Hlavní navigace

Fenomén SkyEurope: A přišel strmý pád

1. 9. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Přesně před rokem vyhlásily SkyEurope za velké mediální pozornosti bankrot. Jiné řešení nebylo a mnoha lidem se rozplynul sen o levném létání.

Včerejší článek jsme zakončili na přelomu let 2007 a 2008. V té době se mezi lidmi z oboru začíná výrazně více mluvit o velkých problémech SkyEurope: dlužné mzdy personálu, dluh letištím, pozdní refundace letenek za zrušené lety, to vše indikovalo zásadní problém cash-flow. Jasona Bittera na pozici generálního ředitele nahradil finanční ředitel Nick Manoudakis.

Za přelom, od kdy nebylo možné očekávat šťastný konec příběhu SkyEurope, osobně považuji březen 2008, kdy byla vyhlášena mega akce na letenky na druhé pololetí roku 2008. Celý jeden milion letenek byl dostupný za pouhopouhé jedno euro včetně poplatků.

Bylo to o to víc podivné, že akce byla na odborných serverech avizována 3 dny dopředu. V okamžiku jejího spuštění se na zájemce o super levné letenky vyvalil přehršel termínů. Za jedno euro se dalo letět nejen do ne moc zajímavých destinací, ale i do Říma, Paříže a i do velmi nákladných cílů jako byly Lisabon nebo Larnaca. A nabídka byla velmi hustá ve všech měsících včetně prázdnin.

Cena, kterou za tuto megalomanskou akci musely SkyEurope zaplatit, byla obrovská. Sice byl získán jeden milion eur za letenky a několik dalších za poplatky za platbu kartou, ale následně za každého cestujícího musely ze svého doplácet letištní poplatky, nehledě na nulový vlastní výdělek.

Do dnešního dne nebyla zodpovězena otázka, proč byly za euro vyprodávány lety, které bylo možné  bez problémů prodat za mnohem vyšší cenu. Nabízí se vysvětlení, že onen milion eur SkyEurope potřebovaly v té době za každou cenu.

Mimo to se v důsledku nadbytku kapacity do letového řádu dostaly linky, které neměly šanci na úspěch. Pro příklad jmenujme linku Praha – Bratislava, na které již dříve SkyEurope neuspěly s třicetimístným embraerem. Nyní na tutéž linku nasadily letadlo pro 149 pasažérů. Solidní vytíženosti bylo dosaženo jen za hrubě podnákladové letenky s cenou do tisíce korun.

Negativní důsledky se projevily o pár měsíců později. Tržba za letenky již nestačila ani na splácení leasingu, ztráta za rok 2008 opět dosáhla téměř 60 milionů euro a tak začátkem ledna 2009 leasingová společnost GECAS zabavila SkyEurope asi polovinu flotily letadel (včetně 3 pražských), a deponovala je v Ostravě. Zdálo se, že osud SkyEurope se tím zpečetil. Ovšem právě v té době se ukázalo skryté bohatství SkyEurope, které tkvělo v jejich personálu. Přestože drtivá většina z nich postrádala i několik měsíčních mezd na svém účtu, velká část zaměstnanců se odhodlala prát s nepříjemným osudem a pomohli udržet letový provoz v chodu. Chybějící letadla byla nahrazena z části pronájmem strojů jiných dopravců, a zčásti spojováním linek (např. letadla z Vídně či Bratislavy měla na své cestě do západní Evropy mezipřistání v Praze, kde přibrala místní cestující a za cenu zpoždění došlo k náhradě zabaveného letadla). Později na jaře 2009 SkyEurope nahradily stroje cizích dopravců vlastními pronajatými staršími boeingy, o které v té době nebyl z důvodu krize zájem.

Od ledna 2009 však byly SkyEurope pod nepřetržitým dohledem médií, negativních zpráv nebylo pomálu a to všechno se projevilo v poklesu tržeb. Na druhou stranu za pronájem cizích letadel musely SkyEurope vydat velké peníze. Majoritní akcionář pomáhal udržovat aerolinie v chodu tím, že opakovaně prodlužoval splatnost pohledávky, kterou měl vůči SkyEurope, a i dále pomáhal provoz udržet novými půjčkami.

