Hlavní navigace

Stávky i mimo kolektivní vyjednávání jsou legální, ale bez pravidel

14. 6. 2011
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Zaměstnavatel vás nemůže postihnout za stávku kvůli kolektivní smlouvě, mzdě, sociálním jistotám. Ale běda vám, když stávkujete třeba na podporu jiného zaměstnance.

Nejvyšší soud ČR v minulosti několikrát zdůraznil, že i stávka konaná za účelem obrany jiných sociálních a hospodářských zájmů zaměstnanců (než ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy) je legální. Není možné ji ale posuzovat podle pravidel, které upravují stávky při kolektivním vyjednávání a řídí se tedy zákonem o kolektivním vyjednávání. Čtěte také: Je chystaná stávka proti snižování platů legální?

Sporný případ podobný současné kauze

Nejvyšší soud České republiky již několikrát posuzoval otázku legálnosti stávky. Například v případu právní věci žalobce Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s., proti žalované FŘT (Federaci řidičů tramvají), nezávislé odborové organizaci. Soud rozhodl o nezákonnost stávky svým usnesením spis. zn. 21 Cdo 2655/2004, ze dne 28. 6. 2005.

Nejvyšší soud ČR (NS ČR) zde dal za pravdu právnímu názoru žalujícího zaměstnavatele, který podal na odborovou organizaci žalobu, když posoudil stávku jako stávku v souvislosti s kolektivním vyjednáváním.  Kromě dalších otázek se totiž týkala i mzdových požadavků zaměstnanců. A proto ji pro nesplnění zákonem (o kolektivním vyjednávání pro konání stávky) předepsaných podmínek shledal jako nezákonnou.

Judikatorní závěry NS ČR však mají význam právě pro aktuální posouzení stávky, kterou odbory chystaly na 13. červen 2011 a kterou svým předběžným opatřením zakázal Městský soud v Praze. Závěry dřívějších rozhodnutí NS ČR ale ukazují spíše na to, že stávka – posléze předložená na 16. červen 2011 – by naopak měla být hodnocena jako legální.  Čtěte také: Co je to judikatura aneb Poučné příběhy ze soudních síní

Stávku je nutné hlásit předem

Odborová organizace (v předmětném dřívějším případě řešeném Nejvyšším soudem) zveřejnila dne 2. 2. 2003 skrze sdělovací prostředky a svůj web tiskové prohlášení kde oznámila, že dne 3. 2. 2003 v době od 4 do 24 hod proběhne stávka řidičů tramvají.

Ve smyslu ust. § 17 odst. 4 zákona o kolektivním vyjednávání ale odborová organizace musí písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 3 pracovní dny předem, kdy bude stávka zahájena. Uvést musí také  důvody a cíle stávky, počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a také seznamy pracovišť, která nebudou v době stávky v provozu. To tehdy splněno ze strany odborů nebylo.

Ústavní a mezinárodní předpisy zaručují právo na stávku

Právo na stávku je v českém právním řádu zakotveno v ust. čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku. Podle něj je právo na stávku zaručeno za podmínek stanovených zákonem.

Právo na stávku zaručuje také Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, zveřejněný vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., podle jehož čl. 8 odst. 1 písm. d) se státy smluvní strany Paktu zavazují zajistit právo na stávku za předpokladu, že je vykonáváno v souladu se zákony příslušné země.

Právo na stávku lze dovodit také z Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat přijaté Mezinárodní organizací práce dne 9. 7. 1948 pod č. 87, uveřejněné sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 489/1990 Sb., a Úmluvy o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat přijaté dne 1. 7. 1949 pod č. 98, uveřejněné sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 470/1990 Sb.

Ani stávka konaná mimo kolektivní vyjednávání ale není nelegální, pokud se jí realizuje ústavní právo zaměstnanců na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů a neusiluje se jí naopak o řešení nebo ovlivnění jiných otázek, kupř. personálního obsazení míst u zaměstnavatele.

Stávkou nelze řešit personální otázky

Proto také zaměstnanec neuspěl se svou žalobou, kterou se bránil rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu závažného porušení pracovní kázně. Toho se dopustil tím, že stávkoval na podporu odvolané ředitelky svého zaměstnavatele.

Stávka, které se účastnil, nebyla stávkou, jejímž cílem by byla ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. Byla to stávka za prosazení personálních požadavků, která jde nad rámec práva na stávku zaručeného ústavními a mezinárodními předpisy.

