To mávání příspěvky státu zní jak od Partners nebo OVB. Ono to zní moc pěkně dokud se dává do poměru poslané peníze proti příspěvku státu. Jenže za dvacet let spoření, až tam budete mít 700k už vás bude zajímat výsledek fondu, a ten bývá tragický. A pak tam máte vázané peníze, a můžete jen koukat, jak je masivně prožírá inflace, a úžasné "zhodnocení 0.2 %"
To je i není pravda. Před rokem 2013 začínala podpora od státu na 50 Kč ke spořeným 100 Kč a maximální příspěvek byl ve výši 150 Kč na spořených 500 Kč měsíčně.
Od roku 2013 státní podpora začíná na 90 Kč ke spořené částce 300 Kč a při ukládání 500 Kč každý měsíc dostane střadatel ze státní pokladny 130 Kč. Což je pravda o něco méně.
Ale nezapomínejme, že se příspěvek od státu celkově zvýšil a je tak možné dostat i 230 Kč každý měsíc k měsíčně ukládané částce 1 000 Kč.
Samozřejmě pro ty, kteří si mohou dovolit ukládat max. 500 Kč měsíčně, to byla změna k horšímu. Na druhou stranu lidem, kteří mají více volných peněz, byla dána možnost sáhnout si na vyšší státní podporu. Tohle mi přijde jako změna nezasluhující si kritiku. Když už něco, spíše bych kritizoval v minulosti snížení státní podpory na stavebním spoření, které nebylo nikterak kompenzováno.
Zhodnocení "starého" penzijního připojištění je opravdu "závratné" .... od 0,4 - 0,8% ? Již několik let .... kdyby to nedotoval státní příspěvek, tak je to prodělek na plné čáře ... Co inflace ?
A stavební spoření ? Úrok 1%, pokud se nechytne akce ZDARMA bez poplatku za uzavření smlouvy, produkt "k ničemu" při cílové částce 200.000.-Kč = 2.000,-Kč poplatek za uzavření + dalších 6(6let) x 350,-Kč za vedení účtu 2.100,-Kč .... Takže vlastně více jak 2 roky bez podpory ... a to už se vyplatí ............... !!!!!!!!!!!!!!!!!!
Úrok na penzijním připojištění není nikterak závratný, nicméně státní podpora a eventuální bonus ze zaměstnání dostatečně kompenzují jinak nezajímavé zhodnocení. Navíc při plošném srovnání např. se spořicími účty, kde je zhodnocení rovněž nevalné, penzijko je stále velmi zajímavým produktem. Další věcí je i odložení peněz mimo dosah střadatele, což je například velká pomoc pro lidi, pro které je obtížné si dávat peníze stranou a mají ve zvyku celý měsíční příjem utratit, byť by jinak dokázali něco ušetřit.
Poplatek za roční vedení stavebního spoření, pravda není malý, ale ceně za sjednání se lze v rámci akčních nabídek vyhnout, případně není nutné nastavovat cílovou částku na 200 000 Kč. Úrok je u stavebka s přimhouřenýma očima srovnatelný s tím na spořicích účtech. Pokud vezmeme v úvahu vaší kalkulaci, od státu střadatelé dostanou bonus kolem 8 000 Kč za šest let. Při sjednání v rámci akce pak platí jen poplatek za vedení účtu a bonus je pak kolem 10 000 Kč za šest let. To je zhodnocení výrazně přesahující spořicí účty.
Politické riziko je samozřejmě stále ve hře a podpora od státu se může v čase měnit u stavebka i penzijka. To už je na zvážení každého, zda nechat ležet peníze na spořicím účtu „jen“ za úrok nebo si přilepšit státní podporou s tím, že se může v budoucnu změnit.
Když budu dávat 3 tisíce měsíčně do penzijka po dobu 30 let dostanu za těch 30 let dle jedné z kalkulaček cca 1,5M korun (dal jsem úrok 1,5%).
Když dneska koupím byt (ano jsou drahý no a co) tak budu uvažovat že měsíčně budu splácet hypošku a dostávat nájem. Budu uvažovat pro zjednodušení že to budu dotovat těma 3 tisícema viz výše. Co se bude během let dít:
1) Cca do 10 let nájem převýší tu hypošku, tedy začne z toho malinko vypadávat pár peněz.
