Jak se provádějí srážky ze mzdy? Jaká jsou pravidla? (Příklady)

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody.

Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (základní nezabavitelná částka), a pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také další částky, jak jsou dále uvedeny. A to jedna, nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní, tedy celkovou, nezabavitelnou částku.

Počítání po třetinách zbytku čisté mzdy v závislosti na typu dluhu

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – je rovna nebo nižší než 22 130 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách.

Maximální výše jedné třetiny z 22 130 Kč je 7376,66 Kč. Dosud činila maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy 7116 Kč z 21 350 Kč. Případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému.

• 1. třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
• 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
• 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do 1. třetiny.

Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek.

Zbývající část se připočte k 1. třetině. Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu.

Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Na jednoduchých názorných příkladech budeme ilustrovat (v r. 2022 dvojí) valorizaci nezabavitelných částek při exekučních srážkách ze mzdy a dalších parametrů srážek ze mzdy, tedy i celkového nezabavitelného minima, jakož i další postupy při provádění srážek ze mzdy v r. 2022.

Jednoduché modelové příklady exekučních srážek ze mzdy

1. Srážky nelze provést, neboť čistá mzda je nižší než základní (celková) nezabavitelná částka

Ženatý zaměstnanec se 4 nezaopatřenými dětmi pobírá čistou mzdu 20 000 Kč, z níž by měl splácet exekučně vymáhanou nepřednostní pohledávku. Nezabavitelná částka však činí na samotného povinného dlužníka, pokud jde o příjem:

• za leden–březen 2022, 8006,25 Kč,
• od dubna 2022, 8298,75 Kč,
• k nimž se připočte 5 × nezabavitelná částka na vyživované osoby 2668,75 Kč (tj. 13 343,25 Kč), resp. nově 5 × 2766,25 Kč (tj. 13 831,25),
• tedy celkem základní nezabavitelná částka činí 21 350 Kč, resp. nově 22 130 Kč, což je (samozřejmě v obou případech, a tím spíše nově po další valorizaci nezabavitelných částek) více, než činí mzda, z níž by měly být srážky prováděny.

Pakliže není možno srážky provést za uvedených podmínek a uvedené výše příjmu, snad nemusíme zdůrazňovat, že tím spíše je nelze provést, jestliže připustíme, že od 1. 1. 2022 (tedy prakticky od zúčtování příjmu za leden 2022) je nezabavitelná částka na povinného vyšší (s ohledem na navýšení příslušného normativu nákladů na bydlení o částku 1120 Kč) a činí 8846,25 Kč.

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 2948,75 Kč, resp. od 1. 4. 2022 (tedy prakticky od zúčtování příjmu za duben 2022) nezabavitelná částka na povinného činí 9138,75 Kč a na vyživovanou osobu 3046,25 Kč.

2. Uspokojování nepřednostní pohledávky v situaci, kdy zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek je nižší než částka, nad kterou se sráží bez omezení

Příjem za leden až březen 2022:

Ženatý zaměstnanec s 1 nezaopatřeným dítětem pobírá čistou mzdu 31 000 Kč, z níž v exekuci splácí nepřednostní dluh. Jeho nezabavitelná částka činí (v období od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022) 8006,25 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 × částku na vyživované osoby 2668,75 Kč, tedy celkem 13 343,75 Kč, zaokrouhleno na 13 344 Kč.

• Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho čisté mzdy, zbude z ní 17 656 Kč. Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po 5885 Kč a zbude 1 Kč. 
• Dlužníkovi zůstanou dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 2 × 5885 Kč a celková nezabavitelná částka 13 344 Kč a 1 Kč zbytku čisté mzdy, takže celkem 25 115 Kč.
• Ve prospěch oprávněného věřitele bude sražena jedna třetina zbytku čisté mzdy 5885 Kč. (Pakliže by však šlo o novou exekuci zahájenou po 31. 12. 2021, bylo by nutno zohlednit paušální náhradu nákladů plátce mzdy ve výši 50 Kč, takže by ve prospěch oprávněného věřitele by byla sražena jen částka 5835 Kč a 50 Kč by připadlo zaměstnavateli jako plátci mzdy.)

Příjmy za duben 2022 a dále:

Ženatý zaměstnanec s 1 nezaopatřeným dítětem pobírá (i nadále v r. 2022, přinejmenším i za měsíc duben) čistou mzdu 31 000 Kč, z níž v exekuci splácí nepřednostní dluh.

• Jeho nezabavitelná částka činí (v období od 1. 4. 2022) 8298,75 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 × částku na vyživované osoby 2766,25 Kč, tedy celkem 13 831,25 Kč, zaokrouhleno na 13 832 Kč.
• Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho čisté mzdy, zbude z ní 17 168 Kč. Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po 5722 Kč a zbydou 2 Kč.
• Dlužníkovi zůstanou dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 2 × 5722 Kč a celková nezabavitelná částka 13 832 Kč a 2 Kč zbytku čisté mzdy, takže celkem 25 278 Kč. 
• Ve prospěch oprávněného věřitele bude sražena jedna třetina zbytku čisté mzdy 5722 Kč. 
• Pakliže by však šlo o novou exekuci zahájenou po 31. 12. 2021, bylo by nutno zohlednit paušální náhradu nákladů plátce mzdy ve výši 50 Kč, takže by ve prospěch oprávněného věřitele byla sražena jen částka 5672 Kč a 50 Kč by připadlo zaměstnavateli jako plátci mzdy.

Jak je to s rozdílnými názory na výši nezabavitelného minima?

Už jsme si vysvětlovali v článku Zvyšují se nezabavitelné částky při exekuci. O kolik více zůstane od dubna dlužníkovi a méně věřiteli?, že nepanuje shoda na výši parametrů pro srážky ze mzdy.

Takže, jak by to bylo, jestliže je nezabavitelné minimum pro dlužníka vyšší? 

Pakliže však připustíme, že od 1. 1. 2022 (tedy prakticky od zúčtování příjmu za leden 2022) je nezabavitelná částka na povinného vyšší (s ohledem na navýšení příslušného normativu nákladů na bydlení o částku 1120 Kč) a činí 8846,25 Kč a nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 2948,75 Kč a částka zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek), nad kterou se sráží bez omezení, činí 23 590 Kč,

• potom srážka bude činit 5418 Kč a povinnému dlužníkovi zbude 25 582 Kč.
• A jestliže od 1. 4. 2022 (tedy prakticky od zúčtování příjmu za duben 2022) nezabavitelná částka na povinného činí 9138,75 Kč a na vyživovanou osobu 3046,25 Kč a částka zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek), nad kterou se sráží bez omezení, činí 24 370 Kč,
• potom srážka bude činit 5256 Kč a povinnému dlužníkovi zbude 25 744 Kč. (Spočítáno na kalkulačce Ministerstva spravedlnosti: Výpočet srážek ze mzdy – Exekuce)