V článku Na co vše myslet a udržovat aktuální (nejen) kvůli vlastní smrti? jsem se zmínil, že jsem prošel martyriem sepsání dříve vysloveného přání (DVP). I o mé skromné neprávní zkušenosti je zájem. Dokument může zjednodušit, zlevnit potřebu právní asistence, zkrátit a opět zlevnit případné právní spory. Může snížit náklady veřejné zdravotní daně (tzv. pojištění).
Nejdříve právní disclaimer: jako neprávník sepisuji tento článek jako inspiraci, nečekejte bezchybný právní článek, DVP řešte i s právníkem. Neručím za žádnou škodu.
Proč sepsat DVP?
Proč jsem sepsal DVP a nečekal, až někde naleznu dokonalý právnický vzor? Protože „nevím dne ani hodiny“. (Dále budu DVP i další připojené texty označovat jako Dokument, pokud bude myšlen nejen text DVP, ale i další části Dokumentu.)
Je lepší mít aspoň sepsané to jisté, jasné, než nemít nic. Kdykoliv jej případně mohu rozšířit, aktualizovat. Na druhou stranu jsem tušil, že když už mám něco, motivace doplnit Dokument samozřejmě prudce klesla. Takže zase to nesepište během jednoho dne a poté nepovažujte za hotové. Já osobně jsem to dával dohromady několik měsíců včetně času to uležet, během kterého jsem si občasné myšlenky zapisoval.
Proč jsem spěchal? Zrovna začal první lockdown kvůli covidu, kolem brousila potenciálně nebezpečná nemoc zvaná covid-19, o které bylo informací poskrovnu. V nemocnicích si vymýšleli zjevná i méně zjevná nelegální opatření jak na běžícím pásu, policie tahle nezákonná opatření pomáhala prosazovat, a to opakovaně. Pak se policie za své jednání omluvila, i když v jiném podobném případě (přesněji se omluvila Městská policie Brno, státní tvrdí, že nepochybila). Sepsaný Dokument by v takovém případě dalo příbuzným ještě větší právní páku na to, aby se k vám dostali, třeba i s přivoláním policie, aby prosadila vaše práva:
1) Poskytovatel je povinen zajistit
a) aby byl pacient seznámen se svými právy a povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a vnitřním řádem; vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů,
Dokument může zjednodušit, zlevnit potřebu právní asistence, zkrátit a opět zlevnit případné právní spory. Alespoň teoreticky, viz dále, může snížit náklady veřejné zdravotní daně (tzv. pojištění), pokud pro některé stavy nebudete chtít udržovat při životě nebo „jen“ nebudete chtít některé zákroky, operace. Dále má tu moc zlevnit případné vaše další náklady na vaši zdravotní péči (popř. zdražit, když ji nastavíte nevhodně). Z toho důvodu pokládám DVP za jedno z finančních opatření, podobně jako za finanční investici pokládám nákup běžných věcí jako pořádná postel, židle, na které člověk stráví plno hodin času.
Právní základy Dokumentu
Členění Dokumentu, jehož součástí mám DVP, vyplývá částečně i z toho, že je to řešeno na vícero místech. A to:
Především bod (3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na
Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na
1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen ‚pacient s omezenou svéprávností‘),
3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem,
a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b) (v něm se píše: umožnit pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka, nebo osoby jimi pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen; to neplatí v případě poskytování záchytné služby)
(1) Pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit (dále jen ‚dříve vyslovené přání‘).
(2) Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve vyslovené přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas. Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí.
(3) Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání je písemné poučení podle odstavce 2.
(4) Pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek; v tomto případě se nepostupuje podle odstavce 3.
(5) Dříve vyslovené přání
a) není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; rozhodnutí o nerespektování dříve vysloveného přání pacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi,
b) nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti,
c) nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby,
d) nelze respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.(6) Dříve vyslovené přání nelze uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty s omezenou svéprávností.
