Co je cílem nové úpravy
Institut takzvaného sdíleného pracovního místa se podle manažera náboru a marketingu ManpowerGroup Jiřího Halbrštáta využívá už poměrně dlouho, ale nyní vstupuje v platnost jeho nová úprava, která si klade za cíl využívání tohoto způsobu zaměstnávání zjednodušit.
Je ale poměrně vágní, jelikož se jí zabývá pouze jeden paragraf, ale obecně považuji za výhodnější méně než více regulace pracovních vztahů. Ukáže se tedy v praxi, kontrolách inspekce práce a v rozhodování soudů, do jaké míry je tato novela přínosná pro podporu flexibilních forem zaměstnávání, které české firmy bohužel využívají velmi zdrženlivě,
říká Jiří Halbrštát s tím, že zaměstnanci poptávají částečné úvazy s flexibilní pracovní dobou čím dál víc.
V každém případě podle něj novela usnadní firmám vytvářet tento typ příležitostí, což rozšíří nabídku částečných úvazků pro rodiče, ZTP nebo důchodce. Ti všichni dnes mohou využívat i jiné formy flexibilních úvazků, jako je například dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Klasický pracovní poměr ale nabízí o něco větší jistoty než práce na dohodu.
Výhody a nevýhody sdíleného pracovního místa
Podstata sdíleného pracovního místa je taková, že dva nebo i více zaměstnanců sdílí jedno pracovní místo a sami si rozvrhují pracovní dobu. Jedno místo by mělo být v době dohodnuté se zaměstnavatelem obsazeno zpravidla jedním zaměstnancem, je ale možný i souběh práce v konkrétních úsecích pracovní doby. Oproti klasickým zkráceným úvazkům je tedy hlavní změna v částečném přenesení organizace práce ze zaměstnavatele na zaměstnance.
Právě pružnější organizace práce, která má být výsledkem vzájemné dohody mezi zaměstnanci, jež pracovní místo sdílejí, má představovat největší výhodu nové úpravy. Výhodou pro zaměstnavatele pak může být zmíněné částečné přenesení odpovědnosti za organizaci práce na zaměstnance.
Zřejmě ne každému ale bude vyhovovat, že se na rozvrhu práce bude muset dohodnout s někým dalším. Pro část zaměstnanců to naopak může představovat komplikovanější situaci než v případě jiné formy částečného úvazku.
Režim pro méně kvalifikované pozice
Podle Halbrštáta zůstane sdílené pracovní místo spíš okrajovou záležitostí, která se bude využívat spíše u méně kvalifikovaných pozic, například v případě, kdy se budou dva zaměstnanci střídat u obsluhy jednoho stroje. Tedy v situaci, kdy bude pro všechny strany výhodné a jinak neřešitelné přesně rozdělit plný úvazek mezi více lidí.
Například na administrativních pozicích ve velkých firmách není problém zakoupit o jeden notebook navíc a volný stůl se také vždy najde, takže je snadnější vzít dva lidi na částečný úvazek a neřešit organizaci pracovních hodin. Tuto situaci také usnadnila ochota firem umožňovat vzdálenou práci, kterou byli nuceni více využívat v průběhu epidemie. Je to tedy dobrým řešením pro situace, kdy chce být firma atraktivním zaměstnavatelem, ale zároveň nemůže samostatně pro každého zaměstnance na částečný úvazek pořizovat veškeré vybavení potřebné k práci,
vysvětluje Halbštát.
Podmínky sdíleného pracovního místa
Režim sdíleného pracovního místa je možný za splnění následujících podmínek:
- písemná dohoda uzavřená se dvěma nebo více zaměstnanci
- musí se jednat o zaměstnance v pracovním poměru se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou
- souhrn sjednané kratší pracovní doby všech zaměstnanců nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu. Ta je zákonem stanovena maximálně na 40 hodin týdně.
Zaměstnavatel vám sdílené pracovní místo nemůže nařídit, stejně tak vy si ho nemůžete vynutit. Vždy musí jít o písemnou dohodu obou stran. V dohodě může být vymezen také způsob vzájemného předávání úkolů mezi jednotlivými zaměstnanci nebo sjednaná doba trvání sdíleného pracovního místa. Pokud toto ujednání v dohodě nebude, půjde o dohodu na dobu neurčitou.
Zaměstnanci na sdíleném pracovním místě pak musejí předložit zaměstnavateli společný rozvrh pracovní doby, a to v písemné formě. Tento rozvrh musí být předložen nejméně jeden týden před začátkem vyrovnávacího období, jehož se týká. Vyrovnávací období může být maximálně 4týdenní. Případné změny rozvržené pracovní doby jsou možné nejméně dva dny před konkrétní směnou, je ale možné dohodnout si i jinou lhůtu.
Zastupitelnost zaměstnanců
Z institutu sdíleného pracovního místa nevyplývá obecná povinnost zastoupit kolegu, který nemůže odpracovat předem rozvrženou směnu. Můžete si to ale stanovit v dohodě. V ní můžete dát buď obecný souhlas se zastupováním, nebo souhlas ad hoc pro každý konkrétní případ zastoupení.
Co se týče výpovědi sdíleného pracovního místa, tu je možné učinit dohodou, případně jej může zaměstnanec či zaměstnavatel jednostranně vypovědět, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Výpovědní doba je poměrně krátká – činí 15 dní a začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé straně. Ze sdíleného pracovního místa tak je možné se poměrně rychle vyvázat. Rozvázání závazku z dohody přitom nemá žádný vliv na trvání pracovního poměru zaměstnance.
Pokud dá jeden ze zaměstnanců ze sdíleného pracovního místa výpověď, pro ostatní, kteří s ním místo sdíleli, bude platit stejný rozvrh práce do konce probíhajícího vyrovnávacího období. Po jeho uplynutí určuje režim pracovní doby zaměstnavatel do doby, než uzavře novou dohodu o sdíleném pracovním místě s jinými zaměstnanci.
