Hlavní navigace

Je nyní vhodné, nebo dokonce nutné zvyšovat poplatky advokátům?

27. 9. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: profit
Česká advokátní komora iniciuje zvýšení cen právních služeb. Co na to Ministerstvo spravedlnosti? Kolik vlastně stojí advokát? Podle jakých pravidel se platí advokátům?

Vedení České advokátní komory jednalo 8. 9. 2022 se třemi náměstky ministra spravedlnosti o valorizaci cen právních služeb. Jednání ještě budou pokračovat, ještě není rozhodnuto, o kolik by se měly ceny právních služeb z pohledu klientů, potažmo příjmy advokátů zvýšit. Zdražovat se však nejspíš bude.

Zástupci ČAK zdůraznili, že advokátní tarif (to je předpis, který určuje cenu právních služeb) nebyl valorizován od roku 2006. A tak v důsledku inflace za dobu 16 let nereflektuje v řadě ohledů ekonomickou realitu ani růst průměrné mzdy, a už vůbec ne valorizaci platů v justici. To vše je jistě pravda (až na to, že advokát je vlastně podnikatel, a ne „státní zaměstnanec“ jako soudce či státní zástupce), ale je opravdu nutné novelizovat onen advokátní tarif a zvyšovat vyhláškové ceny právních služeb?

Ceny právních služeb určené státem jsou pro advokáty nezávazné, mohou účtovat i více

Jde totiž o to, že bez ohledu na to, jakou cenu právních služeb stanoví (určuje) advokátní tarif, který vydává jako vyhlášku Ministerstvo spravedlnosti, stejně si advokáti mohou výši poplatků, které jim platí klienti za jejich služby, určit sami.

Pokud advokátovi připadá jeho ohodnocení podle pravidel Ministerstva spravedlnosti nízké, může si klidně účtovat či fakturovat více, bez ohledu na to, co říká (jakou cenu právních služeb určuje) advokátní tarif. Také si může účtovat naopak i méně.

Jak to chodí v praxi

Advokát se s klientem mohou dohodnout na libovolně vysoké smluvní ceně za právní zastoupení, za poskytnuté právní služby. Nedohodnou-li se na výši tzv. palmáre, teprve potom platí klient za poskytnuté služby ceny podle advokátního tarifu (ceníku) (tedy vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.).

V prvém případě (dohody o ceně) jde o smluvní odměnu, ve druhém o tzv. mimosmluvní odměnu. A ono to v praxi zásadně není tak, že by se advokát dohadoval s klientem a smlouval s ním jako někde na orientálním bazaru. Prostě advokát nebo advokátní kancelář má nastaveny své ceny a ty prostě klient akceptuje, a pak se dočká právních služeb, nebo neakceptuje.

Jen zcela výjimečně se opravdu dohadují ceny právních služeb, jde-li třeba o zastoupení firemní klientely, o nějakou dlouhodobou právní podporu podniku, v podstatě externí vedení právní agendy firmy. Pak si advokátní kancelář a firma dohodnou zpravidla nějaký měsíční paušál, někdy s tím, že když věci dojdou až před soud (firma někoho žaluje nebo firma je žalována), tak se navíc zvlášť účtuje za právní zastoupení před soudem.

Odměna smluvní nebo mimosmluvní podle tarifních pravidel vyhlášky

Pokud se tedy odměna advokáta za poskytnuté právní služby řídí smlouvou s klientem, jde o tzv. smluvní odměnu – její výše není vyhláškou ministerstva, oním advokátním tarifem, limitována ani minimem, ani maximem, jen by neměla být neúměrná, v rozporu s dobrými mravy. Není-li odměna takto výslovně dohodou určena, řídí se její výše advokátním tarifem a jde o tzv. mimosmluvní odměnu.

Smluvní odměna může být vyjádřena v tzv. časové podobě. Advokát a klient se mohou dohodnout na hodinové sazbě či poplatku za jinou časovou jednotku. Mnoho advokátních kanceláří ve svých prezentacích (nabídkách služeb) uvádí právě hodinové sazby, které si účtují za práci. Třeba 1500–2000 Kč za hodinu apod.

Tato sazba pak, není-li ujednáno jinak, náleží advokátovi za každou započatou jednotku času, strávenou nejen s klientem, ale též studiem spisů, přípravou nebo jednáním s protistranou. Pokud však advokát uvede do smlouvy celkový odhad odměny za vyřešení celého případu a její výši podstatně překročí, bez předem zaslaného písemného upozornění nemůže doplacení rozdílu po klientovi vymáhat.

