Hlavní navigace

Jak získat více peněz za nedostatečné odškodnění za pracovní úraz nebo nízké bolestné?

19. 5. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos, podle licence: Rights Managed
Bolí zlomenina při autohavárii cestou na chatu méně než zlomenina při bouračce na pracovní cestě? Ne. Ovšem hodnota bodu při určování bolestného a náhrady ztížení společenského uplatnění je nižší pro pracovní úrazy. Co s tím?

Nález Ústavního soudu (spis. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021) reaguje na skutečnost, že hodnota jednoho bodu, pokud jde o částky náhrady za bolest a náhrady za ztížení společenského uplatnění, je představována pevně a již nějakou dobu jen částkou 250 Kč, zatímco při odškodnění bolesti podle občanskoprávních předpisů hodnota bodu odráží růst průměrné mzdy.

K Ústavnímu soudu se dostal případ na zdraví poškozeného zaměstnance, který usiloval o zvýšení svého odškodnění pracovního úrazu (a to co náhrady za ztížení společenského uplatnění). Neuspěl ani u soudu prvního stupně, ani u odvolacího soudu, ani u Nejvyššího soudu. Proto si podal ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, s níž uspěl. Jeho případ musí být projednán znovu.

Klíčovým problémem případu byla skutečnost, že hodnota jednoho bodu při hodnocení poškození zdraví v důsledku pracovních úrazů, odškodňovaných podle pracovněprávních předpisů, je daná na 250 Kč, zatímco když se odškodňuje podle občanskoprávních předpisů, zejména při poškození zdraví při autohavárii, hodnota bodu odráží každoroční nárůst průměrné mzdy. Korunová hodnota bodu je tak každý rok navyšována, aby odpovídala mzdovému vývoji.

U pracovního úrazu jen pevných 250 Kč za bod

Ocenění jednoho bodu a rozdíly v něm byly Ústavním soudem shledány nerovnými. Hodnota bodu ve výši 250 Kč se uplatňuje od roku 2015, předtím činila dokonce jen 120 Kč. Rozdíly mezi naceněním bodu při odškodňování pracovních úrazů a při odškodňování podle občanskoprávních předpisů se neustále zvětšují. Nůžky se rozevírají. O tomto problému už jsme psali v článku Stejný úraz a rozdíl necelých tři sta tisíc. Při autonehodě by dostal víc.

Kdy podle zákoníku a kdy podle občanskoprávních předpisů?

Podle občanskoprávních předpisů se nejčastěji odškodňuje újma na zdraví při autohavárii. Poškozený se dočká odškodnění od pojišťovny v rámci povinného ručení.

Občanskoprávní předpisy se uplatňují i při jiných „nepracovních“ škodních událostech, můžeme uvést např. přepadení apod. Jenže tam je problém, že se poškozený často odškodnění nedočká. Pachatel není vypátrán, a je-li vypátrán a odsouzen, nemá prostředky, aby dostál své povinnosti odčinit způsobenou újmu na zdraví.

Nejčastěji se odškodňují autohavárie a zrovna tato se stala během pracovní cesty. Zajímavé a tak trošku i pikantní je, že v předmětném případě řešeném Ústavním soudem šlo sice o pracovní úraz, ale vzniklý právě při autohavárii během pracovní cesty, a to v srpnu 2014.

Jak vidno, teprve v listopadu 2021 se zaměstnanec dočkal toho, aby byla jeho újma na zdraví posouzena tak, jak si přál. Poškozený zaměstnanec cestoval jako spolujezdec dalšího zaměstnance firmy, který řídil vůz. Oba muži, jak řidič, tak spolujezdec, byli zaměstnanci téhož zaměstnavatele.

Protože šlo o odškodnění pracovního úrazu a vážného poškození zdraví, které se stalo při autohavárii, o to více vyniknou rozdíly a zmiňovaná nerovnost, dá se říct i nespravedlnost vůči poškozeným na zdraví v důsledku pracovního úrazu.

Bolest a ztráta společenského uplatnění se hodnotí body

Poškozený zaměstnanec měl nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to podle pravidel nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

Tělesné a duševní strádání při škodné události na zdraví a v době léčení se odškodňuje náhradou za bolest (tzv. bolestným), trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností pak náhradou za ztížení společenského uplatnění. To je obecná charakteristika obou nároků, které má poškozený.

Co odškodňuje bolestné?

