Skrytá cesta vašich peněz: přes půl světa a zpět
Zahraniční platba není jen pár kliknutí v internetovém bankovnictví. Na první pohled stačí zadat číslo účtu příjemce, resp. IBAN, měnu transakce, důvod platby a vše je hotovo. Příjemce pak obdrží zasílanou částku převodu a vše končí. To je ideální stav.
Celý podcast si můžete pustit zde:
Jenže v praxi to takto občas nefunguje a už vůbec skoro nikdy, když posíláte jinou měnu než eura v rámci EU/EHP, tedy jako SEPA platbu.
I když posíláte dolary z jedné české banky do druhé české banky, transakce často putuje přes Spojené státy americké,
vysvětluje v podcastu S Měšcem v plusu Jan Karger, člen představenstva Citfinu.
Příklad zahraniční platby
Posíláte 1000 USD z české banky z korunového účtu (CZK) na účet v Maďarsku vedený ve forintech (HUF). Co se stane?
- Proběhne minimálně dvojí konverze – nejdřív z CZK na USD.
- Následně proběhne konverze měny u příjemce platby z USD na HUF, často s mezistupněm přes EUR.
- Odesílatel platby zaplatí poplatek za zahraniční platbu podle typu sdílení poplatků.
- Peníze půjdou přes americkou clearingovou síť. (= Další poplatek.)
- Korespondenční banky si strhnou poplatky často až několik set korun. Více bank po cestě = více poplatků.
- Příjemce obdrží výrazně méně, než jste odeslali. Kromě samotné konverze měny se mu z platby strhnou všechny poplatky korespondenčních bank po cestě.
- Pokud chcete, aby příjemce obdržel přesnou částku (typ platby OUR), všechny poplatky se zpětně naúčtují vám.
- Neexistuje 100% jistota, že se i přesto příjemci nějaké poplatky nenaúčtují.
Takto samozřejmě bězně lidé platbu nezadávají. Jde o příklad, pokud platbu zadáte bez rozmyslu a co se následně stane.
Každá banka si odkrojí kousek poplatku
Problém je v systému korespondenčních bank – každá z bank či platebních insitucí po cestě si může z transakce něco „ukrojit“. V extrémních případech může platba cestovat přes 3, 4 instituce a každá si naúčtuje vlastní poplatek. Výsledek? Příjemci dorazí výrazně méně, než jste odeslali. A to i přesto, že jste si zvolili typ poplatku, kde máte vše platit vy.
Navíc v případě chybného zadání – třeba špatného názvu účtu u platby do Číny – se vám může částka vrátit až po týdnech a s dalšími náklady navrch. Investigace, storna a refundace jsou běžně zpoplatněny částkami přesahujícími tisícikoruny. Jde o běžný způsob, jak zahraniční banky odesílatele platby oberou na poplatcích třeba kvůli drobné chybě. A moc s tím následně nenaděláte.
Máme pro vás skutečný příklad. Důchodce si nechával posílat novozélandské dolary do ČR. Každá platba automaticky dorazila převedená na koruny a o více než 10 % zkrácená. Změnit to nešlo – reklamace byla zamítnuta jako „neekonomická“ a příjemce s tím nemohl nic dělat. Platba se změnila už po cestě ze strany korespondečních bank.
Jan Karger
- Člen představenstva, provozní ředitel a ředitel oddělení risku společnosti Citfin – Finanční trhy, a.s.
- Patří mezi zkušené profesionály českého bankovního sektoru s více než 25 lety praxe ve finančních institucích.
- Svou kariéru zahájil v roce 1997 v HVB Bank Czech Republic (původně Creditanstalt a.s.), kde působil do roku 2003.
- Následně pracoval v eBance a po její fúzi s Raiffeisenbank pokračoval v této instituci až do roku 2009.
- Po zkušenostech v Credomě a EquaBank zamířil do společnosti AKCENTA CZ, kde následujících 10 let zastával pozici člena představenstva se zodpovědností za oblast řízení rizik a platebního styku.
- V únoru 2024 přijal nabídku skupiny Citfin, kde působí na klíčových pozicích Chief Operating Officer (COO) a Chief Risk Officer (CRO) a zároveň je členem představenstva. Ve své roli se zaměřuje na efektivní řízení provozu a rizik, rozvoj interních procesů a posilování stability a odolnosti celé skupiny.
