Hlavní navigace

Dosáhnout znovu na podporu v nezaměstnanosti je od letošního roku těžší

22. 2. 2024
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: profit
Od ledna 2024 je třeba odpracovat delší dobu, aby nezaměstnanému uchazeči o zaměstnání znovu vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti při další registraci na Úřadu práce.

Můžeme předeslat, že o tom, jestli nezaměstnaný člověk, který se vrátí do evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce, dostane znovu podporu v nezaměstnanosti, rozhoduje, jak dlouho na ní byl předtím a kolik toho mezitím (mezi oběma obdobími nezaměstnanosti) odpracoval. 

Rozhoduje, zda v prvém případě vyčerpal celou podpůrčí dobu (tj. dobu, po kterou lze dávku dostávat), nebo vyčerpal jenom její část. Podmínky pro opakovaný vznik nárok na podporu v nezaměstnanosti byly od 1. ledna 2024 zpřísněny, a to v rámci vládního pokusu o konsolidaci veřejných rozpočtů. 

V mezidobí mezi dvěma obdobími nezaměstnanosti je třeba odpracovat delší dobu než dosud. Byla totiž prodloužena potřebná doba důchodového pojištění (která se získává následným zaměstnáním nebo samostatnou výdělečnou činností po prvotním čerpání podpory) nutná pro opětovný vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti jak v případech, kdy v poslední evidenci uchazečů o zaměstnání nedošlo k vyčerpání celé podpůrčí doby, tak v případech, kdy uchazeč o zaměstnání celou podpůrčí dobu vyčerpal.

Rozhoduje délka původního pobírání podpory a délka výdělečné aktivity v mezidobí

Klíčové pro nárok na opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti a míru tohoto nároku (tj. dobu, po kterou je možno znovu čerpat podporu) je, zda uchazeči o zaměstnání v posledních 2 letech před novým zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula, anebo uplynula celá podpůrčí doba, tedy zda ji nezaměstnaný plně vyčerpal, anebo nevyčerpal čili vyčerpal jen částečně. 

Dále je určující i doba, po kterou trvala po předchozím vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání následná výdělečná aktivita zakládající účast na důchodovém pojištění. Současně musí uchazeč o zaměstnání vždy splnit podmínku, aby získal (měl, doložil, že získal) v době 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání předchozím zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Pokud se doby důchodového pojištění překrývají, protože byl občan např. současně zaměstnán a vykonával při tom samostatnou výdělečnou činnost, započítávají se vždy jen jednou.

Je v pořádku, že se ztížily podmínky pro opětovné dosažení podpory v nezaměstnanosti?

Přitom se jako náhradní doby předchozího zaměstnání započítávají některé doby, jako např. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, osobní péči o dítě ve věku do 4 let a další.

Jak dlouho na podpoře čili délka podpůrčí doby 

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně: 

  • 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 
  • 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 
  • 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku. 
  • Rozhodující pro délku podpůrčí doby je přitom věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. 
  • Na podporu v délce až 5 měsíců má tedy člověk právo do doby, než dosáhne 51 let.
  • Pokud žádá o podporu ještě den před padesátými prvními narozeninami, má nárok jen maximálně na 5 měsíců podpůrčí doby. 
  • Od 51. narozenin až do dne předcházejícího 56. narozeninám má nárok na až 8 měsíců podpůrčí doby. 
  • A ode dne 56. narozenin na maximálně 11 měsíců podpůrčí doby.

Kdo vyčerpal jen část podpůrčí doby a možné podpory v nezaměstnanosti 

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba (nevyčerpal tedy maximální dobu, po kterou je možno podporu v nezaměstnanosti pobírat) a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 3 měsíců, měl dosud nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. 

  • Tedy znovu až na 5 měsíců, pokud dosáhl ke dni podání žádosti o podporu 50 let věku a méně,
  • na 8 měsíců, pokud mu je více než 50 let, ale ne více než 55 let,
  • na 11 měsíců, pokud je mu více než 55 let.

Nově je však potřeba získat dobu důchodového pojištění (výkonem zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti zakládající účast důchodovém pojištění) v délce aspoň 6 měsíců. 

