Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (příjemce alimentů dítěte) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (plátce alimentů – rodiče). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Tabulky jsou jen doporučující
V současné době neexistují žádné závazné tabulky pro způsob výpočtu výživného (ani není stanoveno procento valorizace, anebo naopak předepsáno omezení dobou, po kterou není možno žádat o zvýšení výživného). Nicméně existuje doporučující tabulka (Ministerstva spravedlnosti) pro stanovení výše výživného, která má vést ke sjednocení rozhodování soudů v otázkách alimentů. Výše výživného je stanovena jako procentuální rozmezí z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče.
Kategorie | Věk dítěte | Procentuální rozmezí |
---|---|---|
1. | 0 – 5 let | 11 – 15 % |
2. | 6 - 9 let | 13 – 17 % |
3. | 10 - 14 let | 15 – 19 % |
4. | 15 - 17 let | 16 – 22 % |
5. | 18 a více let | 19 – 25 % |
Vždy je tedy nutno pečlivě zkoumat a zvažovat okolnosti každého jednotlivého případu a individuálně hodnotit možnosti povinného rodiče a potřeby oprávněného dítěte.
Konkrétní výše výživného záleží na mnoha okolnostech, mezi jednotlivými případy nebo jednotlivými soudy se mohou tedy vyskytovat značné rozdíly. Každý případ se posuzuje individuálně, a nelze proto obecně stanovit minimální nebo maximální výživné. Pokud rodičem dítěte bude kupř. manažer s vysokým příjmem kolem 200 000 Kč měsíčně, může být odpovídajícím výživným i částka ve výši zhruba 30 000 Kč, byť ta zajistí potřeby nezletilého dítěte několikanásobně.
Uveďte pravdu, nebo budete platit mnohem více
Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.
Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti (protože je např. mentálně postižené) (Čtěte také: Na postižené dítě můžete platit alimenty do konce života), osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním chráněných údajů, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce.
Vychází se tedy z fikce, že povinný rodič pobírá příjem 85 250 Kč a z něho se vyměří výživné! Podle dosavadního zákona o rodině to bylo méně: v uvedeném případě se vycházelo z toho, že rodič pobírá měsíční příjem ve výši 12,7násobku životního minima jednotlivce, výživné tak bylo vyměřováno z částky jakoby povinný pobíral 43 307 Kč. Taková fikce ale platila jen pro rodiče, který má příjmy z jiné než závislé činnosti, tedy zejména příjmy ze samostatné výdělečné činnosti čili pro tzv. soukromé podnikatele, popř. poživatele majetkové renty atp., nyní bude fikce platit pro jakéhokoliv rodiče. Na druhou stranu se uvedený postup nově týká jen nezletilého dítěte, kdežto dosud se mohl týkat i zletilého dítěte, např. vysokoškolského studenta, který nenabyl schopnosti se sám živit. (Srovnej ust. § 916 nového občanského zákoníku a ust. § 85a odst. 1 zákona o rodině.)
Ani vykázaná ztráta podnikatele placení nezbaví
Problém může ovšem nastat i tehdy, pokud rodič řádně předloží soudu doklady o svých příjmech z podnikání, avšak po odečtení výdajů (nákladů) na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou mimořádně nízké či dokonce vzniká daňová ztráta… Potom soud musí zkoumat charakter jednotlivých podnikatelských výdajů, jež rodič uplatňuje v přiznání k dani z příjmů, neboť nikoliv každý takový výdaj osoby povinné výživou, který daňové předpisy uznávají jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů a umožňují rodiči snížit si o něj základ daně, je pro rodiče z hlediska jeho podnikání nezbytný do té míry, že by po něm nebylo možno důvodně požadovat, aby z takto vynaložených prostředků přednostně plnil svou vyživovací povinnost k dítěti.
Prvořadnou povinností rodiče je dostát zákonné vyživovací povinnosti k dětem a teprve zbývajících finančních prostředků je možno použít k rozvoji podnikatelské aktivity. Proto soud může v konkrétních případech připočíst určité částky, jež nelze rodiči uznat jako nutné a nezbytné investice, bez nichž by nebylo možno v podnikání pokračovat, k oficiálně vykazovaným příjmům. Tip: Trestem za neplacení alimentů může být vězení, ale ne ztráta práv a povinností k dítěti