Hlavní navigace

III. důchodový pilíř: K naspořeným penězům se můžete dostat až v 70 letech

23. 7. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Pokud máte původní penzijní připojištění, je lepší zůstat v transformovaných fondech a nevstupovat (zatím) do doplňkového penzijního spoření. Minimálně dokud se nezmění jeho podmínky a penzijní společnosti.

Už rok a půl čtu články, kde se vyzdvihují přednosti doplňkového penzijního spoření (zkráceně DPS, jinak také tzv. III. pilíř) a “odborníci” se diví, že lidé neinvestují přes DPS. Zvláště mladší ročníky jsou prý finančně nevzdělané. Na začátku jsem psal, že se konečně umožňuje agresivnější investování v III. pilíři. Nicméně vše je o detailech, a detaily DPS potápějí pod transformované fondy.

Za prvé tu máme dobře známé rozdíly DPS oproti transformovaným fondům (TF), které jsou asi známé všem:

  • chybí výsluhová penze
  • nižší správní poplatky
  • negarantování roční nuly
  • možnost předdůchodu

Do důchodu (a k penězům) v sedmdesáti

Častá otázka však zní, proč mladší lidé nepřechází do DPS za výnosnějšími agresivnějšími strategiemi. Místo toho, aby věk nejdřívějšího výběru byl jasně dán ve smlouvě, je u DPS věk navázán na důchodový věk (z I. pilíře, tedy ze státního důchodu). Např. pro mladé účastníky se jedná i o věk 70 let. Navíc politici tuto hranici mohou kdykoli změnit (samozřejmě tato změna neopravňuje účastníky k vystoupení z DPS), zrovna v těchto dnech se se o těchto změnách jedná.

Uvažujme, že např. muž ročník 1995 si založí DPS. Důchodový věk je pro něj 70 let. Jednorázově vybrat své dobrovolně uložené peníze bude moci v 70 letech, v roce 2065. V 65 letech si bude moci vybrat pravidelně vyplácený předdůchod a do svých 70 let nebude „již“ muset platit zdravotní pojištění (tj. už jej nebude platit jako osoba bez zdanitelných příjmů – OBZP nebo jako minimální odvody osoby samostatně výdělečně činné – OSVČ) nebo si bude moci vybrat „obyčejnou“ penzi.

Co znamená toto prodloužení doby (oproti transformovaným fondům) a kdy se ke svým penězům dostane tento mladý muž?

Státní podporu nemusejí získat ani dědicové

60 let se muži ročníku 1995 dožijí se 78% pravděpodobností, věku 65 let s pravděpodobností 68%, věku 70 s 56% (viz metodika). Tedy o 20 procentních bodů pravděpodobněji si peníze z DPS neužije on, ale dědicové (resp. oprávněné osoby). Pokud účastník nesplnil podmínky pro výplatu penze či jednorázového vyrovnání, dědicové nezískají státní podporu, kterou klient po celou dobu spoření střádal.

Uvědomme si, že na dlouhém horizontu význam státní podpory klesá a nepočítejme s ní tedy. V následujícím uvažujme jen využívání produktu pro jeho nízkonákladovost k agresivnímu investování. Ale nezapomeňme, že 2 roky od sjednání je investice naprosto nelikvidní – § 25(1)a. Zákona o doplňkovém penzijním spoření.

Zpětné dodanění odpočtů může být vyšší daní

Navíc pokud budeme spořit více než 1000 Kč měsíčně, kdy je nárok na daňový odpočet, máme tu další politické riziko, které je společné i pro transformované fondy, ale u DPS komplikuje jeho použití jako nízkonákladového investičního prostředku. Pokud budeme daňový odpočet uplatňovat, při dřívějším výběru zpětně musíme dodanit, ovšem v té době aktuální daňovou sazbou. Což může být lehce změněno např. na 25 % pouhou administrativní změnou. Můžeme se dobrovolně rozhodnout odpočet neuplatňovat, na druhou stranu s touto nestandardností nemusí legislativa počítat a klient může být nucen k dodanění i toho odpočtu, který neuplatňoval. Alespoň já osobně na bezchybnost zákonů už nevěřím.

Stále máte pocit, že jsem nepředložil dostatek důvodů, proč nevstupovat do DPS? Je tu tzv. problém slepice a vejce. Penzijní společnosti si pod dynamickými fondy představují investování do hotovosti, využívají tak volnost svých statutů, popř. výjimku § 107 č. 427/2011 Sb., která jim umožňuje se od deklarované strategie odchýlit v začátku fungování fondu (myšleno jak časově tak z hlediska nashromážděných prostředků).

Prakticky jen Conseq investuje rozumně do akcií, nicméně ten zase má problém s § 36 Zákona č. 427/2011 Sb.: Počet účastníků u penzijní společnosti musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření povinného konzervativního fondu dosahovat alespoň 10 000.

Dynamické účastnické fondy všech penzijních společností mají navíc problém s § 36, ve kterém se píše, že Hodnota majetku v účastnickém fondu obhospodařovaném penzijní společností musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu dosahovat nejméně 50 000 000 Kč; to neplatí pro povinný konzervativní fond. Tuto podmínku zatím ale nenaplnil ani jeden dynamický účastnický fond, takže se budou muset před koncem tohoto roku slučovat.

Proč tedy přecházet do DPS, když mnohé z dynamických fondů investují konzervativněji než transformované fondy? Navíc když pravděpodobně budou sloučeny s méně dynamickými fondy? Když ve statutech se většina z nich ani nezavázala investovat do akcií? Tenhle důvod sám o sobě stačí.

Omezené výše provizí a riziko poradců

Nesmíme zapomínat i na to, že provize poradcům jsou omezeny a marketingové výdaje fondů také. A je tu další i praktická nepříjemnost: pro změnu v nastavení klienta u transformovaných fondů není třeba certifikace poradce a každoroční „výpalné“ České národní bance. Osobně se nyní divím, že má DPS tolik klientů. Komu ho jako finanční poradce mám doporučit? Ze začátku člověk sázel, že penzijní společnosti budou investovat a že bude dostatečné množství peněz ve fondech, ale nyní s dostupnými informacemi je lepší počkat na příští rok, jestli se penzijní společnosti umoudří. 

DPS má legislativní handicapy, provizní handicap, penzijní společnosti jej navíc samy podlamují svou investiční strategií. Mnoho klientů má např. krátce před výsluhovou penzí, mezi nimi i já. Diví se ještě někdo, že lidé do DPS nevstupují?

dan_z_prijmu

Tabulka: Aktiva fondů za první čtvrtletí 2014

Fond potřebuje do konce roku 50 000 000 Kč, jen jediný fond tuto hranici překročil s akciemi. Nezobrazené fondy mají 0 mil. Kč v akciích.

Penzijní společnost Účastnický fond AKTIVA celkem Akcie vč. akciových podílových fondů (vč. ETF) Procenta aktiv v akciích
Raiffeisen (sloučen) Růstový ÚF 6 3 60
Česká spořitelna Dynamický ÚF 12 7 57
Česká spořitelna Vyvážený ÚF 28 8 28
Česká pojišťovna Dynamický ÚF 17 4 23
Česká pojišťovna Vyvážený ÚF 63 8 13
AXA Smíšený UF 12 1 10
Komerční banka Dynamický ÚF 23 1 7
Komerční banka Vyvážený ÚF 24 1 4

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je finančním poradcem firmy OK Klient a předseda zájmové skupiny SIG Peníze v Mense ČR.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).