Představy o tom, jaké to asi bude na stáří, v důchodu, má jistě někdy každý z nás. Občas přemýšlíme o tom, jak se změní naše okolí a řešíme i otázku peněz, jestli si budeme moci dovolit různé koníčky a záliby, nebo se naopak budeme muset uskromnit.
NN pojišťovna proto realizovala průzkum, v rámci kterého sledovala představy Čechů o stáří. A to nejen u mladé generace do 30 let, ale i generace ve věku 50–65 let, která se touto otázkou zabývá intenzivněji.
Stáří? Většina vidí nemoci, bolesti a léky
Pod pojmem stáří si většina Čechů vybaví nejprve nemoci, případně bolesti a také léky, které se musejí pravidelně užívat. Na první místo je umístily obě dotazované generace.
Co si Češi vybaví pod slovem stáří?
Mladší generace je v tomto mnohem skeptičtější a pokud si nevybaví něco z výše uvedených rizik, představí si chudobu a finanční nejistotu. Tyto strachy jsou ale podle průzkumu dány také tím, že v médiích je často prezentován negativní pohled na stáří. Jsou medializované převážně smutné příběhy a negativa, kdy starý senior nemá ani na nájem, případně je rád, že vyžije. Případně jsou prezentovány situace, kdy se nedostávají peníze na pečovatelku apod. Ze statistik ale vyplývá, že pouze 10 % českých seniorů potřebuje péči druhé osoby. Zbytek je plně schopný se o sebe postarat sám. Obraz stáří se tak nedá modelovat jen podle mediálně prezentovaných negativ, což si mladší generace neuvědomuje.
Češi do 27 let ale počítají i s tím, že správná životospráva a péče o tělo může výrazně prodloužit dobu, kdy se budou po fyzické stránce cítit lépe a většina dnes v rámci péče o zdraví nekouří a snaží se pravidelně sportovat.
Zajímavý je i pohled na trávení času. Dnešní lidé do 30 let předpokládají, že většinou budou trávit čas na internetu, případně cestovat. Starší generace naopak očekává, že bude pečovat o domácnost, mít mnoho volného času a rovněž cestovat.
Kdy chceme přestat pracovat?
Názory se rozchází i v otázce, kdy chtějí Češi přestat pracovat. U mladší generace většina předpokládá, že s prací přestane postupně. Lidé nad 50 let naopak chtějí přestat s prací co nejdříve to půjde a ve většině případů se už do důchodu těší.
Kdy chtějí Češi přestat pracovat?
U respondentů do 27 let může hrát významnou roli vysoká škola. Lidé s vysokoškolským vzděláním totiž po odchodu do důchodu zažijí propastný rozdíl v příjmech, který budou muset kompenzovat vlastními úsporami, nebo výrazně snížit svůj životní standard. Je proto logické, že tito lidé chtějí spíše přestat pracovat postupně a ještě nějaké peníze vydělávat i v důchodu.
U osob nad 50 let ale může být situace jiná. V některých případech totiž nebude velký rozdíl v dosavadních příjmech a případném důchodu. Někdy jsou dotázaní dokonce v situaci, že důchod budou mít větší než současnou mzdu, a tak je pro ně výhodnější odejít do důchodu co nejdříve.
Očekáváme 12 000 Kč, přáli bychom si 20 000 Kč
Zajímavé jsou i představy o výši důchodu. Češi ve věku 23–27 let předpokládají, že do důchodu odejdou v 69 letech a od státu dostanou v průměru 11 183 Kč. Lidé ve věku 50–65 let plánují do důchodu odejít v 63 letech a pobírat od státu 12 659 Kč. Ani jedna generace ale nepočítá s tím, že i kdyby zmíněné částky od státu obdržela, zajistí jí to příjemné a pohodlné stáří. O tom mají lidé jiné představy.
Na spokojené stáří by mladí lidé chtěli v průměru 19 004 Kč a lidé nad 50 let 20 376 Kč. Dosáhnout toto pak plánují různými metodami.
Jak si Češi spoří na stáří?
Rozdíl mezi očekávaným důchodem a částkou, kterou by lidé chtěli pobírat, si většina dotázaných představuje vykrýt penzijním spořením s příspěvkem od státu.
Někteří mají pro tento účel založeno i životní pojištění, anebo si spoří zcela jiným způsobem, například investicemi do umění, kryptoměn apod. Menšina pak plánuje k důchodu i pravidelný přivýdělek, aby chybějící částku vykryla.
Nespoříme ale dost
Na důchod okolo 20 000 Kč si ale podle průzkumu lidé spoří málo. Jak už bylo zmíněno, průměrný věk účastníka ve III. pilíři je 48 let. Průměrná měsíční úložka je navíc jen 600 Kč. V tomto věku by ale v případě nulových úspor a očekávání vyššího důchodu měli lidé spořit částku okolo 3000 Kč měsíčně. To už však může výrazně zatížit rozpočet. Lidé tedy začínají spořit pozdě a spoří málo.
Při měsíční úložce 600 Kč a začátku spoření ve 48 letech si lidé do odchodu do důchodu naspoří necelých 230 000 Kč. Pokud ale Češi plánují jít do penze v 65 letech a pobírat k důchodu v průměru dalších 8000 Kč, budou potřebovat úspory ve výši přibližně 1 500 000 Kč.
Stále jsou na tom však lépe než jiní, jelikož ve III. pilíři si spoří jen 42 % populace. U starší generace pak spoří dva lidé ze tří. Ani mladí lidé nespoří svědomitě. Ve věku od 18 do 29 let si spoří jen 30 % Čechů. Oproti zahraničí je tu vidět propastný rozdíl, kdy v zahraničí si spoří přes 90 % mladých lidí – a to od okamžiku nástupu do prvního zaměstnání. V zahraničí pak po odchodu do penze bere senior v průměru 75 % své mzdy. Je to však i zásluhou celoživotního spoření.
ČLÁNKY DO MAILU