Hlavní navigace

Nová komise má vyřešit nespravedlnosti v důchodech. Jaké změny lze čekat?

4. 2. 2019
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Komise pro spravedlivé důchody má vymyslet lepší penzijní systém. Pro inspiraci připomínáme návrhy předchozí komise, které se snažily o to samé. Největším problémem zůstávají peníze.

Česko má novou důchodovou komisi. Tým 57 politiků, akademiků nebo zástupců zájmových skupin povede profesorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, která se dlouhodobě zabývá především daňovými systémy.

Důchodová komise se bude zaměřovat zejména na nespravedlnosti v nynějším systému, což je téma velmi obdobné tomu, čím jsem se dosud zabývala v daňové oblasti zejména na unijní úrovni, uvedla Nerudová a zmínila například řešení nižších penzí žen.

Komisi pro spravedlivé důchody, jak zní oficiální název, představila v minulém týdnu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V komisi budou zasedat zástupci všech parlamentních politických stran, sociálních partnerů, akademické veřejnosti a dalších relevantních zájmových skupin a proseniorských organizací. Bude tedy fungovat podobně jako předchozí komise vedená sociologem Martinem Potůčkem. Ten je i součástí současné komise (kompletní seznam lidí v komisi najdete v tiskové zprávě ministerstva práce).

Právě z návrhů jím vedené komise se může ta nová inspirovat. Server Měšec.cz z nich vybral návrhy, které nejvíce odpovídají zaměření nové komise a které reagují na hlavní témata, která má nová komise podle ministerstva práce řešit. Můžete si tak udělat představu, jaké návrhy lze v příštích měsících od nové komise čekat.

Nižší penze žen

Potůčkova komise navrhla, aby manželé sdíleli vyměřovací základy, ze kterých se vypočítávají důchody. Reagovala tak na známou skutečnost, že výdělky českých žen jsou v průměru zhruba o pětinu nižší než u mužů. To je dáno z velké části tím, že se v Česku tradičně o děti starají ženy a rodičovská je v porovnání s vyspělým světem v Česku delší. Ženy tak na delší dobu vypadávají z pracovního trhu a mají problém příjmově „dohnat“ své mužské protějšky.

V důchodovém systému by se tato mzdová nerovnost dala podle závěrů předchozí komise narovnat tak, že by se výdělky partnerů pro účely výpočtu důchodů sčítaly a následně dělily dvěma.

Návrh ale nebyl realizován na základě analýzy ministerstva práce a sociálních věcí. Podle ní by to bylo příliš komplikované. Mezi věcnými problémy je potřeba zmínit například otázku některých situací, které by mohly nastat při ošetření náhradních dob pojištění, které jsou současně vyloučenými dobami. Ošetření těchto situací by za současného nastavení procesů a informačního systému bylo velmi složité, nebo dokonce nemožné a výsledný efekt by bez dalších systémových změn přinesl pouze dílčí omezené efekty. Proto byly práce na tomto záměru v říjnu 2015 přerušeny, uvádí závěrečná zpráva Potůčkovy komise. 

Od záměru jako takového se však do budoucna podle ní zcela neupouští. Ke zvážení se nabízí buď některé dílčí jednodušší návrhy, nebo naopak sloučení s komplexnějšími změnami spojenými s optimalizací a elektronizací administrativních procesů a dalším rozvojem informačních systémů, pokračuje zpráva. Je tedy možné, že se s návrhem na sdílení výdělků u partnerů již brzy opět setkáme.

Dřívější důchod u fyzicky náročných profesí

Protože se předpokládá, že důchodový věk bude dál růst, je třeba řešit, jak to bude s lidmi, kteří vykonávají fyzicky náročnou práci, u které nelze předpokládat, že ji budou dělat třeba do 65 nebo 67 let. Potůčkova komise navrhla využít stávajícího systému penzijních fondů. V těch nových jde využít takzvaný předdůchod. 

Zjednodušeně řečeno jde o jakýsi předčasný důchod, který si ale financujete z naspořených peněz. Stát vám za to po dobu pobírání předdůchodu bude platit zdravotní pojištění a pro účely důchodového pojištění je předdůchod takzvanou vyloučenou dobou. To znamená, že se doba strávená v předdůchodu počítá do celkové doby pojištění, která je třeba pro zisk důchodu, zároveň se ale příjmy z období vyloučené doby nezapočítávají do výpočtu výše důchodu. Zjednodušeně řečeno tak předdůchod nesnižuje důchod.

