Ani jedna záložna či banka zatím na trhu nenabízí dlouhodobý vklad s pravidelnou výplatou renty pro důchodce. Každým dnem odchází do důchodu několik desítek lidí, kterým končí stavební spoření a penzijní připojištění a kteří by přivítali vklad na pět či deset let s pravidelnou výplatou dohodnuté renty a postupným snižováním výhodně úročeného zůstatku. Je to škoda a pole neorané. To co nabízejí pojišťovny je k ničemu, protože je to zatíženo různými poplatky a nejasnou výnosností. A penzijní fondy jsou už úplná katastrofa. nejen, že peníze nejsou pojištěny, ale neumí rentu na dobu určitou a nezhodnocují zůstatek.
Tady se nabízí přímo ideální produkt pto družstevní záložny. Bohužel ty jsou slepé a jej nevidí.
I kdyby peněžní ústavy nabízely dlouhodobý vklad s pravidelnou výplatou renty, zvolil bych asi jednoduše možnost, která tu je stále: mít peníze na spořitelním účtu a přilepšovat si kdykoli penzi výběrem úroků, můžete i snižovat základ. Případně lze peníze dát na vhodný termínovaný účet, třeba roční, jednou ročně z něj vybrat dvanáctinásobek požadované měsíční renty a zbytek znovu uložit na roční termínovaný účet.
Nevěřící Tomáš, věřím, že jste byl v minulosti úspěšný při umisťování svých financí, ale opravdu nelze srovnávat minulost s tím, co je na trhu aktuálně k dispozici. Autorka čtenáři nic nezatajuje, ve svém článku o Vámi propagované JT bank hovoří jako o nejvýhodnější bance a to přesto, že v současné době ani nesplňuje článkem daný limit 5%. Na rozdíl od Vašeho příspěvku s dnes již neaktuální sazbou je v článku uvedena pro čtenáře užitečnější informace o tom, jaký nejvyšší úrok tato banka poskytuje aktuálně.
Rozhodovat se dle výsledku banky je určitě chvályhodné a zodpovědné, ale ruku na srdce, kolik střadatelů má jednak možnost se k těmto informacím dostat a hlavně schopnost takováto porovnávání provádět? Navíc se domnívám, že v článku je srozumitelně vysvětleno, že vklady jsou pojištěny stejně jak u bank, tak u záložen a v době, kdy se v případě krachu finanční instituce bude ze zákona vyplácet do 20 pracovních dnů, je i pro mne rozhodujícím kritériem výše poskytnutých úroků. A to už vůbec nehovořím o tom, že v případě krachu některé z velkých bank by celý fond nestačil na výplaty, kdežto v případě krachu všech záložen by to s ohledem na jejich velikost s přehledem pokryl. Takže lze s určitou nadsázkou říci, že peníze v záložnách mají dokonce větší naději na výplatu, než peníze v bankách :-)
Zajímalo by mě jak autorka přišla na to, že Clear Deal připisuje úroky až na konci vkladu. Když jsem si ho před půl rokem zřizoval, specielně jsem se na toto informoval a bylo to i v podmínkách, že úroky se kapitalizují, tj. přičítají se každý rok ke vkladu (tzv. efektivní úročení).
Přesně tak, WPB to už má dlouhodobě hodně moc nahnuté a je to jen otázkou času, kdy hrušky přezrají a začnou padat. :-) MSD je na tom tragicky v přístupu ke klientům. Nejsou vůbec schopní pružně reagovat na vaše časové možnosti při vkladu, natož v případě když chcete své peníze zpět. Podívejte se na jejich "diář" na stránkách.
Autorce děkuji za osvětový článek, pozvedávající finanční gramotnost našeho národa, který žije na dluh. ;-)
Je tobře, že je to psáno bez předsudků a zatajování. Prostě podle faktů, aktuálních možností a pravidel.
Zavádějící informace-. "od 1.1.2011 se podstatně zkracuje doba případné výplaty pojištěného vkladu na 20 pracovních dnů ".
Není tomu tak. Do 20 dnů musí "zahájit " výplaty ne vyplatit. A to je sakra rozdíl. Pověřená banka zahájí výplaty, ale jejich ukončení není časově omezeno! Bacha.
