Hlavní navigace

Drobné OSVČ nebo dohodáři. Jak je zasáhla pandemie?

30. 4. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pandemie koronaviru výrazně zasáhla drobné podnikatele, dohodáře nebo agenturní pracovníky, které zpočátku míjely vládní programy soustřeďující se především na pomoc zaměstnancům.

Pandemie koronaviru odhalila nedostatky v systému sociální ochrany lidí pracujících v nejistých zaměstnáních. Vyplývá to ze závěrů studie Centra pro společenské otázky SPOT, která se zabývala dopady na takzvané prekarizované pracovníky.

Prekérní práce je typ pracovního úvazku, který neposkytuje jistotu stability. Patří mezi ně například dohodáři, agenturní pracovníci, zaměstnávání formou švarcsystému nebo klasičtí OSVČ. Podle studie současná krize spojená s pandemií ukázala, v jak zranitelném postavení tito lidé jsou.

Prekérní práce se vyznačují zejména:

  • Nejistotou trvání práce – dočasná smlouva, nejistá poptávka, absence smlouvy, kombinace více smluv aj.
  • Omezenou legislativní ochranou ve vztahu k pracovním podmínkám a v přístupu k sociální ochraně.
  • Nízkým, případně nejistým příjmem.
  • Nedostatečnou kontrolou nad pracovními podmínkami.

Jak fungovala vládní pomoc?

V počátcích pandemie se vláda zaměřila výhradně na pomoc firmám a zaměstnancům pracujícím v klasických pracovních poměrech prostřednictvím programu Antivirus. Podpora pracovníků na prekérních pozicích přišla se zpožděním a často vyžadovala legislativní změny a vytváření speciálních programů pomoci.

Drobní podnikatelé museli na podporu čekat déle a lidé pracující formou dohod dokonce až do srpna. Problematické nicméně nebylo jen to, jakou podporu mohly tyto osoby čerpat a jak rychle se k nim podpora dostala, ale také to, že podmínky jejího čerpání byly často nesrozumitelné, nejednoznačné a proměnlivé a že některé ohrožené skupiny byly z podpory zcela vyloučeny. Důsledkem těchto problémů bylo nejen finanční ohrožení sledovaných skupin, ale i celková nejistota, která výrazně komplikovala možnosti řešení jejich situací, uvádí autoři studie.

Dopady na OSVČ

OSVČ se po loňském prvním březnovém uzavření škol ocitly v situaci, kdy musely zůstat s dětmi doma, na rozdíl od zaměstnanců ale neměli nárok na ošetřovné. To umožnila až speciálně zavedená dotace vypsaná ministerstvem průmyslu a obchodu, o kterou mohli žádat zpětně od dubna.

Ke zpožděním v možnosti čerpání ošetřovného docházelo i na podzim loňského roku, kdy se školy zavřely 5. října, OSVČ ale o ošetřovné mohly žádat až od 14. listopadu, tedy s šestitýdenním zpožděním. A ke zpoždění při čerpání ošetřovného dochází stále. Například o ošetřovné za březen mohly OSVČ začít žádat teprve 22. dubna.

Studie také poukazuje na to, že ošetřovné, které je 400 Kč denně, nemůže OSVČ s vyššími příjmy a náklady na bydlení kompenzovat pokles příjmů. Někteří živnostníci navíc o ošetřovné nemohou žádat vůbec, například kvůli nedoplatkům na sociálním, zdravotním či finančnímu úřadu. Oproti tomu zaměstnanci (a od srpna 2020 také zpětně dohodáři) dostávali postupně 60 %, 80 % a 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu, nejméně však 400 Kč/den při plném pracovním úvazku.

Kompenzační bonus mohly OSVČ čerpat od 14. dubna 2020, což bylo až měsíc po vyhlášení nouzového stavu. Zpoždění bylo i u druhé vlny pandemie, kdy OSVČ mohly žádat od 15. listopadu, tedy dokonce o více než měsíc později.

Kompenzační bonus v mezidobí prošel také několika změnami. Střídalo se také období, kdy kompenzační bonus šlo a nešlo kombinovat s ošetřovným (a dalšími podporami). Nyní to možné není s poukazem na nedávné zvýšení kompenzačního bonusu na 1000 Kč denně.