Podle doporučení komise by měly firmy lidem povinně přispívat do penzijních fondů. Mělo by jít právě o lidi, kteří vykonávají fyzicky náročnou profesi. Firmy by tak nesly spoluodpovědnost za to, že jejich zaměstnanci musejí odcházet dříve na penzi.

Pro potřeby určení náročné profese se navrhuje využít existující klasifikace kategorizace prací podle zdravotního rizika podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb., zejména § 37–40 zákona), kterou zaštiťuje ministerstvo zdravotnictví, uvádí závěrečná zpráva pracovního týmu Potůčkovy komise, který řešil změny v nastavení takzvaného třetího důchodového pilíře, tedy zjednodušeně řečeno změny u penzijních fondů.

Kde vzít peníze?

U dalších témat považuje ministerstvo za nejdůležitější začít se zabývat hledáním dalších finančních zdrojů pro důchodový systém, kterému v dlouhodobém horizontu může s pokračujícími změnami trhu práce a stárnutím populace hrozit finanční nerovnováha, stojí v tiskové zprávě ministerstva práce k zřízení nové komise.

I Potůčkova komise jako jeden z problémů současného veřejného systému důchodů (prvního pilíře) vidí nedostatečný objem prostředků na důchody. Kromě toho, že se objem prostředků musí navýšit, ale nenabízí řešení. Někteří její členové mluvili třeba o tom, že se peníze dají najít zvýšením majetkových daní (typicky daně z nemovitostí) nebo „spravedlivějším“ zdaněním živnostníků. Samozřejmě tím bylo myšleno zvýšení zdanění.

Připomeňme, že peníze na důchody je třeba vždy vzít ze státního rozpočtu. Můžeme tedy vybírat více na daních, zadlužovat se, nebo třeba lépe hospodařit. 

Současný stav směřuje k výrazným problémům. Podle prognózy ministerstva práce by měl schodek důchodového systému, pokud v něm nedojde k výrazným změnám, dosáhnout kolem roku 2056 vrcholu. Tehdy by měl vystoupat na 3,6 procenta hrubého domácího produktu. Podle současné hodnoty HDP je to zhruba 200 miliard korun.

Z toho plyne, že další růst důchodového věku je nevyhnutelný. O jeho dalším potřebném zvyšování nad současnou hranici 65 let mluví i statistici v nejnovější analýze. Dnešní pětadvacátníci by podle nich měli jít do důchodu až po 67. roce života. Bude tím splněn cíl, se kterým počítají i důchodové zákony, že Češi mají trávit v důchodu čtvrtinu života. Čtěte podrobnosti: Důchodový věk má nová pravidla. Strop na 65 letech je dopředu zralý na odstřel

Výchova dětí se nevyplatí

Podle minulé důchodové komise je důchodový systém nespravedlivý i k těm, kdo vychovávají děti. V závěrečné zprávě jako jeden z problémů současného systému uvádí: Diskriminace pečovatelů o děti (budoucí plátce do systému) ve srovnání s bezdětnými pojištěnci.

Přidává i návrhy na řešení:

  1. Zavést robustní finanční kompenzaci nákladů rodičů v kombinovaném systému daňových slev a nepojistných rodinných dávek.
  2. Zohlednit péči o děti úlevami v platbě pojištění při zachování stejné výše důchodu.
  3. Zatížit bezdětné od určité věkové hranice (např. od 35 let věku) zvýšenou výší odvodů na důchodové pojištění.
  4. Zavést dobrovolný procentně limitovaný příspěvek dětí na důchody jejich pečovatelům, odečtený z jejich příspěvků na důchodové pojištění.
  5. Navýšení zásluhové části důchodu za každé dítě.

K prvnímu návrhu dodejme, že například daňové slevy na děti v posledních letech výrazně rostly. Například daňová sleva za první dítě v roce 2018 vzrostla z 13 404 na 15 204 korun. U druhého dítěte byla sleva ještě v roce 2014 na 13 404 korunách, nyní je to už 19 404 korun.

skoleni_15_4

Potůčkova důchodová komise také navrhla, aby se sazby u sociálního pojištění lišily podle počtu vychovávaných dětí. Tento návrh dokonce schválila vláda vedená Bohuslavem Sobotkou, ve sněmovně ale už na jeho projednání nedošlo. I zde je možné, že se na něj opět dostane.

Návrh počítal s tím, že sociální pojištění klesne zaměstnancům s alespoň dvěma dětmi. Za dvě děti měla klesnout sazba ze základních 6,5 na 5 procent, za tři děti na 2,5 procenta a za čtyři a více dětí na nulu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem serveru Peníze.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).