Jestliže uchazeč o zaměstnání získal dobu důchodového pojištění v délce kratší než – dosud 3 měsíce a nově 6 měsíců, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby.

Příklad

Uchazeč o zaměstnání ve věku 42 let pobíral v minulosti podporu v nezaměstnanosti 3 měsíce, pak nastoupil do nového zaměstnání, ale po 15 měsících byl propuštěn z organizačních důvodů. Nebo po stejnou dobu podnikal – vykonával samostatnou výdělečnou činnost, zakládající účast na důchodovém pojištění, kterou ukončil. Měl tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti znovu až po dobu 5 měsíců. 

Jestliže však byl z nového zaměstnání propuštěn již po 2 měsících, např. ve zkušební době (nebo samostatnou výdělečnou činnost po 2 měsících vzdal a ukončil), pak měl nárok na podporu v nezaměstnanosti jen po dobu 2 měsíců, které mu zbývají z původní podpůrčí doby. 

Nově má takový uchazeč o zaměstnání v prvním případě znovu nárok na plnou podpůrčí dobu (5 měsíců), protože získal dobu pojištění aspoň 6 měsíců (ve skutečnosti získal 15 měsíců), a ve druhém případě na zbytek z 5měsíční podpůrčí doby, tedy na 2 měsíce. Tady se situace nemění.

Odstraní změny zneužívání sociálních dávek a přinesou větší chuť lidí pracovat? 

V mnohem horší situaci však je nově uchazeč o zaměstnání, který odpracoval kratší dobu. Jestliže byl někdo ze zaměstnání propuštěn řekněme přesně na konci zkušební doby 3 měsíců, dříve mu to zajišťovalo opětovný nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím nevyčerpal celou podpůrčí dobu. 

Nyní už nárok na podporu v nezaměstnanosti po odpracování jen 3 měsíců nemá. Tohle může některé lidi svádět k tomu, aby nenastoupili do nového zaměstnání (které se jim nabízí, ale Úřad práce o něm neví) po jen částečném vyčerpání podpůrčí doby, nýbrž aby si raději vyčerpali (dočerpali) podpůrčí dobu celou, aby tedy byli v evidenci Úřadu práce co nejdéle a pobírali podporu po maximální dobu. „Úsporné“ opatření tedy může být v některých případech kontraproduktivní.

Vláda, která předložila návrh změn zákona o zaměstnanosti, odůvodňuje opatření tím, že někteří lidé spekulativně nedočerpali podpůrčí dobu plně a pak nastoupili do zaměstnání, jen aby získali nový nárok na podporu. Například ukončili registraci na Úřadu práce a pobírání podpory jen několik málo dnů před vyčerpáním podpůrčí doby. Nicméně k opětovnému nároku na podporu museli určitou dobu zase odpracovat, dříve 3 měsíce, nyní 6 měsíců. 

Domnívám se, že zneužívání sociálních dávek v praxi vypadá poněkud jinak, spočívá v úplně jiném přístupu, a to když se někdo zcela vyhýbá práci. Nehledě na to, že za neplnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo nepřijetí vhodného zaměstnání hrozí vyškrtnutí z evidence uchazečů o zaměstnání, a tak i ztráta podpory v nezaměstnanosti. Navíc při ukončení zaměstnání z nikoliv vážných důvodů je nárok na podporu v nezaměstnanosti v nižší sazbě.

Kdo dostane v roce 2024 vyšší podporu v nezaměstnanosti? O kolik se podpora zvýšila oproti roku 2023? Přečtěte si také:

Kdo dostane v roce 2024 vyšší podporu v nezaměstnanosti? O kolik se podpora zvýšila oproti roku 2023?

Netuším, kolika lidem se vyplatilo vzdát se opakovaně zaměstnání, aby čerpali podporu, aby tedy opakovaně střídali zaměstnání a pobírání podpory. Zřejmě to neví ani předkladatelé zákona, tedy vláda nebo MPSV, protože v důvodové zprávě k návrhu zákona uvedený argument není opřen o konkrétní čísla, o kvantifikaci takového údajného zneužívání podpory v nezaměstnanosti. Kolik takových lidí a případů tedy asi je?

