Záložny a banky
Družstevní záložny jsou zajímavou alternativou ke klasickému bankovnímu sektoru. V současné době stále ještě převládá názor, že družstevní záložny jsou rizikové finanční ústavy, a lidé více využívají služeb velkých bank, které většinou patří do obrovské nadnárodní skupiny, což mnozí pokládají za záruku jistoty.
Hlavním rozdílem mezi bankou a družstevní záložnou je bezesporu počet zákazníků a okruh působnosti, případně nabízený sortiment služeb. Záložny jsou typické svým relativně malým počtem členů, lokální působností a některé i svou uzavřeností vůči vstupu nových členů.
Pokud se člověk rozhodne spolupracovat s bankou, stává se jejím klientem, pokud má ale zájem využít služeb některé ze záložen, musí se stát jejím členem. K tomu stačí podepsat přihlášku, složit členský vklad, případně zaplatit zápisné či vstupní vklad a začít využívat jejích služeb. Výše vkladu se u jednotlivých záložen liší, ale v zásadě se jedná o stovkové nebo tisícové položky.
Výhody členství v družstevních záložnách vyplývají ze stanov každého družstva, patří mezi ně právo na informace o hospodaření záložny, právo účastnit se členské schůze a klást dotazy přímo nejvyšším představitelům záložny. To je oproti bankám zcela zásadní rozdíl.
Historie záložen
Historie družstevních záložen sahá až do první poloviny 19. století. Tehdy Bedřich Vilém Raiffeisen, pruský finančník, přišel s revoluční myšlenkou o úvěrových a vkladových ústavech pro drobné střadatele, které by vyřešily těžkou situaci tehdejších drobných rolníků.
U nás se družstevní záložny často označují jako kampeličky, podle jména jejich propagátora MUDr. Františka Cyrila Kampelíka (1805 – 1872), který myšlenku družstevních záložen přejal od německého vzoru, kterým byly Raiffeisenovy záložny. Za první republiky i Rakouska-Uherska byly družstevní záložny solidními a váženými finančními ústavy. Až do roku 1989 působily nejrůznější záložny důvěryhodně a bez větších ztrát či problémů jejich členů.
Po listopadu 1989 nastal velký rozmach v zakládání záložen. Díky nedostatečné legislativě, která umožňovala zakládat záložny bez větších finančních nároků a zejména bez dostatečných odborných, osobních a morálních kvalit jejich zakladatelů, byly záložny zakládány už přímo s úmyslem je později vytunelovat. Velké množství krachujících záložen bylo příčinou snahy o legislativní úpravy a o zpřísnění podmínek k jejich fungování a výrazně přispělo k názoru, že družstevní záložny nejsou vhodným a důvěryhodným správcem svěřených peněz.
Zabezpečení vkladů
Pokud jde o zabezpečení vkladů u družstevních záložen, jejich ochranou se zabývá zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Zákon definuje družstevní záložnu jako družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžní služby v různých formách.
K velkým změnám v oblasti zabezpečení práv členů záložen přispělo přistoupení ČR do Evropské unie. Harmonizace s Evropskou unií znamenala snížení počtu záložen z 33 na 20, zejména kvůli zvýšení základního kapitálu z 0,5 mil. Kč na 35 mil. Kč. Kromě toho členové, kteří chtějí nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýšit tak, že dosáhne 20 %, 33 % či 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo se jinak stát osobou ovládající družstevní záložnu, jsou povinni požádat o souhlas Českou národní banku.
Došlo také k navýšení zákonného pojištění vkladů, a to do výše 25 000 EUR na jednoho vkladatele až do výše 90 % hodnoty vkladu. Tím se pojištění družstevních vkladů vyrovnalo pojištění vkladů bankovním. 1. dubna 2006 se kontrolním úřadem pro oblast družstevních záložen stala Česká národní banka.
Výhody a nevýhody
Družstevní záložny nabízejí svým členům podmínky, na které by u bank nedosáhli. Velkou výhodou jsou podstatně vyšší výnosy z vkladů, než jaké nabízejí banky. Naopak velkou nevýhodou jsou vyšší úrokové sazby u poskytovaných úvěrů než u bank. Žadateli o úvěr jsou většinou lidé, které banka odmítla, což může pro záložny představovat určité riziko.
Další nevýhodou záložen je jejich regionální dosah působnosti a často nemoderní úroveň poskytovaných služeb. Například pouze z 20 stávajících záložen má pouze 11 z nich fungující internetové stránky, což je v dnešní době vzkvétajícího internetového obchodu a bankovnictví téměř nemyslitelné. Dobrým důvodem může být snad jen uzavřený charakter některých družstev.
Na druhou stranu výhodou může být osobní přístup k zákazníkovi, který u velkých bank není možný.
Záložny v ČR
V roce 2001 byla založena Asociace družstevních záložen (ADZ), která v současné době sdružuje 16 členů. Důvodem vzniku Asociace družstevních záložen byla snaha změnit jejich vnímání veřejností v České republice a společný postup v době přípravy harmonizace zákona č. 87/1995 Sb. s Evropskou unií.
Následující tabulka ukazuje všechny činné družstevní záložny na území ČR a dostupné informace o jejich závazcích vůči členům, počtu členů, členství v ADZ a jejich sídlo.
