Změny, které současná vláda nazývá důchodovou reformou, dostaly zase jasnější obrysy. Ministr práce Marian Jurečka na tiskové konferenci představil další podrobnosti k opatřením, která se dotknou penzí. Návrh, který prošel vnitřním připomínkováním, vstoupí dnešním dnem do meziresortního připomínkového řízení.
Jurečka chystané novinky rozdělil do tří skupin podle jejich zaměření.
Stabilizační opatření
První skupina opatření má za cíl větší udržitelnost důchodového systému. Spadá do ní změna stanovování důchodového věku.
Dnes je systém nastavený tak, že je důchodový věk zastropován na hranici 65 let. Vláda má možnost ho každých pět let upravit, maximálně ale tak, aby byl mezi jednotlivými ročníky rozdíl nejvíce 6 měsíců. Kvůli stárnutí populace se ale podle Jurečky bude muset systém změnit. Že hranice 65 let nevydrží, bylo ostatně jasné už ve chvíli, kdy se návrh tehdejší ministryně práce Michaely Marksové schvaloval.
Zákon o důchodovém pojištění v příloze obsahuje tabulku, která nyní stanovuje důchodový věk pro narozené do roku 1971 včetně. Současně platná pravidla, podle kterých se důchodový věk bude navyšovat do roku 2030, postupně všem sjednocují důchodový věk na 65 let s tím, že ženám, které vychovaly děti, roste kvůli sjednocení věku rychleji.
Nově však bude důchodový věk navyšován v závislosti na vývoji průměrné doby dožití, bude tedy navázán na statistiky. Nový systém bude nastavený tak, aby padesátníci s předstihem 15 let věděli, kdy půjdou do penze. Meziročně bude možné hranici posunout max o 2 měsíce (ale když nebude důvod, nemusí se navýšit vůbec). Podle Jurečky je to reakce na to, že délka doby dožití se prodlužuje a stále více mladých přichází na pracovní trh kvůli studiu později.
Pro ročníky 1965 a starší se v oblasti důchodového věku úpravou nic měnit nebude.
Další opatření upraví výši nově vyměřovaných budoucích důchodů v letech 2026–2035. Od roku 2026 až do 2035 se bude postupně snižovat zápočet osobního vyměřovacího základu, a to na 90 % pro důchody přiznávané v roce 2035 a později (od roku 2026 tedy každý rok o 1 % méně). Zároveň se sníží procento, kterým se násobí osobní vyměřovací základ za rok pojištění. A to ze současných 1,5 na 1,45 % pro důchody přiznané v roce 2035 a později. Jurečka ujistil, že průměrná výše nově přiznávaných důchodů ale i přes toto opatření stabilně poroste. Za 10 let vzroste důchod přibližně o 10 tisíc korun.
Rodinná opatření
Dalším opatřením bude zaváděný rodinný vyměřovací základ. Má oceňovat dobu, kdy rodič vychovává dítě, výší průměrné mzdy v daném roce. Podle Jurečky jde o řešení příčiny, která způsobuje nižší příjmy – zejména u žen – kvůli vychovávání malých dětí (výchovné řeší jen důsledek).
V budoucnu nahradí postupně u některých rodičů rodinný vyměřovací základ zavedené výchovné. U rodičů, kteří mají tři a více dětí, má fungovat rodinný vyměřovací základ spolu s výchovným dohromady.
Jurečka ubezpečil, že již přiznané výchovné se rušit nebude. Všem, kteří výchovné dnes mají a jimž bude v příštích letech přiznáno, výchovné zůstane do konce života. Na tom se nic měnit nebude,
zdůraznil ministr práce.
S účinností změn se to má mít tak, že kdo bude žádat o důchod do konce roku 2026, bude výchovné přiznáváno dle stávajících podmínek.
U žádostí od roku 2027 už bude výchovné přiznáváno jen rodiči se třemi a více dětmi s tím, že navýšení tedy bude náležet jen za počet vychovaných dětí snížený o dva. Vychová-li tedy rodič čtyři děti, dostane od roku 2027 výchovné jen za dvě z nich s tím, že se ale bude opatření kombinovat se zmíněným rodinným vyměřovacím základem. Takže doba péče za ty dvě děti, za které už nedostane výchovné, bude oceněna rodinným vyměřovacím základem ve výši průměrné mzdy.