§ 38
V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.§ 39
(1) Nemá-li prohlášení formu veřejné listiny, musí být učiněno soukromou listinou opatřenou datem a potvrzenou dvěma svědky; svědek o sobě uvede v potvrzení údaje, podle nichž ho lze zjistit.
(2) Svědky mohou být jen osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svědci musí prohlášení podepsat a být schopni potvrdit schopnost prohlašujícího jednat a obsah jeho prohlášení.
(3) Je-li obsahem prohlášení pořízeného veřejnou listinou určení, kdo se má stát opatrovníkem, ten, kdo veřejnou listinu sepsal, zapíše údaje o tom, kdo prohlášení pořídil, kdo je povolán za opatrovníka a kdo veřejnou listinu sepsal, do neveřejného seznamu vedeného podle jiného zákona.§ 40
(1) Činí-li prohlášení nevidomý, nebo osoba, která neumí nebo nemůže číst nebo psát, musí jí být prohlášení nahlas přečteno svědkem, který prohlášení nepsal. Nevidomý, nebo osoba, která neumí nebo nemůže číst nebo psát, před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho pravou vůli.
(2) Činí-li prohlášení osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, musí jí být obsah listiny tlumočen takovým způsobem dorozumívání, který si zvolila, a to svědkem, který prohlášení nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Kdo prohlášení činí, potvrdí před svědky zvoleným způsobem dorozumívání, že listina obsahuje jeho pravou vůli.§ 41
(1) K výslovnému odvolání prohlášení se vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané v § 39 odst. 1.
(2) Zničí-li listinu obsahující prohlášení ten, kdo je učinil, má to účinky odvolání.
§ 42 Týká-li se prohlášení jiné záležitosti než povolání opatrovníka a je-li účinnost prohlášení vázána na podmínku, rozhodne o splnění podmínky soud.
§ 43 Změní-li se okolnosti zjevně tak podstatným způsobem, že člověk, který prohlášení učinil, by je za takových okolností neučinil nebo by je učinil s jiným obsahem, soud prohlášení změní nebo zruší, pokud by jinak člověku, který prohlášení učinil, hrozila závažná újma. Před vydáním rozhodnutí soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož prohlášení rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí.
§ 44 Je-li prohlášení nebo jeho odvolání neplatné, soud k nim přihlédne, není-li příčiny pochybovat o vůli toho, kdo je učinil.
Prosaditelnost Dokumentu je obtížná
Dokument jsem psal s nedostatečným právním povědomím, hned na začátku upozorňuji, že i jeden právník sám pro sebe to řeší x let bez finálního výsledku. Já jsem si proto řekl, že se pokusím o první verzi, co nejvíc v souladu se zákonem, nicméně nebudu si příliš lámat hlavu, když si něčím nebudu jist. Ono stejně DVP je celé v praxi špatně prosaditelné, zvláště co se týká oblasti neudržovat při životě. Když zdravotnický personál nebude chtít spolupracovat, je velmi obtížné v omezeném čase ho přesvědčit, a jakmile jste napojeni na přístroje, už není cesty zpět, aktivní odpojení od přístroje je v ČR nelegální (zákon č. 372/2011 sb. § 36 (5) b), viz také výše). Čekat na byrokratické prosazení úřady či soudem je již „jen“ pro následné případy.
Proč si myslím, že v tuto chvíli je DVP neprosaditelné? Protože DVP jsem za ty roky, co jsem o sepsání přemýšlel, konzultoval s vícero lékaři.
Zaprvé mnohdy není čas číst nějaký dokument, prostě zachraňují život a až pak se, v tom lepším případě, ptají po DVP. V zahraničí proto mají mnozí na hrudi nápis typu „do not resuscitate“ (neresuscitovat).
