Ceny energií se zatím vyvíjejí poměrně příznivě. Jak tomu ale bude do budoucna? Jaký vývoj cen očekávají odborníci a měli by spotřebitelé podle nich fixovat současné ceny, nebo raději volit jiný typ smlouvy?
V anketě nám odpovídá:
Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz
Michal Kulig, ředitel společnosti Yello v České republice
Jan Schindler, analytik kalkulátoru tzb-info.cz
Tomáš Simon, specialista na energie srovnávače Klik.cz
Tomáš Vrňák, energetický analytik Ušetřeno.cz
Ptáme se:
1) Jaké faktory ovlivňují ceny elektřiny a jak se cena bude letos vyvíjet (pokud nenastane neočekávaná událost, která by ji ovlivnila)?
2) Končí mi smlouva u dodavatele elektřiny. Vyplatí se teď více fixovat (a na jak dlouho), nebo raději zvolit smlouvu na dobu neurčitou? Nebo byste doporučili spotový tarif? Je z hlediska odpovědi rozdíl v tom, pokud elektřinou i topím, nebo je můj odběr menší a využívám ji jen pro běžné spotřebiče a vaření?
3) Jaké faktory ovlivňují ceny zemního plynu a jak se ta cena bude podle Vás letos vyvíjet (pokud nenastane nějaká neočekávaná událost, která by ji ovlivnila)?
4) Končí mi smlouva u dodavatele zemního plynu. Vyplatí se teď více fixovat (na jak dlouho), nebo raději zvolit smlouvu na dobu neurčitou? Nebo byste doporučili spotový tarif? Závisí odpověď na tom, jak veliký je můj odběr v domácnosti?
Jaké faktory ovlivňují ceny elektřiny a jak se ta cena bude letos vyvíjet (pokud nenastane nečekaná událost, která by ji ovlivnila)?
Lukáš Kaňok: Hlavní roli hraje spotřeba elektřiny a cena emisních povolenek. Spotřeba elektřiny (ale i plynu) nám výrazně klesla, hlavně díky velmi teplé zimě na jedné straně a bohužel velmi stagnujícímu průmyslu v celé Evropě na druhé straně. A protože počet emisních povolenek byl větší, než se očekávalo, tak klesla i jejich cena. A to způsobilo takový pokles cen, že jsou první uhelné elektrárny, která zvažují předčasné ukončení výroby elektřiny. To by ale okamžitě způsobilo její zdražení. Takže na jedné straně je klesající cena energií dobrou zprávou a možná to i průmyslu pomůže s jeho růstem, na druhé straně je to trochu strašák, co vlastně bude. Letos očekáváme, že se cena může ještě mírně snížit, ale už to bude jen spíše kosmetické snížení a odehraje se jen na burze. Pro koncové zákazníky to už nebude hrát velkou roli. Tam vidíme nyní nejlepší dobu pro uzavření smlouvy a zafixování aktuálně nabízených cen. Samozřejmě že pokud zákazník nic neudělá a bude jen čekat na reakci svého dodavatele, tak se žádné další slevy v letošním roce nedočká a to je určitě velká škoda.
Michal Kulig: Cenu ovlivňuje dostupnost energie a očekávání. Ekonomika se zdá, že pomalu roste, což nahrává růstu cen. Na druhé straně zima byla teplá, plynu je dostatek, takže jsou poměrně optimistické vyhlídky, což nahrává příznivé ceně. Ta se samozřejmě promítne postupně, protože aby společnosti a zákazníci nedopadli jako před pár lety při pádu skupiny Bohemia Energy, je potřeba mít zajištěnou energii. Což odpovědné společnosti na letošek zajišťovaly minulý rok. Dá se však očekávat, že části zákazníků začne zlevňovat již letos. Rizikovými faktory zůstává potenciální suché léto pro francouzské jaderné elektrárny, vývoj blízkovýchodního konfliktu (zejména dopady na ropu a s ní spojené obchodování), politika spojená s emisními povolenkami a osobně bych ani nepodceňoval riziko ukrajinského konfliktu a situace kolem záporožské jaderné elektrárny.
