Hlavní navigace

Jak se daří penzijním fondům?

16. 12. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Penzijní fondy mají za sebou další úspěšný rok. Zájem občanů o penzijní připojištění neklesá, objem finančních prostředků spravovaných fondy utěšeně roste a přitom se jim je daří slušně zhodnocovat. Špatný není ani výhled do budoucna. Kolik vydělaly penzijní fondy?

Podle výsledků za třetí čtvrtletí letošního roku bylo do systému penzijního připojištění zapojeno přes 2,6 miliónu účastníků. To znamená, že se jejich počet od konce roku 2002 téměř nezměnil. Interpretovat lze tuto skutečnost různě – třeba tak, že zájem o penzijní připojištění je dlouhodobý a stálý. Na druhou stranu to může znamenat, že trh je v této oblasti blízko svého nasycení a žádný velký nárůst počtu penzijně připojištěných již nelze očekávat. Pravdivá asi budou obě tato tvrzení.

Petr Matoušek - PFČP
Nevíte, jak a proč investovat do penzijních fondů? Nebo máte jiné nejasnosti v penzijním připojištění? Zeptejte se Tomáše Matouška, výkonného ředitele Penzijního fondu České pojišťovny, jednoho z největších poskytovatelů tohoto produktu v České republice v Poradně Penzijního připojištění na Měšci.

Další zveřejněné údaje jsou již jednoznačně pozitivní. Objem prostředků evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem k 30. září tohoto roku překročil 73 miliard Kč, což představuje meziroční nárůst téměř o 24 %! Dynamika růstu je to slušná, ale třeba na tradičních vkladních knížkách mají naši občané stále úspory více než dvojnásobné.

Letošní hospodářské výsledky všech penzijních fondů, které je uvolnily ke zveřejnění, naznačují, že průměrný zisk dosažený za rok 2003 by mohl být stejný, popř. mírně vyšší než za rok 2002. Zároveň lze předpokládat, že ve výkonnosti jednotlivých fondů budou obdobné rozdíly jako v minulých letech. Na přesnou informaci, z kolikaprocentního zhodnocení svých úspor se budou moci radovat, si klienti penzijních fondů budou muset počkat až do valných hromad, tedy ještě zhruba půl roku.

Výsledky penzijních fondů k 30. 9. 2003
Penzijní fond Počet aktivních účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků Poměr vytvořeného zisku k prům. objemu prostředků účastníků
1. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PF 562 300 19 545 000 000 Kč 3,9 %
2. PF České pojišťovny 452 698 9 655 000 000 Kč nezveřejněno
3. PF České spořitelny 381 523 8 486 000 000 Kč 3,4 %
4. ČSOB PF Stabilita 288 317 7 222 000 000 Kč nezveřejněno
5. ING PF 280 879 7 684 000 000 Kč 4,4 %
6. PF Komerční banky 260 456 9 884 000 000 Kč 3,9 %
7. ABN AMRO PF 215 679 5 084 000 000 Kč 5,6 %
8. Allianz PF 106 648 3 446 000 000 Kč 5,5 %
9. Generali PF 22 241 606 000 000 Kč 3,7 %
10. Hornický PF Ostrava 18 484 761 000 000 Kč 4,1 %
11. Zemský PF 14 172 352 000 000 Kč 3,9 %
12. ČSOB PF Progres 13 699 308 000 000 Kč nezveřejněno
Celkem 2 617 096 73 033 000 000 Kč

Zdroj: APF ČR

Pro hodnocení výhodnosti penzijního spoření je třeba počítat nejen s výší zisku dosaženého fondem, ale rovněž se státní podporou a daňovými výhodami. Pokud průměrné zhodnocení prostředků účastníků z hospodaření fondů za rok 2002 činilo necelá 4 %, pak se započtením státního příspěvku to bylo již 8,55% (údaj Asociace penzijních fondů ČR). Účastník, který spoří vyšší částky nebo kterému na penzijní připojištění přispívá zaměstnavatel, navíc dosáhne reálné ziskovosti ještě vyšší díky daňovému zvýhodnění.

