Výše starobního důchodu zjednodušeně řečeno vychází z délky dosažené doby pojištění a výdělků, ze kterých jsme odváděli důchodové pojištění. Většina z nás ale může do jisté míry výši své penze pozitivně ovlivnit i jinak.
O tom, jaké kroky nám pomohou, aby náš důchod byl pak co nejvyšší, jsme si v dalším dílu podcastové řady S Měšcem v plusu povídali s Jiřinou Holubovou, vedoucí oddělení Penze ve společnosti Freedom Financial Services.
Chybějící doba pojištění
Jak už jsme naznačili výše, jednou z věcí, od které se odvozuje výše starobní penze, je dosažená doba pojištění. Tu tvoří odpracované roky, během nichž jste si ze svého příjmu ze zaměstnání či podnikání platili důchodové pojištění a dále náhradní a vyloučené doby.
Podcast si můžete poslechnout přímo tady:
Náhradní doba pojištění (NDP) je období, ve kterém neodvádíte pojistné, a přesto se vám za určitých podmínek započítává do potřebných let pojištění pro důchod. Jde například o dobu péče o dítě při pobírání peněžité pomoci v mateřství (lidově mateřská) nebo rodičovského příspěvku, studia do roku 2010, vojenská služba apod.
Pokud během náhradní doby pojištění nemáte příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, jedná se o tzv. vyloučenou dobu.
Přehled všech dosažených dob, které se vám pro účely stanovení důchodu budou započítávat, najdete například na Informativním osobním listu důchodového pojištění (IOLDP), který si můžete bezplatně vyžádat od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podobně informace o svých získaných dobách najdete po přihlášení také na ePortálu ČSSZ.
Praxe ukazuje, že v evidenci ČSSZ často některé úseky, které by měly být započteny, chybí. Podle Jiřiny Holubové skoro všem pojištěncům chybí doba studia (školy neměly povinnost studenty na ČSSZ hlásit). Skoro všem matkám také chybí doba za výchovu dětí, což je ale způsobeno tím, že donedávna nebylo možné tuto dobu doplnit během produktivního věku, ale až při žádosti o nějaký důchod. To už nyní neplatí a s doplněním doby péče o dítě tak už není nutné čekat.
Jaké doklady uchovávat
Abyste mohli své případné chybějící doby pojištění nebo náhradní doby doplnit, musíte uchovávat doklady, které vaše tvrzení prokážou. Ohledně doby pojištění získané zaměstnáním jsou to například výplatní pásky a od roku 2004 pak evidenční listy důchodového pojištění. U OSVČ je pro účely důchodu lepší zase ukládat z minulosti například inventuru pohledávek s předpisem a úhradou záloh na důchodové pojištění od ČSSZ. Protože nyní už tento dokument úřad nerozesílá, je vhodné uchovávat Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ.
Dále byste měli uchovávat doklady i o dalších náhradních dobách, například o zmíněném studiu (i nedokončeném), vojenské službě, o době strávené v evidenci úřadu práce nebo o době, kdy jste pečovali o osobu, která je závislá na cizí pomoci.
Doklady vám zachrání nejen starobní důchod
Jak Holubová připomněla, doby pojištění a náhrady doby bychom si měli doplnit nejen kvůli starobnímu důchodu, ale i případnému invalidnímu důchodu nebo nároku našich blízkých na pozůstalostní penzi. Doby je potřeba doplňovat už jen pro získání nároku na invalidní důchod. Podmínky doby pojištění sice nejsou tak přísné jako u starobní penze. Ale když si vezmeme třeba člověka, kterému je 28 let, tak ten musí mít aspoň 5 let doby pojištění z posledních 10 let. Takže od 18 do 28 let musí někde získat 5 let doby pojištění. A do toho se dají započítat i studia. Čistě pro nárok na ten invalidní důchod. A to udělá u takhle mladého člověka prostě výrazný rozdíl v tom, jakou dobu pojištění získává,
vysvětlila Holubová s tím, že studium se pro tyto účely započítá od ukončení povinné školní docházky (max. šest let).
