Banky bývalého východního bloku měří síly v efektivitě

Efektivita finančních institucí se měří tak zvaným poměrem mezi náklady a příjmy (anlicky cost-income ratio, CIR). Ještě v dávných porevolučních dobách byly služby bank na nízké úrovni, ale se zvyšujícím se zájmem o bankovnictví, nástupem internetu a dalším rozvojem služeb již středo a východoevropské banky takřka srovnaly krok se bankami ze západní Evropy. Na efektivitu bankovnictví regionu střední a východní Evropy se zaměřila poradenská společnost Arthur D. Little. Ve své zprávě rozebírá výši nákladů bank a porovnává s ostatními zeměmi.

Východní Evropa stále v pozadí

Na stálé pomalé přibližovaní některých bank jejím západním konkurentům upozorňuje ve studii Dean Brabec, vedoucí divize finančních služeb ve střední a východní Evropě: Východoevropské banky se svou nákladovostí přibližují k posledním v západní Evropě. Při pokračující integraci evropského trhu bude nezbytné, aby dále činily kroky, které je učiní ještě více konkurenceschopné. Podle něj je jejich efektivita ovlivněna hlavně jejich velikostí. Znamená to, že zvláště velké banky s rozsáhlou sítí poboček musejí velmi dobře zvažovat, jak a kudy optimalizovat náklady.

Cestou, jak být více efektivní, je, podle studie, orientace a cílové zákaznické skupiny a zároveň inovace procesů uvnitř banky.

Bulhaři jsou první, Komerční banka v závěsu

Mezi potěšující faktory patří zjištění, že nejefektivnější banky ve východní Evropě jsou v Bulharsku a České republice. Studie přitom hodnotila celkem 28 významných východoevropských bank na základě efektivity využití nákladů. Bulharské a české banky se umístily nad východoevropským průměrem z hlediska efektivity využití nákladů, zatímco Slovensko, Polsko, Rumunsko a Maďarsko dosáhly podprůměrných výsledků. O dobré kvalitě českého bankovnictví vypovídá zjištění, že průměrné výsledky bank v druhé ČR byly blízké Německu, jehož banky se zároveň umístily na posledním místě mezi zeměmi západní Evropy. Perličkou je, že nejlepší malý Island dosáhl poloviční nákladovosti než nejhorší Maďarsko.

Zdroj: Arthur D. Little

Efektivitu ovlivňují i dobré marže na úrocích

Efektivitu využívání nákladů ovlivňuje mnoho faktorů a některé z nich i mimo rámec společnosti. Tak například v zemích Visegradu (ČR, SR, Polsko a Maďarsko) společnosti těží ze stupně konsolidace na trhu a využívají úspor z rozsahu a díky nižší konkurenci i vyšších úrokových marží. Naopak v Bulharsku a Rumunsku je bankovní trh prozatím méně vyvinutý výkonnost tamějších bank ovlivňují další faktory. Mezi neefektivní faktory patří i hustota sítě poboček, protože obecně negativně ovlivňuje bankovní výkonnost spolu s krajinou v dané zemi. Proto v případě Rumunska a Slovenska, dvou zemí s řídce osídlenými regiony, banky drží relativně méně poboček pro obsluhu svých klientů, to se odráží i na jejich nižších nákladech.

Zdroj: Arthur D. Little

Internet na východě je stále neznámý

Že vysoká penetrace internetu přispívá k vysoké efektivitě, vědí zvláště skandinávské banky. Internet je dalším faktorem, kterým bude nákladovost východoevropských bank v budoucnu pravděpodobně také ovlivňovat také. To, co jihovýchodní banky drží prozatím nad vodou je paradoxně absolutně nízký objemu internetové populace v Rumunsku a Bulharsku. V současnosti ve státech východní Evropy je korelace nákladovosti a internetové penetrace spíše pozitivní z důvodu prozatím nevyužitých investic do technologií ve státech Visegradu, ale rozvoj v této oblasti bude muset nutně nastat. Ze zprávy vyplývá, že Česká republika je na tom s efektivtou bankovnictví dobře, což svědčí i o správné cestě stávajících akcionářů našich bank.