Zadruhé, i když existuje nějaké DVP, mnozí lékaři by ho úmyslně porušili z mnoha různých důvodů. Slyšel jsem od lékaře:
- má práce je zachraňovat životy, ne nechávat umírat,
- raději budu čelit právnímu sporu za porušení DVP než čelit právnímu sporu za zanedbání péče, za eutanázii (nelegální v ČR).
Je fakt, že výmluv, proč v dané situaci lékař nemohl postupovat dle DVP, se najde hodně: nebyl čas, pochyby o pravosti DVP, nebo se lze odvolat na zákon.
Proto si od Dokumentu neslibujte zázraky. Pište Dokument nejen pro tyhle případy, kdy lékař chce dodržet DVP, ale také pro případ, kdy nějak komunikovat budete schopni, ale nebudete schopni sepsat tak precizní rozhodnutí jako v klidu a ve zdraví. A je jedno, jestli jen bolestí váš mozek pojede na nízký výkon, nebo z nějakého důvodu nebudete schopni mluvit.
Na druhou stranu udělejte vše, aby se dle DVP postupovalo. DVP není bohužel příliš obvyklé a budete se potkávat s problémy průkopníků. Jak vy při pořizování, tak vámi určené osoby při prosazování vašich práv a přání: neznalost okolí, zaběhnuté zvyky a rutiny.
Jako součást procesu mít udržované DVP pokládám průběžnou výuku sebe i určených osob, jak se chovat, jakou zvolit strategii, co dělat, když by se případně něco stalo. A trénovat a trénovat i při méně závažných situacích, kde je i jiná cesta než použít DVP.
- Poučte opatrovníka i osoby blízké, aby upozorňovali na existenci DVP.
- Pošlete DVP zaznamenatelným způsobem (např. datovkou) min. do „spádové“ nemocnice a připravte se na to, že jej budou odmítat.
- V případě očekávatelných ohrožení na zdraví nebo životě (plánovaná operace, porod, riziková léčba) je vhodné prokazatelným způsobem DVP doručit poskytovateli zdravotních služeb (nemocnici).
I když nemáte potřebu sepsat samotné DVP, pro případ potřeby sepsané určené osoby, osoby blízké, se hodí mít plnou moc i pro běžné případy pobytu v nemocnici. A to nejen v době covidu, kdy vaši příbuzní musí být velmi asertivní, aby se k vám vůbec dostali přes „zákazy“ (o těchto tématech píše ve prospěch pacientů například právnička Věra Jedličková). Ženy DVP používají celkem běžně u porodu, takže povědomí o DVP se zvyšuje i mezi lékaři.
Struktura Dokumentu
Snažte se psát stručně, jasně, strukturovaně. Už jsem viděl i grafickou část DVP, pro porod. Pamatujte na to, že dokument se bude používat v případě, že nebudete při smyslech a často bude třeba rozhodnutí udělat rychle. Osobně používám pro zpřehlednění odrážky a v (téměř) každém odstavci mám tučným písmem zdůrazněná klíčová slova. Z důvodu právních předpisů i z důvodu různého použití jsem Dokument rozdělil na několik částí, a to:
1. Plná moc, opatrovník, osoby blízké
Myslím si, že tohle je nejdůležitější část dokumentu, pokud máte dobré vztahy v rodině. Navíc svým způsobem nesporná. Zbytek dokumentu vám pod různou záminkou mohou odmítnout plnit. Tady kromě nedostatku času nevidím důvod pro odmítnutí, navíc zde nepotřebujete vyjádření vašeho obvodního lékaře, stačí dva svědci splňující omezení dané zákonem, viz výše citace ze zákona.
Zde explicitně vyjmenovávám mé osoby blízké včetně případných ještě nenarozených dětí v prioritizovaném seznamu. Explicitně určuji osoby ve smyslu § 28 odst 3 písmeno e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
Určuji opatrovníka a případně náhradního opatrovníka, kdyby zemřel, nebyl stejně jako já dostupný, včetně explicitního vyjmenování, na co vše má právo, menším písmem (mimo jiné proto, aby si to opatrovník mohl přečíst a byl si jistý, když to bude chtít a personál mu to bude odmítat).