V této souvislosti pokládám za nutné uvést, že penzijní připojištění nemá, ostatně jako jakákoliv jiná investice, jen samé výhody. Jednou z hlavních nevýhod je velmi dlouhá doba, po kterou jsou takto investované finanční prostředky vázány. U investice tohoto druhu také stále poněkud postrádám existenci státní garance za majetek, který účastníci do systému vloží atd. K penzijnímu připojištění také lze nalézt několik přinejmenším konkurenceschopných alternativ.

Nyní ještě pár vět ke zmíněným rozdílům mezi jednotlivými fondy. Ziskovost fondu, který dosáhl nejlepšího zhodnocení spravovaného majetku, bývá až dvojnásobná ve srovnání s fondem nejslabším. Přestože lze poměrně jednoduše přejít od jednoho fondu k jinému, měnit jej jen podle aktuálních krátkodobých výsledků u tak dlouhodobé investice, jakou penzijní připojištění je, postrádá smysl. Důležitější než okamžitý stav je spíše dlouhodobý trend – u hospodaření, ale třeba i stavu majetku a počtu účastníků atd.

Zhodnocení prostředků účastníků za poslední tři roky
Penzijní fond Zhodnocení prostředků účastníků v % *1)
2000 2001 2002 Průměrná hodnota *2)
1. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PF 4,10 4,25 3,41 3,92
2. PF České pojišťovny 4,50 3,80 3,20 3,83
3. PF České spořitelny 4,20 3,80 3,50 3,83
4. ČSOB PF 5,62 3,90 4,26 4,59
5. ING PF 4,40 4,80 4,00 4,40
6. PF Komerční banky 4,89 4,40 4,63 4,64
7. ABN AMRO PF 3,95 4,10 3,50 3,85
8. Allianz PF 3,80 4,36 3,71 3,96
9. Generali PF 3,60 4,60 4,10 4,10
10. Hornický PF Ostrava 2,04 2,37 3,24 2,55
11. Zemský PF 5,01 4,60 4,11 4,57
12. Českomoravský PF 4,20 3,20 3,00 3,47
Průměrná hodnota *2) 4,19 4,02 3,72 3,98
Inflace *3) 3,90 4,70 1,80

*1) Výpočet dle metodiky APFCR
*2) Orientační údaj pouze pro možnost přibližného porovnání.
*3) Inflace měřená indexem nárůstu spotřebitelských cen.
Zdroj: APF ČR, ČSÚ

skoleni_15_4

Po bouřlivém vývoji, provázeném slučováním a dokonce i krachy několika penzijních fondů, se situace stabilizovala. Prakticky všechny penzijní fondy, které dnes působí na trhu, patří do silných finančních skupin a zpřísnil se i státní dozor, takže je jen málo pravděpodobné, že by v této oblasti došlo k nějakým dalším excesům. Budoucnost penzijního připojištění se dnes jeví poměrně příznivě mj. proto, že individuální spoření občanů (penzijní připojištění, kapitálové a důchodové pojištění, popř. jiné formy spoření a investic) je důležitou součástí nového důchodového systému.

Státem garantovaná penze totiž rozhodně nebude stačit budoucím důchodcům na udržení jejich životní úrovně. Kdo z dnešních třicátníků by se v důchodovém věku spoléhal pouze na peníze od státu, bude spíše živořit, nežli důstojně žít. V každém případě tedy lze doporučit, abyste se o své zabezpečení na stáří začali zajímat ještě v době, kdy budete schopni vytvořit si dostatečnou rezervu – ať už formou penzijního připojištění, nebo jiným způsobem.

Spoříte na stáří s penzijním připojištěním?

  • Ano, ale využívám i jiné formy spoření.
    77 %
  • Ano, je to má jediná forma spoření na stáří.
    15 %
  • Ne, využívám jiné formy spoření na stáří.
    4 %
  • Ne, na stáří nespořím, spoléhám na stát.
    2 %
  • Ne, na stáří nespořím, do důchodu mám daleko.
    2 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).