Hlavní navigace

Jak na výpočty exekučních srážek? Kolik dostanou věřitelé a co vám zůstane?

25. 10. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Letos se zvyšovalo nezabavitelné minimum pro dlužníky v exekuci každé kalendářní čtvrtletí. Ukážeme, jak narůstalo a jak zároveň klesaly srážky pro věřitele.

Začátkem října jsme vás v článku Kdo má exekuci na důchod, zůstane mu více peněz už v říjnu, zaměstnancům až v listopadu informovali, jak se od 1. října 2022 zvýšily nezabavitelné částky, nezabavitelné minimum (to není to samé co nezabavitelné částky) a další parametry exekučních srážek ze mzdy.

Čtenář, poživatel důchodu, nám však namítl, že mu v říjnu nejen nezůstalo z důchodu více než dříve, ale dokonce mu bylo vyplaceno méně než v září. Z toho dovodil, že se pleteme, od kdy se nové vyšší nezabavitelné minimum uplatní. Nemyslíme si to.

Od kdy vyšší ochrana mzdy dlužníka a od kdy vyšší ochrana důchodu dlužníka v exekuci

Neodpovídáme za to, jak Česká správa sociálního zabezpečení provádí exekuční srážky z důchodů, které vyplácí. Nehledě na to, že čtenáři jen vadí, že dostal v říjnu méně než v září, což může být způsobeno i jinými důvody, neznamená to ani to, že my informujeme špatně, ani že ČSSZ udělala chybu.

Platí, že plátce mzdy (zaměstnavatel), nebo plátce sociální dávky, s níž se při exekuci zachází jako se mzdou, uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky a další nové parametry srážek ze mzdy poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění.

Nové nezabavitelné částky tak ovlivňují až mzdu za měsíc říjen 2022, zúčtovanou a vyplácenou v listopadu 2022, zatímco mzda za měsíc září 2022 vyplácená v říjnu 2022 bude ještě zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek. V měsíci říjnu 2022 jsou důchody Českou správou sociálního zabezpečení zásadně vypláceny tak, že říjnová splátka zahrnuje část důchodu za říjen a část za listopad. Třeba v případě, že jde o starobní důchod na dobu od 15. října 2022 do 14. listopadu 2022.

Máme tak za to, že pro celou říjnovou výplatu důchodu (a část října a za část listopadu) musí plně platit nová pravidla, nové nezabavitelné minimum, nové zvýšené nezabavitelné částky. Trváme tedy na tom, co bylo ve výše uvedeném článku napsáno, že vyšší nezabavitelné částky při exekučních srážkách z důchodu platí již v říjnu. Případné stížnosti je vhodné adresovat plátci mzdy nebo platu, nebo plátci sociálních dávek.

Vysvětlili jsme si, jak se vypočítá výše nových nezabavitelných částek. Proč platí právě taková čísla, jaká jsme uvedli. Slíbili jsme příklad exekuce, na kterém si ukážeme, jak se s novými nezabavitelnými částkami a dalšími „čísly pro exekuci“ pracuje.

Postup při výpočtu srážek

Srážky se provádějí z čisté mzdy, takže až poté, co byly z hrubé mzdy odečteny záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, popřípadě odečtena srážková daň a pojistné odvody.

Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance, který je zároveň dlužníkem povinného, se odečte základní nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného dlužníka a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby. Nezaokrouhlují se přitom jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky, tj. nezabavitelná částka na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby, ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru.

Průběžné zaokrouhlování na dvě desetinná při stanovení výše jednotlivých nezabavitelných částek se provádí podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla o zaokrouhlování na celou korunu nahoru. Nicméně tím se nemusí plátce mzdy v praxi zabývat, jestliže vychází ze správně různými návody stanovené výše nezabavitelných částek.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat alespoň nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek, a pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, také dalších částek, jak jsou dále uvedeny. Počítá se jedna nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní celkovou nezabavitelnou částku, v závislosti na tom, zda je sráženo pro pohledávky přednostní, nebo jen nepřednostní.

Základní nezabavitelná částka je míněna jako součet nepostižitelné částky na povinného dlužníka a nepostižitelných částek na jím vyživované osoby.

Nezabavitelné částky jsou však jakousi absolutní jistotou pro povinného dlužníka. Pokud snad výše čisté mzdy nedosahuje ani výše nezabavitelných částek, srážky nelze provést.

  • Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (nově 29 610 Kč), se rozdělí na tři třetiny. 
  • Částka přesahující hranici 29 610 Kč se pak již srazí bez omezení. Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky je rovna nebo nižší 29 610 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Maximální výše jedné třetiny z 29 610 Kč je 9870 Kč.
  • Případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému. Přičte se tedy k jeho nezabavitelnému minimu.
  • První třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob. Může být použita i na přednostní pohledávky, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá  třetina.
  • Druhá třetina zbytku čisté mzdy slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
  • Třetí třetina zbytku čisté mzdy se vždy vyplatí povinnému.