Aby vznikl nárok na pozůstalostní důchod, musí být podle ní splněna podmínka doby pojištění aspoň pro invalidní důchod: To platí pro vdovské a vdovecké důchody. U těch sirotčích je to zmírněné, tam stačí polovina. Takže kdyby to byl zase ten příklad 28letého člověka, tak aby jeho dítě získalo nárok na sirotčí důchod, musí mít ten zemřelý aspoň 2,5 roku doby pojištění
.
Kromě vzniku nároku na tyto penze ale doplněné doby mohou výrazně ovlivnit i vliv invalidního důchodu kvůli mechanismu, který nazýváme dopočtená doba a týká se budoucnosti od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku. Česká správa ji pro výpočet toho invalidního důchodu může započítat plně, ale když máte hodně neevidovaných dob, tak ho zkrátí. Takže vy sice na papíře můžete mít 44 let doby pojištění, ale invalidní důchod vám započítají ze 40 let,
popisuje vedoucí Penzí ve společnosti Freedom Financial Services.
Vhodné načasování odchodu do penze může znamenat peníze navíc
Kromě toho, že byste se měli během života snažit doplnit pomocí dokladů maximum pojištěných a náhradních dob, byste měli také dobře zvážit i svou strategii před odchodem do důchodu. Vhodné načasování totiž může znamenat vyšší penzi než kdybychom si o ni bez dalšího požádali ke dni dosažení důchodového věku. V součtu za celou dobu výplaty může jít přitom o rozdíl v řádu stovek tisíc korun (čím vyšší důchod, tím větší efekt tato opatření mají).
Zvážit je třeba hned několik věcí. Než stanovíte datum, ke kterému vám má být penze přiznána, měli byste si zjistit, jestli vám do dosažení dalšího celého roku pojištění nezbývá třeba jen pár dní. Další celý rok pojištění se vám totiž pozitivně odrazí na výši důchodu. U vysokopříjmových pojištěnců může ten rozdíl znamenat třeba o šest set korun vyšší důchod měsíčně. U těch nízkopříjmových může být rozdíl třeba dvě stovky,
naznačila efekt Holubová s tím, že pokud by do dosažení celého roku pojištění chyběla delší doba, je třeba spočítat návratnost tohoto přesluhování. Je totiž nutné vzít v úvahu, že když odchod do penze odložíte, připravujete se zase o dávku důchodu, takže je potřeba poměřit přínos i náklady daného opatření.
Holubová navíc upozornila, že není dobré se pro tyto účely řídit IOLDP. Tam nejsou ty doby upravené podle zákona. Některé doby (např. doba strávená v evidenci úřadu práce) se totiž pro tyto účely započítávají jen z 80 % a to IOLDP nereflektuje. Jsou tam ale i další zákonné limity. Například doba v evidenci úřadu práce, kdy už nemá uchazeč o zaměstnání nárok na podporu, se započítává maximálně v rozsahu tří let za celý život a do 55. narozenin jenom rok. Kdo byl tedy na úřadu práce opravdu dlouhou dobu, bude krácení ještě výraznější než těch 80 %,
zdůraznila Holubová a dodala, že na 80 % se krátí například i civilní služba a započítávala se takto i studia do konce roku 2009 (max. ale šest let po dosažení zletilosti).
Dále jsme se v tomto dílu našeho podcastu s Jiřinou Holubovou bavily i o tom, že je důležité správně načasovat odchod do penze v případě, kdy vám dosažení důchodového věku vychází na období kolem přelomu roku, jaká z opatření důchodové reformy ovlivní výši penze nejvýrazněji, jestli má smysl si poslední roky před důchodem navyšovat účelně příjmy, jak mohou negativně ovlivnit důchod přivýdělky během náhradních dob nebo jaké mají možnosti pojištěnci, kteří mají příliš velké mezery v dobách pojištění, které nejsou schopni nijak doplnit.
ČLÁNKY DO MAILU