Hlavní navigace

Jak budou prováděny exekuční srážky z lednové mzdy zúčtované a vyplácené v únoru 2024?

13. 2. 2024
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Jak se projeví snížení nezabavitelného minima pro dlužníky v exekuci na srážkách z jejich mzdy? O kolik méně bude zůstávat dlužníkovi a o kolik více mu bude sraženo?

Výše životního minima jednotlivce i příslušný normativ nákladů na bydlení, z nichž se odvozují parametry srážek ze mzdy, se meziročně nezměnily, nedošlo k jejich valorizaci. Nezabavitelné částky přesto nezůstávaly na loňské úrovni, ale došlo k jejich snížení.

předchozím článku jsme si vysvětlili, jak se nově snížené nezabavitelné částky počítají, když jsou z dlužníkovy mzdy prováděny exekuční srážky ze mzdy. Nové hodnoty čísel, která rozhodují o tom, kolik zůstane dlužníkovi a kolik naopak připadne věřitelům, připomíná tabulka srovnávající situaci v roce 2023 s tím, jak to bude od únorového zúčtování lednové mzdy v roce 2024:

Druh částky Částky při srážkách ze mzdy za leden–prosinec 2023 Částky při srážkách ze mzdy za leden–prosinec 2024
Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) 13 638,00 Kč 12 704,67 Kč
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 3409,50 Kč 3176,17 Kč
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná 30 686,00 Kč 28 586,00 Kč
Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč 10 228,00 Kč 9528,00 Kč
Nezabavitelné částky pro dlužníky se snižují, exekutor si vezme více peněz. Kolik zbyde z výplaty? Přečtěte si také:

Nezabavitelné částky pro dlužníky se snižují, exekutor si vezme více peněz. Kolik zbyde z výplaty?

Postup při provádění srážek

Srážky se provádějí z čisté mzdy. Tu vypočteme tak, že od hrubé mzdy odečteme zálohu na daň z příjmů fyzických osob sráženou z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody. 

Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky rovna nebo nižší než 28 586 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. 

(Maximální výše jedné třetiny z 28 586 Kč je 9528 Kč. Případný zbytek odečtený od zbytku čisté mzdy – 1 nebo 2 Kč – při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému.)

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (28 586 Kč), se rozdělí na tři třetiny. Částka přesahující hranici 28 586 Kč se srazí bez omezení.

Rozdělení mzdy na třetiny

První třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). 

Druhá třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. Třetí třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.

Pokud druhá třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do první třetiny. Zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení (tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy), se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek. Zbývající část se připočte k první třetině.

Součet vypočtené (první) třetiny, případně dvou třetin (první a druhé), a částky přesahující limit, nad který se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (třetí) třetiny, případně dvou třetin (druhé a třetí), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Přednostní a ostatní pohledávky

Přednostními pohledávkami jsou:

  • pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
  • pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
  • pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.

Postavení přednostní pohledávky má i paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy.

Ostatní pohledávky jsou nepřednostní. Mezi nepřednostní pohledávky tak spadají všechny ostatní dluhy. Jde např. o neuhrazený nájem a služby spojené s užíváním bytu, pokuty, resp. přirážky k jízdnému za tzv. černou jízdu bez platné jízdenky ve veřejné dopravě. Dluhy z nesplacených půjček a úvěrů apod.

Paušální náhrada pro plátce mzdy jako přednostní pohledávka

Plátce mzdy (zaměstnavatel) má od 1. 1. 2022 nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka.

Ze mzdy dlužníka v exekuci si nově ukrojí peníze i samotný zaměstnavatel Přečtěte si také:

Ze mzdy dlužníka v exekuci si nově ukrojí peníze i samotný zaměstnavatel

Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný dlužník. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za jeden kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč. To platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. 

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu však nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. 

Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní-celkové nezabavitelné částky, pokud je sráženo pro přednostní pohledávky), nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy (pokud je sráženo jen pro nepřednostní pohledávky) 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje.

Příklad srážky paušální náhrady pro plátce mzdy

Po odečtení nezabavitelného minima (nezabavitelných částek a dalších předepsaných částek) od čisté mzdy povinného zaměstnance zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele. Paušální náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).