No vzhledem k tomu, že ve fondu pojištění vkladů je cca 18 mld. CZK, a při krachu malé banky se bude muset vyplatit 50 - 100 mld. CZK, tak bych ten termín výplaty viděl v horizontu "nikdy". Jak znám Kalouska, tak ten dá od toho ruce pryč a fond si bude moci půjčit tak max. v lampárně deset roků zavřeného dolu Rudý říjen. To jen taková hra na pojištění ...
Ne tak docela. Zahájit sice musí do dvaceti dnů, ale ze zbytku zákona (ustanovení o promlčení) lze dovodit, že splatnost by měla být v ten samý den, kdy jsou výplaty zahájeny, tj. dnem následujícím už je fond v prodlení. Vím, že to zní divně, a že všechny vklady reálně nebudou vyplaceny v jeden den, ale to nic nemění na tom, že právě taková splatnost ze zákona vyplývá. A není to vůbec nedůležité, protože od tohoto okamžiku se rozběhne tříletá promlčecí doba, během které pokud neuplatní člověk právo u soudu, o veškeré nároky přijde!.
A teď mi poraďte kam s přebytečnýma dvěma nebo čtyřma milionama?
Pojištění vkladu je nyní 1,250,000 a po novém roce 2,500,000 Kč.
Zatím je mám na spořícím účtě s 2% úročením, kde úroky připisují měsíčně (někdo tu psal, že se tomu říká kapitalizace)
Sazbu mám individuální, tak nemá smysl tu zmiňovat banku, ale jedná se o jednu z české nejsilnější trojky (čs,čsob,kb).
Do záložen či družstev ani do j&t bych peníze nevložil.
Dobrý den.
Pán Kulichrach,
Léta obchoduji na trhu /Kapitalový Atelier/ , a tak mi Váš článek pripadně naivně z titulu finač. gramotnosti. Vy dotujete a krmítě kravaťákou !? Můj Výpočet: 6 bodov z 1000.-CZK investičního vkladu/prac.den - krát 20 dní rovná se 120 bodov /CZK. Pri vklade 1 000 000.-
to je 120 x 1 000=120 000.-CZK za měsíc , a krát 10 /jedu na dovolenou -je to
1 200 000.- CZ !!!, nebo 360 prac. dní - je to víc...
K věci : PLATITĚ jenom prevod z Vaší banky na investičný Váš účet/ 1 x , a néé správne poplatky furt...
Výběr děláte kdy chcete , ,nejvíc 2 dni .Radím ověrit system menším vkladem.
Naše odbornost Váše jistota a zhodnocení.
Děkuji.
ensafree-tsch
.
Dnes jsme zjistili, že úrokové sazby Akcenty klesly, zvláště u střednědobých úložek. Změnu udělali k 12.12.2010. Přehled je aktualizovaný. http://bit.ly/eGrXVn
"Naopak velké mínus si družstvo zaslouží za způsob jednání s klienty, kdy se zájemci musejí předem objednávat na konkrétní hodinu, přičemž jsou všechny termíny na dlouhé týdny předem obsazeny. Ve spojení s informací, uvedenou na těchto stránkách, že stejné objednávání je požadováno i při nakládání s účtem, který nelze obsluhovat jinak, než osobně na pobočce v Praze nebo v Brně stojí opravdu za zvážení, zda vklad do tohoto družstva je tím správným rozhodnutím."
Tohle není pravda, na stránce MSD se píše přesně: "Pro zlepšení obslužnosti prosíme také stávající členy, aby se objednávali na schůzky, pokud chtějí uzavřít nové smlouvy."
Tím se myslí jen případy, kdy si klient chce zřídit nový termínovaný vklad. Kvůli pouhému zadání příkazu k převodu peněz se není potřeba předem objednávat - byl jsem tam před pár dny a hned mě obsloužili.
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že ta nutnost objednat se kvůli založení účtu nebo vkladu je hodně nešťastná věc a upřímně řečeno to ani moc nechápu, protože to podle mě nemá důvod. Možná že jim dokonce jde i o to, aby nepřijali moc nových členů najednou, ostatně třeba MPÚ nepřijímá nové členy už rok. Když jsem se stával členem a zakládal si účet já, tak jsem přišel zhruba půl hodiny před rezervovanou hodinou, u obou stolků byli pracovníci MSD a přitom tam nebyl žádný klient a ani žádný klient nepřišel v průběhu zhruba 20-30 minut, kdy jsem si to zakládal. Takže moc nevěřím tomu, že jsou tak vytížení, že by nemohli člověka přijmout i bez objednání, kdyby chtěli.
