Hlavní navigace

Jak se vyvíjel trh s platebními kartami

První platební karty pro české občany byly vydány až více než 20 let poté, co je Česká republika začala přijímat.

Doba čtení: 6 minut

Před 15 lety se narodil finanční server Měšec.cz. Navazující články vás provedou krátkou historií, co se během těchto let v České republice změnilo z pohledu našich peněženek. Máme pro vás několik příběhů, ve kterých se ohlédneme nejen za historií, ale podíváme se i na to, co nás čeká.

Partnerem seriálu je ANO spořitelní družstvo.

Platební karty byly v České republice přijímány již v roce 1965. První karetní transakce se tu však uskutečnila až o 3 roky později, a to v roce 1968. V tomto roce totiž cestovní agentura Čedok zahájila akceptaci karet Diners Club ve své síti poboček a interhotelů, prodejnách Tuzex, prodejních kancelářích ČSA a v dalších obchodních místech, kde se soustřeďoval zahraniční cestovní ruch. V roce 1968 ještě Češi žádné platební karty nevlastnili a tehdejší Československá socialistická republika přijímala pouze karty zahraniční – většinou turistů.

Oddělení, která se nějakým způsobem věnovala mezinárodním systémem placení, začala v bankách vznikat až na počátku 90. let. V té době měla vlastní systém bankomatů jen Česká spořitelna. I tak se ale jednalo o offline systém, prostřednictvím kterého jste si mohli pouze vybrat hotovost. Tyto sporožirové karty byly u klientů oblíbené, jelikož v roce 1995 jich bylo vydáno téměř 600 000 kusů.

První karty, které byly určeny pro tehdy československé občany, vydala v roce 1988 Živnostenská banka. Tenkrát se jednalo o tzv. dispoziční karty k tuzexovým účtům. Karty byly akceptovány jen v obchodě Tuzex, případně k výplatě tzv. tuzexových bonů v pobočce Živnobanky a vybraných pobočkách Československé obchodní banky a Státní banky československé.

První transakce šéfredaktora Měšce embossovanou kartou proběhla v dnes již neexistujícím Motelu Formule v Havířově (dnes Hotel Rudolf). Byla zaúčtována po 15 dnech. Embossovaná karta se vydávala po důkladném skóringu a napoprvé jen s domácí platností. Na kartě ještě vidíte 4číslí vydavatelské banky (ICA kód 3554).
Autor: Dalibor Z. Chvátal

První transakce šéfredaktora Měšce embossovanou kartou proběhla v Motelu Formule v Havířově (dnes Hotel Rudolf). Byla zaúčtována po 15 dnech. Embossovaná karta se vydávala po důkladném skóringu a napoprvé jen s domácí platností. Na kartě ještě vidíte 4číslí vydavatelské banky (ICA kód 3554).

V roce 1990 byl zrušen monopol Státní banky československé a došlo tak k liberalizaci československého bankovnictví. V následujících letech tak vzniklo přes 50 nových peněžních ústavů.

V roce 1992 vydala první platební karty i Komerční banka. Jednalo se o Eurocard/MasterCard platební karty. V tomtéž roce došlo k zahájení provozu systému platebních karet. Komerční banka zprovoznila své první 3 bankomaty.

První zlatá karta byla v České republice vydána v roce 1995. Jednalo se o VISA GOLD a vydala ji Živnostenská banka.

Karty s magnetickým proužkem

Pamatujete si ještě na platební karty pouze s magnetickým proužkem? Na přelomu století se s nimi platilo zcela běžně, dnes jsou doménou jen karet Diners Club.

Magnetický proužek, který byl umístěn na kartě, se skládal ze dvou nebo i tří stop, které sloužily k uchování identifikačních údajů o jeho držiteli. Elektronicky zde byly zaznamenány následující údaje:

  • Číslo karty.
  • Časová platnost karty.
  • Informace o tom, zda jde o kartu mezinárodní, či tuzemskou.
  • Informace o tom, zda lze kartu použít v platebním terminálu, bankomatu nebo v obojím.
  • Kód CVV, CVC a další.

Kromě toho se na kartě nacházel i podpisový proužek. Do něj jste se museli podepsat a z tohoto podpisu se následně stal váš podpisový vzor. Stejně jste se totiž museli podepsat i při placení.

Na placení prostřednictvím tohoto typu karty si jistě pamatujete. Kartou jste projeli přes jakousi žehličku na pokladně a podepsali jste příslušný papírek. Od magnetických proužků se ale postupem času upustilo, když se od roku 2003 postupně začalo přecházet na platební karty s čipovou technologií.