2) Cca za 20-25 let splatím hypošku a tedy ještě před důchodem mi z toho začne měsíčně vypadávat celý nájem.
Za 30 let při nějaké "normální" inflaci a růstu cen budu mít buď:
A) Měsíčně nějakých min 30-40 tisíc korun na nájmu.
B) Nemovitost k prodeji v ceně nějaký možná 6-9M.
Je tam hodně proměnných ale i tak je jasně vidět, co mi asi vynese víc že.
Jistě, ovšem je třeba brát v potaz, že to chce štěstí na nájemce, jinak můžete počítat že nebudete mít obsazenost 12 měsíců v roce, nějaké peníze to požere kvůli nutnosti údržby (sem tam vymalovat atd., opravit díry/obouchané zdi, sem tam nějaká ta oprava). A taky ono to není jen příjem - v Brně zaplatíte poplatek za odpad pokud tam dotyčný nemá trvalé bydliště, platíte fond oprav, údržbu, potenciálně řešíte pojištění, v závislosti na nájemci řešíte nepříjemnosti např. noční hluk atd. (na obou stranách, stěžovat si na něj může i nájemník), platíte daň z nemovitosti, pokud to neděláte na černo tak i daň z příjmu atd.
Jistě, nájem nemovitosti ve městě s VŠ je dobrá úvaha, ale nemusí to být tak jednoduché.
Jenže proměnná bude, kdo bude ve vládě. My taky takto investovali a životka a penzijka považujeme za ztrátovou záležitost pro střadatele. Jenže už teď vystrčil růžky p. Hřib, který chce více zdanit byty. Dále zákon který posílil právo nájemníka nad majitele. Hold ten socialismus a třídní boj máme v sobě. Takže se může stát, že nás do té doby levičáci vyvlastní anebo vymyslí tak mastnou daň, že to rádi pustíme. Proto je lepší být chudý, pak se o vás někdo postará. Když něco máte, hned stát vymyslí, jak vám to vzít. Inflace je stanovena EU a má být nad 2%. K tomu jsme se zavázali. Takže si stát dělá z lidí srandu akorát, když je nutí uzavírat smlouvy se soukromými subjekty ze zákona a ještě to dotuje, když to nemůže vydělávat všem jako na New Yorské burze..
Koukám, zas příspěvek z většiny lživý:
1) U "aféry" s elektroměry nešlo o pronajímané byty ale naopak o byty ve kterých nikdo nebydlí - koupené čistě jako spekulaci na zvýšení ceny nebo hůře jako úložiště peněz východoevropských mafiánů.
2) Ani u prázdných bytů není ani nebylo zdanění bytů na pořadu dne, šlo o pokus získat nějaká alespoň trochu relevantní data.
3) Inflace EU stanovena není, inflační cíl stanovuje ČNB.
V případě dalších dotazů jsem k dispozici.
Polopaticky: V Praze je notoricky málo bytů. Jednak se jich moc nestaví a, jak se proslýchá, navíc velkou část z těch nově postavených kupují lidé jen jako spekulaci a reálně se nevyužívají. Takže místo zeleně postavíme třeba pět betonových krabic a z nich v sumě dvě úplně leží ladem. Takže jsme si přírodu zabetonovali zbytečně. Tady nejde o žádný třídní boj, jak se snažíte podsouvat, tady jde o životní prostředí.
V Praze je málo bytů už od poloviny 19.století, takže žádná novinka. V SOUČASNÉ Praze je málo bytů proto, že jsme za posledních 30 let totálně zdevastovali vesnici. Není tam práce, v mnoha obcích jsme pozavírali školy, zrušili poštu, autobus tam jede 2x denně, následně klekla prodejna, po zavedení EET i hospoda, doktora máte s trochou štěstí 10-15 km, zubaře klidně 35 km - a někdo se následně diví, že se vesnice vylidňujou a lidi se stěhujou do měst a z toho ponejvíce do Prahy, Brna a dalších velkých měst? Já se teda nedivím, protože mimo město se už prakticky žít nedá. Sleduju jednu střediskovou obec na Vysočině: když jsem ještě chodila do základky (60. léta minulého století), bylo tam v každém ročníku cca 40 dětí, 20 z té obce, 20 ze spádových obcí kolem. Dneska je v 9 třídách 150 dětí, v největší třídě je jich 18!!, Škola bojuje o přežití, protože nejbližší základka je 12 km. Když tu školu zruší, jde do kelu celá obec. Z cca 1.800 obyvatel před r. 1989 jich není ani 1.400, sousední vesnička měla před r. 1989 70 stálých obyvatel, dneska má celé 4! Kdepak ty lidi jsou? No, odstěhovali se přece do měst, co by v té obci dělali? Zubaře mají 35 km, doktor je tam 2x týdně, dětský 1x týdně, pohotovost 35 km. Prodejnu převzal Vietnamec a místní jsou šťastní, že je tam aspoň ten. Hospoda je občas otevřená, občas zavřená. Když projdete ulicemi, na mnoha domech je vidět, že jsou neobydlené. Tam je volných bytů! Co ale s nimi, když tam není práce? Hlavně že se Praha nafoukla, že...
