Hlavní navigace

Jaká mají spotřebitelé práva při uzavírání smluv elektronicky?

Autor: Depositphotos
Jiří Matzner

Už jste si někdy prostřednictvím internetového obchodu objednali slevový pobyt, ultratenký laptop, chytrý telefon, nebo třeba nové boty? Pokud ano a zároveň jste spotřebitelem, máte vůči obchodníkům a podnikatelům relativně širokou paletu zákonných práv, o kterých je určitě vhodné vědět co nejvíce.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nejprve je ovšem potřeba se ujistit, zda opravdu jste spotřebitelem ve smyslu zákonných ustanovení. Občanský zákoník spotřebitele definuje jako každého člověka, který „mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná“.

Spotřebitelem tedy může být jen člověk – fyzická osoba, nikoliv tedy právnická osoba, a to ještě pouze za předpokladu, že s podnikatelem v daném smluvním vztahu nejedná v rámci své profese nebo podnikání a nachází se tak v pozici slabší strany. Jak už asi tušíte, občanský zákoník poskytuje spotřebitelům, kteří se často dostávají do smluvních vztahů s podnikateli (zejména pak při uzavírání smluv na dálku), vyšší ochranu.

Obecné informační povinnosti podnikatele 

V rámci uzavírání spotřebitelských smluv má podnikatel vůči spotřebitelům vcelku rozsáhlé povinnosti. Jde především o obecné informační povinnosti, mezi něž patří například povinnost podnikatele informovat spotřebitele o své totožnosti a kontaktních údajích, povinnost nabízené zboží nebo službu řádně označit a popsat jejich hlavní vlastnosti, informovat o ceně, nákladech na dodání zboží nebo služby, způsobu platby a způsobu dodání či plnění, informovat o době trvání závazku a podmínkách jeho ukončení, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou, poskytnout spotřebiteli informaci o právech z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky, nebo sdělit spotřebiteli další podmínky pro uplatňování těchto práv.

Smlouvy uzavírané na dálku (elektronicky)

U smluv uzavíraných na dálku (zpravidla elektronicky) poskytuje občanský zákoník spotřebitelům speciální ochranu. Takovéto smlouvy se označují jako tzv. distanční smlouvy. K uzavírání distančních smluv v dnešní době dochází většinou elektronicky prostřednictvím internetu, zpravidla skrze vyslovení souhlasu s obchodními podmínkami určitého internetového obchodu či portálu (např. zaškrtnutím políčka „souhlasím“ na jeho webových stránkách) a objednáním vybraného zboží nebo služby.

Distanční smlouvy bývají většinou uzavírány okamžikem potvrzení objednávky vybraného zboží nebo služby internetovým obchodem, po přistoupení k jeho obchodním podmínkám. Distanční smlouva ovšem může být uzavřena i za použití jiných prostředků komunikace na dálku – jako třeba po telefonu či emailem.

U distančních smluv má podnikatel vůči spotřebiteli vedle výše popsaných obecných informačních povinností také další informační povinnosti, vázané výhradně ke smlouvám uzavíraným na dálku. V tomto směru má podnikatel povinnost spotřebitele dále informovat také například o existenci případné povinnosti zaplatit zálohu nebo podobnou platbu (je-li vyžadována), o nákladech na prostředky komunikace na dálku (pokud se liší od základní sazby), o daních a poplatcích souvisejících s prodávaným zbožím či poskytovanou službou nebo o tom, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží.

Spotřebiteli by měla být rovněž poskytnuta informace o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování stížností spotřebitelů, včetně údajů o orgánu příslušném k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů. V obchodních vztazích bývá tímto orgánem zpravidla Česká obchodní inspekce. 

Právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu

Podnikatel je povinen spotřebiteli poskytnout rovněž zcela zásadní informaci o jeho právu na odstoupení od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů od jejího uzavření, přičemž spotřebitel je v takovém případě oprávněn v uvedené lhůtě od smlouvy odstoupit z jakéhokoliv důvodu, nebo dokonce i bez uvedení důvodu. Na poskytnutí této informace spotřebiteli by si podnikatel měl dát obzvláště velký pozor, jelikož pokud by spotřebitele o jeho právu na odstoupení od smlouvy řádně neinformoval, toto právo by mu v takovém případě zůstalo zachováno až na dobu jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření smlouvy.

Pokud by ovšem spotřebitel byl o právu na odstoupení od smlouvy poučen až v této prodloužené lhůtě, čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení by začala běžet ode dne obdržení takovéto dodatečného poučení od podnikatele. Pokud podnikatel umožňuje spotřebiteli od smlouvy odstoupit prostřednictvím vyplnění a odeslání vzorového formuláře pro odstoupení (dostupného na jeho internetových stránkách), potvrdí vždy spotřebiteli bezodkladně jeho přijetí.

Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel. Byla-li spotřebiteli již poskytnuta služba, není z toho podnikatel ničeho povinen, s výjimkou případné úhrady poměrné části sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku odstoupení, pokud podnikatel s plněním začal ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení na základě výslovné žádosti spotřebitele.

Podnikatel má v případě spotřebitelova odstoupení od smlouvy naopak povinnost mu bezodkladně, nejpozději však do čtrnácti dnů od odstoupení, vrátit všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, a to stejným způsobem. Podnikatel má současně i povinnost uhradit spotřebiteli náklady spojené s navrácením zboží, pokud jej dopředu neupozornil na povinnost tyto náklady nést samostatně. 

Závěr

Občanský zákoník spotřebitelům poskytuje relativně silnou ochranu. Vedle výše uvedeného totiž vůči spotřebitelům zakazuje uplatňování jakýchkoliv ujednání, která zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v jejich neprospěch (např. vylučují nebo omezují práva spotřebitelů z vadného plnění, zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, umožňují podnikateli svévolně měnit práva či povinnosti stran atd.) nebo se jakkoliv odchylují od ustanovení zákona stanovených na ochranu spotřebitele.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).