U všech osob mám aktuální kontakty, adresu, e-mail, telefon. Nezapomeňte při změně kontaktů aktualizovat svůj Dokument nebo např. mít častěji měněné informace, jako jsou právě kontakty, formou přílohy. To, že Dokument píšu jako právní laik, znamená např. to, že počítám s tím, že osoby blízké budou se mnou, ale nemusí mít s sebou doklady totožnosti (např. se zničily při tom samém neštěstí, které mě přivedlo do kómatu), kterými by svůj vztah ke mně potvrdily.
Proto Dokument obsahuje u nejdůležitějších osob kromě rodného čísla i dlouhodobější tělesné znaky, které by se v případě potřeby daly použít k identifikaci, které se nemění a jsou na snadno ukazatelném místě (např. jizva nebo i mateřské znaménko, zlatý zub).
Plná moc je na poslední stránce dokumentu, aby na jedné stránce byla plná moc i podpisy, a tedy byla tato stránka samostatně použitelná. V praxi ji někteří budou schopni vzít i ve formě skenu. Nezapomeňte na místo pro ověřovací doložku.
Dokument s určením opatrovníka, určených osob a plnou mocí vyžaduje ověřený podpis a podpisy dvou svědků (dle mého názoru, jedním svědkem může být i lékař, svědky mohou být jen „osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem“. Je to závažné rozhodnutí a odpovídá tomu zabezpečení.
2. Pacientova vyjádření (pro každou situaci)
Zde vycházím z § 28 zákona. Tahle opatření platí kdykoliv, jejich sepsáním předem sobě i zdravotníkům usnadňuji práci, šetřím čas. Svým způsobem nastavujete i styl komunikace (někdy k lepšímu, bohužel někdy i k horšímu, viz nelegální praktika označování pacientů ve zdravotní dokumentaci značkami značícími je jako „problémové“).
V době, kdy máte třeba „jen“ zlomenou ruku, si budete hůře vzpomínat na různé věci, zvláště krátce po úrazu, natož když jde o něco horšího. On je problém si občas vzpomenout i bez zranění jako zákonný zástupce dítěte, když jste ve stresu.
Co zde může být?
Např. váš vztah k podávaným informacím (chcete znát nemilosrdnou pravdu, nebo raději nechcete vědět, kdy podle lékaře zemřete? Nebo něco mezi tím? Chcete přečíst seznam nežádoucích účinků, nebo naopak nechcete strašit tím, co vše se může stát), jaký máte vztah k placebu, psychosomatické léčbě, experimentální léčbě, očkování, transfuzi…
Chcete dělat zoufalé kroky, nebo raději hrát na jistotu? Jaký typ léčby preferujete, když je více možností (a jednou možností je vždy možnost nezasahovat). Osobně jsem zde vždy uvedl stručně, co chci, a pak dal příklady ze svého života menším písmem. Např. jsem v DVP viděl:
Není třeba mi něco vždy dávat na potvrzení, že jsem nemocen. Např. i když CRP test je mírně pozitivní a podání antibiotik je možné, mohou se mi napsat antibiotika s pokyny, že si je mám vyzvednout a užívat, až když se situace konkrétně zhorší. Samotný fakt, že máme řešení, mi pomáhá.
Nebo:
U nežádoucích účinků chci věcně jen pravděpodobnosti rizik a velikosti následků rizik toho, co se může stát. Detaily hrozby z důvodu nocebo efektu nemusím znát. Případně se zeptám. Detailnější informace o nežádoucích účincích jen v případě vlivu na případné darování orgánů/tkání, vlivu na další podstatnou kvalitu života (zejména sex, schopnost reprodukce, mluvit, chodit, vidět, slyšet nebo orientačně hrozí invalidita 1. stupně a vyšší).
