GLOSA Článek je názorovým vyjádřením autora a nemusí vyjadřovat stanovisko celé redakce.
Dost hloupej článek, dnes narození Češi půjdou do důchodu v roce 2083 a tento rok se srovnává se zbytkem Evropy v dnešní době, nebo třeba dobou za 10 let,
takto reagoval na můj článek Někteří Češi se „státního“ důchodu v 73 letech nedožijí, Evropa je přitom vstřícnější v diskuzi čtenář našeho serveru pod přezdívkou mes777.
Běžně to nedělám, ale dovolím si odpovědi na tento komentář věnovat jeden celý článek. Nemusíte se však obávat textu nasáklého ješitnou a kyselou reakcí. Hájit se budu přiměřeně, se čtenářem dokonce budu souhlasit, že jsme svědky hlouposti. Jejím nositelem nicméně podle mně není zmíněný článek, ale naše vláda.
Papežštější než papež
Nejprve k samotné reakci. Co že článek skutečně srovnává? Vychází ze studie OECD, která mapuje důchodové systémy států OECD. Protože jde o zprávu z roku 2011, obsahuje také aktuální a již odsouhlasené plány spojené s prodlužováním důchodového věku. Mnoho států zvýšilo důchodový věk v reakci na prodlužování průměrného věku dožití,
uvádí již anotace ke studii.
Česko se tedy v samotné obecné snaze o navyšování důchodového věku nevymyká z hlavního světového proudu. Výrazně se ale vymykáme ve způsobu realizace. Řečí klasika jsme papežštější než papež.
Jak již původní článek zmiňoval Česko je jedinou ze sledovaných zemí Evropské unie, kde je již stanoveno, že důchodový věk v budoucnu přesáhne magickou (a pro řadu lidí těžce stravitelnou) hranici 70 let. Nejblíže nám jsou Britové, kteří již nyní vědí, že do důchodu budou (po roce 2046) odcházet v 68 letech.
Nad 70 let jdou s námi jedině Norové, ti ale důchodový věk odvozují ve stanoveném rozmezí 62 až 75 let od očekávané doby dožití.
Opět si tak připisujeme jeden nechtěný světový unikát, který je o to hůře akceptovatelný, že očekávaná doba dožití u nás je minimálně o 2 roky menší než v evropských státech na západ od nás.
A abych konečně odpověděl zmíněnému čtenáři. Článek tedy neporovnává situaci dnes narozených Čechů, Moravanů či Slezanů se situací dnešních evropských důchodců, on porovnává jednotlivé evropské důchodové systémy. Ten český je unikátní a troufám si tvrdit, že pro většinu zdejších lidí deprimující.
Jak udělat z ambicióznosti hloupost
Právě na těchto pocitech nevydělá nikdo jiný než vládní opozice. Vláda totiž pro ni vymyslela základ budoucí volební kampaně (s velkou pravděpodobností účinné). Plakátové heslo se píše samo – Nechcete chodit do důchodu až po sedmdesátce? Volte … A je úplně jedno, že v takovémto věku mají do důchodu podle malé penzijní reformy chodit až dnešní novorozenci.
Že se detaily současná opozice ve své budoucí volební kampani (ostatně jako jakákoli jiná reklama včetně té politické) zabývat nebude, je jasné. Vzpomeňte na minulou kampaň před volbami do sněmovny, kdy sociální demokracie udělala ze zpětné valorizace (tedy zhruba z dvou a půl tisíce korun) třinácté důchody.
Vláda tedy, aniž by to bylo nutné, sama ztratila politické body a zcela zdarma je přihrála svým budoucím následníkům, kteří růst důchodového věku zastaví na nějaké únosnější hranici. Přitom stačilo již nyní zůstat v běžných mezích. Vyrovnat se například britskému způsobu mohlo být ambiciózní. Řešení naší vlády je ambiciózní mnohem více, ale zároveň mnohem více hloupé.
Aby ovšem nedošlo k mýlce. Nebudí mě ze snu, že současné vládní strany neobhájí v příštích volbách své pozice. Spíš si říkám, jak asi kvalitní jsou rozhodnutí současné vlády, když není schopna věci domýšlet alespoň k hranici první signální – tady jde přece o popření základního politického pudu sebezáchovy.
Zdroj perexového obrázku: www.vlada.cz