Dohodáři byli dlouho opomíjení

S dohodáři, respektive jejich přímou pomocí prostřednictvím kompenzačního bonusu, vláda v počátku pandemie vůbec nepočítala. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro ně původně doporučovalo využití stávajícího systému sociálních dávek, zejména mimořádnou okamžitou pomoc. Postupně se ale ukázalo, že dohodáři převažují v nejpostiženějších oborech jako gastronomie nebo kultura. Kompenzační bonus pro ně byl schválen až půl roku po začátku pandemie.

Dohodáři mohou dostat na kompenzacích nejvíce 500 Kč denně, na rozdíl od OSVČ a společníků malých eseróček, kteří mají nárok na 1000 Kč denně. Dohodáři taky oproti OSVČ a společníkům malých eseróček nemohou pobírat kompenzační bonus i za dny, kdy měli nařízenou karanténu nebo izolaci. Mají ale nárok na „izolačku“. Ta činní 370 korun denně. Podmínkou však je, aby si dohodář platil nemocenské pojištění.

Co se týče ošetřovného, to dohodáři nemohou standardně čerpat, a to ani v případě, že odvádějí sociální a zdravotní pojištění. Nyní na něj, v souvislosti s opakovaným uzavíráním škol a školek, nárok mimořádně mají.

Kombinace více příjmů je čím dál častější

Kombinování více zdrojů příjmu anebo více forem práce je podle studie stále častější. Využívají toho hlavně důchodci, rodiče na rodičovské dovolené, ti, kteří potřebují sladit práci a péči o dítě, nebo ti, kdo nemohou najít dobře placenou stabilní práci.

Také lidé kombinující příjmy měli s kompenzacemi od státu potíže. Ve všech bonusových obdobích na jaře a v létě loňského roku byly například z podpory nejprve vyloučeny všechny OSVČ, které měly úvazek jako zaměstnanci, i když jen zkrácený. Někteří z nich dostali později výjimku. Například umělci, kteří si často přivydělávají jako učitelé, poté společníci s.r.o., dobrovolníci poskytující pečovatelské služby a krátkodobí pěstouni.

Všichni ostatní zůstali bez nároku na podporu, přestože prokazatelně přišli o větší část příjmů, na kterých byli mnozí existenčně závislí. OSVČ, které si přivydělávaly formou dohod, o podporu formou kompenzačního bonusu žádat mohly, nicméně ne hned od začátku, poukazuje dále studie.

Příjem z více zdrojů (OSVČ a zaměstnanecký poměr) nebyl zohledněn ani při výpočtech ošetřovného, které vycházelo jen z jednoho z příjmů. To silně dopadlo na samoživitele, kteří pracovali na zkrácené úvazky a v době uzavření škol museli s dětmi zůstat doma. Ti se ocitli v situaci, kdy jejich jediným příjmem bylo ošetřovné vypočítané ze zkráceného úvazku (nízké mzdy) – například rehabilitační sestra pracující na 0,4 úvazku v nemocnici, která musela vyjít s cca 7000 měsíčně, protože přišla o veškeré příjmy z podnikatelské činnosti, udávají příklad autoři studie.

skoleni_15_4

Lidé v exekuci a insolvenci

Zatímco v případě kompenzací mezd zaměstnanců exekuce ani insolvence výplatě podpory nebrání (po odvedení srážek), lidé s dluhy, a to včetně těch v procesu oddlužení, byli z mnoha forem podpory cílených na prekérní pracovníky vyloučeni.

O kompenzační bonus v době trvání druhého nouzového stavu nemohou žádat OSVČ v insolvenci a osoby označené za takzvané nespolehlivé plátce, kteří například dluží na daních. Nárok na ošetřovné po celou dobu trvání neměly OSVČ, které jsou v konkurzu, v úpadku, exekuci nebo likvidaci. Jak už jsme uvedli výše v článku, nárok na ošetřovné nemají ani OSVČ s dluhy u vybraných institucí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Po studiu žurnalistiky se začala naplno věnovat novinářskému řemeslu se zaměřením na ekonomiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).