Když už si hrajeme na pravdu, tak si také řekněme, jaké jsou ekonomické výsledky penzijních fondů. Ty, co mi došly ve výroční zprávě bylo v mínusu cca 5%. Takže vložím 1000x12=12 000 za rok, dostanu od státu 230x12=2760. A výsledek cca nula. Nechápu jak si mohu něco naspořit na stáří, když systém je nastaven tak, že klient má stále méně a méně. Kdežto fondy, které hospodaří v záporných číslech, tak si ještě strhavají za vedení, aby se náhodou klient nedostal do plusu.
Takže bych byl rád, kdyby jste mi vysvětlil, jak si mohu na stáří naspořit v tomto systému, který díky záporné výkonnnosti penzijních fondů, do nichž vkládáte příspěvky, vám např. při naspořené částce 1 000 000 za jeden rok sníží hodnotu podílu o 50 000 Kč. Ať počítám, jak počítám, tak těch 2760Kč příspěvku od státu, mi tu ztrátu nevykompenzuje. Takže v čem je ta výhodnost tohoto způsobu zajištění na stáří pro klienta? A to jsem se ještě nezmínil o inflaci, která hodnotu investice rovněž trvale znehodnocuje. A to ani neřeším kupní sílu za x desítek let. A nemohu se nakonec státi dlužníkem penzijníhom fondu? Zdá se mi, že je to velmi výhodně nastaveno pro p. fondy. Kým asi a proč?
No ale reklamní materiály p. fondů hovoří o modelovém zhodnocení 4% ročně, takže při úložce 1000Kč měsičně od narození, tam prý v 60 letech bude mít klient cca 3 500 000 Kč. No a kdyby náhodou tato suma nebyla na klientově účtu, tak někde přece býti musí, že. Jediné s čím souhlasím je, že je to výhodné. Jen je otázka pro koho?
Podívejte se na zdanění nemovitostí například v USA. Průměrně 2% z aktuální! ceny nemovitosti. A to je najednou dynamický trh s nemovitostmi. Jen u nás by to bylo bráno jako socialistický výmysl a hle, ono to v anglosaských zemích - USA, UK, Kanada, Austrálie apod.) takto funguje už leta.
No právě že ta poslední věta je zásadní, proměnných je v této úloze extrémně mnoho, stejně jako možných rizik a výsledky se mohou lišit hodně zásadně.
Z mého pohledu je například u hypo u mnoha lidí v současné době velké riziko růst úrokových sazeb. Ono to už dnes není taková idylka jako ještě nedávno, jenže hlavně je celkem reálný další růst a pak se při první fixaci může hodně lidí dostat do docela zásadních problémů (hypotéční krize v USA byla přesně o tomhle).
Další riziko (bohužel zrovna nyní dost reálné) je obecně ekonomický pokles, který může ohrozit jak vaši schopnost splácet, tak ale u nemovitosti určené pro pronájem zkomplikuje i získání spolehlivě platících nájemníků.
Netvrdím, že to nemůže vyjít nakonec velmi dobře, ale taky nemusí.
Myslím, že riziko hypoték se zveličuje a zajímalo by mne, jaká je realita. Protože i pokud šel někdo na hranu, tak jen s růstem příjmů v posledních pár letech se od té hrany mohl velmi výrazně vzdálit. Typicky - pokud šel někdo třeba do splátky ve výši 50% příjmu, tak jen v posledních pár letech mu příjem stoupl v průměru o cca. 25%. Tzn. během krátké doby mu při stejné splátce zbývá na život o 50% víc než na začátku (75% vs. 50% měřeno původním příjmem).
