Kde teď najít práci? Volných míst je stále víc než nezaměstnaných

Koronavirus zasáhl především obory uzavřené vládními nařízeními. Jde o zmíněnou gastronomii a pohostinství, kulturu, lázeňství, volnočasové aktivity a část obchodu. Tady všude je teď s prací problém. Naproti tomu jsou oblasti, kde poptávka po zaměstnancích v důsledku pandemie naopak roste a podle personalistů poroste i v budoucnu. Jde o oblasti:

• logistiky, 
• zákaznického servisu,
• e-commerce,
• zdravotnictví a sociálních služeb.

Výčet oborů odráží současnou situaci v ekonomice. Omezení prodeje v kamenných obchodech nutí podnikatele více se soustředit a investovat do internetového prodeje. Víc objednávek přes internet znamená víc zásilek a tím pádem větší hlad po lidech v logistice. Poptávka po zdravotnících pak plyne především z velkého nárůstu pacientů s covidem-19 v nemocnicích.

Dlouhodobě chybí řemeslníci

Pak jsou pozice, na kterých firmy lidi postrádají dlouhodobě bez ohledu na současnou situaci. Jde o dělníky, kvalifikované řemeslníky, lidi v technických profesích napříč všemi obory a IT specialisty.

Podle ministerstva práce je aktuálně více než 75 % volných pracovních míst určeno pro uchazeče se základním či nižším vzděláním. Nejvíc volných míst je pro dělníky. Jejich platby se různí. Ve výrobě mohou být 19 tisíc Kč hrubého nebo taky 35 tisíc Kč hrubého.

Jejich význam (dělnických profesí) ale bude dlouhodobě kvůli robotizaci klesat. Aktuálně je třetina všech volných pozic na trhu, tedy 107 tisíc, obsluha strojů ve výrobě, říká manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Dále se hledá přes 80 tisíc pomocných dělníků především do stavebnictví, 67 tisíc řemeslníků a opravářů nebo 29 tisíc různých specialistů a techniků.

Tyto pozice se ale podle Halbrštáta těžko obsazují a firmy si s tím nevědí rady. Lidé z gastronomie a služeb nemají o práci ve výrobě zájem a nábor zahraničních pracovníků je nyní kvůli pandemii náročnější.

Náborový proces cizinců se podle personální agentury Grafton prodloužil zhruba o 2 až 3 týdny a zájem cizinců o práci v Česku navíc klesl. Firmy nyní evidují o třetinu méně uchazečů z ciziny než v době před pandemií, protože v jejich očích jako aktuálně jedna z nejvíce pandemií zasažených zemí EU nejsme bezpečnou destinací.

Některé IT firmy nabírají, jiné propouští

Turbulentní je situace i v sektoru IT. Zůstává sice nejperspektivnějším oborem z hlediska dlouhodobého růstu zaměstnanosti, ale celá řada velkých programátorských firem musela propustit stovky specialistů, protože mnoho firem odkládá investice do IT na lepší časy, říká Halbrštát.

Přechod obchodu a služeb do online prostředí ale podle něj přinesl nárůst zakázek pro jiné IT firmy, takže se IT trh rozhýbal i v této oblasti. Zajímavé je, jak se liší nabídka a poptávka na trhu z hlediska prostoru, času a požadovaných dovedností. Dobře je to vidět například v postiženém sektoru služeb a prodeje, kde je na úřadech práce registrováno 65 000 lidí bez práce, ale firmy nemají v této oblasti obsazeno 27 000 pracovních míst, dodává.

Na nově vzniklé pozice v IT nyní hledá kandidáty například společnost Sodexo. Pandemie urychlila dlouhodobý trend našeho zaměření na digitalizaci a technologie. To je pro nás priorita číslo jedna a chceme si udržet pozici digitálního lídra na trhu. Proto v poslední době nabíráme zejména IT odborníky, kteří nám pomohou naplnit tento cíl, uvedla Zuzana Krajča, HR partner Sodexo Benefity.

Nezaměstnaní vs. očekávání firem

Ze statistik nezaměstnanosti za leden vyplývá, že počet nezaměstnaných je i přes mírný nárůst stále nižší než počet volných pracovních míst. Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta z prosincových 4 %. V evidenci úřadů práce bylo 308 859 lidí, meziměsíčně o zhruba 17 000 více. Ke konci ledna firmy nabízely 325 425 volných pracovních míst, což je o 6843 víc než v prosinci.

Nezaměstnanost, která roste spolu s volnými místy, podle personalistů naznačuje, že se nepotkává nabídka zaměstnanců a poptávka zaměstnavatelů.

Lidé hledající zaměstnání nedisponují zkušenostmi a znalostmi, které firmy aktuálně požadují. Na trhu se pohybuje mnoho nezaměstnaných z oborů, jako je gastro, služby nebo letecký průmysl, kteří své schopnosti nemají komu nabídnout. Na druhé straně stojí malá pružnost a nízká ochota firem přijímat zaměstnance, které by musely do nového oboru či pozice teprve zaškolit. To se netýká základních dělnických pozic, kde ovšem i platová hladina zůstává pod průměrem toho, co vydělávali aktuálně nezaměstnaní lidé ze zmíněných oborů. Ti tak v mnoha případech musí hledat práci mimo svůj obor a pod předchozí platovou hranicí, uvedl k situaci na trhu práce personálně poradenské společnosti Randstad Jacek Kowalak.

Rekvalifikace

Kvůli změnám na trhu práce se čeká vyšší zájem o rekvalifikace. Aktuálně nejžádanějšími kurzy jsou ty zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, včetně profesní způsobilosti a základních počítačových dovedností. Dále kurzy pro pracovníky v sociální oblasti, ve zdravotnictví nebo rekvalifikace zaměřené na osobní služby.

Pro změnu profese se podle statistik úřadů práce většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku převažují účastníci nad 50 let.