Jde na důchody málo peněz? Dotazník ukazuje, jak uvažuje ministerstvo o změnách penzí

Komise pro spravedlivé důchody pod vedením Danuše Nerudové, profesorky Mendelovy univerzity v Brně, začala pracovat. Její členové si z prvního zasedání odnesli domácí úkol. Dostali dotazník, který musí vyplnit. Otázky v něm ukazují, jaké oblasti považuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které práci komise řídí, u důchodů za prioritní.

A také odhalují, že podle ministerstva má důchodový systém opačný problém, než před kterým varuje většina ekonomů. Z prvních otázek vyplývá, že Česko dává na důchody peněz málo. 

První dvě otázky z celkem 20 vypadají takto:

• Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco průměr EU-28 je 9,7 % HDP. Je to pro Vás adekvátní? Jak vysoký by podle Vás měl být podíl výdajů na důchody vůči HDP?
• V současné době je náhradový poměr starobního důchodu na úrovni 38 %. Ještě před 10 lety jsme se pohybovali na úrovni kolem 42 %. Je pro Vás současná úroveň náhradového poměru dostatečně vysoká? Případně, jak vysoká by dle Vašeho názoru měla být relace průměrného důchodu k průměrné mzdě a v jakém časovém horizontu si dokážete představit, že bychom mohli této hranice dosáhnout?

Hned v úvodu tak ministerstvo ukazuje, z jakých východisek k možným budoucím změnám důchodů vychází. Důchody jsou v Česku podle něj podhodnocené. Ukazuje se to už i na konkrétních krocích ministerstva. Důchody od začátku letošního roku rekordně rostly, protože vedle klasické valorizace vzrostla i základní výměra důchodu o jeden procentní bod. Stejnou změnu ministerstvo navrhuje i pro rok příští.

Ministerstvu hraje do karet současná ekonomická situace, která pomáhá i takzvanému důchodovému účtu. Ten po osmi letech ve výrazném minusu v posledních dvou letech skončil v plusu. Za rok 2018 to bylo přes 22 miliard korun.

Autor: MPSV

Takto pozitivní vývoj je pro budoucnost ale výjimkou, naopak důchodový systém směřuje k rekordním deficitům, na což upozorňují i oficiální dokumenty ministerstva práce, jako je demografická projekce.

Podle ní by měl schodek důchodového systému, pokud v něm nedojde k výrazným změnám, postupně narůstat a dosáhnout kolem roku 2056 vrcholu. Tehdy by měl vystoupat na 3,6 procenta hrubého domácího produktu. Podle současné hodnoty HDP je to zhruba 200 miliard korun. Na politiky šly přitom mrákoty už v letech 2012 a 2013, kdy schodek byl kolem 50 miliard korun.

Jak tento problém reflektuje dotazník? Na rozdíl od prvních dvou otázek bez konkrétních čísel, jen obecným dotazem číslo 17:

• Jak by měl být náš penzijní systém nastaven, aby byl z Vašeho pohledu udržitelný?

Dodejme ještě, že to, že Česko vydává k poměru HDP na důchody málo, se řeší už dlouho. Kritici tohoto ukazatele dodávají, že většina evropských států důchody zdaňuje a do celkových výdajů se počítají hrubé důchody, tedy i s daní, kterou si stát zpátky sebere.

Dodejme také, že Česko je opožděné za demografickým vývojem západních států Evropy, důchodců tu teprve bude výrazně přibývat oproti lidem v produktivním věku. A s tím porostou i celkové výdaje v poměru k HDP. S tím opět počítá i ministerská prognóza. Ta předpokládá nárůst výdajů v celém důchodovém systému (nejen u starobních důchodů) do roku 2060 z 8 až 8,5 procenta HDP na 11,5 procenta HDP (s negativním saldem 3,4 % HDP).

Tím se Česko přiblíží k evropskému průměru. Výdaje na důchody se v zemích EU pohybují mezi 6,6 % HDP (Lotyšsko) – 15,5 % HDP (Řecko), průměrná hodnota EU je 11,2 %, stojí v prezentaci z prvního jednání komise. Ministerská prognóza je přitom z roku 2017, výdaje na důchody tak v Česku po aktuálních změnách porostou ještě rychleji.

Ukazatel podílu výdajů na důchody na HDP má, stejně jako i jiné ukazatele a indikátory, svoje omezení a limity, které je třeba při jeho využívání brát ve zřetel. Přímé zdaňování, resp. míra přímého zdaňování, důchodů je jistě jedním z nich, nicméně není jistě jediným. Mezi další patří např. nepřímé zdaňování zboží a služeb, ať už DPH, nebo spotřebními daněmi, daně z majetku, slevy na poskytované služby či zboží a služby poskytované zdarma, ale i struktura ekonomiky mající vliv na tvorbu HDP, reaguje Barbara Hanousek Eckhardová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministerstvo si je podle ní plně vědomo těchto omezení. Na druhou stranu zmiňovaný dotazník je určen pro odborné fórum Komise pro spravedlivé důchody, jejíž členové jsou si jistě vědomi, že každý takovýto ukazatel má svá omezení s tím, že uváděné srovnání s EU-28 není vyčerpávající informací, ale indikátorem s určitým zjednodušením jako každý jiný statistický ukazatel, pokračuje Eckhardová. Dodává, že kdyby měl být u každé otázky široký kontext, byl by dotazník nepřehledný a odrazoval by od vyplnění.