A podobně to vidím s úrokovou sazbou, její vliv se také výrazně přeceňuje. Zde se k faktoru růstu příjmů ještě přidává snížená jistina v době překlopení daného fixu. Zase příklad: Hypo na 2,2M na 20 let za 1,8%, fix 5 let (běžně rok 2016). Splátka takové hypo po daňovém odpočtu úroků je na začátku splácení 10.427 Kč.
Po 5 letech přijde teoretické razantní navýšení úroku na 4,5%, ale ke splácení už je jen jistina 1,722M na 15 let. Splátka po daňovém odpočtu je pak 12.204 Kč. Za 5 let nárůst o "neskutečných" 1.777 Kaček (růst splátky o cca, 17% při růstu úroku o 150%). Myslíte, že je to v 5-ti letém horizontu pro rodinu se stabilními příjmy problém? Tolik dostal přidáno průměrný našinec v čistém jen za loňský rok. A to zmiňuji jen první fixační období. S dalšími roky, dalšími fixacemi nebo delšími fixacemi je ten případný nárůst ještě menší. Takže kdo si vzal v roce 2016 fix na 10 let, tak se rozhodně nemusí stresovat sazbami v roce 2026, kdy bude úplně jiná úroveň platů a dotyčnému bude zbývat doplatit třeba už jen 55% původní hypotéky.
A navíc, pokud se někdo o své finance stará, tak v případě hypotéky může:
1) Požádat už 2 roky před koncem fixace o rezervaci úrokové sazby na další období
2) Prodloužit si zbývající splatnost hypotéky a snížit tak splátku
3) Využívat možnosti mimořádných splátek (což při sazbách v posledních letech, inflaci a nominálním růstu příjmů považuji za finanční nesmysl)
S těmi průměry se dá různě kouzlit. Když si dám k obědu celé kuře a někdo bude o hladu, stále jsme si v průměru dali velmi slušný oběd z půlky kuřete :).
Průměrný růst platů je jedna věc, ale jsou lidé, kterých se to netýká - třeba kamarádova maminka má už cca 10 let stejný plat. Když do dané firmy nastupovala, byl to slušně nadprůměrný plat, dnes je to podprůměr.
Lidé s hypotékou se často bojí na svého zaměstnavatele zatlačit nebo dokonce dát výpověď a hledat práci jinde, zejména, když jedou "na krev" a nemůžou si dovolit být ani jeden měsíc bez příjmů (natož třeba půl roku, než se jim podaří najít lepší místo, nebo když změna nevyjde a budou hledat znovu).
Problém je, že berete jako samozřejmost stálý růst platů, ale to zdaleka nemusí být pravda.
V momentu ochlazení ekonomiky klidně může i přes inflaci nastat pokles (minimálně u nenárokové složky), popravdě i nyní v době růstu to není s růstem zas tak jednoznačné (běžně se u dobře šlapajících firem navýšily právě bonusy atd., ale základ leckdy zůstal).
Obecně pokud má někdo splátky hypo "v pohodě s rezervou", tak víceméně platí to, co píšete, ale dost lidí jede takřka "na krev" a i ty "necelé dva tisíce" poznají v každém případě a pokud by došlo na ekonomický pokles, tak to může být vyloženě průšvihová situace :-(
Růst platů neberu jako samozřejmost, ale jako věc ve střednědobém horizontu velmi vysoce pravděpodobnou. Bavím se o nominalnich prijmech, ne o realnych. Nedávno jsme si prošli největší krizi od třicátých let a v ní příjmy nominálně rostly. A myslím, že za posledních 70 let v Česku nebyla situace, kdy nominální příjem meziročně klesl.
Stejně tak je statisticky mnohem pravděpodobnější inflace než deflace. To jsou faktory, které v čase snižují zátěž hypoteční splátky na rodinný rozpočet.
A jak píšu na začátku, osobně by mne velmi zajímala realita. Diskuze jsou plne příspěvků ve vašem stylu "dost lidí jede takřka na krev" nebo "může to být prusvihova situace", jenže za posledních pár let byl vývoj v ekonomice, příjmech, hypotékach tak hektický v pozitivním směru, že nějaký prusvih tak zůstává potencionálně jen na těch, co si vzali hypo za hranou v posledních dvou letech.