Jinak v článku bohužel máte pravdu v tom, že na vklady uzavírané teď se už bude vztahovat nová úroková míra, protože budou založeny k 1. lednu.
Ještě chci podotknout, že za zmínku stojí nový speciální termínovaný vklad BONUS u družstva Artesa. Nabízejí úrok 4,33%, vklad je na rok bez možnosti předčasného ukončení a minimální úložka je právě 1 milion. Pro někoho je možná nevýhodou to, že se k tomu musí zřídit i běžný účet: vedení stojí 1 Kč měsíčně a převody taky 1 Kč, ale to se díky tomu úroku ztratí. Naopak je vynikající to, že je k tomu internetbanking (ten přitom vypadá hezky a přehledně, třeba s katastrofálním internetbankingem od Axy se to nedá srovnávat). Vzhledem k tomu, že je to vklad jen na 12 měsíců, je tohle podle mě lepší nabídka než třeba jinde 5% na 5 let.
Jako autorka článku se tímto vyjadřuji k aktualizaci, doplněné do článku dodatečně po jeho zveřejnění na žádost p. Pluhaře-WPB Capital.
Jako každý autor jsem ráda za každou konstruktivní diskusi a ještě raději jsem, když výsledkem je oficiální závazné stanovisko, které vykládá ustanovení VOP ve prospěch klientů a tímto je uklidňuje :-).
V článku jsem přesně citovala ustanovení Všeobecných obchodních podmínek WPB, které je součástí kapitoly s názvem „Úročení účtů“ a čtenáři jsem doporučila pečlivé čtení obchodních podmínek s tím, že jsem výslovně uvedla, že úsudek ponechávám na něm. Nyní si však v diskuzi dovolím vyjádřit se pouze za svou osobu naplno – ani po opakovaném pečlivém přečtení VOP jsem z textu nebyla schopna dovodit, že se dané ustanovení o možnosti změnit úrokovou sazbu členskou schůzí vztahuje pouze ke spořícím účtům a přiznám se, že mne o tom nepřesvědčilo ani toto závazné stanovisko, zveřejněné pouze na internetu a tím pádem mající bohužel v právní rovině mnohem nižší (téměř nulovou) právní závaznost, snad pouze kdyby se posoudilo jako veřejný příslib.
Plně souhlasím s tím, že WPB Capital v současné době nemá zájem s fixní úrokovou sazbou jakkoliv hýbat. Mnohem opatrnější bych však byla v úsudku, že dané ustanovení WPB nedává ani možnost s touto sazbou hýbat např. v krizové situaci, kdy bude teoreticky hrozit neschopnost vyplácet vklady.
Pokud se dané ustanovení od počátku týkalo pouze spořících účtů, tak se přiznám, že příliš nechápu, jak družstvo funguje, když pohyblivou úrokovou sazbu může měnit pouze členská schůze, která se schází možná jednou ročně. V daném textu není o omezení pouze na spořící účet ani slovo a v samotných VOP, část 6. Vymezení pojmů jsou termínované vklady definovány takto:
„Vkladový účet-znamená účet zřízený Spořitelním družstvem, kde je možnost majitele účtu disponovat peněžními prostředky omezena předem dohodnutými podmínkami. Vkladový účet není platebním účtem“
Vkladový účet je tedy „účtem“ a v daném mnou ve článku citovaném bodě VOP se hovoří o účtu, přičemž je výslovně uvedeno, že z tohoto ustanovení je vyjmut pouze platební účet, což vkladový účet dle VOP není.
Z tohoto znění je tedy pro klienta jasně patrné, že vkladový účet (tj. termínovaný vklad) není platebním účtem a proto se na něj citovaný bod o možném snížení úrokových sazeb členskou schůzí vztahuje (nevztahuje se pouze na platební účty).
Dané „závazné“ stanovisko na mne působí spíše dojmem, že bylo vydáno až díky mého článku, což mi lichotí. V tomto mém názoru mne utvrzuje i naše vlastní zkušenost, kdy jsme toto téma široce telefonicky diskutovali se zástupcem WPB a právě neurčitost tohoto ustanovení byla důvodem proč jsme se pro tuto záložnu nerozhodli. Pokud by tomu bylo tak, jak nyní WPB „závazně“ tvrdí, tak proč nám to nebylo řečeno při těchto jednáních?
