Hlavní navigace

Družstevní záložny: Pro koho a "za kolik"

29. 5. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Družstevní záložny vyvolávají v mnohých lidech stále ještě mrazení v zádech. Doba ale pokročila a kampeličky se staly opět standardními finančními institucemi. Pro koho jsou vhodné? Jaké družstevní záložny v České republice působí? A jaké zhodnocení nabízejí?

Záložny a banky

Družstevní záložny jsou zajímavou alternativou ke klasickému bankovnímu sektoru. V současné době stále ještě převládá názor, že družstevní záložny jsou rizikové finanční ústavy, a lidé více využívají služeb velkých bank, které většinou patří do obrovské nadnárodní skupiny, což mnozí pokládají za záruku jistoty.

Hlavním rozdílem mezi bankou a družstevní záložnou je bezesporu počet zákazníků a okruh působnosti, případně nabízený sortiment služeb. Záložny jsou typické svým relativně malým počtem členů, lokální působností a některé i svou uzavřeností vůči vstupu nových členů.

Pokud se člověk rozhodne spolupracovat s bankou, stává se jejím klientem, pokud má ale zájem využít služeb některé ze záložen, musí se stát jejím členem. K tomu stačí podepsat přihlášku, složit členský vklad, případně zaplatit zápisné či vstupní vklad a začít využívat jejích služeb. Výše vkladu se u jednotlivých záložen liší, ale v zásadě se jedná o stovkové nebo tisícové položky.

Výhody členství v družstevních záložnách vyplývají ze stanov každého družstva, patří mezi ně právo na informace o hospodaření záložny, právo účastnit se členské schůze a klást dotazy přímo nejvyšším představitelům záložny. To je oproti bankám zcela zásadní rozdíl.

Historie záložen

Historie družstevních záložen sahá až do první poloviny 19. století. Tehdy Bedřich Vilém Raiffeisen, pruský finančník, přišel s revoluční myšlenkou o úvěrových a vkladových ústavech pro drobné střadatele, které by vyřešily těžkou situaci tehdejších drobných rolníků.

U nás se družstevní záložny často označují jako kampeličky, podle jména jejich propagátora MUDr. Františka Cyrila Kampelíka (1805 – 1872), který myšlenku družstevních záložen přejal od německého vzoru, kterým byly Raiffeisenovy záložny. Za první republiky i Rakouska-Uherska byly družstevní záložny solidními a váženými finančními ústavy. Až do roku 1989 působily nejrůznější záložny důvěryhodně a bez větších ztrát či problémů jejich členů.

Po listopadu 1989 nastal velký rozmach v zakládání záložen. Díky nedostatečné legislativě, která umožňovala zakládat záložny bez větších finančních nároků a zejména bez dostatečných odborných, osobních a morálních kvalit jejich zakladatelů, byly záložny zakládány už přímo s úmyslem je později vytunelovat. Velké množství krachujících záložen bylo příčinou snahy o legislativní úpravy a o zpřísnění podmínek k jejich fungování a výrazně přispělo k názoru, že družstevní záložny nejsou vhodným a důvěryhodným správcem svěřených peněz.

Zabezpečení vkladů

Pokud jde o zabezpečení vkladů u družstevních záložen, jejich ochranou se zabývá zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Zákon definuje družstevní záložnu jako družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžní služby v různých formách.

K velkým změnám v oblasti zabezpečení práv členů záložen přispělo přistoupení ČR do Evropské unie. Harmonizace s Evropskou unií znamenala snížení počtu záložen z 33 na 20, zejména kvůli zvýšení základního kapitálu z 0,5 mil. Kč na 35 mil. Kč. Kromě toho členové, kteří chtějí nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýšit tak, že dosáhne 20 %, 33 % či 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo se jinak stát osobou ovládající družstevní záložnu, jsou povinni požádat o souhlas Českou národní banku.

Došlo také k navýšení zákonného pojištění vkladů, a to do výše 25 000 EUR na jednoho vkladatele až do výše 90 % hodnoty vkladu. Tím se pojištění družstevních vkladů vyrovnalo pojištění vkladů bankovním. 1. dubna 2006 se kontrolním úřadem pro oblast družstevních záložen stala Česká národní banka.

Výhody a nevýhody

Družstevní záložny nabízejí svým členům podmínky, na které by u bank nedosáhli. Velkou výhodou jsou podstatně vyšší výnosy z vkladů, než jaké nabízejí banky. Naopak velkou nevýhodou jsou vyšší úrokové sazby u poskytovaných úvěrů než u bank. Žadateli o úvěr jsou většinou lidé, které banka odmítla, což může pro záložny představovat určité riziko.

Další nevýhodou záložen je jejich regionální dosah působnosti a často nemoderní úroveň poskytovaných služeb. Například pouze z 20 stávajících záložen má pouze 11 z nich fungující internetové stránky, což je v dnešní době vzkvétajícího internetového obchodu a bankovnictví téměř nemyslitelné. Dobrým důvodem může být snad jen uzavřený charakter některých družstev.

Na druhou stranu výhodou může být osobní přístup k zákazníkovi, který u velkých bank není možný.

