v ochranné době ocitnete až po obdržení výpovědi, jsme vysvětlili podrobně v článku Na neschopence výpověď dostat nemůžete, i když vám budou tvrdit opak.

Pro informaci o daném případu stačí říci, že je zákoníkem práce zakázáno dát vám výpověď v ochranné době, kdy jste uznáni dočasně práce neschopnými, pokud jste si tuto neschopnost úmyslně nepřivodili nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití návykových látek. A dále také v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení.

O tom, jak je to se zákazem výpovědi, když čekáte na nemocniční léčení nebo operaci, jsme psali v článku Čekáte na plánovanou operaci? Nesmí vám dát výpověď).

Při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba navíc prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

Účelové hození marod je něco jiného?

Na rozdíl od soudu prvního stupně však odvolací soud s poukazem na to, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu, dospěl k tomu, že zaměstnanec svým účelovým postupem vyvolal skutečnost, že mu byla v době doručování výpovědi vystavena pracovní neschopnost, že takový postup nemůže požívat právní ochrany. A tudíž není možno v tomto případě aplikovat ustanovení o ochranné lhůtě (a dodejme o zákazu výpovědi) vyplývající z ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

Akcentoval, že zaměstnanec, který nepochybně věděl o tom, že s ním zaměstnavatel hodlá v blízké době ukončit pracovní poměr výpovědí, v rozporu s dobrými mravy požádal lékaře o vystavení dokladu o pracovní neschopnosti (neschopenku) v době, kdy jej fakticky nepotřeboval, neboť žádnou práci pro zaměstnavatele z důvodu překážek v práci na jeho straně nekonal.

Jinak řečeno zaměstnavateli se zřejmě podařilo soud přesvědčit, že zaměstnanec se prostě hodil účelově marod, jak to ostatně mnozí dělají, právě aby se výpovědi vyhnuli či odsunuli nebo si prodloužili trvání pracovního poměru.

Kdy se prodlužuje výpovědní doba a celý pracovní poměr, jsme psali v článku Kdy vám nemoc prodlouží pracovní poměr? (Příklady).

K čemu slouží ochranná doba?

Případ se dostal k Nejvyššímu soudu, který připomenul, že ochrannou dobou se rozumí období dočasné pracovní neschopnosti, během kterého vám zaměstnavatel nesmí (má výslovně zakázáno) dát výpověď z pracovního poměru. A to i kdyby k ní byly jinak splněny všechny podmínky. Zákoník práce vás tímto způsobem chrání, když se přechodně ocitnete v obtížné životní situaci, v níž byste si jen obtížně mohli hledat jiné zaměstnání. A v níž by rozvázání pracovního poměru pro vás bylo nepřiměřenou tvrdostí.

Rozvázání pracovního poměru v ochranné době je důvodem neplatnosti výpovědi. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď chráněnému zaměstnanci. Zákaz výpovědi v ochranné době působí objektivně a právní následky tohoto zákazu nastávají bez ohledu na to, že ho zaměstnavatel porušil nezaviněně. Pro posouzení platnosti výpovědi z tohoto hlediska je rozhodující stav, který je tu v době, kdy byla dána výpověď, tj. kdy byla výpověď doručena vám.

Ochranná doba vztahující se k dočasné pracovní neschopnosti trvá vždy ode dne, v němž bylo lékařem zjištěno (rozhodnuto), že jste dočasně práce neschopnými. A to i když jste byli uznáni práce neschopnými se zpětnou platností dřívějším dnem. A končí pak dnem, kterým byla dočasná pracovní neschopnost ukončena.

Má být i nepoctivý zaměstnanec chráněn?

V aktuálním rozsudku zabývajícím se popsaným sporem odmítl Nejvyšší soud názor odvolacího soudu, že zaměstnanci, byť mu byla výpověď z pracovního poměru doručena v době, kdy disponoval průkazem pracovní neschopnosti, lze s ohledem na to, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání, a s ohledem na to, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, odmítnout právní ochranu.

Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí podle těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. A zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

NS ČR vyložil, že princip poctivosti a zákaz zneužití práva patří k základním zásadám soukromého práva, které platí rovněž v pracovněprávních vztazích. Jejich obsah není nikde přesně vymezen, vždy záleží na okolnostech konkrétního případu. Poctivost vyjadřuje určitý standard chování v právních vztazích vyžadující čestnost, otevřenost a povinnost brát ohledy na zájmy druhé strany.

Zákaz zneužití práva je jedním z korektivů výkonu subjektivních práv. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či smlouvě, avšak jenž je – zpravidla poměřováno hlediskem dobrých mravů – vzhledem k okolnostem konkrétního případu nepřijatelný.

Lze odůvodnit odepření ochrany?

Při úvaze, zda lze některým z uvedených principů odůvodnit odepření ochrany, kterou vám jako dočasně práce neschopnému zaměstnanci poskytuje zákoník práce, je třeba mít na zřeteli, že slova zakazuje se dát zaměstnanci výpověď jsou pravidly, od kterých není možné se odchýlit. Ledaže by šlo o odchýlení ve váš prospěch.

Uvedené ustanovení přitom spojuje zákaz výpovědi výlučně s objektivní existencí určité situace, bez ohledu na jakékoli subjektivní prvky. Jestliže tedy tato situace, v níž jste chráněni před výpovědí, objektivně nastane, nelze zákaz výpovědi v ochranné době obcházet ve váš neprospěch. A to ani s poukazem na to, že v daném případě je dovolání se zákonné ochrany v rozporu s dobrými mravy, případně že představuje zneužití práva.

skoleni_15_4

Aby nastaly právní následky zákazu výpovědi, je rozhodující pouze to, zda jste byli v době, kdy vám byla doručena výpověď z pracovního poměru, vskutku uznáni dočasně neschopnými práce. K tomu zpravidla slouží doklad o dočasné pracovní neschopnosti vystavený lékařem na předepsaném tiskopisu. V případě pochybností ale není vyloučeno, aby soud tuto skutečnost zjistil i jinak. Například podle okolností konkrétního případu i odborným znaleckým posouzením vašeho zdravotního stavu v rozhodné době. Jste-li v době doručení výpovědi skutečně uznáni dočasně neschopným práce, pak s touto situací je ze zákona spojen zákaz výpovědi.

Chráněni nejsou jen opilci, narkomani a ti, kdo se poškodili na zdraví záměrně

Ochrana by vám mohla být zapovězena pouze tehdy, jak ostatně zmíněné ustanovení výslovně předvídá, kdyby jste si dočasnou pracovní neschopnost přivodili úmyslně nebo tato neschopnost vznikla jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití návykových látek. O takový případ se však v posuzované věci zřejmě nejedná.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).