V zájmu objektivity dodávám, že nemám žádné informace o případné nestabilitě WPB, jak je uváděno v některých diskusních příspěvcích. Článek se nezabýval ekonomickou situací WPB, ale teoretickou možností změny úrokových sazeb na základě rozhodnutí členské schůze.
Když už jsme u rozboru VOP, tak docela zajímavým a hlavně sporným ustanovením je i ustanovení o doručování, kdy je v bodě 20.A VOP uvedeno, že tuzemská zásilka se považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání zásilky a to bez ohledu na to, zda klient zásilku převzal, či nikoliv.
Podle Nejvyššího soudu může být taková právní domněnka založena pouze zákonem, nikoliv dohodou stran (viz např. rozsudky 32 Cdo 2536/2007 nebo 28 Cdo 2622/2006).
Pro zájemce více viz http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=667931 . Úsudek o tom, jak dalece je ze strany WPB solidní tato část VOP, ponechávám opět na úsudku čtenáře a přivítám i případnou další diskusní reakci nejen p. Pluhaře, ale i dalších čtenářů k danému tématu.
V uzavrene smlouve o terminovanem vkladu s WPB mam jasne uvedeno, ze urok je fixni po celou dobu... Takze zde jste podle me zbytecne paranoidni. Ve vsech dokumentech (FAQ, informace o produktech) je toto take takto vylozeno...
Jeste ciste logicky: u WPB mam i sporici ucet - na tom se mi behem roku urok snizil o cca 1%. To znamena, ze cash-flow si WPB muze ridit pres jejich sporici ucty, kde muze snizovat uroky do aleluja...
S tou paranoiou to není tak zlé, nikde jsem netrvrdila, že k popisovanému dojde, pouze jsem si dovolila čtenáře vybídnout k tomu, aby pozorně četli různé podmínky. Navíc jsem si jista, že ve Vaší uzavřené smouvě o termínovaném vkladu máte jasně uvedeno nejen to, že úrok je fixní, ale i to, že se budete řídit všeobecnými obchodními podmínkami :-). V tomto případě je arugmentace "všemi dokumenty" , (FAQ, informace o produktech), které dle Vašeho názoru to vykládají ve Váš prospěch, přinejmenším pokulhávající. Nejen každý právník Vám potvrdí, že takového informace, uvedené na internetu, případně v propagačních materiálech, sice mohou být považovány za veřejný příslib, ale pokud jsou v rozporu se všeobecnými obchodními podmínkami, není co řešit, platí všeobecné obchodní podmínky a najakékoliv informace z FAQ můžete zapomenout. Mimochodem, stejnou právní hodnotu má i vyjádření zástupce WPB v mém článku :-). Jinak Vám samozřejmě přeji, aby vše vyšlo dle Vašich představ. Nikdy jsem netvrdila, že to nevyjde, jen jsem poukázala na možnou nepříliš jasnou kličku ve všeobecných obchodních podmínkách. Navíc byl článek o něčem úplně jiném, je tedy docela zajímavé, že právě tato část vzbudila nejbouřlivější diskusi.
Děkuji p.Blance_B , málokdo zde na měšci popisuje situaci poctivějším způsobem než ona. Má konkrétní a věcné poznatky kterými dává nerozhodným a neznalým spořílkům jasný přehled co se děje na poli jejich úspor a na co si dávat pozor. A ti kteří mají námitky , nechť si sami prověří co za poslední roky , mimo remcání tady v měšci uvedli. Paní Blanko děkuji a držím vám pěsti. Když jsem byl mladý a plný elánu tak jsem byl i za totáče bojovníkem za práva- KAŽDÉMU CO JEHO JEST - a jsem dodnes. Důležité je jak se zachováme ve volbách , jestli budeme neustále volit do parlamentu jak zabedněnci jedny a ty samé lidi co si od revoluce pomáhají hlavně do svých kapes , nebo jestli to dokážeme konečně změnit aby nám nemohl nikdo sahat na naše úspory. To se týká jak úspor v bankách , tak i úspor na účtech sociálního a zdravotního pojištění, neboť tam všude si Kalousek a jeho předchůdci myslí že to jsou jeho peníze a může si s nimi dělat co se mu zlíbí. Ale jsou na omylu , doufám že mladí budou mít sílu a dokončí listopad a zkostnatělé pohrobky komunistů a darmojedů z ůřadů poučí ze pracují na úřadech , v bankách, v pojištovnách a na sociálním úřadě za naše peníze , a když pracovat nebudou tak jim prostě nezapatíme. Už se těším jak to přijde. p Blako hezký den a nedejme se.