Autor: MPSV

Že je podle současného vedení ministerstva hlavní problém důchodového systému jinde než v jeho budoucím financování, ukazuje už název. Posláním současné komise je tak podle ministerstva připravit konkrétní opatření k nastolení spravedlnosti v důchodovém systému. 

Tu spravedlnost vidíme například v narovnání rozdílů důchodů mezi muži a ženami. Asi se všichni také shodneme na tom, že lidé v náročných profesích by měli odcházet do důchodu dříve. Spravedlnost musí být i v příjmech, a to ve smyslu mezigeneračního srovnání. V neposlední řadě musí být spravedlivé i vdovské a vdovecké důchody, řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Tyto priority jsou vidět i z dotazníku. Obsahuje například tyto dotazy:

• Rozdíl mezi mediánem samostatně vyplacených starobních důchodů mužů a žen je 2500 Kč. Jste pro alespoň částečné vyrovnání důchodů mužů a žen?
• Jak by měl být náš penzijní systém nastaven, aby byl z Vašeho pohledu spravedlivý?
• Považujete za spravedlivé, aby lidé, pracující v náročných profesích, odcházeli do důchodu dříve?
• Domníváte se, že by mělo být zavedeno povinné spolufinancování doplňkového penzijního spoření zaměstnavateli, a to především u náročných profesí?

Dotazník dále ukazuje, že ministerstvo se při práci komise chce zaměřit i na důchody živnostníků. Ti si často platí jen minimální důchodové pojištění a jejich penze pak jsou minimální. Přemýšlí se u nich i o vyčlenění ze současného systému:

• Jste pro postupné zvýšení minimálního pojistného OSVČ tak, aby jeho výše odpovídala po 40 letech placení pojistného důchodovému nároku alespoň ve výši (např.) 80 % průměrného starobního důchodu?
• Jste pro vyčlenění OSVČ ze současného průběžného systému /1. pilíře/ a zavedení  samostatného systému pro OSVČ na plně zásluhovém principu? Pokud ano, měl by být nový systém povinný?

Tématem opět bude i spoření lidí na důchod. Do hry se vrací i úvahy na druhý pilíř:

• Ke konci roku 2017 bylo evidováno celkem 4,47 mil. neukončených penzijních připojištění a doplňkových penzijních spoření. Lidé si ale v průměru spoří jen cca 650 Kč měsíčně, přičemž stát vydává na státním příspěvku ročně kolem 7 mld. Kč. Je podle Vás současný třetí důchodový pilíř efektivní?
• Jste pro zavedení druhého důchodového pilíře? V případě, že ano, co by měl přinést nad rámec současného třetího pilíře? Jste pro povinné odvody do tohoto pilíře?

Skutečnou reformou by bylo zavedení minimálního důchodu, členové komise budou odpovídat i na to, zda pro zavedení minimálního důchodu jsou. Řešit se samozřejmě bude i důchodový věk:

• Jste pro zachování hranice odchodu do důchodu na úrovni 65 let, nebo byste tuto hranici nyní zvyšovali?

O zvyšování nad současnou hranici 65 let mluví například statistici v nejnovější analýze. Dnešní pětadvacátníci by podle nich měli jít do důchodu až po 67. roce života. Byl by tím splněn cíl, se kterým počítají i důchodové zákony, že Češi mají trávit v důchodu čtvrtinu života. Čtěte podrobnosti: Důchodový věk má nová pravidla. Strop na 65 letech je dopředu zralý na odstřel

V komisi zasedá celkem 57 lidí, jde o zástupce všech parlamentních politických stran, sociálních partnerů, akademické veřejnosti a dalších relevantních zájmových skupin a proseniorských organizací. Podobné složení bylo i u předchozí komise vedené sociologem Martinem Potůčkem. Ten je i v současné komisi, ze které naopak vypadl zástupce penzijních společností (kompletní seznam lidí v komisi najdete v tiskové zprávě ministerstva práce).

Ministerstvo práce bude na rozdíl od předchozích důchodových komisí primárně určovat agendu současné komise. Komise je poradní skupinou pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí, která bude zejména hodnotit návrhy předkládané Ministerstvem práce a sociálních věcí a doporučí úpravy principů řešení či výběr variant u předkládaných návrhů. Komise může ministryni práce a sociálních věcí předkládat rovněž vlastní návrhy, stojí v úvodu komisního statutu.