Z pohledu analýzy, opírající se o veřejně dostupná fakta, náklady projektu převyšují výnosy. Bude-li celá akce stát 8 miliard korun, pak každý občan ve zvýšení podílu na státním dluhu bude zatížen osmi sty korunami. Výběr přitom funguje dobře i ve stávajícím systému dálničních známek, který sám na sebe vydělá. Čtěte také: Den, kdy český stát zkrachoval
Stávající systém dálničních známek vytváří čistý příjem pro stát, příležitost k výdělku je dána tiskárnám a distributorům dálničních známek. Na elektronické dálniční známce již tiskárny a distributoři vydělávat nebudou, ale stát ponese náklady na dodání a provozování systému elektronického výběru.
Elektronické viněty namísto dálničních známek
Od ledna příštího roku bychom měli za použití dálnic a rychlostních silnic platit prostřednictvím pořízení elektronických vinět, které se budou dobíjet. I nadále by se měl dálniční poplatek hradit nikoliv podle ujetých kilometrů, ale dobitím na stanovené časové období. Čtěte také: Kdy narazí státní finance do zdi?
Výhodou pro uživatele by měla být přenositelnost vinět a dálnici by tak mohl použít kdokoliv, kdo si elektronickou vinětu od někoho půjčí. Mnoho rodin i firem zajásá, protože si budou moci krabičky půjčovat a ušetřit tak. Dříve či později ovšem tuto zdánlivou výhodu zaplatí všichni, až na ně jako na daňové poplatníky dopadnou důsledky. Pro uživatele výhodnější systém totiž s sebou nese řadu negativ, které nakonec zaplatí daňový poplatník a které zvýší státní dluh.
Projekt prosazoval už ministr dopravy v roce 2008
V roce 2008 oznámil na tiskové konferenci tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček, že od ledna 2009 nahradí dálniční známky elektronické viněty. Podle jeho tehdejšího vyjádření to mělo pomoci ušetřit státu i řidičům a přispět k bezpečnosti dopravy. Argumentem pro bezpečnost měla být možnost lépe sledovat dopravní toky na dálnicích, argumentem pro úspory státu měla být úspora za každoroční tisknutí dálničních známek.
Systém elektronických vinět ministerstvu údajně tehdy nabídla firma Kapsch a Řebíčkovo ministerstvo připravovalo návrh novely zákona zavádějící elektronické viněty. Experti se ovšem tenkrát k tomuto ve svých posudcích vyjádřili kriticky a řešení nedoporučili. Návrh zákona o pozemních komunikacích předložený vládou tak viněty neobsahoval. Do zákona o pozemních komunikacích se viněty dostaly iniciativou poslanců při čtení ve sněmovně. Čtěte také: Na státní dluh každý přispívá dvacetikorunou denně
O to, aby se viněty do zákona dostaly se zasadil poslanec Oldřich Vojíř (ODS). Zákon byl i s přílepkem absolutní většinou hlasů poslanců schválen, ale senátoři novelu do sněmovny vrátili s doporučením, aby byly sporné elektronické viněty vypuštěny.
Anketa
Hospodárnější podle vás je:
Sněmovní kontrolní výbor se problematikou elektronických vinět zabýval a došel k závěru, že viněty jsou neefektivní, nehospodárné a vlastně i neúčelné. Podle jejich zjištění státní pokladna přijde v průběhu pěti let o 12 mld. korun. I když je to 12 mld. korun, které zvýší deficit státního rozpočtu a zadlužení státu, našla se v poslanecké sněmovně většina, která zavedení vinět stvrdila a ponechala zavedení elektronických kupónů v platnosti.