V mém druhém příspěvku reaguji jako autorka článku na redakcí dodatečně doplněný text, ve kterém se p. Pluhař pokouší vyvracet informace, týkající se nerovného postavení klienta a družstva v otázce nahrávání a použití nahrávek jako důkazu.
Nejprve jsem uvažovala, zda na toto doplnění vůbec reagovat. Nakonec jsem se však rozhodla, že ano, neboť informace, tvrzené p. Pluhařem, jsou zavádějící a troufám si tvrdit, že dokonce mohou neznalého čtenáře nabádat k nezákonnému jednání. Nechť p. Pluhař čtenářům laskavě vysvětlí, z čeho plyne jeho přesvědčení, že klient má možnost nahrávat telefonní hovory zcela automaticky a stejně tak může nahrávku kdykoliv využít v případě sporu.
Takovýto názor je totiž v rozporu nejen s § 12 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož zvukové záznamy fyzické osoby (tedy i pracovníka infolinky) smějí být pořízeny nebo použity pouze s jejím svolením, ale především s celou řadou rozsudků a nálezů ústavního soudu na dané téma, kde je zcela jasně opakovaně řečeno, že audionahrávka může být uznána jako důkaz pouze se souhlasem obou stran.
Toto právníci družstva dobře vědí a proto tento souhlas po klientovi předem vyžadují. Poněvadž však stejný souhlas klientovi poskytnut není, je mu v případě soudního sporu jeho nahrávka, pokud ji pořídí, naprosto k ničemu.
Zvažuji, že na toto téma napíšu samostatný článek, zde tedy pouze stručně pár odkazů na odbornější stati v této oblasti pro ty, kdo mi nevěří (článek byl psán a označen jako zprostředkování osobní zkušenosti): http://www.epravo.cz/top/clanky/moznost-pouziti-nahravky-hovoru-s-klientem-jako-dukazu-55619.html
V tomto článku je zcela pregnantně citován nález Nejvyššího soudu:
"Pořízení záznamu vlastního telefonického hovoru není nezákonné, důkaz tímto záznamem lze ale v občanském soudním řízení provést jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru."
Z této citace zcela jednoznačně vyplývá, že pokud Váš klient nemá souhlas osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru, nelze v soudním řízení použít jako důkaz.
Obdobně, ale mnohem více podrobněji, se k dané otázce vyjadřuje i následující odborný článek:
http://jinepravo.blogspot.com/2009/12/jan-potmesil-pripustnost-audio-video.html
"Záznam telefonického hovoru je záznamem projevů osobní povahy a takový záznam může být proto použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru.
Dále v této oblasti doporučuji prostudovat nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 191/05, případně rozsudek soudu (Rc) 23 C 3/97, ze kterého cituji:
"žádný zákon neopravňuje občany k tomu, aby si mohli opatřovat důkazy pro účely správního, přestupkového, soudního či jiného řízení zachycováním projevů jiných fyzických osob osobní povahy, a to i přes ustanovení procesních předpisů o tom, že za důkaz mohou v řízení sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci"
Pokud do této problematiky budete chtít investovat, můžete si formou SMSky zaplatit i odpověď na tuto otázku:
http://www.pravnik.cz/poradna/i-3769-podvodne-jednani-nahravka-jako-dukaz.html
K poznámce o ochraně vysokých vkladů snad jen jediné – dané ustanovení chrání v případě sporu pouze družstvo, ne klienta a to bylo hlavní výtkou, formulovanou v článku. Přitom by úplně stačilo, kdyby v níže uvedené přesné citaci VOP bylo v zájmu rovnosti obou smluvních stran namísto „Klient souhlasí“ uvedeno „Obě smluvní strany souhlasí“:
Přesná citace z VOP WPB Capital:
„Klient dále souhlasí s tím, aby si Spotřební družstvo pro svoji potřebu zhotovovalo a archivovalo kopie veškerých audiozáznamů. …. Klient souhlasí s tím, že spořitelní družstvo je oprávněno v případě sporu s klientem použít tyto záznamy a kopie jako důkazní prostředek“
Ve článku šlo zejména o nerovnost v postavení, kdy si družstvo smluvně předem vymiňuje souhlas klienta s použitím audiozáznamu jakožto důkazního prostředku, aniž by tuto možnost dalo klientovi.
