Hlavní navigace

Je inflace opravdu již za vrcholem?

27. 5. 2008
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Dubnová inflace dosáhla hodnoty 6,8 % a ve srovnání s březnem poklesla o 0,3 %. Podle České národní banky to potvrzuje, že inflační vrchol je za námi. Následovat by měl další pozvolný pokles inflace až ke 3 % na přelomu let 2008 a 2009. Vše ale také může dopadnout úplně jinak. Vysoké ceny ropy mohou přinést další vlnu zdražování.

Naplní se optimistický výhled ČNB?

Strážcem inflace v Česku je Česká národní banka (ČNB). Její základní měnověpolitickou úlohou je péče o cenovou stabilitu. Nízká inflace je totiž jedním ze základních předpokladů hospodářského růstu, o který se opírá celý současný ekonomický systém. Od roku 1998 ČNB realizuje svou měnovou politiku v režimu cílování inflace. Vždy s předstihem veřejně vyhlásí inflační cíl, o jehož dosažení hodlá usilovat. Současně stanoví toleranční pásmo, v němž by se skutečná hodnota inflace měla pohybovat.

Pro období od ledna 2006 do prosince 2009 ČNB stanovila svůj inflační cíl na úrovni 3 % s tolerančním pásmem ± 1%. Pro další období od ledna 2010 až do přistoupení Česka k eurozóně je její inflační cíl stanoven ještě o jedno procento níž, tedy na úrovni 2 %, opět s 1% tolerančním pásmem. Současná realita je však někde jinde. Počínaje říjnem loňského roku inflace v Česku poměrně rychle roste a od listopadu se pohybuje nad horní hranicí tolerančního pásma.

tabulka inflace

Návrat inflace do tolerančního pásma znamená její snížení o 2,8 %. To může být za současné situace docela zapeklitý úkol. ČNB sice ve svých prognózách a komentářích nepřestává hýřit optimismem, je ale otázkou, nakolik je tento optimismus oprávněný. Opakování skokového růstu inflace z počátku letošního roku nás snad v nejbližší době nečeká. Do značné míry byl totiž způsoben jednorázovými administrativními opatřeními. Vyloučeno však není, že místo toho, aby ceny začaly poslušně klesat, zamíří spíše opačným směrem.

Hlavním rizikem je růst cen ropy

Ropa je většinou hnědozelená páchnoucí kapalina s nedozírným významem pro světovou ekonomiku. Na jejich pravidelných dodávkách je závislá naprostá většina dopravy, moderní průmyslové i zemědělské výroby a služeb. Přitom obvykle platí: čím rozvinutější země, tím větší spotřeba ropy a tedy i citlivost na její ceně a výpadcích dodávek. Česko v tomto směru není výjimkou. Na svém území sice těží kvalitní ropu, ovšem pouze v malém množství. Vloni to bylo 250 tisíc tun, což představuje necelá 3 % tuzemské spotřeby.

Dovoz ropy do Česka v loňském roce činil bezmála 7,2 milionů tun ropy. Zhruba dvě třetiny z něj tvořily dodávky sirnaté ropy z Ruské federace ropovodem Družba. Zbylá část ropy do Česka přitéká ropovodem IKL. Tato ropa pochází především z oblasti Kaspického moře, Blízkého východu a severní Afriky. Závislost české ekonomiky na dovozech ropy a tím i na vývoji světových cen je tedy takřka absolutní. Vloni touto dobou se barel ropy prodával za 70 USD. Počátkem letošního roku to bylo 100 USD. Nyní je to kolem 130 USD za barel.

Negativní dopad růstu cen ropy na českou ekonomiku prozatím mírnilo posilování kurzu koruny. Za poslední rok koruna proti americkému dolaru posílila zhruba o čtvrtinu. Nebýt toho, o inflaci kolem 7 % bychom si dnes mohli nechat jenom zdát. Jak se bude cena ropy i kurz české koruny vůči americkému dolaru vyvíjet dál, ovšem nikdo netuší. Současné vysoké ceny ropy jsou z velké části dílem spekulantů a cenová bublina může splasknout. Růst cen ovšem také může pokračovat.

Ropu zdražují i levná auta

Za růstem cen ropy totiž nelze hledat jen spekulativní nákupy. Zatímco její celosvětové zásoby jsou již z velké části vyčerpány, spotřeba ropných produktů stále roste. Většina vytěžené ropy prozatím končila v rozvinutých zemích. To se však začíná měnit. Američtí a západoevropští výrobci ve snaze snížit náklady přesunuli značnou část svých výrob do lidnatých zemí s levnou pracovní silou na druhém konci světa. Tím posílili svou konkurenceschop­nost, ale také umožnili rychlý rozvoj tamních ekonomik.

