Kdo a odkdy může na brigádu?

Brigádníci se nejčastěji uplatní v zemědělství, při pouličním prodeji nebo při pomocných manuálních a administrativních pracích. Avšak sehnat letos na prázdniny brigádnické místo je a bude pro studenty většinou obtížnější než v minulých letech. Zřejmě ve všech regionech vyjma Prahy, kde je volných míst dostatek, se snížil se počet nabídek pracovních agentur i firem. Nejmenší nabídka míst je v Libereckém, Ústeckém, Moravskoslezském nebo Karlovarském kraji.

Kdo se může dát zaměstnat

Způsobilost fyzické osoby (člověka) jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, tedy uzavřít pracovněprávní vztah, (ať už pracovní poměr nebo v případě studentských brigád spíše dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti nebo nově asi velmi často dohodu o provedení práce), vzniká podle zákoníku práce dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.

Příklad:

Pokud se např. fyzická osoba – student narodil 30. 5. 1996 a povinnou školní docházku má ukončit až 30. 6. 2012, tak by mohl uzavřít pracovní smlouvu již 30. 5. 2011, kdy mu bylo patnáct let, ale den nástupu do práce může být sjednán nejdříve dnem 30. 6. 2012.

Podle školského zákona platí, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku, přičemž se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky. Jakkoliv je den nástupu do práce podstatnou (povinnou) náležitostí pracovní smlouvy, platí omezení i pro započetí práce konané na základě těchto dohod, tedy dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Pracovněprávní vztahy lze sjednávat s dnem nástupu do práce již v období letních školních prázdnin (tj. zásadně 1. července – 31. srpna) následujících po období školního vyučování ve školním roce, v němž žák dovrší poslední rok povinné školní docházky resp. s dnem nástupu v poslední den školního vyučování tohoto školního roku. Období školního vyučování ve druhém pololetí probíhajícího školního roku 2011/2012 bude ukončeno v pátek 29. června 2011. Letošní absolventi základních škol tak mohou nastoupit brigádu od pátku 29. června 2012.

Pracovněprávní vztah však nelze uzavřít kupř. v červenci (kalendářního roku) s žákem, který má sice ukončenu povinnou školní docházku, ale patnácti let dosáhne až v měsíci srpnu (tohoto kalendářního roku).

Specifika zaměstnávání studentů

Student je tedy po dosažení patnáctého roku věku a ukončení povinné školní docházky ve smyslu pracovněprávních předpisů plně způsobilý uzavřít pracovněprávní vztah, ani rodiče ho v tomto směru nemohou omezovat, a může tak libovolně vstupovat do pracovněprávních vztahů. Zákoník práce pro studenty a jejich zaměstnavatele stanoví jiná omezení, a to zejména pro případ uzavírání dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (tzv. hmotná odpovědnost) nebo dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Čtěte také: Za všechny škody a chyby platit nemusíte, přestože za ně zodpovídáte 

Obě tyto dohody lze (písemně) uzavřít nejdříve v den, kdy fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhne 18 let věku. Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance (tj. mladší 18 let) pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči.

U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. S mladistvými zaměstnanci nelze dohodnout ani jim nařídit práci přesčas (rovněž ne práci v noci!). Pracovní dobu mladistvých je třeba sčítat, pokud jsou event. zaměstnáni ve více pracovněprávních vztazích současně.

Aspoň za minimální mzdu, která však může být nižší

I studentům činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr je zaručen výdělek nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy, ale ne ve všech případech to musí být obvyklých 48,10 Kč na hodinu (odpovídajících 8000 Kč za měsíc). V určitých případech se totiž minimální mzda snižuje příslušnou procentní sazbou zohledňující snížené pracovní uplatnění zaměstnance. Tato do jisté míry diskriminační opatření měla být již k 1. 1. 2012 zrušena, ale nakonec k tomu nedošlo. O tom jsme informovali: Čtěte také: Valorizace minimální mzdy neprošla, vláda jde proti logice

TABULKA: Sazby minimální mzdy, a to podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb zohledňujících snížené pracovní uplatnění zaměstnance:

Zdroj: MPSV; autor – dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění 

Studentům činným v pracovním poměru je zaručen výdělek nejméně ve výši příslušné úrovně zaručené mzdy nebo platu.

TABULKA: Nejnižší úrovně zaručené mzdy:

Rovněž pro nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance stanoveny příslušné procentní sazby snižující tyto nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance činí nejnižší úrovně zaručené mzdy

• 90 % příslušných částek, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
• 80 % příslušných částek, jde-li o mladistvého zaměstnance.

V praxi se hodinové odměny za letní brigády nejčastěji pohybují od 60 do 150 Kč hrubého. Nejlépe ohodnoceni jsou prodejci, jejich výdělek ale často závisí na výkonu, např. obratu, množství prodaného zboží atp.

Lepší výdělek mají i brigádníci se znalostí práce na počítači nebo angličtinou. Nejmenší odměny jsou za úklid nebo za pomocné práce. Jaká smlouva bude nejlepší? Nejvhodnější formou zaměstnání studenta brigádníka asi bude dohoda o provedení práce, tedy ani dohoda o pracovní činnosti, ani pracovní poměr.

Na dohodu o provedení práce lze nově od 1. 1. 2012 odpracovat u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce až 37,5 běžných pracovních dnů – 8hodinových pracovních směn, tedy až 7,5 běžných pracovních týdnů. 

Použitá literatura: Zpravodajství ČTK k situaci na trhu práce a nabídce brigádnických mís­t.