Hlavní navigace

Hypotéky zdraží a spoření bude výhodnější. Může za to růst ekonomiky

22. 6. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ekonomický vývoj se podle nejpravděpodobnějších scénářů vydává cestou pomalého růstu. To přinese růst mezibankovních sazeb, což poznají i klienti bank.

Úrokové sazby a jejich budoucí vývoj patří k základním motivům rozhodování o formě spoření a investování, spojeno v jedno, tedy o naší budoucí finanční kondici. Jak se rozhodovat v době nejisté ekonomické situace? Jaký bude další makroekonomický vývoj, který bude vše ostatní utvářet? Je to pomalu na věšteckou kouli, nejpravděpodobnější scénář ale slibuje postupný růst úrokových sazeb.

Umění škrtu

Protože, jak jsme si již výše uvedli, banky nestanovují úrokové sazby (ať již u úvěrů nebo vkladových produktů) ve vzduchoprázdnu, ale jejich cenová politika je z velké míry utvářena makroekonomickým pozadím, koukněme se nejprve na něj. Zjednodušeně řečeno, nyní jsme v době pokrizové, hospodářská data signalizují mírné oživení a většina analýz předpokládá pokračování tohoto růstu. Například Hospodářský výhled OECD tak předpokládá růst českého hrubého domácího produktu v letech 2010 a 2011 vždy o 2 %, a v roce 2012 pak o 3 %. Spolu s tím má dojít ke snižování nezaměstnanosti až na 7,5 % v roce 2011 a k růstu inflace na 2 % v roce 2011.

V porovnání s eurozónou jde o nadprůměrná čísla. Měnové unii predikuje zpráva OECD růst HDP v roce 2010 o 1,2 % a v roce 2011 na 1,8 %. Klesat má nezaměstnanost, i když stále pouze na nelichotivých 10,1 % (výrazně ovlivněno např. Španělskem, které se momentálně pohybuje kolem hranice 20 %). Každopádně se ale počítá s pozvolným obratem k lepšímu a tato víra je opřena především o zodpovědnou politiku, ke které evropské politiky tlačí vývoj veřejných financí Řecka, Španělska, Maďarska, ale i třeba Británie. Doba rostoucích státních dluhů, zdá se, skončila. K obnovení důvěry by měl být představen důvěryhodnější a více transparentní plán fiskální konsolidace. Balíček mimořádných opatření, který byl přijat na začátku května, by měl být doplněn přísnou podmíněností, uplatňováním a více efektivním dohledem, aby došlo k zabránění morálnímu hazardu. Je třeba posílit evropskou finanční regulatorní a dohledovou architekturu, aby bylo sníženo riziko budoucí krize, píše se v komentáři k Hospodářskému výhledu OECD na webu ministerstva financí o podmínkách předpokládaného vývoje eurozóny.

Fiskální odpovědnost, seškrtání státních výdajů, pozvolný růst ekonomické výkonnosti. Takový je v heslech většinový názor na následující období. Stále více lze však narazit na varování před zabržděním ekonomické obrody. To by měla způsobit právě neuvážená fiskální odpovědnost. Před bezhlavým utahováním opasků státních kas a bezmeznou víru v jejich ozdravný účinek varuje třeba známý investor George Soros. Škrty ano, ale v pravý čas, pod toto heslo lze shrnout také postoj analytika Raiffesisenbank Aleše Michla. Když svět rozpočty a všechny ty balíčky seškrtá brzo, riskujeme recesi s deflací. Když naopak škrtneme pozdě, riskujeme buď státní bankroty, nebo velkou inflaci, anebo obojí, nastiňuje Michl, že to se škrty není tak jednoduché.

Jak investovat a rozložit volné prostředky podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla

Vysvětlení autora grafiky: Rok botoxu je to proto, že teď jsme jakoby z ARO na plastice a politici tu ekonomiku nějak uplácávají.

Spoření bude výhodnější

Možných scénářů je tedy několik, nejpravděpodobnější je však ten, že ekonomika postupně poroste i přes plánovaná úsporná opatření a s oživeným hospodářským růstem přijdou také zvýšené úrokové sazby. Během následujících 2 let by základní úroková sazba ČNB (2T repo) mohla vzrůst na 3,0 %. V delším horizontu by se měla držet kolem úrovně 3,50 % v závislosti na stavu ekonomiky, potvrzuje naši úvahu analytik společnosti Atlantik Petr Sklenář, a podobně situaci vidí také jeho kolega z České spořitelny Martin Lobotka: „Co se týče sazeb ČNB, předpokládáme růst, za dva roky dle nás budou sazby nad 2 %, za 3 roky pak mírně pod 3 %.“ Doplňme jen, že nyní je repo sazba na rekordním minimu – 0,75 %.