Z krátkodobého pohledu tak sice rozvinuté země podpořily spotřebu svých obyvatel a tím i svůj ekonomický růst. Z dlouhodobého si však také nemálo uškodily. Hospodářský vzestup rozvojových zemí začal odčerpávat značné množství surovin. Zvýšená poptávka při omezené nabídce pak logicky vytvořila tlak na zvýšení cen. Životní úroveň naprosté většiny obyvatel Číny a Indie zatím roste pomalu; v každé z těchto zemí však žije více než miliarda lidí. I nepatrné zvýšení jejich nároků je proto hodně znát.

Masová produkce zboží v zemích s nízkými výrobními náklady stačuje ceny na úroveň, která toto zboží činí dostupnějším stále většímu počtu lidí po celém světě. Automobily nevyjímaje. Čínský model Byd F1 má stát v přepočtu necelých 60 tisíc korun. Indický Tata Nano jen 45 tisíc korun. Automobilka Renault-Nissan chce ve spolupráci s indickou Bajaj Auto stlačit cenu svého miniauta ULC dokonce pod 40 tisíc korun. Při takovýchto cenách a miliónech vyrobených vozidel poptávka po pohonných hmotách nejspíš hned tak nepoleví.

Kdy bude stát litr naturalu 40 Kč?

Před rokem se litr naturalu na českých čerpacích stanicích běžně prodával za necelých 30 korun. Motorová nafta stála zhruba o dvě koruny méně. V posledních dnech je cenový rozdíl mezi cenou benzinu a nafty přesně opačný. Benzin je k mání v průměru za 32 a nafta za 34 korun za litr. V létě to nejspíš bude ještě přinejmenším o korunu víc, a to i kdyby se růst cen ropy zastavil. Ceny benzinu a nafty totiž následují cenu ropy s několikatýdenním zpožděním. Jejich ceny navíc bude tlačit nahoru sezónní zvýšení poptávky.

Pokud by se situace na světových trzích neuklidnila a ceny ropy by ještě nějakou dobu pokračovaly ve svém současném růstu, litr pohonných hmot by už brzy mohl stát 40 Kč. Naplnit nádrž běžného osobního auta by pak přišlo i na dvě tisícovky. Otázka bohužel nezní, zda k takovému zvýšení cen pohonných hmot dojde, ale pouze kdy. Podle analytiků americké investiční banky Goldman Sachs by hranice 200 USD za barel měla být pokořena nejpozději do dvou let. Prý to ale také může být už za šest měsíců.

Průvan v peněženkách vyvolaný růstem cen ropy však nepocítí jenom motoristé, ale prakticky každý. Náklady vzrostou zemědělcům, výrobcům i obchodníkům. Ti všichni se bez dopravy neobejdou. Navíc nejde jen o pohonné hmoty. Ropné produkty tvoří jednu ze základních surovin při výrobě plastických hmot, hnojiv, léčiv a řady dalšího průmyslově vyráběného zboží. Na cenu ropy je navázána i cena zemního plynu a zprostředkovaně i cena uhlí. Nárůst jejich cen tedy zdraží i výrobu tepla a elektrické energie.

Čeká nás další zdražování

Cenový vývoj má tu nepříjemnou vlastnost, že nahoru ceny stoupají rychle a ochotně, ale dolů jim to většinou jde ztuha. Příkladem mohou být právě pohonné hmoty. Na růst cen ropy a tedy i dodávek z rafinérií provozovatelé čerpacích stanic reagují celkem pružně. Se zlevňováním si ale obvykle dávají na čas. Všichni shodně tvrdí, že jejich provozní náklady – energiemi počínaje a mzdami zaměstnanců konče – rostou daleko rychleji než jejich marže. Ty prý nejsou tak velké, aby pokryly jakékoliv větší cenové pohyby.

dan_z_prijmu

Nedojde-li tedy k propadu cen ropy zpět k hranici 100 USD za barel, k žádné zlevnění pohonných hmot nelze očekávat, spíše naopak. Dražší bude nejen individuální doprava, ale porostou také ceny dopravců a přepravců. Mnozí z nich už ostatně zvýšení svých cen ohlásili. Od června mírně zvýší ceny jízdného České dráhy i někteří autobusoví dopravci. Očekávat lze také další zvýšení palivových příplatků v letecké dopravě, což lidem prodraží cestování na dovolenou.

Úpravu cen přepravného připravují mnozí tuzemští i zahraniční dopravci. Náklady na motorovou naftu tvoří zhruba třetinu jejich provozních nákladů. Kvůli rekordně drahým pohonným hmotám proto chtějí zvýšit své ceny o 10 – 15 %. Podobně hodlají reagovat i zemědělci, někteří výrobci atd. Za těchto okolností je tedy jen těžko představitelné, že by přírůstek indexu spotřebitelských cen byl v nejbližších měsících nižší než vloni. Už údaje o květnové inflaci tedy mohou přinést nepříjemné překvapení, o červnu a červenci ani nemluvě.

Kolik bude stát litr benzinu natural v červenci 2008 na českých čerpacích stanicích?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).