Magnetické pásky jsou na platebních kartách umístěny i dnes, ale je-li karta čipová, správně by s takovou kartou nemělo jít na čipovém terminálu zaplatit pomocí magnetického proužku. Karty českých vydavatelů jsou takto chráněné, karty zahraničních vydavatelů občas tento tzv. fallback umožňují.


Autor: Dalibor Z. Chvátal

Imprinter je dnes již vzácností, ale stále se používá. Když dojde k výpadku internetu nebo elektřiny, je k nezaplacení.

Zadejte svůj PIN, prosím

Čipové karty jsou také často nazývány zkratkou EMV. Tato zkratka vyjadřuje počáteční písmena z názvů společností, které se na celkové koncepci čipových platebních karet podílely, a sice Europay, MasterCard a Visa.

Tyto karty již fungovaly na jiném principu než karty s magnetickým proužkem. V tomto případě stačilo při placení zadat PIN kód, prostřednictvím kterého došlo k ověření správnosti. Podpisy dle podpisového vzoru už nadále nebyly potřeba.

Jako první začala s vydáváním čipových platebních karet v České republice Komerční banka.

Od magnetických proužků se ale neupustilo zcela. Naopak, začaly se vydávat tzv. hybridní karty. To znamená, že karta obsahovala jak magnetický proužek, tak i čip. Veškeré karty, které jsou vydány v souladu se standardem EMV, jsou vydávány jako hybridní.

PIN? Netřeba, děkujeme

U zadávání PIN kódu místo používání magnetického proužku ovšem vývoj neskončil. V roce 2011 začaly bankovní instituce postupně přecházet na ještě novější technologii – bezkontaktní platby.

U bezkontaktních plateb není nutný fyzický dotek mezi platební kartou a platebním terminálem. V případě, že je vaše útrata do 500 Kč, nemusíte ani zadávat váš PIN.

Abyste však mohli tímto způsobem platit u obchodníků, je nutné, aby vaše platební karta obsahovala bezkontaktní funkci. Tu dnes již nabízí většina bank, avšak stále ještě jsou na českém trhu banky, které k bezkontaktní technologii placení nepřešly.

Platím nálepkou

Kdo by čekal, že se vývoj zastaví u bezkontaktního placení platební kartou, mýlil se. Dnes už totiž nemusíme platit jen kartou, ale třeba i nálepkou, kterou si nalepíme na mobil. Nebo na klíče, nebo na cokoli jiného. Tato technologie k nám začala pronikat zhruba v roce 2013.

Kolik karet máme?

Kromě toho, jakým vývojem u nás platební karty prošly, se zaměříme ještě na to, jak oblíbené se postupem času staly.

Níže se můžete podívat na vývoj počtu platebních karet v České republice.

2001 2005 2010 2015 (3. čtvrtletí)
Počet vydaných karet 4 658 890 7 865 453 9 268 914 11 296 284

Zatímco v roce 2001 bylo v České republice vydáno přes 4,5 milionu platebních karet, o 10 let později se jejich počet více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 vycházela na jednoho obyvatele ČR zhruba polovina karty, v roce 2010 už to byla téměř 1 karta na každého obyvatele.

Zajímavá je i historie dle rozdělení na debetní a kreditní karty. Ty se u nás začaly nabízet až v roce 1998, tedy o 10 let později než karty debetní. Průkopníky byly společnosti Home Credit a Česká spořitelna. Tenkrát však neprobíhalo vydání kreditní karty tak snadno jako dnes. Dostali ji pouze vybraní zákazníci a pouze s prověřenou historií.

Na postupný rozmach kreditních karet se můžete podívat v tabulce:

2001 2005 2010 2015 (3. čtvrtletí)
Debetní 4 504 285 6 602 775 7 400 919 9 004 371
Kreditní 48 520 885 266 1 564 430 2 058 171

Zde je vidět, že zatímco v roce 2001 vlastnil debetní kartu v České republice téměř každý druhý občan, kreditní karta byla poměrně vzácnost. O obrovském rozmachu kreditní karty ale svědčí i čísla – od roku 2001 do roku 2005 jejich počet stoupl téměř dvacetinásobně.

Platby kartou se u Čechů těší stále větší oblíbenosti. Například v roce 2000 tvořil podíl bezhotovostních plateb ze všech provedených transakcí pouze 12 %. V roce 2007 se však poměr obrátil a poprvé počet bezhotovostních transakcí převýšil ty hotovostní. V roce 2013 pak objem bezhotovostních transakcí činil 68 %.

Našli jste v článku chybu?