Proto je na místě pokládat si otázku, zdali se nyní vyplatí peníze ukládat na delší dobu? Jednoznačnou odpověď vám nedáme, lze jí však vymodelovat na základě současných bankovních reálií.

Jestliže poroste základní sazba vyhlašovaná centrální bankou, budou i komerční banky schopny dávat svým klientům vyšší úrok, a také to nejspíš udělají. Kalkulovat ale s tím, že budou přesně kopírovat nárůst repo sazby nelze. Banky totiž nemají potřebu motivovat klienty ke spoření. Úroková sazba na vkladových produktech určitě vzroste, ale stále by měla zaostávat za sazbami na mezibankovním trhu, které jsou odvozeny od sazeb centrální banky. Domácí banky mají stále větší množství depozit (vkladů) než úvěrů. Na jedné straně to zvyšuje stabilitu českého bankovnictví, protože není závislé na externím financování. Na druhé straně to nenutí banky bojovat o vklady jako důležitý zdroj financování a držet vysoko úroky z vkladů, upřesňuje dále Petr Sklenář.

Z toho lze (i s přihlédnutím k výše nastíněným možným rizikům) vyvodit následující závěr. Pokud si nyní vyberete termínovaný vklad (či vkladní knížku s výpovědní lhůtou) s nadprůměrným zhodnocením, můžete si být takřka jisti, že výrazně neproděláte. Čekat na výrazně vyšší sazby u vkladových produktů totiž v horizontu následujících pěti let (doba odpovídající maximální době uložení na termínovaném vkladu) nelze. Samozřejmě průměr zřejmě z dnešních cca 3 % stoupne, ale nad 5 % by se dostat neměl. Právě kolem této hranice se nacházejí nynější nejvýhodnější nabídky. Nenajdete je u bank (s jedinou výjimkou J&T Bank, kde ale musíte uložit minimálně 500 000 Kč), ale u družstevních záložen. Jde jen o to překonat nedůvěru k těmto ústavům, která vznikla v devadesátých letech minulého století. Vklady jsou v záložnách pojištěny stejně jako v bankách, tedy stoprocentně do výše 50 000 EUR (od 1. ledna 2011 do 100 000 EUR). Více: Při krachu banky a záložny dostanete až 2,5 milionu korun

Ideální cestou, když už nyní budete o termínovaných vkladech uvažovat, může být zvolení si doby uložení na dva až tři roky u nějaké nadprůměrné nabídky. Po této době budete moci „naskočit“ do vkladu s novými, a pokud prognózy nelžou, lepšími podmínkami.

Hypotéku neodkládejte

Z toho jednoduchého předpokladu, že úrokové sazby porostou, lze snadno vyvodit také to, že právě nyní si půjčujeme levněji, než jak tomu bude v blízké budoucnosti. Nechme stranou spotřebitelské úvěry, kde sazby vyhlašované ČNB velkou roli nehrají a zaměřme se na hypotéky.

I když odhlédneme od cen nemovitostí (o jejich předpokládaném vývoji se dočtete ve čtvrtek), zjistíme, že podle nejpravděpodob­nějšího vývoje je právě nyní vhodná doba k jejich nákupu pomocí úvěru. Levné hypotéky by měly ještě několik měsíců vydržet, ale již na sklonku tohoto roku by podle prognózy ČNB měly být tlačeny k růstu. Mezibankovní sazba PRIBOR (sazba, za kterou si banky vzájemně půjčují) by totiž měla začít růst. Banky tento nárůst ze začátku budou v konečných nabídkách nejspíše regulovat a snižovat si tak marži, to bude platit však jen do doby, kdy dojde k výraznějšímu oživení na trhu s nemovitostmi. To by mělo přijít ruku v ruce s celkovým oživením ekonomiky. Pokud tedy přemýšlíte o pořízení bydlení na úvěr, bude pro vás podle prognóz nejvýhodnější tak učinit ještě v tomto roce.

dan_z_prijmu

Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR)

Zdroj: ČNB

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).