Kdo vyčerpal celou podpůrčí dobu a možnou podporu v nezaměstnanosti 

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba (pobíral tedy podporu v nezaměstnanosti po maximální dobu 5, 8, nebo 11 měsíců), měl nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců. 

Nově je to však 9 měsíců. Tato doba (rozuměj splnění této podmínky) se však nevyžaduje v případech, kdy:

  • Uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, 
  • nebo s ním byl rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů (ve smyslu ust. § 52 písm. a), b) nebo c) zákoníku práce), protože se zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemisťuje, nebo stal-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
  • nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.

Do doby 6 měsíců a nově 9 měsíců, jejichž „odpracování“ zaručuje opětovný nárok na podporu v nezaměstnanosti, se ovšem nezapočítává doba důchodového pojištění získaná v tzv. nekolidujícím zaměstnání. To mohou vykonávat uchazeči o zaměstnání, i když jsou v evidenci Úřadu práce, ale nepobírají podporu v nezaměstnanosti, přičemž si mohou vydělat maximálně polovinu minimální mzdy měsíčně nebo v (jen) krátkodobém (!) zaměstnání dočasně zprostředkovaným Úřadem práce.

Příklad

Uchazeč o zaměstnání vyčerpal celou podpůrčí dobu a potom si našel zaměstnání, z něhož však byl propuštěn ve zkušební době, po odpracování 3 měsíců. Nárok na podporu mu při další nezaměstnanosti nevznikl. 

Pokud by však odpracoval 6 měsíců, dříve mu nárok na podporu v nezaměstnanosti vznikal. To už nyní nestačí. Nově je třeba odpracovat 9 měsíců a teprve potom vznikne opětovný nárok na podporu v nezaměstnanosti. 

Tohle je poměrně přísné opatření, když porovnáme délku podpůrčí doby a dobu důchodového pojištění, kterou je třeba v mezidobí (mezi dvěma obdobími nezaměstnanosti) získat, a to především pro lidi do 50 let. Dříve mohli pobírat podporu maximálně 5 měsíců a k opětovnému nároku museli získat dobu pojištění 6 měsíců. To jsou zhruba stejně dlouhé doby. 

dan_z_prijmu

Nicméně nyní nárok na podporu po vyčerpání 5měsíční podpůrčí doby vzniká až po odpracování 9 měsíců. To už je přeci jenom větší rozdíl. Takové opatření může nepříznivě dopadnout nejen na ty, kdož sociální dávky zneužívají, ale i na lidi v tíživé sociální situaci nebo na lidi z regionů, kde je malá nabídka práce.

Nadto při hodnocení těchto opatření a míry úspor státních prostředků nelze zapomínat to, že místo nároku na podporu v nezaměstnanosti obvykle vznikne nezaměstnaným nárok na jiné sociální dávky nebo na sociální dávky ve vyšší výměře.

Nová podoba podpory v nezaměstnanosti v kostce

  • Pro uchazeče o zaměstnání v opakované evidenci Úřadu práce, kteří při předchozí evidenci na Úřadu práce nevyčerpali celou podpůrčí dobu, tedy vyčerpali ji jen částečně, byla pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti zvýšena potřebná délka doby důchodového pojištění, kterou musejí mezitím získat, a to ze 3 na 6 měsíců. 
  • Pokud uchazeč o zaměstnání získá zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců, vnikne mu nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. 
  • Při získání doby důchodového pojištění v délce kratší než 6 měsíců má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze po zbývající část podpůrčí doby, kterou nevyčerpal při předchozí evidenci na Úřadu práce.
  • Uchazeč o zaměstnání s plně vyčerpanou celkovou podpůrčí dobou v opakované evidenci Úřadu práce potřebuje nově pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti délku důchodového pojištění 9 měsíců namísto dosavadních 6 měsíců. Jestliže uchazeč s plně vyčerpanou podpůrčí dobou nezíská dobu důchodového pojištění v délce alespoň 9 měsíců, nevznikne mu při opětovné registraci na Úřadu práce nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).