Přednostní a nepřednostní pohledávky

Přednostní pohledávky jsou:

  • Pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
  • pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.

Ostatní pohledávky jsou pohledávkami nepřednostními.

V praxi jde například o nedoplatek na vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn. Spadají sem i tak časté nezaplacené pokuty za jízdu načerno ve veřejné dopravě. Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka z půjček, úvěrů, přečerpaných kreditních karet apod.

Pokud druhá třetina zbytku čisté mzdy nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do první třetiny, z níž se dále uspokojují.

Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek. Zbývající část se připočte k první třetině.

Součet vypočtené (první) třetiny, případně dvou třetin (první a druhé), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu (nezabavitelným minimem) je tedy součet vypočtené (třetí) třetiny, případně dvou třetin (druhé a třetí), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklady

Čistá měsíční mzda ženatého zaměstnance s jedním nezaopatřeným dítětem činí 27 694 Kč. V rámci exekuce se mu sráží ze mzdy pro uspokojení nepřednostní pohledávky.

  • Nezabavitelná částka na samotného povinného dlužníka činí 11 103,75 Kč,
  • k čemuž se přičte 2 × 3701,25 Kč na vyživované osoby (manželku a dítě).
  • Celková (základní) nezabavitelná částka tak činí 18 506,25 Kč, po zaokrouhlení (na celou korunu nahoru) 18 507 Kč.
  • Základní nezabavitelnou částku odečteme od čisté mzdy,
  • zbytek čisté mzdy pak činí 9187 Kč, který rozdělíme na třetiny po 3062 Kč. A zbude 1 Kč.
  • Na úhradu exekučně uspokojované nepřednostní pohledávky připadne jedna třetina (první třetina zbytku čisté mzdy), čili 3062 Kč, které budou zaměstnanci sraženy ze mzdy.
  • Zaměstnanci zůstává 24 632 Kč, tedy 2 × 3062 Kč čili dvě třetiny (druhá a třetí třetina zbytku čisté mzdy), a zbytek 1 Kč a základní nezabavitelná částka 18 507 Kč.

Jestliže by exekuce srážkami ze mzdy byla nařízena pro uspokojení přednostní pohledávky, ve prospěch věřitele by byly sraženy dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 6124 Kč (druhá a první třetina zbytku čisté mzdy). Povinnému dlužníkovi by zůstalo jen 21 570 Kč (základní nezabavitelná částka 18 507 Kč a jedna třetina (třetí třetina) zbytku čisté mzdy 3062 Kč a zbytek 1 Kč).

Jak se letos zvyšovala částka pro dlužníka a snižovala částka pro věřitele

Pokud se dlužníkovi neměnila po dobu celého roku měsíční výše mzdy, nedostal i přes rostoucí inflaci přidáno, můžeme si ilustrovat, jak v průběhu roku narůstalo nezabavitelné minimum a jak se naopak snižovala částka srážená pro věřitele.

skoleni_27_1

Jak vypadá exekuce z čisté mzdy ve výši 27 694 Kč ženatého zaměstnance, 1 nezaopatřené dítě,
NEPŘEDNOSTNÍ pohledávka
Srážky ve prospěch Sráží se ve prospěch oprávněného věřitele Zůstává povinnému dlužníkovi Sráží se ve prospěch oprávněného věřitele Zůstává povinnému dlužníkovi Sráží se ve prospěch oprávněného věřitele Zůstává povinnému dlužníkovi Sráží se ve
prospěch
oprávněného
věřitele
Zůstává povinnému dlužníkovi

Období
1. čtvrtletí 2022 1. čtvrtletí 2022 2. čtvrtletí 2022 2. čtvrtletí 2022 3. čtvrtletí 2022 3. čtvrtletí 2022 4. čtvrtletí 2022 4. čtvrtletí 2022

Částka
4316 Kč 23 378 Kč 4154 Kč 23 540 Kč 4000 Kč 23 694 Kč 3062 Kč 24 632 Kč

Paušální náhrada nákladů provádění exekuce pro plátce mzdy

Pokud jde o exekuci nařízenou nově od 1. ledna 2022, vzniká zaměstnavateli nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů pro plátce mzdy za provádění srážek, a to ve výši 50 Kč za měsíc. Paušální náhrada nákladů se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek), která je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek a také přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina.

V případě srážek pro nepřednostní pohledávku by tedy ze zaměstnanci sražených 3062 Kč připadlo 50 Kč zaměstnavateli a oprávněnému věřiteli 3012 Kč, v případě srážek pro předností pohledávku by ze zaměstnanci sražených 6124 Kč připadlo 50 Kč zaměstnavateli a oprávněnému věřiteli 6074 Kč.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).