Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 78 odst. 1 písm. i zákoníku práce – ZP).
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu a není možné jim práci přesčas nařídit.
Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
Mzda již s přihlédnutím k práci přesčas
Podle § 114 odst. 1 ZP za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dosažená mzda), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas (§ 114 odst. 3 ZP).
Maximum paušálně odměňované práce přesčas
Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto.
A zároveň je možné ji sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11 ZP) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4 ZP).
Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je tedy podmíněno tím, že bude současně sjednán konkrétní maximální rozsah práce přesčas, ke kterému je ve mzdě přihlédnuto.
Není tomu tedy tak, že by zaměstnanec zcela ztratil nárok na odměnu za práci přesčas. Nelze proto uvést do smlouvy jenom, že při sjednání výše mzdy je, resp. bylo přihlédnuto i k případné práci přesčas, natož třeba pouze, že zaměstnanec nemá nárok na plnění spojená s výkonem práce přesčas.
Rozsah práce přesčas, k níž je ve mzdě přihlédnuto, není neomezený. Zákoník práce ho omezuje limitem, který je u vedoucích zaměstnanců dán celkovým maximálně povoleným rozsahem práce přesčas (nejvýše 416 hodin přesčasové práce za rok).
A u ostatních zaměstnanců je limit práce přesčas, k němuž je (může být) již při stanovení výše mzdy přihlédnuto rozsahem práce přesčas, kterou lze zaměstnanci nařídit, a to je 150 hodin za rok.
Práce přesčas mimo obvyklý rozvrh pracovní doby
Zaměstnanec práci podle smlouvy vykonává především v pracovní době, kterou v souladu s § 81 ZP zaměstnavatel rozvrhne zpravidla do pětidenního pracovního týdne.
Provozní nebo jiné důvody mohou však vést i k tomu, že některé práce nebo určitý rozsah prací nelze v takto stanovené pracovní době vykonat. Zákoník práce proto umožňuje, aby zaměstnanec konal práci i mimo takto stanovenou pracovní dobu, a nazývá ji prací přesčas.
Prací přesčas je práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn, a to buď na příkaz zaměstnavatele, nebo s jeho souhlasem.
Práci přesčas je možné konat jen výjimečně (§ 93 odst. 1 ZP). Zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu.
Avšak nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (§ 93 odst. 2 ZP).
Nad uvedený rozsah lze po zaměstnanci požadovat práci přesčas jen s jeho souhlasem, celkový rozsah přesčasové práce však nesmí přesahovat limit stanovený § 93 odst. 4 ZP.
Odměňování přesčasové práce
Za dobu výkonu práce přesčas přísluší mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo. Vedle dosažené mzdy mu náleží i kompenzace v podobě příplatku nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku zjištěného podle § 351 až 362 ZP.
K tématu si přečtěte více v článcích:
Jak určit průměrný výdělek pro náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele?
Nebo zaměstnanci náleží, pokud se tak se zaměstnavatelem dohodli, náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas, které mu je poskytnuto místo příplatku (po dobu náhradního volna, kdy nekoná práci, zaměstnanci mzda nepřísluší).
V případě, že zaměstnavatel neposkytne náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, je povinen mu vyplatit příplatek (§ 114 odst. 2 ZP).
Mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas
Zákoník práce umožňuje, aby mzda vedoucích i ostatních zaměstnanců byla sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je podmíněno tím, že bude současně sjednán rozsah práce přesčas, ke které je ve mzdě přihlédnuto.
Překročí-li skutečná doba výkonu práce přesčas takto sjednaný rozsah práce přesčas, k němuž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto, přísluší zaměstnanci za tuto další dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek, popřípadě náhradní volno.
Vnitřní mzdový předpis nebo mzdový výměr nestačí
Skutečnost, že mzda byla sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas, neznamená, že práci přesčas zaměstnanec koná bez nároku na odměnu, neboť ta je zahrnutá ve sjednané mzdě.
Způsob, jakým se ve sjednané mzdě k případné práci přesčas přihlíží, zákoník práce nestanoví a ponechává zcela na smluvní volnosti účastníků pracovněprávního vztahu (účastníků kolektivní smlouvy), jak předpokládaný výkon práce přesčas do mzdy promítnou.