Jan Schindler: Cenu elektřiny v současné době ovlivňuje zejména počasí (zda je sucho, teplo, zda fouká vítr), pak odstávky – zejména atomových elektráren ve Francii. Hlavním faktorem je ale spotřeba v průmyslu, která v současné době nebude velká. Vyšší ceny elektřiny mohou nastat, když bude sucho a teplo a jaderné elektrárny ve Francii nepojedou na plný výkon. Naopak změna v průmyslu směrem k vyšší spotřebě se nepředpokládá.
Tomáš Simon: Cena elektřiny je v podstatě dynamickým ukazatelem, který je podroben vlivu různých faktorů v průběhu času. Jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují cenu elektřiny, je nabídka a poptávka na trhu elektřiny. Sezónní změny spotřeby, ekonomické podmínky a technologický vývoj mohou zásadně ovlivnit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a tím i cenu elektřiny. Dále je důležitým faktorem cena paliv, jako je ropa, uhlí nebo zemní plyn, které představují základní složku nákladů na výrobu elektřiny. Kolísání cen těchto paliv může mít přímý dopad na konečnou cenu elektřiny pro spotřebitele a může vést k fluktuacím na trhu. Regulace a politická rozhodnutí hrají také významnou roli v cenové tvorbě elektřiny. Změny v legislativě, daních, subvencích nebo mezinárodních dohodách mohou významně ovlivnit náklady na výrobu a distribuci elektřiny a také cenu pro spotřebitele. V letošním roce očekáváme ještě mírné snížení cen u koncového spotřebitele. Musíme brát v potaz, že do nedávné doby dodavatelé nakupovali za vysoké ceny, a tudíž pro své stále zákazníky mají již nakoupeno. Aktuálními nákupy se ředí dražší energie, tím pádem nemůžeme očekávat dramatické zlevňování. Pokud by nyní prodávali pod cenou, riskují například i to, že by nemuseli situaci ustát. Bavíme se samozřejmě o menších dodavatelích. Podobnou situaci jsme viděli v minulosti například u Bohemia Energy a dalších menších společností.
Tomáš Vrňák: Cenu elektřiny ovlivňuje řada faktorů. Na jedné straně je to uzavírání uhelných, ale i jaderných elektráren, což snižuje celkovou nabídku elektřiny. Na druhé straně však dochází k prudkému rozvoji obnovitelných zdrojů (jen v ČR si domácnosti pořídily v minulém roce víc než 80 000 fotovoltaických elektráren), nebo také k poklesu cen emisních povolenek i plynu. To vše má vliv na současné ceny elektřiny, které jsou nižší než před invazí Ruska na Ukrajinu.
Končí mi smlouva u dodavatele elektřiny. Vyplatí se fixovat (na jak dlouho), nebo raději zvolit smlouvu na dobu neurčitou? Nebo byste doporučili spotový tarif? Je z hlediska odpovědi rozdíl v tom, pokud elektřinou i topím, nebo je můj odběr menší a využívám ji jen pro běžné spotřebiče a vaření?
Lukáš Kaňok: Začnu odzadu – pokud s elektřinou topím, měl bych se o to více věnovat správné volbě partnera, který mi ji bude dodávat, protože finanční dopad špatného rozhodnutí bude díky velké spotřebě elektřiny větší. Pokud na to mám čas a chci se tematice věnovat každý týden, pak si klidně mohu vzít spotový ceník anebo ceník s měsíční cenou, ale klade to velký důraz na mou vlastní zodpovědnost. Jinak určitě doporučuji cenu zafixovat a nezůstávat na tzv. době neurčité, kde se mi cena může snížit, ale i zvýšit a odejít z takového ceníku trvá vždy cca 4 měsíce. Takže pokud by se na podzim před topnou sezonou elektřina zdražila, tak já bych musel skoro celou zimu na zdražené ceně zůstat a nemohl bych odejít. A protože dnes vidíme ceníky, které jsou za již opravdu velmi dobré ceny a všechny dlouhodobější pohledy ukazují na zdražování (například vypínání výroby elektřiny z uhlí), doporučujeme si cenu zafixovat. Asi ne na 3 roky, ale to je dáno tím, že tříleté ceníky jsou dražší. Dvouleté nebo jednoleté mají cenu velmi podobnou a určitě můžeme doporučit vybrat si jeden z nich.