A to se bavíme pořád o průšvihu v té rovině, že ten dluh je stale krytý nemovitostí, o kterou dotyčný v tom nejhorším případě prijde a "prodělá" zaplacené úroky. Zřejmě dostane nějaký zbytek po prodeji nemovitosti po umoření dluhů a může jít holt do nájmu. Ale nic likvidačního pro žádnou stranu - banku ani klienta.
On je možná problém v tom, že ač platy v dlouhodobém trendu rostou, plátce hypotéky musí mít na tu splátku každý měsíc a tedy jsou pro něj mnohem důležitější krátkodobé výkyvy než dlouhodobý trend. Co je mu platné, že za deset let bude mít pravděpodobně peněz dost, když on nemá na splátku příští měsíc.
Zkuste si namátkově prostudovat insolvenční rejstřík. Ten je plný lidí, kteří jeli "na krev" a máte to v reálu. A upřímně: mě už dávno nebaví dívat se na to, jak jejich nezodpovědné riziko platí ostatní.
Sama považuju investice do nemovitostí za super, ale musíte na to mít, tj. hypotéka OK, ale jen jako doplněk k vlastním penězům aspoň v polovině investice.
Můj známý teď řeší problém, jak se zbavit nájemníka, který původně působil solidně a řádně platil, ale po rozchodu s partnerkou se dal na pití, přestal platit, v bytě dělá nepořádek, vodí si tam pochybné existence a sousedé si na něj neustále stěžují majiteli bytu. Bohužel, sice má smlouvu na dobu určitou, ale než ta doba uplyne, tak může nájemník stihnout ten byt pořádně zdevastovat (pilně na tom pracuje), a zbavit se ho před uplynutím sjednané doby se zdá být takřka nadlidský úkon.
Nájemník už dluží nájemné za několik měsíců, nekomunikuje, dveře neotevře, odmítá vyklidit byt. A majitel bytu ze zákona bez svolení nájemníka dovnitř nesmí, i když má klíče, vystěhovat neplatiče násilím taky nesmí...
To potom nemovitost rázem není tak výdělečná, jak si majitel původně představoval... A naneštěstí na takovéhoto nájemníka můžete narazit velice snadno. Nikdy předem nevíte, co se vyklube ze seriózně působícího pána či dámy.
Tuto a podobnou problematiku jsme řešili taktéž, je nějaký portál Jak pronajímat byty . nebo tak nějak. Jinak majitel do bytu smí, protože je ze zákona oprávněn kontrolovat svůj majetek, vystěhovat však opravdu nesmí. Nevím, zda by nepomohlo volat policii pro opakované rušení nočního klidu - pak následuje přestupková komise. Jinak buďte rádi za dobu určitou, my měli neurčitou.
A mezitím než budete za 30 zajištěný byste bydlel v čem a žil za co? U rodičů nebo kalkulujete s nějakým dědictvím případně druhá hypotéka (ano bylo by to drahé a už vůbec těžko dosažitelné, no a co), příp. celou tu dobu najemní bydlení? A s jakým příjmem v tom případě počítate? Beru váš časový horizont 30 let tj. rodina, děti dejme tomu i s lehce nadprůměrným příjmem. Nějak se nemůžu dopočítat, ale rada opravdu dobrá :)
3K/měsíčně je hypotéka na nějaký byt za 1.1 Mega. A musíte mít ještě svých 100K.
Byt za 1.2 Mega je v Praze co? V Olomouci hódně vybydlený 1+KK nebo 1+1 v paneláku.
Kdo Vám do takového bytu půjde? Někdo, kdo je na tom finančně hodně zle. Takže počítejte s častou výměnou nájemníků, s tím, že když přestane nájemník platit, tak jej budete vystěhovávat klidně X měsíců, možná i soudně několik let. Platit jeho spotřebu vody, vytápění (a ten Vám natruc bude dělat velké spotřeby). Pokud nájemníkovi odpojí pro neplacení elektřinu/plyn, tak budete dělat novou revizi podle nových pravidel, tedy celou novou elektřinu v bytě (50K), plyn (25K), ...
A nejhorší nakonec: paneláky již nemají životnost 30 let !!!
