Zaměstnavatel je pro účely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců – dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice.
Případně u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě EU podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
Co stát vyplácí?
Mzdovými nároky se přitom rozumí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náleží z pracovního poměru.
Dále také odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP) – pokud práce na DPP zakládá účast na nemocenském pojištění – a jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
Mzdovými nároky je tedy v zásadě odměna za práci nebo její náhrada, nikoliv jiná plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, například cestovní náhrady.
Kdy mají nárok na pomoc dohodáři?
Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce mají nárok na uspokojení dlužných mzdových nároků jen za podmínky, že v daném měsíci, za který žádají o výplatu úřad práce, jejich započitatelný hrubý příjem činil, respektive měl činit, 11 500 Kč a více. Právě od této hranice příjmu vzniká povinnost účastnit se nemocenského pojištění.
U dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru nevadí, že jde případně o zaměstnání malého rozsahu, a měsíční mzda nebo odměna je nižší, než částka zakládající účast na nemocenském pojištění, tedy že příjem je nižší než 4500 Kč.
Kdy jde o splatné nároky?
Pokud hovoříme o úřadu práce, máme na mysli pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.
Splatným mzdovým nárokem se přitom rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce. Jde o významnou změnu (od 1. 7. 2023), kterou bychom tímto rádi znovu připomenuli.
Dříve se při posuzování toho, zda už je určitý mzdový nárok splatný, a zaměstnanec tak mohl žádat o výplatu úřad práce, vycházelo z termínu splatnosti mzdy a nikoliv z termínu výplaty mzdy. A mezi splatností a výplatou mzdy je významný rozdíl.
Mzda nebo plat jsou dle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být dle ust. § 141 odst. 3 zákoníku práce sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce. A obvykle je termín výplaty mzdy stanoven u zaměstnavatele v rámci období splatnosti mzdy zhruba v polovině. Výplatní termín je tak dřívější, než uplyne období splatnosti mzdy.
Příklad
Mzda za duben 2025 je ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce splatná v měsíci květnu, respektive do konce měsíce května.
Ovšem pokud je výplatní termín stanoven například na 15. den v následujícím měsíci (po měsíci, ve kterém byla vykonána práce a za nějž mzda náleží) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za duben 2025, již 16. dubna je tento mzdový nárok považován za splatný pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Zaměstnanec tak už, při splnění dalších podmínek pro výplatu pomoci, může žádat o jeho uspokojení úřad práce, zatímco dříve mohl žádat až od 1. června.
Pokud však jde o možnost okamžitého zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy zaměstnavatelem, tak se termín, kdy k němu může zaměstnanec přistoupit, odvíjí až od uplynutí termínu splatnosti mzdy.
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Tudíž zaměstnanec může při nevyplacení mzdy nebo její části za duben 2025 zrušit pracovní poměr nejdříve až 16. června 2025 (splatnost mzdy je do 31. května a pak běží ještě lhůta 15 dnů dle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.)
Jak se určují limity maximální peněžité pomoci?
Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci za 1 měsíc (z takzvaného rozhodného období, o kterém se rozepíšeme o pár řádků dál) nesmí překročit 1,5násobek rozhodné částky. Jinak řečeno: maximální výše pomoci 1 zaměstnanci za 1 měsíc činí 1,5 rozhodné částky.
Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.
Vychází se, pokud jde o určení výše pomoci, z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den oznámení o zahájení insolvenčního řízení.
- Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2024 do 30. dubna 2025 částka 43 341 Kč, která byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 67/2024 Sb.
- Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2025 do 30. dubna 2026 částka 46 165 Kč, která byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 95/2025 Sb.
- Bylo-li tedy vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2024 čili v období od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2025, maximální výše pomoci za 1 měsíc činí 65 012 Kč (1,5 × 43 341 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru).