Nařízení vlády dále upřesňuje, že bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, jakož i léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Co odškodňuje náhrada za ztížení společenského uplatnění?

Ztížením společenského uplatnění se pro účely uvedeného nařízení vlády rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

Jak je to s bodovým hodnocením?

Bodové ohodnocení jednotlivých druhů poškození zdraví (diagnóz) při plnění pracovních úkolů je pak uvedeno zejména v přílohách k nařízení vlády.

Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Bodové hodnocení je tedy zásadní. Čím vážnější je zranění, jeho další následky a vliv na život poškozeného, tím více bodů a vyšší částka. Hodnota 1 bodu pak činí podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. zmíněných 250 Kč.

Řešený případ autohavárie jako pracovního úrazu

Následkem autohavárie došlo u poškozeného zaměstnance, zedníka, i ke snížení společenského uplatnění a trvalé invaliditě prvního stupně. Zaměstnanec je tak omezen v možnostech výkonu práce, resp. zaměstnání, jakož i v možnosti věnovat se svým koníčkům.

Poškozený nebyl spokojen s výší odškodnění, domáhal se jeho navýšení. Chtěl, aby mu odškodnění bylo vypočteno metodou, která je pro něj výhodnější a reálněji finančně odráží dopady úrazu, který utrpěl, na kvalitu jeho života.

Jaké byly rozdíly v odškodnění?

Obecné soudy došly k závěru, že stěžovateli náleží za ztížení společenského uplatnění náhrada ve výši 175 000 Kč, když soudem prvního stupně ustanovený znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění stěžovatele dle nařízení vlády (č. 276/2015 Sb.) bodově na 700 bodů a peněžitá hodnota 1 bodu činí částku 250 Kč.

Stěžovatelem v řízení před soudem prvního stupně předložený lékařský revizní posudek vyhotovený postupem dle občanskoprávní metodiky však ohodnotil stěžovatelovo ztížení společenského uplatnění dle stavu k únoru 2017 na částku 712 718 Kč.

Všechny obecné soudy však dospěly k jednoznačnému závěru, že užití ohodnocení dle občanskoprávní metodiky (Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví – bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) v dané věci nepřichází v úvahu. S tím ale Ústavní soud nesouhlasí.

Ústavní soud zhodnotil, že se stěžovatelem bylo v důsledku výkladu a aplikace příslušných zákoníku práce a nařízení vlády (č. 276/2015 Sb.) ze strany obecných soudů v otázce výše odškodnění zacházeno odlišně od zacházení, které by se mu dostalo postupem dle občanského zákoníku. Částka odškodnění totiž zůstala na úrovni přibližně jen 25 % částky odškodnění dle metodiky. 

Chcete více peněz? Prokažte rozdíl v bodovém ohodnocení mezi jednotlivými předpisy

Pokud zaměstnanec, tedy jako účastník řízení, který utrpěl pracovní úraz, v soudním řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (ust. § 2958 o. z.) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení (č. 276/2015 Sb.), přiznají mu soudy toto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu.

A to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ, vyložil Ústavní soud ve svém nálezu (spis. zn. II. ÚS 2925/20, ze dne 15. 11. 2021, ve vztahu k právní úpravě v zákoníku práce ve znění k 31. prosinci 2014 (šlo o ust. § 372 a 388, aktuálně jde ust. § 271c a 271s zákoníku práce)). 

V takovém případě je obecný soud postupem (dle ust. čl. 95 odst. 1 Ústavy) povinen neaplikovat nařízení vlády (č. 276/2015 Sb.), které je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích.

Uvedené závěry je samozřejmě možno aplikovat i na jiné typy pracovních úrazů, než zrovna při autohavárii – které se stanou třeba v dílně, v kanceláři apod. Postup podle závěrů Ústavního soudu však přichází v úvahu spíše v případech závažnějšího poškození zdraví, neboť zpracování posudku podle metodiky je poměrně náročné.

Vyššího odškodnění se pak dočká ten, kdo si obstará lékařský posudek v intencích výkladu Ústavního soudu, resp. oba typy posudků. Tedy ten poškozený, který prokáže rozdíl mezi bodovým hodnocením svého poškození zdraví podle občanskoprávních předpisů (metodiky) a pracovněprávních předpisů s tím, že hodnocení újmy na zdraví podle metodiky je pro něj výhodnější.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).