Námětem na další diskusi by byla např. otázka, co by se stalo, případně zda by došlo k ukončení smluvního vztahu, kdyby klient svůj souhlas odvolal, případně požadoval kopie těchto audio záznamů, případně jejich odstranění, na což má ze zákona o ochraně osobních údajů nárok (101/2000Sb.).
No, s tím samotným pořízením záznamu to je trošku jinak:
"V případech (privátních telefonických hovorů), kdy volající oslovuje volaného telefonního účastníka, dává tím především podnět ke komunikaci mezi těmito účastníky telefonního hovoru, a fakticky tak i vstupuje do soukromí volaného účastníka se všemi z toho plynoucími konsekvencemi. K tomu přistupuje fakt, že volající k telefonátu využívá soudobých technických prostředků, o nichž je obecně známo, že samy mohou být vybaveny řadou technických funkcí - např. telefonní přístroje mimo jiné např. funkcí \"hlasitý telefon hands - free\" (umožňující především větší komfort při telefonování), nebo funkcí \"nahrávání hovoru\" (mající zejména význam pro snadnější upamatování si obsahu uskutečněného telefonního rozhovoru), apod. Je též známo, že takto technicky vybavené telefony lze běžně a legálně opatřit mimo jiné ve značkových obchodech poskytovatelů telefonních služeb v České republice. Volající proto hovor iniciuje za situace obecné povědomosti o možnosti, že takový hovor muže být technickou cestou druhým účastníkem zaznamenáván. Pokud pak volající přesto telefonát uskutečňuje za těchto předpokladů, lze dovozovat, že tím současně konkludentně souhlasí i s možným pořízením zvukového záznamu tohoto telefonátu (neprojeví-li přitom ovšem opak)." (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2004 č.j.: 30 Cdo 1224/2004).
Takže pouhé pořízení záznamu telefonického hovoru je možné bez výslovného souhlasu zaznamenávané osoby. Moc se mně to sice nelíbí, ale nedá se nic dělt, s tímto názorem se ztotožnil i moudrý ÚS v nálezu ze dne 13. 9. 2006 č.j.: I. ÚS 191/05.
Plně souhlasím, ve svém příspěvku jsem také uvedla citaci ústavního soudu, že pořízení záznamu vlastního telefonického hovoru není nezákonné. Současně jsem citovala i další soudní názor, že žádný zákon neopravňuje občany k tomu, aby si mohli opatřovat důkazy pro účely správního, přestupkového, soudního či jiného řízení zachycováním projevů jiných fyzických osob osobní povahy.
Předmětem sporu je však otázka, zda klient může takovouto nahrávku použít jako důkaz, jestliže nejenže nemá souhlas nahrávané protistrany, ale tento souhlas k použití nahrávky je dle VOP udělen pouze družstvu.
Navíc Vámi citované znění zcela jasně hovoří o "možnosti pouhého pořízení záznamu", rozhodně tedy nedává možnost takovýto záznam použít jako důkaz bez souhlasu protistrany. Pokud jsem to tedy pochopila správně, Váš příspěvek se týká pouhého pořízení záznamu, ne jeho použití jako důkazu. Poněvadž vidím, že se v této problematice orientujete, přivítala bych Váš názor na to, zda klient může dle znění VOP nahrávku, kterou si pořídí použít jako důkaz. U družstva to je jasné, to si tuto možnost ošetřilo ve svůj prospěch ve VOP.
Navíc se domnívám, že Vámi uváděné technicky vyspělejší mobily sice mají možnost nahrávání, ale do této nahrávky je automaticky vkládán co cca 20 sekund pípající tón, který protistranu automaticky upozorňuje, že hovor je nahráván. Toto ale prosím berte s rezervou, nejsem technicky příliš zdatná.
Ano, výše uvedený judikát se týká pouze POŘÍZENÍ záznamu, nikoli jeho POUŽITÍ. K možnosti použití záznamu (projevu osobní povahy) v civilním soudním řízení se vyjadřuje Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 1. 2010 č.j. 29 Cdo 4007/2008 zcela jednoznačně:
"V občanském soudním řízení lze provést důkaz záznamem telefonického hovoru jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru."
