Mezi kuloáry někteří tuší, jak zní zadání: ČNB projde její vytoužený zákon. A pootevřou se vrátka i u jiných subjektů (např. pojišťoven), jak je kapitalizovat. Za to si stát nechá možnost, aby státní dluhopisy mohla kupovat na sekundárním trhu centrální banka. Ovšem nezdá se, že je u nás potřeba zvyšovat likviditu možnostmi kvantitativního uvolňování.
Například na účtech finančních institucí leží likvidní zůstatky o objemu přes 2 biliony korun. ČNB brání jejich oběhu přes stahovací repo operace, za které platí institucím odpovídající úrok. Objem je o řád větší než odhadovaný schodek státního rozpočtu a tyto prostředky mohou být případně hned k použití na nákup vládních dluhopisů – stačí je mít dostatečně zajímavé z pohledu výnosu a rizika.
A banky? Asi budou ještě trochu v šoku, protože nestihly většinou ani náznakem reagovat na snížení základní repo sazby o 0,5 % z poloviny března. A dnes to letí o dalších 0,75 %. Mohou tedy rovnou ze sazeb 2,5 % skočit na 1,5 %.
Banky, naše spása
Upřímně však, v praxi by bankám kromě promlouvání do jejich bankovní duše pomohl také nejen náznak, ale konkrétní návod nebo návrh jednotného řešení tříměsíčního odkladu splátek úvěrů. Bankéři jsou již jen za poslední týden zavaleni desítkami tisíc žádostí o odklad splátek a jejich přístup k žádostem se banka od banky liší. Dokonce se tu a tam některá banka nechá slyšet (např. Filip Hrubý z České spořitelny), že žádosti se budou posuzovat a prověřovat individuálně, a pokud se zjistí nesoulad, lze to klasifikovat jako úvěrový podvod, tedy trestný čin klienta.
Zdá se, že odhodlání o odklad splátek zažádat se tlumí hned, jakmile zájem začal, a nebude pro klienty snadné se v tom všem vyznat a vše správně a pro banku dostatečně zdokladovat. Naše centrální banka by mohla podobnou rétoriku alespoň korigovat.
Česká národní banka a Česká bankovní asociace by měly sjednotit metodiku pro tříměsíční odložení splátek úvěrů – minimálně pro občany jako fyzické osoby, kde jsou obecné parametry podobné a přísně zákonem dané ve prospěch spotřebitele. Určitě není cílem nikoho, aby každá banka řešila „po svém“ poplatky a úroky tohoto „odložení“, neboli každého klienta by stejný případ „náhlé a nenadálé“ životní problematické situace stál různé náklady podle konkrétní banky, což by nebylo fér.
Banky mají nyní prostor zachovat se proklientsky a vyvrátit škarohlídům řeči o jejich nepružnosti. Ostatně bankám, které se osvědčí v těžkých dobách, to pomůže co nejvíce klientů si udržet.

Dva členové Rady ČNB: Zleva Tomáš Holub a viceguvernér Tomáš Nidetzký. Screenshot z online tiskové konference z 26. 3. 2020.
ČNB má a musí zůstat maximálně nezávislá
Samozřejmě, že ČNB není politicky odpovědná ani nemůže bankám přikázat, nicméně je to regulátor a při přísném kontrolování bank se nemůže divit, že tyto finanční instituce očekávají pomoc při koncepčním řešení nově vzniklé situace.
Alespoň že dnes při první videokonferenci ČNB podpořila banky snížením proticyklické kapitálové rezervy na 1 % od 1. 4. 2020. Plus jasně řekla, že je případně ochotná ji snížit dále podle aktuální situace. Také vyzvala nejen všechny banky, ale také pojišťovny a investiční společnosti, aby odložily výplaty dividend.
Snad třeba i makroprudenční oddělení by ústy pana Fraita mohlo revidovat své požadavky z doporučení u hypoték. Velmi přísná nastavení nejen podílu vlastních zdrojů, ale také kritérií bonity (DSTI a DTI) byla především prevencí na dobu zbytečně rychlého růstu cen nemovitostí, ovšem tyto obavy z přehřátí trhu s nemovitostmi se nyní samy vzniklou situací ochladí.
Z pohledu klientů je zase jisté, že nejeden bude potřebovat situaci vyřešit přefinancováním závazků tak, aby se nedostal do nevratných problémů. Do toho vládne trochu panika a někteří klienti si vykládají situaci tak, že už vlastně splácet nemusí, což je omyl. Pokud se s bankou nedomluví, což může trvat, tak splácet musí, jinak se jeho delikvence ihned objeví v registrech dlužníků a stigmatizuje ho. Firemní úvěry tolik svázané nejsou.
Výzvy
Nikdo jsme nečekali, že virus, který v České republice pravděpodobně nakazil či nakazí tisíce lidí, postihne v takových rozměrech ekonomiku pro deset milionů občanů. Nejspíš si závažnosti situace jsou na ČNB vědomi, ve 2Q čekají propad ekonomiky o 4 %. O to více mají být autority nohama na zemi a vysílat srozumitelné signály.
Viceguvernér Nidetzký před pár dny domlouval bankám v tiskové zprávě, aby v tento ‚moment pravdy‘ dokázaly, že všechna jejich proklientská prohlášení nebyla jen prázdným marketingem a že banky mají být (spolu se státem) lékařem této situace za podpory ČNB. Doufejme, že s podporou ČNB opravdu banky mohou počítat.