Podvody: Rychlost je nepřítelem bezpečnosti
Zcela specifickou kapitolou jsou podvody. Podvržená čísla účtů, phishing nebo falešné faktury mohou stát firmy i jednotlivce desítky tisíc korun. A pokud si chybu uvědomíte pozdě, peníze bývají nenávratně pryč. Podvodníci využívají sítě účtů, přes které peníze rychle mizí mimo EU. Reklamace už pak často nemají smysl,
říká Karger.
Rozumějte: Reklamovat transakci sice můžete, ale tady jde o desítky minut, maximálně hodiny, kdy ještě může někdo peníze „zastavit“, kdežto standardní reklamační proces je na týdny až měsíce. Než reklamace oficiální cestou doputuje do banky příjemce, peníze jsou nenávratně zmizí.
Jeden z typických scénářů vypadá takto: Útočník podvrhne e-mail s falešnou fakturou. Plátce (často účetní nebo jiná osoba s oprávněním plateb) platbu neověří a peníze odejdou na účet podvodníka. Během minut z něj zmizí. Platba je sice podle práva považována za neoprávněné obohacení, ale bez spolupráce příjemce nebo okamžitého zásahu policie je návrat takřka nemožný.
Nejčastější chyby u zahraničních plateb
| Typ chyby | Co se stane | Možná náprava | Cena za opravu |
|---|---|---|---|
| Špatné číslo účtu (neexistuje) |
Platba se vrátí | Automaticky, ale se zpožděním |
Poplatek banky, snížení částky |
| Špatné jméno příjemce | Platba se zadrží nebo zamítne | „Investigace" přes banku |
1000 – 2000 Kč |
| Platba na existující účet cizí osoby |
Platba byla připsána omylem | Žádost o vrácení přes banku |
Úspěšnost závisí na vůli protistrany |
Pokud se vám stane, že do zahraničí pošlete peníze omylem na jiný účet, který skutečně existuje, vrácení peněz závisí jen na poctivosti a vůli příjemce. Právo je sice na vaší straně, ale jeho vymahatelnost je blízká nule.
Jeden skutečný příklad: Česká firma omylem poslala peníze v ekvivalentu několika desítek milionů korun na jiný účet, bohužel existujícího příjemce v Asii. Příjemcem byla shodou okolností rovněž firma. Místo vrácení peněz se příjemci vyplatilo nechat celou firmu zlikvidovat.
Připravuje se ověřování příjemců
Kladivem na podvody by mělo být evropské nařízení o tzv. verifikaci příjemce (Verification Of Payee). To by mělo při zadání platby automaticky ověřovat, zda jméno majitele účtu odpovídá číslu účtu. Je to krok správným směrem, ale v Česku si na něj ještě pár let počkáme,
vysvětluje v podcastu Karger.
V praxi to bude probíhat tak, že se vám před odesláním platby zobrazí skutečný název majitele účtu, kterému peníze posíláte. Neznamená to, že banka či platební instituce následně platbu neprovede, ale upozorní vás na možnou nesrovnalost v příjemci.
Tato chystaná novinka je velmi příjemným benefitem pro odesílatele plateb, ale pro regulované banky a platební instituce velmi nákladná na implementaci bez ohledu na stát, ve kterém působí.
Jak správně zadat zahraniční platbu
- Vždy si ověřte měnu cílového účtu a posílejte stejnou měnu.
- Zeptejte se příjemce platby na preferované poplatkové schéma (SHA, OUR, BEN).
- U větších částek konzultujte platbu předem. To je možné buď u bankovních specialistů (ty nenajdete na pobočce), nebo u specialistů na devizové transakce (v našem případě Citfin).
- Nechte si předem spočítat finální náklady – nejen poplatek vaší banky, ale i odhad konverzí a ztrát po cestě. U soukromých plateb vás to možná trápit nebude, ale u byznys plateb vám kvůli chybějícím 10 dolarům třeba neodjete kamion…
Revolut, Wise a další neobanky
V podcastu jsme se dotkli i oblíbených fintech společností Revolut, Wise, Zen a podobných subjektů. Mají fantastické kurzy a nízké poplatky. Pro soukromé používání jsou skvělé a není důvod se jich bát.