Je jasné, že pokud se určité osobě nebude provedení takovéhoto důkazu hodit, souhlas nedá, čímž se v podstatě eliminuje dřívější "výhoda" v podobě možnosti pořídit si záznam. Jinak řečeno, mohu-li sice pořídit záznam, ale nemohu-li ho poté procesně zužitkovat, je mně takový "důkaz" k ničemu - mohu si ho po večerech přehrávat a mít dobrý pocit, že jsem měl stejně pravdu..
zdá se, že autorka prostě správně objevila exkrement, který nachystali právníci družstva, a který se nelíbí že se na něj přišlo. a pro díky a díky takovým čtenářům smluv a autorům ochotným to analyticky sepsat. prostý člověk obvykle dvanáctistránkovou smlouvu nečte, nebo nepochopí její obsah - nejen proto, že při sjednávání produktu nemá na výběr.
11 rokov obchodujem na medzibankovom trhu a tak mi Váš článok pripadá
zázračne ... Rátajme : spravím denne 6 bodov z 1000.-CZK investičného vkladu - krát 20 ,21 dní sa rovná 120,126 bodov /CZK.Pri vklade 1 000 000.-
CZK to je 120 x 1 000=120 000.-CZK za mesiac , a krát 10 mesiacov je to
1 200 000.- CZK !!!
A preto je veľa šumu ...
Aj tak sa dá...
Odpověď na dotaz p.ALFONZ: NO !
No , výnos+ ,riziko+, likvidita skvělá- max do 3 dní. Výběr každý měsíc -dá
se . Doporučuji menší invest¨.částku pro overení , spokojenost je
Vaší prioritou a naše odbornost , a né čekat 48 měsíců a PLATBY ZA SPRAVOVÁNÍ ,atď.
ensafree-tsch
S ohledem na nejrůznější doplnění nápadů, jak nejlépe investovat volný milion, si jako autorka článku dovolím upozornit na článek, který byl včera publikován na tomto serveru:
http://www.mesec.cz/aktuality/finska-banka-miri-do-ceska-laka-na-urok/
Výnos 9% rozhodně není k zahození, stejně jako ve svém článku však opakovaně upozorňuji na nutnost podrobně číst obchodní podmínky této banky. Až při jejich vyhledávání jsem zjistila, v čem je drobný háček této zdánlivě výhodné nabídky. Nicméně i tak děkuji měšci za tuto aktuální zprávu a lituji, že se mi nepodařilo dostat se mezi prvních 10 tisíc zákazníků této banky. Snad tedy příští rok bude banka k prvnímu výročí svého vstupu na český trh svou akci opakovat :-).
Obávám se, že ani opakování Vašeho dotazu Vás k bance Avril nepřivede. Spíše by to chtělo číst diskuse pod článkem o této bance, nebo si alespoň všimnout data zveřejnění tohoto článku :-).
V diskuzích všímavější čtenáři upozorňují na to, že jde o pěknou aprílovou mystifikaci, k tomu jsem se ostatně snažila navést čtenáře i já ve svém diskusním příspěvku, kde upozorňuji na provázanost článku s datem jeho zveřejnění a možným opakováním této mystifikace při příštím výročí :-)).
Jen více takovýchto článků. Takže odpověď zní: banku se jménem Avril (česky Apríl) opravdu na našem trhu budete zatím hledat marně :-)
Kam s milionem? Koupil bych nějakou menší nemovitost a pronajímali ji a zbylou část bych použil např. do fondu. Nájemníci budou pořád, lidé bydlení potřebují a dost z nás si nemůže dovolit vlastní bydlení, tak to řeší formou nájmu. A myslím si, že investice do nemovitosti má určitě dlouhodobý charakter, i když můžou přijít hluché místa, a budete pár měsíců bez nájemníků. Proto je vhodné řešení i nějakou část investovat např. do fondu společnosti, kde vám finance pěkně rostou. O mé finance se mi stará p. Františkem Židkem, a musím říct, že jsem velice spokojen. O financích mám neustálý přehled.
Myslíte p.Žídka ze společnosti Garant Trading Investment? S tím mám také dobrou zkušenost. Měla jsem určitý obnos peněz, který mi jen tak ležel na účtě za opravdu směšné úroky, tak jsem se rozhodla pro investice. Pan žídek mi sestavil investiční plán podle mých představ a jeho doporučení, takže bych za několik let mohla mít hezkou sumu na účtu, což se bude hodit, když mám dvě děti v pubertě. Snažím se jim něco našetřit, aby měli aspoň něco, až se budou chtít postavit na vlastní nohy.