Michal Kulig: Začnu od konce, osobně bych se vyhnul spotovému tarifu. Jedná se o situaci, kdy kompletní riziko je na zákazníkovi. Dodavatel má „příplatek“ ke spotové ceně, který vždy získá. Zároveň je potřeba, aby si zákazník vždy dobře namodeloval, jaká je definice odečtu a počítání nákupu komodity na spotu. Zda fixovat, či ne? Já osobně fixovaný produkt nemám. Obecně, když ceny mají tendenci klesat, tak zaznamenáváme zvýšenou poptávku po nefixovaných cenách. Ale stále je dost zákazníků, kteří z obavy velkých výkyvů v posledních dvou letech volí fixaci, zpravidla na 2 roky.
Jan Schindler: To je těžká otázka, obávám se, že nikdo na ni neumí odpovědět. Myslím si, že cena elektřiny bude stabilní, nebude již výrazně klesat, ani nebude stoupat. Asi bych si cenu zafixoval nejvýše na dva roky. Elektřina pro topení má velký dopad na rodinný rozpočet, asi bych volil produkty s cenou podle burzy s fixací na měsíc, u nichž lze výrazně ušetřit. U malé spotřeby to je asi jedno, protože hlavní položkou jsou regulované ceny. Spotové produkty jsou v současné době zakázány pro domácnosti bez průběhového měření. Lidé s vyšší spotřebou si budou muset počkat na instalaci chytrých měřáků.
Tomáš Simon: Při aktuálních cenách u dodavatelů bych volil maximální fixaci na 2 roky. S ceníky s takovouto fixací jsou dnes už cenově příjemné, ideální varianta pro někoho, kdo tomu nechce věnovat čas a něco si hlídat, pokud se bavíme o malých spotřebách, tak cenový rozdíl nebude extrémní. V případě vyšších spotřeb už však dává větší smysl se podívat po nějakém spotovém ceníku. Cena bude určitě nižší, nicméně je potřeba zde pravidelně sledovat cenu na trhu, což může být pro někoho nepřekonatelným problémem. Ideálně bych doporučoval klasickému spotřebiteli ceník s fixní cenou na max. 1 rok, popřípadě na dobu neurčitou.
Tomáš Vrňák: Dodavatelé si značně konkurují a v posledním měsíci přišli s velmi atraktivními nabídkami, které se blíží burzovním cenám. Jedná se především o akviziční ceníky pro získání nových zákazníků. U takových ceníků má smysl uvažovat o 1–3leté fixaci v závislosti na tom, zdali se klient nechce příliš vázat nebo má raději jistotu. Optimální zlatý střed je závazek na 2 roky. Spotové tarify a produkty s měsíční fixací jsou vhodné pro lidi, kteří rádi spekulují. V případě, že elektřinou domácnost vytápí a má dvoutarifní sazbu, lze u některých dodavatelů získat ještě výhodnější cenu u nízkého tarifu. Dodavatelé tím zvýhodňují efektivní využití elektřiny.
Jaké faktory ovlivňují ceny zemního plynu a jak se cena bude letos vyvíjet (pokud nenastane nečekaná událost, která by ji ovlivnila)?