Na jaře 2009 otevřel bázi na Ruzyni Wizzair a s plnou vervou se pustil do SkyEurope, obdobně jako kdysi SkyEurope nenechala suchou nit na Smartwings. To byl další počin, který napomohl pádu společnosti.

Situace znovu gradovala v červnu 2009, kdy na pařížském letišti Orly došlo k zadržení jednoho z letadel SkyEurope jako zástavy za nesplacené pohledávky, které mělo letiště za tímto dopravcem. Další letiště se pak přidávaly, alespoň na čas bylo zadrženo letadlo např. v Rumusku. Opět došlo na pronájmy letadel od cizích dopravců, ale na většinu letišť létaly posádky s penězi v hotovosti, neboť letiště byly z důvodu vysokých pohledávek ochotny letadla natankovat či odbavit jen v případě okamžité úhrady.

Tato situace trvala i během letních prázdnin. V druhé polovině srpna po velkém vyjednávání dalo letiště Schwechat ve Vídni SkyEurope ultimátum: buď do 16:00 bude dluh uhrazen, nebo od následujícího dne nebudou letadla SkyEurope odbavována. Přestože, jak se později ukázalo, byl dluh ve stanovené lhůtě vyrovnán, došlo k přerušení odbavování.

SkyEurope však opět prokázaly ohromnou operativnost, a za pomoci Student Agency začaly své pasažéry ze Schwechatu vozit do Bratislavy a na tamním letišti odbavovat. Stará hala bratislavského letiště zažila své provozně zlaté časy, množství denně odbavených cestujících se blížilo kapacitě terminálu. Bylo však nepochybné, že se jedná o předsmrtnou agonii společnosti. Jelikož palcové titulky o špatném stavu SkyEurope okupovaly titulní stránky novin, výrazně poklesly denní tržby, na nichž byla společnost existenčně již řadu měsíců závislá. Nepomáhaly ani bombastické akce, nákup letenek SkyEurope se již v té době podobal spíše sázce do loterie.

V létě 2009 byl proveden poslední pokus o záchranu SkyEurope, společnost vstoupila do soudní ochrany před věřiteli. Ale ani to nepomohlo, peníze na účtu nebyly a nikdo nechtěl půjčit. S blížícím se koncem srpna narůstal počet zrušených letů. Okolo čtvrté hodiny odpolední 31. srpna se zastavil pohyb okolo letadel, která stála připravena na svých bázích na odlet do destinací. Ale už nikam s cestujícími neodletěla.

A tak v pondělí 31. srpna 2009 večer po přistání posledního letu, jímž byl podvečerní let z Athén do Bratislavy, se uzavřela jedna kapitola létání na území bývalého Československa.

skoleni_15_4

Na letištích i cizině zůstalo několik tisíc cestujících, celkem 280 000 letenek propadlo. Všechny, které byly kupovány na webu společnosti a placeny kartou, byly refundovány bankami. Ostatní pohledávky cestujících a pohledávky letišť, středisek řízení letového provozu, pojišťoven, finančních úřadů, správ sociálního zabezpečení a dalších věřitelů se staly součástí konkurzní podstaty. Jelikož věřitelů byly desítky tisíc, došlo v roce 2010 na zrušení konkurzu, neboť majetek nepostačoval ani pro úhradu jeho nákladů. Posléze tak byla společnost zlikvidována a vymazána z obchodního rejstříku. Co se stalo s 5 miliony eur, které měla na svém účtu, to je dodnes záhadou.

Na Ruzyni se pokusil po pádu SkyEurope o svou expanzi Wizzair, ovšem od jara letošního roku postupem času neustále tlumí svůj provoz. A tak je možné za alespoň částečného vítěze považovat Travel Service, který řádově měsíce před koncem SkyEurope začal opět oživovat svou značku Smartwings. V Bratislavě se pak stal dominantním dopravcem Ryanair, a to po neúspěchu dalšího slovenského projektu Seagle Air.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se dlouhodobě věnuje problematice práva a dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).