Evropané pracují sice méně hodin měsíčně než občané v ostatních vyspělých zemích světa (asijské země a Amerika), přesto však roste počet občanů majících dva souběžné pracovní poměry. Pro drtivou většinu Evropanů je hlavní motivací zvýšení životní úrovně, kdy příjmy z „druhé práce“ mohou být použity na dovolenou či koníčky.
Proč dva pracovní poměry?
Důvody pro dva pracovní poměry jsou v zásadě dva. Prvním důvodem je vyšší finanční příjem. Peníze jsou pro většinu Evropanů hlavním motorem veškerého jejich pracovního počínání, vždyť více než 83 % Evropanů chodí do práce hlavně pro peníze a pouze každý pátý především kvůli vlastní seberealizaci a pro radost (v Česku pracuje pro zábavu pouze 5 %).
Nejdůležitějším faktorem pro přijetí toho či onoho pracovního místa v dnešní době je výše platu. A když má někdo dvě práce (i hůře placené), má v konečném důsledku poměrně slušný měsíční příjem.
Druhou, menší skupinu tvoří občané, kteří v danou dobu mají práci, která není úplně podle jejich představ a chtějí změnu, ale pro vysněné povolání nemají dostatečnou praxi v oboru, a tak mají i druhé povolání, které je prozatím hůře placené, za účelem získání potřebných znalostí a proniknutí do oboru, aby se mohli v případném konkurzu pochlubit nějakou praxí a uspět.
Nejčastěji mají dvě práce mladí lidé
Stíhat dvě práce je velmi náročné (pokud není práce současně koníčkem) a většina Evropanů majících dvě práce je mladší 32 let. Tito mladí lidé jsou na startu kariéry (mají ve firmě nižší finanční ohodnocení než čtyřicátníci) a mají ve většině případů plno půjček (hypotéku, půjčku na studium či běžné spotřebitelské úvěry). Aby mohli všechny tyto úvěry včetně úroků splácet a přitom ještě žít aktivně, musí mít mnohdy dvě práce.
Každý devátý zaměstnaný Dán má dvě zaměstnání
Nejvíce je více pracovních poměrů rozšířeno v Dánsku, kde 12,2 % zaměstnaných Dánů a 9,6 % Dánek má dva pracovní poměry. V Dánsku jsou vícenásobné pracovní poměry rozšířeny z toho důvodu, že Dánové jsou velice kvalifikovaní zaměstnanci.
Dle rozšířenosti IT technologií jsou Dánové první na světě (dle Economist Intelligence Unit). Při hodnocení je posuzována rozšířenost a dostupnost ICT technologií (např. počet internetových připojení v zemi, počet pravidelných uživatelů internetu, počet, možnost vyřízení všech záležitostí s veřejnou správou přes internet, zákonodárství v oblasti ICT, znalosti a dovednosti v oblasti práce s PC jednotlivých občanů, výroba vlastních programů, počet lidí zaměstnaných v těchto oborech, …).
Dánové mající dva pracovní poměry většinou mohou vykonávat alespoň jednu práci z domu (díky internetu). „Druhou práci“ dělají z domova např. dvě hodinky denně – jedná se převážně o práce náročné na kvalifikaci zaměstnance (IT činnosti, finančně-ekonomické práce, ale i plánování a příprava stavebních či průmyslových úkonů).
Obdobná situace je i ve Švédsku. Dalšími zeměmi, kde jsou souběžné pracovní poměry oblíbené, jsou Polsko, Portugalsko, Lotyšsko a Litva. V těchto zemích je naopak „druhá práce“ většinou pomocného charakteru (uklízeč, vrátný aj.). Naopak Česko spolu s Itálií, Slovenskem, Řeckem patří mezi země, kde vícenásobné pracovní poměry nemají tradici.
Nejdůležitější je vlastní přístup
Evropané ví, že když přijdou o práci, stát se o ně hmotně dostatečně postará. Nejvyšší podpora v nezaměstnanosti je v Dánsku, současně je zde však dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti (pod 5,5 %). Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Výše podpory činí 90 %, maximálně však 406 EUR týdně.
Mladí nezaměstnaní hned po škole dostanou 333 EUR týdně. Starší občané ve věku 60 až 65 let mohou již čerpat penzi, maximálně však 370 EUR týdně. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí po dobu jednoho roku (existuje několik málo výjimek na 3 roky – starší občané s dlouhou dobou pojištění). Tím hlavním důvodem je nezneužívání sociálního systému občany a aktivní přístup při hledání zaměstnání. Výhodou Dánska je, že zaměstnavatelé běžně nabízejí zkrácené pracovní úvazky na méně než 4 hodiny denně.
Země | Muži (v %) | Ženy (v %) |
---|---|---|
Belgie | 4,8 | 3,2 |
Česko | 2,6 | 1,6 |
Dánsko | 12,2 | 9,6 |
Estonsko | 3,8 | 3,0 |
EU | 3,6 | 4,0 |
Finsko | 3,6 | 3,6 |
Francie | 1,6 | 4,4 |
Irsko | 2,3 | 1,3 |
Itálie | 1,3 | 1,5 |
Kypr | 8,6 | 3,2 |
Litva | 7,3 | 6,3 |
Lotyšsko | 4,4 | 7,1 |
Lucembursko | 4,3 | 4,0 |
Maďarsko | 2,3 | 4,6 |
Malta | 5,9 | 6,6 |
Německo | 3,3 | 3,2 |
Nizozemí | 5,3 | 3,2 |
Polsko | 10,7 | 5,1 |
Portugalsko | 7,8 | 7,1 |
Rakousko | 4,1 | 7,1 |
Řecko | 2,6 | 1,3 |
Slovensko | 1,3 | 3,1 |
Slovinsko | 4,7 | 3,3 |
Španělsko | 2,4 | 2,1 |
Švédsko | 7,0 | 1,6 |
Velká Británie | 3,0 | 2,4 |
Poznámka: Alespoň jedno zaměstnání musí být na 6 a více hodin denně. Pramen: Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur das Ausland