3. Dříve vyslovené přání – akutní část
Akutní část, předpokládám, by měla být čtena ve značném časovém tlaku, obvykle navíc asi nějakou pomocnou osobou lékaři. Tedy tato část by měla být především o rozhodnutích, které nesnesou odkladu, které nelze vrátit. Vešel jsem se zhruba na půl stránky. Strukturovaná, přehledná. A pokud by tahle část byla moc dlouhá, doporučuji ji rozdělit na ty důležitější a na ty méně důležitější. Nebo třeba řazení dle důležitosti.
Co zde může být?
Dá se říct, že hlavička je víceméně standardizovaná ve formě:
Pro případ, že 1. má schopnost vnímat a chápat okolí bude podstatným způsobem narušena tak, že budu i v běžných každodenních úkonech závislý na dopomoci jiné osoby, nebo 2. můj stav bude vyžadovat přístrojovou podporu životních funkcí včetně umělé výživy a hydratace, nebo 3. se budu nacházet v terminální fázi nevyléčitelného onemocnění nebo v jiném medicínsky nadále neovlivnitelném nepříznivém stavu bez naděje na jeho zlepšení apod.
Popř. doplňte či odeberte další stavy dle svého uvážení. Hodně se zde věnuji právě tomu, jakou léčbu nechci a co považuji za zbytečné udržování při životě, které mi nedává smysl. Vybírám z různých DVP:
Nepřeji si přístrojovou podporu životních funkcí, jako je umělá plicní ventilace, kardiopulmonální resuscitaci, dialýzu, umělé podávání výživy a tekutin, která bez zásahu může fungovat mnoho dní, či dokonce týdnů, měsíců, let.
Vůbec nechci léčbu, která sice prodlouží život, ale neadekvátně sníží kvalitu života. Pod kvalitou života v tomto případě mám na mysli: možnosti vnímání a ovlivňování okolí, míra samostatnosti (např. nechci uspávat, podávat opiáty, chemoterapii za účelem prodloužení života o nízké kvalitě).
Nesouhlasím s marnou a zatěžující léčbou (např. v případě nefunkčního mozku si nepřeji kardiopulmonální resuscitaci, umělou plicní ventilaci).
4. Dříve vyslovené přání – zbylá část – co není třeba číst akutně
Např. co je platné pro dlouhodobé bezvýchodné stavy, které nejsou patrné hned na začátku. Zde se odkazuji často na opatrovníky, abych posílil nezlomnost DVP, aby lékař měl omezené možnosti odmítnout DVP z důvodu změny medicíny, vždy má rozhodovat opatrovník. (Využijte, pokud máte naprosto důvěryhodného opatrovníka, který zná vaše myšlení a úvahy při různých zdravotních problémech, protože u nich byl, protože s ním je probíráte detailně.)
Zde si např. můžete vybrat, jestli chcete „marnou a zatěžující léčbu“ á la Charlie Gard, nebo naopak chcete zbytek života prožít v klidu doma s rodinou, nebo něco mezi tím.
Osobně vždy zde píši, že opatrovník může prakticky vše změnit, ať už z důvodu toho, že rodina bude potřebovat víc času na „rozloučení“, nebo z toho důvodu, že v nějaké specifické situaci mé přání nedává smysl a já jsem to nepředpokládal. Vešel jsem se zhruba na půl stránky. Např.
Pokud by došlo z důvodu neznalosti tohoto DVP k poskytování péče, kterou si nepřeji (např. zdravotníky rychlé záchranné služby), přeji si v souladu s rozhodnutím rozsudku německého soudního dvora z června 2010, který řešil otázku, zda je možno na základě dříve vysloveného přání odpojit pacienta od přístrojové podpory životních funkcí, aktivní ukončení poskytování péče.
(Ne)souhlasím s darováním všech mých orgánů pro tyto účely:
transplantace, pro potřeby vědy, výzkumu, výroby léčiv.
