Jaká může být smluvní pokuta a co už je nepřiměřené?

2. 1. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: Depositphotos
Smluvní pokuta je zcela běžná součást různých smluv. Má zajistit, aby dlužník splnil své povinnosti. I při sjednávání smluvní pokuty se ale musí myslet na to, aby byla adekvátní vzhledem k okolnostem. Víte, co už je nepřiměřená pokuta?

Smluvní pokuta je jedním z nejčastěji využívaných prostředků sloužících k zajištění, aby dlužník splnil svou povinnost ze smlouvy (např. dodal určité zboží nebo službu nebo řádně a včas věřiteli zaplatil svůj dluh). Její vymahatelnost je celkem účinná, a to mimo jiné i proto, že u smluvní pokuty není třeba prokazovat jakékoliv zavinění ze strany dlužníka a bohatě stačí, když ke splnění povinnosti kryté smluvní pokutou prostě a jednoduše nedojde. Smluvní pokuta má ovšem jistá specifika a při jejím sjednávání je třeba dávat si pozor zejména na to, aby její výše nebyla vzhledem k okolnostem daného případu nepřiměřená. Pojďme si říct proč.

Funkce a náležitosti smluvní pokuty

Smluvní pokuta má až do okamžiku splnění předmětné povinnosti nebo dluhu především utvrzovací, sankční a kompenzační funkci. Zákonná úprava podmínek platného sjednání smluvní pokuty je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Obecně platí, že zaplacení smluvní pokuty vás v žádném případě nezbavuje povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Pokud se samozřejmě s věřitelem nedomluvíte jinak. Současně pokud si ujednáte pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat zaplacení smluvní pokuty bez ohledu na to, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda, či nikoliv. Nadto smluvní pokuta může být platně sjednána nejen v penězích, ale i v jiném než peněžitém plnění.

Dojde-li ovšem mezi vámi a věřitelem ke sjednání smluvní pokuty, ztrácí věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje. To se neuplatní pouze za předpokladu, že je mezi vámi výslovně sjednáno, že zaplacením smluvní pokuty věřitel nebo vy neztrácíte právo nárokovat si případnou náhradu škody. Dohoda o uzavření smluvní pokuty nemusí být nutně písemná a může být v zásadě uzavřena i ústně. Nicméně, pro účely jednoznačné průkaznosti takovéhoto ujednání nelze než doporučit sjednávání smluvní pokuty písemnou formou.

Formulace smluvní pokuty

Přestože občanský zákoník z formálního hlediska opustil původní koncepci předchozího starého občanského zákoníku, který smluvní pokutu považoval za zajišťovací, a nikoliv utvrzovací prostředek, nic se nezměnilo na povaze smluvní pokuty jakožto vedlejšího závazku. Ujednání o smluvní pokutě je proto nadále závislé na existenci dluhu, který je prostřednictvím smluvní pokuty utvrzen. To ale neplatí naopak – existence hlavního dluhu totiž zásadně není vázána na zaplacení smluvní pokuty. Dohoda o smluvní pokutě proto bude neplatná, stane-li se neplatným dluh krytý smluvní pokutou.

Smluvní pokuta může být formulována jako povinnost zaplatit určitou konkrétní jednorázovou částku, nebo jako povinnost zaplatit určitou sankci za každý den prodlení (stanovenou například jako určité procento z dlužné částky). Podle převládajících odborných výkladů by ovšem neměla být smluvní pokuta ujednána jako sankce za výkon práva. Bude proto značně problematické, pokud si sjednáte, že v případě odstoupení od smlouvy jednoho z vás bude odstoupivší strana povinna druhé smluvní straně uhradit určitou finanční částku. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu totiž lze smluvní pokutu platně sjednat pouze pro případ porušení smluvní povinnosti, přičemž například odstoupení od smlouvy, ať již učiněné ze zákona, nebo na základě ujednání smluvních stran, se považuje za výkon práva, který nemůže být smluvní pokutou platně sankcionován.

Hranice přiměřenosti smluvní pokuty

Podle občanského zákoníku může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé porušením té povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje. V tomto případě si tedy nemůžete smluvně vyloučit oprávnění soudu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit.

Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu a je věcí volného uvážení soudu. Smluvní pokutu stanovenou pevnou částkou bude možné považovat za nepřiměřenou, pokud bude poměr mezi hodnotu zajištěné povinnosti a výší smluvní pokuty, kterou byste byli povinni zaplatit i za pouhé dva nebo tři dny prodlení, zjevně neférový.

Naproti tomu nebude možné například v případě posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty stanovené na základě procentuální sazby vycházet z poměru celkové výše smluvní pokuty vzniklé v důsledku vašeho dlouhodobého prodlení. Nepřiměřenost smluvní pokuty tak bude vždy posuzována zcela individuálně, nicméně celková smluvní pokuta nebude moci být vyhodnocena jako nepřiměřená, pokud bude přiměřená denní sazba sjednané smluvní pokuty.

Pevnou sazbu nelze stanovit

Podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nelze stanovit pevnou hranici denní sazby smluvní pokuty, nad kterou by výše smluvní pokuty byla již považována za nepřiměřenou. Přestože mnohá soudní rozhodnutí vyhodnotila smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení jako přiměřenou, existují i taková rozhodnutí, která takto stanovenou výši smluvní pokuty označila za nepřiměřenou.

Vedle toho existují i soudní rozhodnutí, podle nichž dokonce i sazba ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení může být považována za nepřiměřenou. Vše tedy bude záležet na konkrétních okolnostech daného případu. Soud ovšem nikdy nebude potenciální nepřiměřenost smluvní pokuty posuzovat, pokud to nenavrhnete vy sami jako dlužníci, což je důležitou podmínkou vůbec pro započetí samotného přezkoumávání smluvní pokuty soudem. V případě, že soud na váš návrh dlužníka shledá smluvní pokutu jako nepřiměřenou, pak následně rozhodne o rozsahu, v jakém bude nepřiměřená smluvní pokuta snížena. 

Školení pro účetní - podzimní novinky

Jak jednat

Jak v případě posuzování přiměřenosti smluvní pokuty, tak i v případě rozhodování o jejím snížení nejsou jakkoliv relevantní osobní, majetkové či sociální poměry žalovaného, nýbrž pouze hodnota a význam zajišťované povinnosti.

Pokud vám tedy jakožto dlužníku bude sjednaná smluvní pokuta připadat nepřiměřeně vysoká, nesmíte zapomenout na to danou skutečnost soudu výslovně navrhnout pro to, aby vůbec mohlo dojít k jejímu případnému snížení – jinak budete mít povinnost smluvní pokutu uhradit v plné výši.

Autor článku

Zakladatel a vedoucí partner Advokátní kanceláře Matzner & Vítek.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).