Jde-li o tzv. mnohočetnou exekuci, tedy provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. 

Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením stanovenou náhradu nákladů. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek). Ta je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). 

Pohledávka paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy je tak prioritní a má přednost před ostatními pohledávkami, avšak jen při srážkách z první třetiny zbytku čisté mzdy, ale ne při srážkách z druhé třetiny zbytku čisté mzdy. Může ovšem získat přednostní postavení dokonce i vůči výživnému, které nebylo uspokojeno z druhé třetiny, a jeho pohledávka se převádí k uspokojení do první třetiny (zbytku čisté mzdy).

Nárok na paušální náhradu nákladů však vzniká plátcům mzdy pouze u nových výkonů rozhodnutí, resp. exekucí, které byly zahájeny 1. 1. 2022 a později. Na řízení zahájená před 1. 1. 2022 (v nichž před 1. 1. 2022 bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí) se pravidla o paušální náhradě nákladů pro plátce mzdy, účinná od 1. 1. 2022, nepoužijí.

Příklad výpočtu srážek

Ženatý zaměstnanec se dvěma dětmi pobírá čistou mzdu 26 000 Kč. Je mu sráženo pro nepřednostní pohledávku.

Základní nezabavitelná částka je pro rok 2023 součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 638 Kč a tří částek na vyživovanou osobu po 3409,50 Kč, takže činí 23 866,50 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 23 867 Kč. 

Zbývá 2133 Kč, které se rozdělí na tři třetiny po 711 Kč. Jedna třetina 711 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele. Povinnému dlužníku zůstává základní nezabavitelná částka 23 867 Kč + 2 × 711 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy), takže celkem 25 289 Kč. (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)

Základní nezabavitelná částka je pro rok 2024 součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 12 704,67 Kč a tří částek na vyživovanou osobu po 3176,17 Kč, takže činí 22 233,18 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 22 234 Kč. 

Zbývá 3766 Kč, které se rozdělí na tři třetiny po 1255 Kč. Jedna třetina 1255 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele. Povinnému dlužníku zůstává základní nezabavitelná částka 22 234 Kč + 2 × 1255 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy) a zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním, takže celkem 24 745 Kč. (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)

Nově klesá částka, která zůstává povinnému dlužníkovi, o 544 Kč, a o tolik více připadne oprávněnému věřiteli, zatímco doposud každým rokem při stejné výši čisté mzdy klesala naopak částka, která připadne oprávněnému věřiteli, zatímco narůstala částka, která zůstala povinnému dlužníkovi, jak ilustruje následující tabulka.

Porovnání, kolik z čisté mzdy 26 000 Kč zůstávalo, nebo zůstává v jednotlivých letech povinnému dlužníkovi a kolik připadá oprávněnému věřiteli nebo věřitelům:

dan_z_prijmu

Čistá měsíční mzda v období: Sraženo ve prospěch věřitele Zůstalo dlužníkovi
2018 8879 Kč 17 121 Kč
leden–květen 2019 8320 Kč 17 680 Kč
červen–prosinec 2019 4916 Kč 21 084 Kč
leden–březen 2020 4812 Kč 21 188 Kč
duben–červen 2020 4637 Kč 21 363 Kč
červenec–prosinec 2020 3485 Kč 22 515 Kč
2021 3418 Kč 22 582 Kč
leden–březen 2022 2769 Kč 23 231 Kč
duben–červen 2022 2574 Kč 23 426 Kč
červenec–září 2022 2389 Kč 23 611 Kč
říjen–prosinec 2022 1264 Kč 24 736 Kč
2023 711 Kč 25 289 Kč
2024 1255 Kč 24 745 Kč

Od kdy nové limity srážek ze mzdy

Zaměstnavatel uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky (a další uvedené nové parametry srážek ze mzdy) poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění.

Nové nezabavitelné částky a další parametry exekučních srážek tak ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2024, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2024. Mzda za měsíc prosinec 2023, vyplácená v lednu 2024, bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek a dalších parametrů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).