Lukáš Kaňok: U plynu je to podobné jako u elektřiny, tedy hlavní roli hraje jeho spotřeba. Zde je jeden faktor navíc a to je původ plynu – pokud by se Evropa rozhodla, že doopravdy ukončí veškeré dodávky plynu z Ruska, bude najednou plynu málo a to dramaticky zahýbe s jeho cenou. Jen do ČR dnes proudí přibližně polovina plynu původem z Ruska a to jasně ukazuje na to, co by se mohlo s cenou stát. Podobné to bude s ukončováním výroby elektřiny z uhlí. U nás se z uhlí vyrobí téměř polovina veškeré elektřiny, ale první výrobci již říkají, že se jim taková výroba nevyplatí a chtějí začít elektrárny odstavovat. Zde vyrobenou elektřinu ale budeme potřebovat, a tak ji buď dovezeme, anebo ji budeme vyrábět z plynu. To ale zase povede ke zvýšené spotřebě a tím i k růstu ceny. A posledním faktorem bude průmysl, který je dnes největším spotřebovatelem plynu nejen u nás, ale i v Evropě. Doufám, že se průmyslu začne dařit více, ale tím se zvýší spotřeba plynu a tím zase jeho cena.
Michal Kulig: Neočekávám růst cen plynu. Zásobníky jsou před létem plné, při normálním vývoji není důvod k růstu.
Jan Schindler: Plynu je po světe dost, takže asi nebude nedostatek. Cenu plynu ovlivňuje zejména spotřeba v Číně, její růst nebo kdyby nastala u nich tuhá zima. Menší vliv mají také odstávky těžby v USA a místní vojenské konflikty ve světě. Myslím, že cena již moc klesat nebude a ani výrazně neporoste.
Tomáš Simon: U plynu jsou ve své podstatě stejné odpovědi, zásadní rozdíl bych viděl u plynu v tom, že zde do hry vstupuje – a zvlášť u nás – např. „ruský plyn“. Toto je faktor, který je za nás těžko ovlivnitelný a těžko predikovatelný.
Tomáš Vrňák: Ceny zemního plynu ovlivňuje rostoucí nabídka nejen ze Spojených států, ale také arabských zemí. To vede k tomu, že se cena plynu v posledních měsících na burze propadla. V současné době neočekáváme, že by cena plynu dále klesala, spíše očekáváme stabilizaci, nebo mírný růst cen.
Končí mi smlouva u dodavatele zemního plynu. Vyplatí se teď fixovat (na jak dlouho), nebo raději zvolit smlouvu na dobu neurčitou? Nebo byste doporučili spotový tarif? Závisí odpověď na tom, jak veliký je můj odběr v domácnosti?
Lukáš Kaňok: U ceny plynu bych ještě více než u elektřiny apeloval na zafixování aktuálně nabízených cen. Vidíme tolik faktorů, které povedou k růstu jeho ceny, že je určitě ta správná doba fixovat. A i kdyby se téměř zázračně nic nestalo a cena by ještě klesla, klesne už tak maličko, že každý, kdo dnes změní dodavatele, tak odejde z vysoké ceny a zcela určitě hodně ušetří. A riskovat, že neušetřím 1000 Kč za každou MWh jen proto, aby to bylo 1050 Kč, mi připadá jako zbytečně velké riziko, které samozřejmě výrazně roste s mou spotřebou.
Michal Kulig: Tady bych viděl situaci obdobně jako u elektřiny. Nyní není plyn tzv. „in“, osobně si myslím, že svého cenového stropu dosáhl a nyní se pohybuje na celkem rozumné hladině, s mírným optimismem do budoucna.
Jan Schindler: Asi bych doporučil si zafixovat nejnižší cenu na trhu maximálně na dva roky. Spotový trh není pro domácnosti v případě plynu vůbec dostupný. Jako náhradu bych zvolil nejlevnější produkt s fixovanou cenou na měsíc podle měsíčních kontraktů na burze PXE.
Tomáš Simon: Ceny plynu ve většině případů kopírují vývoj cen elektřiny. Proto bych volil podobnou variantu jako u elektrické energie.
Tomáš Vrňák: Opět platí to stejné jako u elektřiny. Je třeba zmínit, že neregulovaná složka u plynu tvoří přibližně 70 % celkové ceny, zatímco u elektřiny je to přibližně 55–60 %. Změna dodavatele u plynu tak dokáže ušetřit mnohem více. Podle našich dat průměrná domácnost ušetří při změně dodavatele elektřiny 4000 Kč, u plynu je to dokonce 7500 Kč.