Zaprvé vůbec nechápete ty 3 tisíce. To jsou 3 tisíce dotaze k nájmu. Tedy např. nájemné 10 tisíc, hypotéka 13 tisíc. Měsíčně mě to stojí 3 tisíce.
A to s životnosti paneláků ani nezkoušejte. Paneláky vydrží ještě stovky let když se o ně bude někdo starat. V Pripjati stojí 33 let opuštěné paneláky bez oken, do kterých prší a v zimě v nich mrze. Nespadl ani jeden, zato cihláky už tam dle fotek šly k zemi. Naprosto jasný a především REÁLNÝ důkaz toho co tato technologie skeletu vydrží. Prostě realita místo blbých keců do diskuse!
Na stavební spoření bacha. Nevím, jestli to dělají všechny SS, ale já mám ve smlouvě o stavebním spoření článek, že pokud si po přidělení CČ nepožádám o úvěr, může mi spořitelna celé SS zrušit, a to i během vázací lhůty. A pak se ze stavebního spoření stane značně prodělečná věc.
1000Kc mesicne nikomu moc nepomuze. Jedina cesta je pravidelne investovani minimalne 10% prijmu do sveho penzijniho portfolia, a zruseni statniho socialniho "pojisteni". Takto sporena castka by mela byt danove odecitatelna. Skoda, ze Klaus nevyuzil prijmy z privatizace k postupnemu zavedeni takoveho systemu po roce 1990, kdy privatizacni prijmy mohly byt pouzity k proporcionalnim vyplatam duchodu vsem, kteri jiz statu do cerne diry socialniho "pojisteni" neco zaplatili, a neslo tedy statni duchody zrusit okamzite. Ti, kteri zacali vydelavat po roce 1990 uz ale meli byt na tomto cistem systemu, tzn bez statniho duchodu. Samozrejme by existovala nejaka zachranna sit pro pripady, kdy clovek nemuze pracovat, ale uz bychom neplatili polovinu rozpoctu na duchody. Tohle byla Klasova nejvetsi chyba predtim, nez se z nej stal zatrpkly rusofilni rasisticky antievropan. Po 30 letech uz statni duchod nemusel vubec existovat, stejne tak jako nesmyslne stanovovani veku odchodu do duchodu ci nutny pocet odpracovanych let. Ted to budeme muset udelat bez baksise z privatizace, ale misto dotaci Agroferu a podobnych kradezi, by se s tim melo zacit co nejdrive. Kazdy by si mel mit moznost sporit kolik chce, a jit do duchodu kdy chce, pokud by si ve svem portfoliu nasetril dost. Co je statu vubec do toho, kdy jde clovek do duchodu? Podminovat vyplaceni vlastnich penez odpracovanim 35 let je prece poruseni zakladnich lidskych prav a svobod. A nevyplatit nekomu duchod, ktery si pres socialni "pojisteni" zaplatil jen proto, ze neodpracoval artbitrarne nastavenych 35 let je obycejna kradez.
Penzijní spoření není o zhodnocení úspor v jednom roce, ale o zhodnocení našetřených peněz v dlouhodobém horizontu čítající desítky let. Je přirozené, že se nějaký rok či roky nebude penzijním společnostem dařit a jiné roky budou úspěšné.
Penzijní spoření je potřeba srovnávat s produkty obdobné úrovně a rovnocenné dostupnosti pro střadatele. Tedy se spořicími účty, stavebním spořením, případně s termínovanými vklady. I když mohou mít spořicí účty úrok o něco vyšší než penzijní spoření, stále platí, že jsou bez státní podpory a zaměstnavatel vám na spořicí účet nedá žádný příspěvek nad rámec vaší mzdy.
Co se týká opakovaného argumentování inflací v jiných komentářích, spořicí účty v tomto ohledu bývají pro střadatele rovněž prodělečné. Pokud někdo skutečně chce dosahovat zajímavých zisků, možnosti tu samozřejmě jsou, ale to už se budeme „bavit“ o investování, které není pro každého dostupné nebo zajímavé. Ať už z hlediska dostatečného finančního kapitálu, který si může investor dovolit uvolnit, znalostí a zkušeností, nebo z přijetí rizik, která jsou neodmyslitelnou součástí investování.