Je proto vyloučeno, aby mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas byla zaměstnavatelem stanovena vnitřním předpisem nebo určena mzdovým výměrem, neboť jeho jednostranný postup zde neposkytuje záruku, že kompenzace práce přesčas bude dostatečná.
Jen kolektivní smlouvy s odbory nebo individuální dohoda
Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze sjednat v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě. Smlouva vedle dohody o mzdových podmínkách zaměstnance (v případě kolektivní smlouvy též vymezeného okruhu nebo všech zaměstnanců) bude obsahovat ujednání o tom, že mzda se sjednává s přihlédnutím k případné práci přesčas, a to včetně rozsahu práce přesčas, k němuž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto.
Z dohody o mzdových podmínkách musí nepochybně sjednaná mzda vyplývat. Zřejmá musí být nejen celková výše mzdy, ale i výše jednotlivých složek mzdy, pokud je účastníci smlouvy sjednali.
Výše mzdy nemusí být nutně sjednávána ve smlouvě, to zákoník práce nepožaduje. Může být stanovena také vnitřním předpisem, tedy obecně pro všechny zaměstnance, nebo mzdovým výměrem jednotlivému zaměstnanci.
Pokud je však mzda jednostranně stanovena mzdovým výměrem zaměstnavatele, nemůže zohledňovat případnou práci přesčas, nebyla by totiž splněna podmínka, že mzda byla sjednána.
Je tak v rozporu se zákonem, pokud je v pracovní smlouvě uvedeno, že mzda bude určena mzdový výměrem, a současně je uvedeno, že tato mzda již zahrnuje, resp. bude zahrnovat i práci přesčas.
Pak by stanovení výše mzdy s přihlédnutím k práci přesčas bylo neplatné. Zaměstnanci by zůstaly zachovány veškeré nároky jinak s prací přesčas spojené jako samotná odměna za výkon její práce, příplatky nebo nárok na náhradní volno.
Mzda může zůstat i stejně vysoká
Má-li po přechodu na tento způsob odměňování práce přesčas (kdy je odměna předem paušálně zohledněna ve výši mzdy) zaměstnanci i nadále náležet mzda v původní výši (není vyloučeno, že se účastníci smlouvy shodnou na tom, že dosavadní sjednaná, stanovená nebo určená mzda vzhledem ke své výši případnou práci přesčas dostatečně zohledňuje, neboť ZP tento postup nezakazuje), musí být tato skutečnost ve smlouvě vyjádřena.
Nestačí jen pouhá dohoda o tom, že mzda je sjednaná s přihlédnutím k případné práci přesčas.
Dohody platí jen do budoucna, paušální odměňování přesčasů nesmí být zpětné
Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet (§ 113 odst. 3 ZP).
Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze sjednat jen s účinky do budoucna. Za dosud vykonanou práci přesčas přísluší dosažená mzda a příplatek, popřípadě náhradní volno.
Samostatně uzavřené ujednání, podle kterého se mzda sjednává s přihlédnutím k případné práci přesčas, které není spojeno s dohodou o mzdových podmínkách zaměstnance, se uplatní až v případě mzdy sjednané po jeho uzavření, avšak na mzdě dříve sjednané ve smlouvě nebo zaměstnavatelem stanovené vnitřním předpisem anebo určené mzdovým výměrem (§ 113 odst. 1 ZP) nic nemění.
Nebyla-li proto již dříve mzda sjednaná s přihlédnutím k případné práci přesčas, zaměstnanci v tomto případě přísluší za dobu práce přesčas i nadále mzda a příplatek, popřípadě náhradní volno, a to až do doby účinnosti nové smlouvy, ve které byla mzda s ohledem na přijatý závazek sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas.
V tématu budeme pokračovat dále. V dalším článku si rozebereme další podmínky, které musí firma splnit, chce-li přejít na odměňování zaměstnanců, kdy výše mzdy již zahrnuje předem případnou odměnu za presčasovou práci.
ČLÁNKY DO MAILU