- Bylo-li nebo bude-li vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo či bude oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2025 čili v období od 1. 5. 2025 do 30. 4. 2026, maximální výše pomoci za 1 měsíc činí nově 69 248 Kč (1,5 × 46 165, zaokrouhleno na celé koruny nahoru).
Peněžitá pomoc se poskytuje nanejvýš za 3 měsíce z rozhodného období. Celkovou maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec získat, je tak částka 195 036 Kč (pokud bylo zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno v době od 1. 5. 2024, a to až do 30. 4. 2025 včetně), nebo nově částka 207 744 Kč (pokud bylo nebo bude oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno v době od 1. 5. 2025, a to až do 30. 4. 2026 včetně).
Zde je ovšem třeba připomenout, že pro výpočet maximální výše (celkové) pomoci není rozhodující celková částka dlužných mzdových nároků za 3 měsíce, tedy z rozhodného období, celkem, nýbrž vždy „extra“ výše dlužných mzdových nároků za každý jednotlivý kalendářní měsíc (za 3 měsíce) z rozhodného období.
Peněžitou pomoc vyplácí úřady v hrubém
Uvedené částky, které může od úřadu práce zaměstnanec na základě písemné žádosti jemu adresované obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody. Více o uplatnění nároku, či podání žádosti na stránkách MPSV: Žádost o uspokojení mzdových nároků.
Před výplatou peněz zaměstnancům provede úřad práce příslušné daňové a pojistné srážky.
Z přiznaného mzdového nároku úřad práce odečte také dlužnou částku mzdy, kterou případně získal zaměstnanec již v rámci ručení dodavatelů ve stavebnictví za mzdy zaměstnanců podle ust. § 324a zákoníku práce. Pokud zaměstnanec pracující ve stavebnictví takovou pomoc získal, musí to v žádosti úřadu práce uvést. Pokud peníze získá až po podání žádosti, také to musí úřadu práce oznámit.
Kdo, kdy, za jakou dobu a za jakých podmínek má nárok na pomoc?
Na peněžitou pomoc mají, jak už jsme naznačili, při splnění podmínek nárok zaměstnanci, kteří jsou nebo byli v pracovním poměru nebo s nimiž sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá účast na nemocenském pojištění, anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jim vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.
O peněžitou pomoc tedy mohou relevantně žádat jak stávající, tak bývalí zaměstnanci, pokud jejich mzdové nároky, o jejichž uspokojení žádají, spadají do rozhodného období.
Rozhodným obdobím přitom je kalendářní měsíc:
- ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,
- ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo
- od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie,
- jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
Úřad práce tak uspokojuje jen mzdové nároky, které náležejí do období těchto 7 měsíců. Zaměstnanec si proto, jak už jsme naznačili, vybírá nároky za 3 měsíce z rozhodného období.
Peníze za 3 zvolené měsíce z období 7 měsíců a příklady, jak je vybrat
Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel, nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat.
Logicky si vybere ty nejvyšší. Tedy když obdržel za říjen minulého roku 70 % mzdy, za listopad, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a vánoční oslavy, plnou mzdu a za prosinec (minulého roku), leden, únor a březen (letošního roku) už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen minulého roku, kdy je jeho nárok nejvyšší – 30 % dlužné měsíční mzdy (z října loňského roku) a 2 měsíce z období prosinec loňského roku až březen letošního roku – kdy jde o 20 % z dlužné mzdy.
Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen 2 třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy 1 mzdu maximálně celkem.
Do kdy je třeba stihnout podat žádost?
Platí, že jak délku rozhodného období, tak délku lhůty, po kterou je možno žádat o peněžitou pomoc, může prodloužit vláda.
Jinak standardně platí, že mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jsou-li splněny další podmínky stanovené zákonem.
Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu.
Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno. Nárok na ně nezaniká, ale zaměstnanec si je musí vymoci sám v rámci běžného soudního řízení nebo v rámci insolvenčního řízení.
ČLÁNKY DO MAILU