Do kdy se počítají úroky z prodlení, když dluh platíte exekutorovi?

V dnešním článku se budeme zabývat otázkou, zda končí prodlení s úhradou dluhu už jeho zaplacením exekutorovi nebo až připsáním na účet věřitele. Co když exekutor přeposlání peněz zdržuje? Musíte stále platit úroky z prodlení?

Otázkou, kdy je splněn dluh při úhradě dluhu k rukám exekutora v rámci exekuce, tedy do kdy trvá prodlení dlužníka se zaplacením dluhu, který je uhrazen až v rámci exekuce jeho vymožením ze strany exekutora, se zabýval Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku (spis. zn. 32 Cdo 3594/2007, ze dne 18. 2. 2009).

Nejvyšší soud rozhodl takto:

1. Zaplacením dluhu na účet exekutora závazek vůči věřiteli zaniká a případné prodlení exekutora s předáním vymožené částky oprávněnému je pak věcí vnitřního vztahu mezi nimi (tj. mezi exekutorem a oprávněným), nemůže však jít jakkoliv k tíži povinného, který dluh splnil.
2. Věřitel nemá právo na úroky z prodlení ze zaplacené částky od okamžiku, kdy dlužník dluh zaplatil v rámci exekučního řízení do rukou soudního exekutora.

Žalovaná dlužnice si k Nejvyššímu soudu ČR podala dovolání, když byla přesvědčena, že odvolací soud uvedenou otázku nesprávně posoudil, jestliže dospěl k závěru, že prodlení žalované s úhradou jistiny dluhu vůči žalobci (věřiteli) skončilo až okamžikem, kdy exekutor vyplatil vymožené plnění žalobci. 

Dovolatelka si obhájila názor, že je-li dluh vymožen cestou exekuce, dochází k zániku prodlení dlužníka již okamžikem, kdy exekutor plnění pro věřitele vymůže. 

To koresponduje i s právní úpravou obsaženou v exekučním řádu, podle níž pověření exekutora k provedení exekuce zaniká již vymožením pohledávky exekutorem, a nikoli až vyplacením vymožené pohledávky ze strany exekutora oprávněnému. 

Jiný výklad nemůže podle dovolatelky obstát, neboť doba „prodlení“ mezi okamžikem vymožení částky exekutorem a její skutečnou výplatou oprávněnému nemůže jít k tíži dlužníka (povinného), protože dlužník (povinný) nemá žádný nástroj k tomu, aby toto „prodlení“ ovlivnil. Plněním exekutorovi, kterého lze podle dovolatelky považovat za „místo plnění“, vymáhaný dluh a tím i prodlení dlužníka s úhradou dluhu zaniká.

Čtěte také: Úroky z prodlení podle nového občanského zákoníku od 1.1. 2014

Naproti tomu žalující věřitel ve svém vyjádření k dovolání žalované přitakal odvolacímu soudu a souhlasil s ním, že i v případě zaplacení dluhu v rámci exekučního řízení zaniká závazek dlužníka vůči věřiteli až připsáním příslušné částky na účet věřitele vedený u banky nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti.

Od kdy už se úroky z prodlení nepočítají?

Nejvyšší soud ČR, který předchozí rozhodnutí zrušil, odkázal na právní závěry formulované již Krajským soudem v Hradci Králové (v rozsudku ze dne 17. 1. 2006, spis. zn. 26 Co 504/2005). Tento soud, který v rámci odvolacího řízení přezkoumával správnost rozsudku soudu prvního stupně v jiné obdobné věci, dovodil, že věřitel nemá právo na úroky z prodlení ze zaplacené částky od okamžiku, kdy dlužník dluh zaplatil v rámci exekučního řízení do rukou soudního exekutora. 

K tomuto posouzení dospěl na základě úvahy, že platba exekutorovi provedená v rámci nařízené exekuce je plněním vymáhané pohledávky, neboť exekutor přijímá plnění jako osoba oprávněná plnění jménem věřitele přijmout. 

To má tedy ten důsledek, že zaplacením dluhu dlužníkem na účet exekutora dluh dlužníka vůči věřiteli zaniká a že případné prodlení exekutora s předáním vymožené částky oprávněnému je pak věcí vnitřního vztahu mezi nimi (tj. mezi exekutorem a oprávněným), nemůže však jít jakkoliv k tíži povinného, který dluh splnil.

Přečtěte si také: Jaký je rozdíl mezi smluvenými úroky a úroky z prodlení?