Poslanci hnutí ANO neuspěli se snahou zrušit část zákona, která škrtla státní příspěvek na penzijní spoření pro lidi s přiznaným starobním důchodem.
Přispívat na penzijní produkty lidem, kteří již mají přiznaný starobní důchod, přestal stát v polovičce minulého roku. Ke změně došlo na základě vládního návrhu zákona, podle kterého má penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření sloužit především jako způsob zajištění na stáří pro ekonomicky aktivní lidi. Nikoli jako výhodné spoření pro seniory.
Od loňska dělá státní příspěvek 20 % vkladu střadatele, maximálně ale 340 Kč. Na maximální státní podporu lze přitom dosáhnout, pokud si střadatel ukládá měsíčně alespoň 1700 Kč. Zároveň je vklad pro připsání státního příspěvku omezený i zdola – dosáhne na něj pouze ten, kdo si na penzi měsíčně spoří alespoň 500 Kč.
Asociace penzijních společností tehdy předpokládala, že se změna dotkne asi milionu penzistů, kteří měli v té době v penzijních produktech uložených zhruba 150 miliard korun.
Novinka totiž dopadla i na smlouvy uzavřené před datem účinnosti zákona. Zhruba čtvrt milionu střadatelů stát postaví do velmi nepříjemné pozice. Na jedné straně jim sebere možnost čerpat státní příspěvky, na druhé jim ale neumožní systém opustit, aniž by je za to potrestal,
komentoval tehdy rozhodnutí vlády předseda Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
Narážel tak na pravidla pro výpověď penzijního spoření a doplňkového penzijního spoření. Platí, že kdo si chce vybrat peníze z penzijka včetně připsané státní podpory, musí spořit minimálně 5 let a být starší 60 let. Kdo tuto podmínku nesplní, má nárok pouze na odbytné – tedy vlastní naspořené prostředky bez předchozích státních příspěvků.
Ještě citelněji se měla změna dotknout zhruba 80 tisíc důchodců, kteří s penzijními společnostmi spořili méně než dva roky. Při ukončení smluv kratších dvou let totiž účastník nedostane vůbec nic, tedy ani své vlastní peníze.
Mohu potvrdit, že jedním z efektů provedených zákonných změn je také nárůst klientů, již pobírajících starobní penzi, kteří penzijní produkty opouštějí a čerpají dávky, na které mají nárok. To se projevilo v celkovém poklesu počtu klientů jak u naší penzijní společnosti, tak v celém penzijním sektoru. Jde o krok logický, pochopitelný a očekáváme, že s dopadem na počty klientů v našem odvětví pouze časově omezený,
sdělila mluvčí Allianz penzijní společnosti Marie Petrovová.
Poslanci ANO: změna porušuje řadu ústavně zaručených práv
Právě zrušení státního příspěvku i v případě již uzavřených smluv kritizovala opozice v čele se stínovou ministryní financí Alenou Schillerovou. Loni v létě proto poslanci hnutí ANO podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona, který státní příspěvky pro penzisty řeší.
Argumentovali například tím, že podstata obou produktů spočívá v jejich dlouhodobém využívání na základě dlouhodobé kalkulace úspor, přičemž státní podpora u obou typů produktů vždy hrála významnou roli z hlediska jejich výnosnosti. Tato role měla být vzhledem k vysoké inflaci v předchozích letech ještě výraznější.
Změnu v poskytování státní podpory pak Schillerová jakožto navrhovatelka označila za nepřípustný retroaktivní zásah, který podstatu v minulosti svobodně uzavřeného smluvního vztahu zpětně proměňuje, a to v neprospěch účastníka spoření
.
Škrtnutí státních příspěvků protiústavní není
Nyní ústavní soud rozhodl – návrh poslanců ANO zamítl, změna protiústavní není. Zákonodárci podle nálezu ÚS odebrali státní podporu s účinky do budoucna. Nároků na vyplacení státní podpory vzniklých v minulosti se ale nijak nedotkli.
Úprava vyvolala účinky tzv. nepravé retroaktivity (retrospektivy), u níž může výjimečně – s ohledem na princip právní jistoty a ochranu důvěry v právo – převážit zájem jednotlivce na dalším trvání staré právní úpravy nad zákonodárcem vyjádřeným veřejným zájmem na její změně. Zákonodárcem vytvořené řešení formou tzv. nepravé retroaktivity však v tomto případě neústavnost nezakládá,
píše ve svém nálezu soudce zpravodaj Zdeněk Kühn.
Ústavní soud uznal také kritiku praxe, kdy střadatelé, kteří již splnili věk pro výběr peněz, smlouvu ukončí, peníze vyberou a obratem založí smlouvu novou. Tu po uplynutí povinné pětileté lhůty znovu vyberou.
Podstatnou část z celkově vyplaceného státního příspěvku (cca 26 %) totiž získaly osoby v důchodovém věku, které by však ze systému třetího penzijního pilíře měly spíše čerpat důchodové dávky. Jde o výsledek několika let trvající veřejné diskuse, která směřovala k posílení funkce třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli oprávněně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí,
stojí v nálezu.
Asociace penzijních společnosti nález Ústavního soudu respektuje, pro jednotlivé penzijní společnosti se nyní procesně nic nemění. Naše návrhy se do úpravy vyplácení státních příspěvků starobním důchodcům sice nedostaly, i tak ale dnešnímu rozhodnutí rozumíme,
uvedl na dotaz redakce tiskový mluvčí asociace Jan Sedláček. Poukázal přitom na návrh asociace zavést pětiletou ochrannou lhůtu, která by seniorům umožnila dospořit za dohodnutých podmínek.
Poslankyně Alena Schillerová v rozhovoru pro ČT24 uvedla, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Zároveň ji ale mrzí, že neposkytl vodítko klientům, kteří nyní nespoří ani dva roky, a nemohou tak smlouvu zrušit, aniž by přišli o peníze.
Později v rozhovoru pro Radiožurnál označila situaci, kdy zhruba 250 tisíc střadatelů musí čekat na uběhnutí 5leté povinné lhůty, za absurdní nespravedlnost. Zároveň slíbila, že pokud k tomu v podzimní volbách získá mandát, bude usilovat o nápravu. Pokud nám dají voliči důvěru, přijmeme legislativu, která dá věci do pořádku. To, co se stalo vůči lidem, považuji za naprosto absurdní nespravedlnost,
řekla Schillerová.
ČLÁNKY DO MAILU