Proto také chci vědět o případných následcích léčby na možnost transplantace.
V případě beznadějné situace
a) souhlasím s experimentální léčbou i pokusy na mně za předpokladu posouzení a explicitního souhlasu opatrovníka, že tato léčba nějak pomůže dalším, a to i kdyby se dala prohlásit za marnou a zatěžující jako u případu Charlie Gard.
b) si přeji zbytek svých dnů prožít s rodinou, nejlépe doma, i kdyby to mělo znamenat výrazné zkrácení délky mého života.
5. Motivace přání – čistě neprávní sekce
Mnohé věci těžko předvídat, proto jsem do Dokumentu sepsal přiblížení mých záměrů právě pro nepředvídatelné případy. Třeba to pomůže učinit rozhodnutí, ať už opatrovníkem, příbuznými, nebo soudy. Zde si dovolím pro inspiraci dva body z mého DVP odcitovat:
Bylo by iluzí se domnívat, že lékaři vždy a za všech okolností ví, co je pro daného pacienta nejlepší. I když mají mnohem víc zkušeností a lepší znalosti nemoci, mohou žít ve zcela odlišném kulturním či spirituálním kontextu než jejich pacienti.
Císařová Dagmar a kol. Dříve vyslovená přání a pokyny, UK v Praze, Právnická fakulta, s. 14, 2010 b)
Za císaře Josefa lékaři hodně utěšovali a málo uměli léčit – dnes tomu může být naopak: hodně léčíme, ale málo umíme utěšit, málo se tím zabýváme. […] Hippokratův aforismus říká, že lékař někdy uzdravuje, často léčí, vždy utěšuje. Pojem solatium (útěcha) stál v hodnotovém a prestižním žebříčku českých lékařských elit dlouhodobě nízko. […] Jako všichni provincialisté více bažili ‚dostihnout a předstihnout‘ světová centra než cizelovat salus.
MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., Praha, Vídeň a solatium, Medical Tribune
6. Poučení lékařem – povinná sekce daná zákonem, pokud Dokument obsahuje DVP
Tady je prostor pro vyjádření lékaře, cca půl strany. Můj laický právní názor, i když tam napíšete nedomyšlené, a tím riskantní věci, lékař bude proti takovému DVP protestovat, na platnosti DVP to nic nezmění. A pokud vám lékař, např. nesouhlasící, odmítne DVP vůbec podepsat, požádejte o písemné odůvodněné odmítnutí, podejte stížnost na něj na krajský úřad, ideálně tajně nahrávejte jeho odmítnutí poskytnout poučení pro případ, že odmítne dát i písemné odmítnutí poučení.
DVP psát či nepsat?
Za mě je dobré Dokument neuspěchat, to, co se u vás mění, raději tam nepsat. Pokud nevíte, co tam psát, raději tam nic nepište. Raději jeden dva body, které jsou u vás jisté, důležité, než plno textu. Třeba i z toho důvodu, že dlouhý text v praxi snižuje ochotu lékařů se jím zabývat. Navíc delším textem riskujete nekonzistentnost nebo může vyvolávat otázky ve zdánlivém rozporu. Např. když píšu článek a inspiruji se již podepsaným mým Dokumentem, nacházím právě místa, které bych nyní napsal jinak.
Raději jen sepište osoby blízké, osoby určené. I plnou moc a určení opatrovníka si důkladně rozmyslete. Na tyhle čtyři úkony asi nepotřebujete ani poučení a podpis obvodního lékaře, stačí svědci, ověřený podpis dle Občanského zákoníku.
Pokud se rozhodnete napsat DVP, Dokument, nebo „jen“ plnou moc, osoby blízké, osoby určené, autor článku je spokojen. V každém případě vám přeji, abyste nikdy podobný dokument nepotřebovali, ať už ho budete mít připravený, či ne.
ČLÁNKY DO MAILU