Se zájmem si občas přečtu hraběcí rady, jak se vyhnout nedostatku či nouzi v důchodu. Jak je výhodné spořit a spořit a spořit, už se většinou pomlčí, že úspory nám výrazně znehodnotí inflace či případné jiné zásahy. Všichni tito "rádci" přehlížejí skutečnost, že podstatné části pracujících je v produktivním věku nezbytná každá koruna, aby uspokojila základní životní potřeby své, své rodiny a nedej bůh, pokud si vzali hypotéku. Může-li někdo v dnešní situaci spořit, pak je to část důchodců, jejichž zdravotní stav dovoluje dále pracovat, děti mají odrostlé a hypotéku splacenou. To platí pouze tehdy, pokud nepodporují své odrostlé děti, aby mohly přijatelně žít a dát potřebné i dalšímu pokolení.
Protože inflace znehodnocuje úspory, je tedy moudřejší vůbec nešetřit a vše utratit? Nebo je vhodnější hledat řešení, která nejlépe našetřené peníze zhodnotí, aby na ně inflace (zdražován zboží a služeb) měla minimální dopad? Jak jsem psal v komentáři výše, pokud někomu penzijní spoření přijde prodělečné, co teprve spořicí účty, které jsou bez státní podpory a není na ně možné získat bonus od zaměstnavatele nad rámec mzdy.
Nemyslím si, že zmiňovaní „rádci“ zapomínají na to, že jsou i lidé, kteří spíše řeší, jak vůbec něco ušetřit, jak si zajistit alespoň finanční rezervu, než aby se zabývali stavebním spořením apod. Ale jsou i lidé, kteří mají volné peníze a rádi by je zhodnocovali i jinak, než jejich ponecháním na spořicím účtu. Nebo jsou taky lidé, kteří mají dostatek peněz, že mohou investovat. Ani na jednu skupinu by nemělo být zapomínáno. Jen si každý musí najít článek nebo jiné zdroje informací, které pasují na jeho vlastní finanční situaci.
Jen málokomu se podaří zázračně zbohatnout z mála!!! pokud chcete být na stáří slušně zajištění, tak si na to holt musíte našetřit, jinak to nejde!!! a nejlepší - pokud na to samozřejmě máte (ale i nižší volné částky se dají vhodně rozložit) - je kombinovat více způsobů zhodnocení volných finanč. prostředků = spoření (penzijko a stavebko zhodnocené o stát. podporu, menší částka = cca 2-3 měsíční platy na případný nenadálý výdaj v domácnosti = pokaženou pračku, lednici apod.) + investování (fondy, dluhopisy, rozumné akcie - dá se pravidelně investovat už od 300,- měsíčně). Čím dřív člověk začne tím lépe!! nikdo vám nic zadarmo nedá!!!
Být výdělečný, a přitom nastavovat ruku a brát si od rodičů (byť seniorů, kt. si možná vystačí s málem, ale díky čemu???? že šetří kvůli dětem a vnoučkům a skoro nejí, nesvítí a nezapnou rok TV!!! aby je mohli finanč. podpořit) je STRAŠNÉ, UBOHÉ A KAŽDÝ, KDO TOTO DĚLÁ, BY SE MĚL STYDĚT!!! pokud vyděláváte a nejste schopní uživit sebe a rodinu, TAK JE PROBLÉM A CHYBA V PRVÉ ŘADĚ VE VÁS!!!! (tedy pokud si vyloženě nenesete nějakou blbou karmu po svých předcích, za kt. musíte "splatit jejich dluhy" = což není myšleno doslovně, ale v přeneseném významu!!). ZMĚŇTE PRÁCI, NAJDĚTE SI BRIGÁDU, DÁLKOVĚ SI DOPLŇTE VZDĚLÁNÍ, ABYSTE MĚLI ŠANCI NA LEPŠÍ PRÁCI!!!! ZAMYSLETE SE NAD SVÝMI VÝDAJI!!!! prostě neseďte na zadku, nenatahujte ruku, nebrečte, nestěžujte si a NĚCO S TÍM UDĚLEJTE = ZMĚŇTE SVÉ MYŠLENÍ, ZMĚŇTE SVŮJ ŽIVOT, POSTAREJTE SE, SAMO VÁM NIC Z NEBE NESPADNE, ČÍM DŘÍV S TÍM ZAČNETE, TÍM LÉPE!!!!