To, že strom neroste za plotem, ale na volném prostranství, ještě nemusí automaticky znamenat, že je všem volně k dispozici a můžete si ovoce z něj natrhat podle libosti. Prostor, na kterém strom roste, vždy někomu patří. Vlastníkem může být soukromá osoba, která si strom prostě jen neoplotila, ale má ho ve vlastnictví. Nebo může být vlastníkem kraj či obec, která pak někoho mohla pověřit správou dané oblasti. A i když je majitelem pozemku a stromu kraj nebo obec, neznamená to, že strom a jeho plody jsou pro všechny. Vždy záleží na tom, jaké stanovisko vlastník zaujme.
V Praze patří ovoce všem
Přístupy krajů se mohou velmi lišit. Například Praha zveřejňuje seznam sadů a alejí, které spadají pod její správu. A v rámci těchto sadů a alejí si může ovoce a jiné plody natrhat kdokoli. Ovšem pouze pro vlastní spotřebu, nikoli za účelem otrhání stromů a následného dalšího komerčního prodeje.
Praha tak nikomu nezakazuje, aby si ovoce z jejích stromů natrhal. Ovšem pozor, seznam alejí a sadů se může měnit. Pokud by někdo projevil zájem o to vzít si nějaký sad či alej do pronájmu, pak by výměnou za nájemné měl výhradní právo na plody ze stromů a keřů z pronajaté aleje. Pokud tedy nějakou lokalitu v uvedeném seznamu nenajdete, je velmi pravděpodobné, že už si ji někdo pronajal, nebo možná patří někomu úplně jinému, a ovoce z tohoto pozemku si tak vzít nemůžete.
Někde se stromy pronajímají za drobný poplatek
Praha situaci vyřešila jednoduše. V jiných krajích nebo na území jiných obcí ale mohou příslušné orgány zvolit jiné řešení. Zcela běžné je, že ovocné stromy u silnice má ve vlastnictví kraj, na jehož území rostou. A ten následně pověří správou těchto stromů krajskou správu silnic. A u té si pak strom můžete pronajmout. Funguje to jednoduše. Vyhlédnete si strom, jehož plody byste chtěli očesat, a domluvíte se s krajskou správou silnic na pronájmu. Ten se často pohybuje v řádech několika desetikorun nebo stokorun za rok. Veškeré plody z tohoto stromu jsou pak vaše. Pokud by na vás při česání ovoce přišla kontrola, jednoduše se prokážete potvrzením o pronájmu konkrétního stromu. A s úrodou si pak můžete naložit podle svého. Zpracovat, rozdat, dále prodat.
Pronájem stromů ale nemusí být nutně za poplatek. Například obec Radkova Lhota pronajímá každoročně ovocné stromy zájemcům, kteří za pronájem neplatí peníze, ale zavazují se, že alespoň třikrát za rok posečou v okolí trávu a provedou alespoň jedno prořezání stromu.
A někde slouží jen obyvatelům obce
Setkat se můžete také s tím, že některé ovocné stromy jsou dostupné pro otrhání jen obyvatelům obce, na jejímž území se nachází. I to má své důvody. Obec tím mohla obyvatelům vyjít vstříc a vysadit na svém území například třešňovou alej. Její volné užívání ale obec povolí jen svým obyvatelům, protože pro ně byla alej vysázena. Kdokoli další by si chtěl stromy očesat, musí zaplatit drobný poplatek na obecním úřadě.
Jak se nejrychleji domluvit?
Pokud máte chuť na plody nějakého volně rostoucího stromu a nechcete se dostat do potíží s tím, že bez dovolení trháte něčí úrodu, je nejsnazší se domluvit. Nejjednodušší způsob, jak se domluvit na očesání stromu a nebrat si ovoce s vědomím, že možná kradete a možná ne, je podívat se do katastru nemovitostí. Tam je uvedeno, komu daná alej či daný sad patří. Pokud je vlastníkem obec, město či kraj, je otázkou několika e-mailů se informovat, za jakých podmínek je možné si ovoce ze stromu vzít.
Variant není mnoho. Buď se dočkáte odpovědi, že daná alej slouží všem, a ovoce si můžete natrhat pro vlastní spotřebu, jako je tomu v Praze, nebo se setkáte s tím, že je potřeba zaplatit malý poplatek za natrhání ovoce, případně malý poplatek za celoroční pronájem stromu, ze kterého vám pak bude patřit všechno ovoce. Nebo se případě setkáte s variantou, že strom si pronajmete bezplatně výměnou za jeho údržbu a posekání trávy v okolí.
Trhání ovoce jako přestupek
Pokud nemáte souhlas vlastníka s tím, že si můžete natrhat ovoce z jeho stromu, dopouštíte se přestupku. A směrodatné pro vás nemusí být ani to, jestli si nový nájemník svůj pronajatý strom označil, nebo ne. Opět platí, že pravidla mohou být v každém kraji jiná. Někde kraj k pronájmu stromů poskytuje i cedulky, které si tam nájemníci umístí a dají tak najevo, že strom už není volný. Jinde ale kraje nechávají takovou iniciativu jen a pouze na nájemnících. To, že se situace změnila, pak podle pohledu na strom vůbec nepoznáte.
Trestem za přestupek může pokuta až 1000 Kč. Situace ale nemusí vždy skončit pokutou. Může se stát, že vám policie jen domluví a vysvětlí vám, že právě někomu kradete úrodu. Často takové případy končí domluvou zejména ve chvíli, kdy je evidentní, že jste si utrhli pár kousků ovoce, a ne několik kilo.
Nebo se může stát, že vám po přistižení krajská správa silnic nabídne, ať si tedy daný strom rovnou pronajmete. Vyhnete se tím řešení celé věci s policií a případné pokutě za krádež. Jednoduše zaplatíte maximálně několik stokorun za pronájem konkrétního stromu, strom si očešete, jak potřebujete, a situace se vyřeší v klidu.
Na chytré aplikace nespoléhejte
Pro chytré telefony existují i aplikace, které vám na mapě ukážou ovocné stromy a keře, které si můžete otrhat. Tyto stromy a keře mohou patři i soukromým vlastníkům, kteří k tomu dali souhlas. Nebo mohou patřit právě kraji, který je benevolentní a umožňuje volné trhání ze stromů, které vlastní.
Není ale pravidlem, že co platilo loni, platí i letos. Může se stát, že zatímco loni byla část stromů u cesty volně k dispozici všem, kdo si z nich chtěli natrhat ovoce, letos zvolil kraj jiný postup a stromy za malý poplatek pronajímá. Tudíž už má strom nájemníka, který se na jeho plody těší, a vy mu vlastně berete úrodu. A nemusí dojít k tomu, že někdo aktualizoval údaje v aplikaci, a můžete nevědomky spáchat přestupek. A bohužel, neznalost zákona neomlouvá.
ČLÁNKY DO MAILU