Účastí v takové stávce proto není možné omlouvat neplnění pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy. Soudy proto dovodily, že zaměstnanec se odmítáním plnění pracovních povinností dopustil porušení pracovní kázně a že výpověď, kterou mu žalovaný zaměstnavatel dal, je platná. Případ uzavřel Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 14. 11. 2002, spis. zn. 21 Cdo 2104/2001

Účast zaměstnance na stávce, jejímž účelem není obrana hospodářských a sociálních zájmů, ale prosazování personálních zájmů pracujících, je porušením pracovní kázně.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2002, spis. zn. 21 Cdo 2104/2001)

Právo na stávku je tedy zaručeno nejen tehdy, jde-li o spor o uzavření kolektivní smlouvy, ale i tehdy, jestliže je prostředkem obrany jiných hospodářských nebo sociálních zájmů u vašich zaměstnavatelů. I taková stávka požívá právní ochrany, nemůže ale být posuzována podle zákona o kolektivním vyjednávání. Pro stávku mimo kolektivní vyjednávání proto neplatí povinnost oznámit ji zaměstnavateli 3 pracovní dny předem.

Co říká judikatura

Všeobecný význam shora uvedených případů řešených Nejvyšším soudem ČR lze pro praxi shrnout v následujících právních větách:

 Upravuje-li zákon pravidla stávky jen v případech stávky v souvislosti s kolektivním vyjednáváním, plyne z toho závěr, že jiného (zákonného) omezení práva na stávku v českém právním řádu není.  Platí tedy, že právo na stávku je zaručeno (čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), aniž by (s výjimkou stávek v souvislosti s kolektivním vyjednáváním) bylo v souladu s ústavními principy omezeno, avšak jen tehdy, je-li prostředkem obrany jiných hospodářských nebo sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatelů.

Právo na stávku lze vykonat nejen ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, ale i za účelem obrany jiných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatelů a podle zákona o kolektivním vyjednávání může být posuzována jen taková stávka, která souvisí se sporem mezi zaměstnavateli (organizacemi zaměstnavatelů) a příslušnými odborovými orgány o uzavření kolektivní smlouvy.

(Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2655/2004, ze dne 28. 6. 2005)

Právo na stávku lze vykonat nejen ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, ale i za účelem obrany jiných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatele. Nesouvisí-li stávka se sporem o uzavření kolektivní smlouvy, nemůže být posuzována ani analogicky podle zákona o kolektivním vyjednávání. 

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2002, spis. zn. 21 Cdo 2104/2001)

V případě zájmu viz i nález Ústavního soudu: ÚS Pl. ÚS 61/04 ze dne 23. 10. 2006

Čtvrteční stávka bude legální (stejně jako pondělní)

Prezident republiky Václav Klaus se v pondělí 13. 6. poměrně razantně vyslovil pro postih zaměstnanců, kteří budou ve čtvrtek 16. 6. stávkovat. Doporučil totiž, aby s nimi zaměstnavatelé rozvázali pracovní poměr, protože stávka je politická. Má nebo nemá prezident pravdu? A mohou zaměstnavatelé využít prezidentova doporučení? Nemá pravdu a zaměstnavatelé by rozhodně neměli na prezidenta dát. Čtěte také: Sporné otázky nového zákoníku práce optikou Nejvyššího soudu ČR (příklady)

Připravovanou stávku jistě lze označit za politickou, neboť odbory a jejich členové a příznivci vyjadřují své politické názory. Protestují zejména proti chystaným reformním opatřením vlády. V rámci reforem má dojít k omezení mnohých dosavadních výhod zaměstnanců v oblasti hmotné (ke snížení standardu jejich sociálního zabezpečení a péče zaměstnavatelů o pracovníky) i v oblasti jejich právní ochrany v zaměstnání.

Například tím, že v novele zákoníku práce mají být rozšířeny výpovědní důvody pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, procedura propuštění zaměstnance má být rovněž zjednodušena (má odpadnout kupř. upozorňovací a vytýkací povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci, s nímž hodlá rozvázat pracovní poměr pro nedostatky v jeho práci).  Čtěte více: Zákoník práce čekají velké změny, dotknou se všech. Přehled změn

Odbory a potažmo stávkující tedy hájí své hospodářské a sociální zájmy. Chystaná stávka a účast na ni tedy požívá právní ochrany, jakkoliv na ni nedopadají pravidla zákona o kolektivním vyjednávání.

dan_z_prijmu

Pokud by šlo o účast na stávce v rámci kolektivního vyjednávání, pak zákon o kolektivním vyjednávání říká, že účast na stávce v době před právní mocí případného rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání. Účast na stávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání. Účast na legální stávce v rámci kolektivního vyjednávání je rovněž vaší omluvenou nepřítomností v práci, a proto vás nelze nijak postihnout.

Blížící se stávka je legální a účast na ní není porušením právních povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Nemůže být tedy, nedojde-li v konkrétních případech k nějakým excesům, využita jako důvod k rozvázání pracovního poměru.

Ochranu zaměstnancům poskytuje i zákoník práce. Proto účast na legální stávce můžeme považovat za zákonný způsob domáhání se práv vyplývajících z pracovních vztahů, přičemž zákoník práce za to zakazuje zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat.

Souhlasíte se stávkou odborů ve čtvrtek 16.6.2011?

  • Ano, bez výhrad.
    47 %
  • Jen částečně, protože se stávka negativně dotkne velkého množství lidí.
    11 %
  • Ne, nesouhlasím.
    42 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).