Záložna | Sídlo | Člen ADZ | Počet klientů | Závazky vůči členům (v tis. Kč) |
---|---|---|---|---|
1. investiční záložna – spořitelní a úvěrní družstvo | Ostrava | ANO | 139 | 33 883 |
1. TZ, družstevní záložna | Třebíč | ANO | 1 717 | 199 945 |
České národní spořitelní družstvo | Brno | NE | ||
České spořitelní družstvo | Roztoky | NE | ||
Družstevní záložna Kredit | Praha | ANO | 95 | 27 393 |
Družstevní záložna PSD | Praha | ANO | 158 | 346 631 |
Fio, družstevní záložna | Praha | ANO | 3 833 | 993 758 |
Komerční spořitelní a úvěrní družstvo DOMOV | Praha | ANO | 5 800 | 5 800 |
Metropolitní spořitelní družstvo, zkratka MSD | Brno | ANO | 380 | 100 008 |
Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo | Zlín | ANO | 2 282 | 723 290 |
Peněžní dům, spořitelní družstvo | Uherské Hradiště | ANO | 1 083 | 41 105 |
Podnikatelská družstevní záložna | Praha | NE | ||
Prague Credit Union, spořitelní družstvo | Praha | ANO | 124 | 13 598 |
Privátní Peněžní Ústav – úvěrní družstvo | Praha | ANO | 217 | 599 467 |
Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans | Praha | NE | ||
UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo | Ostrava | ANO | 111 | 557 623 |
Úvěrní družstvo PDW, Praha | Praha | ANO | 305 | 50 235 |
Vinohradská vzájemná družstevní záložna | Praha | ANO | 75 | 30 |
Vojenská družstevní záložna | Praha | ANO | 2 874 | 119 923 |
WPB Capital, spořitelní družstvo | Praha | ANO | 323 | 173 225 |
Nabídka záložen
Nabídka záložen je rozmanitá, největší z nich dokonce nabízejí ke svým účtům i platební karty. Některé záložny jsou napojeny na clearingové centrum České národní banky.
K movitějším klientům přistupují záložny individuálně, a tak pro větší vklady lze sjednat zajímavější výši úrokových sazeb. Některé záložny dokonce používají internet jako komunikační kanál se zákazníkem a zveřejňují informace o poskytovaných službách, výši úroků a dalších poplatků. V následující tabulce je uvedeno pouze 8 záložen, které na svých internetových stránkách poskytují dostatek informací.
Družstevní záložna | Členský vklad (zápisné) | Běžný účet | Termínovaný vklad (vkladový účet) | Spořící účet | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
3 měsíce | 6 měsíců | 1 rok | 3 měsíce | 6 měsíců | 1 rok | |||
1. TZ, družstevní záložna | 100 Kč | 1% (sporožirový účet) | 1,75% | 2% | 2,50% | 2% (vkladní knížka) | 2,35% | 3% |
České národní spořitelní družstvo | 500 Kč | 1% | 3,15% – 3,95% | 4,25% – 4,65% | ||||
Fio, družstevní záložna | 1 Kč | 0,75% – 1,5% | 2,15% – 2,75% | 2,25% – 2,85% | 2,5% – 3,1% | 2,05% – 2,65% | 2,15% – 2,75% | 2,4%-3% |
Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo | 1 000 Kč | 0,5% – 1,5% | 3,7% – 4,2% | 3,9% – 5,0% | 4,2% – 5,3% | |||
Peněžní dům, spořitelní družstvo | 1 200 Kč | 0,10% | 1,65% – 2,8% | 2,05% – 3,4% | 2,7% – 4,3% | 1,80% | 2,15% | 2,80% |
UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo | 12 000 Kč | 2,0% – 2,1% | 2,05% – 2,15% | 2,4% – 2,5% | ||||
Vojenská družstevní záložna | 2 000 Kč | 0,30% | 0,9% – 1,5% | 1,1% – 1,6% | 1,6% – 2,3% | 0,8% – 1,3% | 0,9% – 1,6% | 1,3% –2,3% |
WPB Capital, spořitelní družstvo | 200 Kč | 0,2% – 0,4% | 3,5% – 4,05% | 3,75% – 4,6% | 3,75% – 4,05% | 4,0% – 4,7% |
Záložny: Pro koho?
Družstevní záložny samozřejmě nejsou vhodné pro každého. Velkou část jejich členů stále tvoří především konzervativní střadatelé, nebo, v případě uzavřených družstev, přesně určený okruh členů.
Další skupinou zákazníků jsou lidé, které banka odmítla jako své klienty z důvodu jejich nedostatečné bonity či spolehlivosti, jedná se tedy o rizikovou skupinu žadatelů o úvěr a problémových klientů. Další skupinu tvoří žadatelé o úvěr za nestandardních úvěrových podmínek.
Závěr
Družstevní záložny si pomalu zvykají na současnou realitu a snaží se jít s dobou a využívat moderních a populárních nástrojů pro komunikaci a získávání klientů. Také se pomalu, ale jistě mění názor veřejnosti na záložny jako ucházející peněžní ústavy. Velkou zásluhu na tom mají největší z nich, které mohou konkurovat menším bankám, a pochopitelně zajištění vkladů, které je již stejné jako v bance.