Výhoda těchto fintechů končí v momentě, kdy se stane průšvih,
rozebírá v rozhovoru Karger. Tyto subjekty jsou totiž plně automatizované a to včetně transakcí. Lidský zásah přichází až v okamžiku, kdy dojde k reklamaci. A k té se musíte propsat nejprve přes chatboty, resp. další automatizované nástroje. Samotná reklamace pak je procesem i na týdny a měsíce. Co ještě soukromá osoba může zkousnout, je pro komerční subjekt typu OSVČ nebo s. r. o., čekající na převod peněz, velký problém.
Co to znamená? Nízké tisícovky eur přes tyto fintechy klidně posílejte, není třeba se obávat. Nákup a prodej nemovitosti v zahraničí, převod dědictví, koupě dopravního prostředku s platbou „hned teď, protože už tu na něj čekám“ a další objemné transakce však raději svěřte své bance, nebo ještě lépe specialistům na devizové operace.
Proč může platba selhat i bez vaší chyby
- Zadali jste špatné číslo účtu? Platba se může vrátit, ale už ponížená o poplatky.
- Zadali jste správné číslo, ale špatné jméno/název majitele účtu? V některých zemích (např. Čína) se platba zadrží a její korekce stojí v přepočtu i 2000 Kč.
- Účet příjemce existuje, ale je veden v jiné měně? Dojde k automatické konverzi – a další ztrátě. Anebo se platba vrátí a s poplatkem. (Osobní zkušenost autora s účtem příjemce na Ukrajině, kdy „sankční“ poplatek banky příjemce za jinou měnu vedenou na účtu příjemce byl cca 2700 Kč a platba v ekvivalentu 50 000 Kč byla „automaticky“ vrácena po měsíci.)
Finta Citfinu? Hodně účtů. Skoro všude
Zahraniční platby můžete poslat přes banky nebo platební instituce, resp. devizové společnosti s licencí. Banky fungují s pomocí svých spřátelených korespondenčních bank, ideálně v rámci své vlastní finanční skupiny. Citfin, podobně jako další devizové společnosti, má účty v mnoha českých a zahraničních bankách.
V praxi tak pro převod deviz z jedné země do druhé není nutné provádět standardní (drahou) mezinárodní platbu, ale technicky se jen vyrovnají zůstatky účtů Citfinu v daných měnách. Příjemce poté dostane platbu takřka jako tuzemskou platbu. Třeba převod deviz v rámci Česka lze řešit bez nutnosti standardní mezinárodní platby, i když se do systému takto zadává. Takže převod USD z Komerční banky do ČSOB přes Citfin proběhne v rámci Česka, bez potřeby USA a bez vícenásobných poplatků.
Konkurenční výhodou pak je obcházení vysokých poplatků korespondenčních bank a rychejší převody i u exotických měn.
Autor rozhovoru před pár lety různými cestami posílal platby z Česka do Číny za nákup světelné techniky a zároveň porovnával rychlost a cenu transakcí. Platba ve výši okolo 250 000 Kč, v ekvivalentu v USD, přes banky putovala zhruba 2 dny a u příjemců byla ponížena vždy o 8–15 USD. Ty pak bylo nutné opětovně doplatit. To znamenalo další poplatek za mezinárodní platbu a poslat trochu větší částku, navýšenou o případný poplatek banky příjemce. U Citfinu vždy přišla v plné výši a ve dvou případech ještě tentýž den.
A když se něco pokazí, nebo je podezření na omyl či podvod, u Citfinu se volá zákazníkovi. To opět mohu potvrdit: místo platby 2000 € (v rámci EU tedy bez poplatku) jsem zadal platbu 2000 CZK (s poplatkem). Příkaz jsem podepsal a odeslal. Zatím co standardní banka by jej podle mého pokynu správně provedla, z Citfinu mi volali s dotazem, zda skutečně chci do Francie poslat koruny. Moje chyba se tak brzy zastavila.
I tyto moje zkušenosti byly důvodem proč jsem si do podcastu pozval právě Jana Kargera z Citfinu, specialisty na devizové operace.
ČLÁNKY DO MAILU