Pokud bude rodič i pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte, a tím se ocenění doby péče zvýší. Tento systém je do budoucna vhodnější, protože pamatujeme na to, že se stále častěji do péče střídavě zapojují oba rodiče. Zavedení rodinného vyměřovacího základu umožní
vysvětlil ministr.
tato období rozdělit a podpořit oba rodiče podle doby, kdy o dítě pečovali,
V návrhu zákona je také přechodné tříleté období, kdy bude výchovné v roce 2027 na první dvě děti ve výši 300 Kč na dítě, v roce 2028 pak 200 Kč na dítě a v roce 2029 jen stokoruna na první dvě děti.
Rodinný vyměřovací základ bude zaveden místo vyloučené doby také pro osoby, které pečují o osoby blízké (tedy pro tzv. neformální pečující). Výše má být navržena podle stupně závislosti osoby, o kterou je pečováno.
Další opatření bude v podobě sdíleného vyměřovacího základu manželů (bude se vztahovat i na registrované partnery). Manželé nebo partneři budou moci v daném roce sdílet souhrnnou výši výdělků, které se zprůměrují. Z toho se díky odvodům pojistného v průměrné výši bude vytvářet stejný základ pro výpočet důchodů. V případě rozvodu sdílení skončí, ale doba, po kterou bylo sdílení zavedeno, už bude při výpočtu důchodu přiznána. Pro aplikaci sdíleného vyměřovacího základu bude nutný písemný souhlas obou partnerů/manželů. Ukončení sdílení bude naopak moci provést samostatně i jen jeden z nich. Důležitou podmínkou je, že dohoda musí vzniknout před přiznáním penzí obou z nich. Po přiznání starobního důchodu jednomu z partnerů už dohoda o sdílení možná nebude.
Dále bude podle Jurečky doba dokončeného doktorského studia znovu náhradní dobou pojištění. Po roce 2010 se totiž doba studia do náhradní doby pojištění nezapočítává.
Podmínkou pro započtení bude úspěšné dokončení doktorského studia, které probíhalo na vysoké škole v ČR v prezenční formě v období po 31. 12. 2009, a to v maximálním rozsahu trvání standardní doby doktorského studia, tj. v rozsahu 3, nebo 4 let. Tato náhradní doba pojištění se bude započítávat pro účely
nároku na důchod i pro účely jeho výše v rozsahu 80 %. Pro účely stanovení
osobního vyměřovacího základu bude hodnocena jako vyloučená doba.
Znovu se také prodlouží lhůta pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod ze 2 na 5 let. Nastavení se tak vrací na úroveň před rokem 2012.
Opatření cílená na zranitelné skupiny
Vláda počítá s tím, že u pojištěnců s dobou důchodového pojištění v délce 45 let a více dojde v případě žádosti o předčasný důchod jen k polovičnímu krácení, než je nastavené v současnosti.
Vláda chce také snížit potřebnou dobu pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod. Pokud tedy pojištěnec při dosažení důchodového věku nemá nárok na důchod kvůli tomu, že nedosáhl dostatečně dlouhé doby pojištění, nebude muset čekat dalších pět let pro jeho získání. Nově se tato lhůta zkrátí na dva roky.
Vláda také navýší tzv. minimální důchod. Minimální výše základní a procentní výměry starobního a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se zvýší na částku odpovídající 20 % průměrné mzdy.
U invalidního důchodu pro invaliditu druhého a prvního stupně půjde o poměrné snížení (polovina, resp. třetina), stejně tak u pozůstalostních důchodů (vdovské a vdovecké polovina, sirotčí 40 %),
doplnil Jurečka.
Podle Jurečky vláda pracuje také na změně, která umožní odejít do penze dříve a bez krácení také dalším náročným profesím. V současnosti mohou takto odcházet dříve bez krácení zdravotníci a hasiči. Konkrétní návrh by měl být hotový na přelomu letošního a příštího roku. Pak by se tato část do balíku výše zmíněných změn doplnila.
Jurečka předpokládá, že do roku 2034 by měla průměrná penze vzrůst na 30 700 Kč měsíčně.
Odhad MPSV výše průměrného důchodu v roce 2034
Jurečka odhaduje, že nová předloha by měla po připomínkování putovat na vládu zhruba na přelomu roku. Do konce července by pak mohl být ukončen legislativní proces ve Sněmovně (předlohu pak ale musí schválit i Senát a podepsat ji prezident).
Podrobnější informace o chystaných změnách přineseme v dalších článcích.