Záložny v ČR

V roce 2001 byla založena Asociace družstevních záložen (ADZ), která v současné době sdružuje 16 členů. Důvodem vzniku Asociace družstevních záložen byla snaha změnit jejich vnímání veřejností v České republice a společný postup v době přípravy harmonizace zákona č. 87/1995 Sb. s Evropskou unií.

Následující tabulka ukazuje všechny činné družstevní záložny na území ČR a dostupné informace o jejich závazcích vůči členům, počtu členů, členství v ADZ a jejich sídlo.

Seznam družstevních záloženk 30. 4­. 2007 (počet klientů a vklady k 31. 8. 2006)
Záložna Sídlo Člen ADZ Počet klientů Závazky vůči členům (v tis. Kč)
1. investiční záložna – spořitelní a úvěrní družstvo Ostrava ANO 139 33 883
1. TZ, družstevní záložna Třebíč ANO 1 717 199 945
České národní spořitelní družstvo Brno NE
České spořitelní družstvo Roztoky NE
Družstevní záložna Kredit Praha ANO 95 27 393
Družstevní záložna PSD Praha ANO 158 346 631
Fio, družstevní záložna Praha ANO 3 833 993 758
Komerční spořitelní a úvěrní družstvo DOMOV Praha ANO 5 800 5 800
Metropolitní spořitelní družstvo, zkratka MSD Brno ANO 380 100 008
Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo Zlín ANO 2 282 723 290
Peněžní dům, spořitelní družstvo Uherské Hradiště ANO 1 083 41 105
Podnikatelská družstevní záložna Praha NE
Prague Credit Union, spořitelní družstvo Praha ANO 124 13 598
Privátní Peněžní Ústav – úvěrní družstvo Praha ANO 217 599 467
Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans Praha NE
UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo Ostrava ANO 111 557 623
Úvěrní družstvo PDW, Praha Praha ANO 305 50 235
Vinohradská vzájemná družstevní záložna Praha ANO 75 30
Vojenská družstevní záložna Praha ANO 2 874 119 923
WPB Capital, spořitelní družstvo Praha ANO 323 173 225

Nabídka záložen

Nabídka záložen je rozmanitá, největší z nich dokonce nabízejí ke svým účtům i platební karty. Některé záložny jsou napojeny na clearingové centrum České národní banky.

K movitějším klientům přistupují záložny individuálně, a tak pro větší vklady lze sjednat zajímavější výši úrokových sazeb. Některé záložny dokonce používají internet jako komunikační kanál se zákazníkem a zveřejňují informace o poskytovaných službách, výši úroků a dalších poplatků. V následující tabulce je uvedeno pouze 8 záložen, které na svých internetových stránkách poskytují dostatek informací.

Nabídka družstevních záložen
Družstevní záložna Členský vklad (zápisné) Běžný účet Termínovaný vklad (vkladový účet) Spořící účet
3 měsíce 6 měsíců 1 rok 3 měsíce 6 měsíců 1 rok
1. TZ, družstevní záložna 100 Kč 1% (sporožirový účet) 1,75% 2% 2,50% 2% (vkladní knížka) 2,35% 3%
České národní spořitelní družstvo 500 Kč 1% 3,15% – 3,95% 4,25% – 4,65%
Fio, družstevní záložna 1 Kč 0,75% – 1,5% 2,15% – 2,75% 2,25% – 2,85% 2,5% – 3,1% 2,05% – 2,65% 2,15% – 2,75% 2,4%-3%
Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo 1 000 Kč 0,5% – 1,5% 3,7% – 4,2% 3,9% – 5,0% 4,2% – 5,3%
Peněžní dům, spořitelní družstvo 1 200 Kč 0,10% 1,65% – 2,8% 2,05% – 3,4% 2,7% – 4,3% 1,80% 2,15% 2,80%
UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo 12 000 Kč 2,0% – 2,1% 2,05% – 2,15% 2,4% – 2,5%
Vojenská družstevní záložna 2 000 Kč 0,30% 0,9% – 1,5% 1,1% – 1,6% 1,6% – 2,3% 0,8% – 1,3% 0,9% – 1,6% 1,3% –2,3%
WPB Capital, spořitelní družstvo 200 Kč 0,2% – 0,4% 3,5% – 4,05% 3,75% – 4,6% 3,75% – 4,05% 4,0% – 4,7%

Záložny: Pro koho?

Družstevní záložny samozřejmě nejsou vhodné pro každého. Velkou část jejich členů stále tvoří především konzervativní střadatelé, nebo, v případě uzavřených družstev, přesně určený okruh členů.

dan_z_prijmu

Další skupinou zákazníků jsou lidé, které banka odmítla jako své klienty z důvodu jejich nedostatečné bonity či spolehlivosti, jedná se tedy o rizikovou skupinu žadatelů o úvěr a problémových klientů. Další skupinu tvoří žadatelé o úvěr za nestandardních úvěrových podmínek.

Závěr

Družstevní záložny si pomalu zvykají na současnou realitu a snaží se jít s dobou a využívat moderních a populárních nástrojů pro komunikaci a získávání klientů. Také se pomalu, ale jistě mění názor veřejnosti na záložny jako ucházející peněžní ústavy. Velkou zásluhu na tom mají největší z nich, které mohou konkurovat menším bankám, a pochopitelně zajištění vkladů, které je již stejné jako v bance.

Věříte družstevním záložnám?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).