Druhý způsob, kterým lze odměnu stanovit, je pomocí tzv. podílu či paušálu, kdy si obě strany určí celkovou odměnu za vyřešení celého případu, jejíž výše může být vyjádřena i podílem na hodnotě věci.

Způsoby určení výše smluvní odměny lze kombinovat, mohou být i jiné, než uvádíme.

Jak se počítá mimosmluvní čili tarifní-vyhlášková výše odměny

Výše mimosmluvní odměny se ovšem určuje podle advokátním tarifem stanovené sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů, které advokát ve věci vykonal. Klient tedy platí za každý úkon právní služby, který právník v jeho věci učiní. Takovým úkonem právní služby je např. převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb; další porada s klientem přesahující 1 hodinu; účast na jednání před soudem (a to každé započaté 2 hodiny); jednání s protistranou (a to každé 2 započaté hodiny).

Příklady

Jelikož se sazby za úkony (ceny poskytované právní služby) odvíjejí od tzv. tarifní hodnoty řešené věci, jíž je výše peněžitého plnění (např. výše vymáhaného dluhu) nebo cena věci apod. (a to v době započetí úkonu právní služby), jichž se právní služba týká, je pochopitelně dražší sepsání žaloby ve sporu o 1 000 000 Kč než ve při o 20 000 Kč. První stojí 14 883 Kč, druhá přijde na 2299 Kč (ceny jsou již s DPH).

Tabulka: Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty

Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty
Výše tarifní hodnoty sporu Výše sazby odměny
do 500 Kč 300 Kč
500 Kč – 1000 Kč 500 Kč
1000 Kč – 5000 Kč 1000 Kč
5000 Kč – 10 000 Kč 1500 Kč
10 000 Kč – 200 000 Kč 500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč
200 000 Kč – 10 000 000 Kč 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč,
10 000 000 Kč a více 48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč

Nejvíce stojí majetkové spory; naopak pro některé záležitosti rodinné a sociální jsou předepsány snížené sazby odměny. Podobně se i cena obhajoby v trestním řízení odvíjí od výše hrozícího trestu.

Je třeba si uvědomit, že v příkladu uvedené ceny jsou jen za 1 tzv. úkon právní služby, kterým je třeba sepsání smlouvy. Jde-li o spor o zmíněné částky, narůstá počet úkonů právní služby – půjde o sepsání žaloby, o jednání s protistranou, účast na jednání soudu, sepsání odvolání apod.

A tak když ve sporu o 1 milion korun advokát provede třeba 5 oněch úkonů právní služby, budou jeho služby stát 5 × 12 300 Kč + DPH 21 % čili 74 415 Kč. To je cena právních služeb určená jako mimosmluvní odměna. Advokát s klientem se ale klidně mohou dopředu dohodnout jinak, že advokát dostane z vymožené částky 5 % nebo 10 %, pak by smluvní odměna určená dohodou činila 50 nebo 100 tisíc Kč.

Advokát má ještě nárok na úhradu všech souvisejících výdajů, ty nejsou v ceně právních služeb zahrnuty

Advokát má vedle nároku na odměnu za svou práci též nárok na náhradu  hotových výdajů. Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky (soudní poplatky nejsou v ceně právní služby, ty si hradí klient sám), cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Takže takovéto náklady spojené s poskytnutím právní pomoci nejsou součástí základní ceny, advokát je účtuje klientovi zvlášť.

Advokát se může s klientem dohodnout na přiměřené paušální částce jako náhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytnutím právní služby.

Není paušál 300 Kč ke každému úkonu v dnešní době trochu moc?

Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka podle advokátního tarifu 300 Kč na jeden úkon právní služby. Ono to není moc peněz, ale když zase vezmeme příklad s případem, k jehož řešení bylo potřeba 5 úkonů právní služby, tak je to celkem 1500 Kč, o které narostou výdaje klienta. A to je přece jenom trochu moc.

skoleni_27_1

Vždyť dnes lze u mobilního operátora získat tarif s neomezeným voláním třeba za 700 Kč, 800 Kč měsíčně. A to je pak náklad na všechna telefonická volání při výkonu advokacie, ne na jednoho klienta. A kdo dnes ještě při výkonu advokacie posílá listinné dopisy a platí poštovní známky? Leda tak možná předžalobní upomínku posílá advokát protistraně jako klasický listinný dopis, ale podání soudu jdou elektronickou cestou skrze datovou schránku, takže žádné náklady na poštovné nevznikají.

Neměla by se tedy paušální náhrada výdajů účtovaná k úkonům právní služby naopak snížit?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).