Když výnosy zůstávají stejné a náklady rostou
Ve stávajícím systému dálničních známek Státní fond dopravní infrastruktury nechává papírové známky vyrábět, přičemž náklady na jednu jsou menší než deset korun. Elektronická viněta bude násobně dražší a náklady na výběr poplatků se podle zveřejněných informací zvýší o 8 mld. korun. Přenositelnost vinět, asi jediná výhoda pro řidiče, je nevýhodná pro státní pokladnu, která ponese ztrátu plynoucí z menších příjmů, když s jedním kuponem bude moci jezdit více aut. Z pohledu státního rozpočtu dojde ke snížení výnosů při zvýšených nákladech. Čtěte také: Den, kdy se peníze staly bezcennými
Zisk z prodeje dálničních známek je snadno zjistitelný, od získaných tržeb se jednoduše odečtou náklady na tisk a distribuci. V případě elektronických vinět asi nikdo konečný zisk nezná, protože se neví, kolik to vše bude stát. Nejde jen o krabičky elektronických vinět, ale i o placení nákladů na přenos a zpracování dat, nebo třeba i zvýšené náklady související s dohledem na nepoctivé řidiče používající neplatnou vinětu a vynucováním jejich používání.
U viněty je už dopředu vše zamlčeno utajenými výhradními smlouvami s provozovatelem mýtného systému, který je téměř s jistotou dodavatelem i provozovatelem zaváděného systému elektronických vinět. Bude-li celá akce stát 8 miliard korun, pak každý občan na zavedení přispěje 800 korun. Když stávající výnosy z dálničních známek činí kolem 2,5 miliardy ročně, bude trvat tři roky, než vybrané prostředky pokryjí náklady.
Jaká jsou známá fakta
- Stát musí na rozjezd této akce vynaložit nemalé prostředky, má to být osm miliard korun. Tyto by přitom být vynaloženy nemusely, protože stávající systém vydělá sám na sebe.
- Ve státním rozpočtu nejsou na tuto akci rezervovány žádné peníze, utracené peníze zvýší deficit rozpočtu a tedy i státní dluh. Je to další kapka ve směřování České republiky do dluhové pasti.
- Je pravděpodobné, že zakázku bude moci zajistit jedině společnost Kapsch, která v Česku provozuje mýtný systém. Je to jediná firma, která postupnými kroky postupně získává monopolní postavení na telematickém trhu zajišťující informace pro optimalizaci dopravních systémů.
- Z pohledu výnosů a nákladů na zavedení by elektronické viněty měly smysl jen tehdy, pokud by to byl předstupeň pro naplnění strategie výkonového zpoplatnění a platbu za ujeté kilometry.
- Nejsou dořešeny technické a organizační záležitosti, není třeba jasné, jak bude prováděna kontrola policií nebo jak bude řešeno využití dálnice cizinci.
Závěr
K tomu, že je celý projekt nehospodárný a nesmyslný, není třeba znát ani více faktů. Historický vývoj známý z publikovaných zpráv od roku 2008 nápadně poukazuje na skryté zájmy. Žádná rozvaha, která by prokazovala ekonomickou výhodnost nahrazení dosavadních dálničních známek, ani neexistuje.
Nový systém elektronických vinět bude dražší než systém samolepek a s největší pravděpodobností přispěje k posílení monopolu firmy provozující mýtný systém. Tato firma si může postupně vybudovat monopolní postavení na provozování českých telematických systémů, a to i bez ohledu na propojitelnost s ostatními systémy dálničních sítí Evropské unie a budoucí propojení těchto systémů. Čtěte také: Zvyšovat daně, provádět škrty nebo se dlouhodobě zadlužovat?
Poslanecká většina demokraticky rozhodla a Ministerstvo dopravy musí konat. Realizace tak náročného projektu v tak krátké době bude průkopnický činem. Již dopředu lze odhadovat, kdo vyhraje vypsané výběrové řízení, protože nelze v tak krátkém době bez dřívějších příprav toto zajistit. Vyhraje to ten, kdo všem má dopředu připraveno, má tak jedinečnou výhodu a je v monopolním postavení – může si diktovat cenu.
A tak tu vzniká v době krize příležitost k výdělku na výrobě statisíců elektronických zařízení s malými výrobními náklady a vysokou prodejní cenou, když bohatě postačují staré dobré, levné a osvědčené dálniční známky.
