Hlavní navigace

Dlužíte nějaké bance? Teď to budou vědět všechny!

11. 6. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Dnes startuje provoz mezibankovního úvěrového registru. Spolehliví klienti by měli mít snazší cestu k půjčkám, ale za cenu toho, že o nich banky budou vědět úplně všechno. Může to potkat i vás.

Získat půjčku od banky nebývá zrovna nejsnadnější záležitost. Zlepšení v tomto směru by měl přinést nově zřízený mezibankovní úvěrový registr. Jedná se o databázi klientů, kteří si od nějaké tuzemské finanční instituce někdy v minulosti půjčili peníze. Díky této databázi by banky měly mít snadnější rozhodování o poskytnutí či neposkytnutí úvěru – díky ní budou mít větší přehled o dosavadních závazcích klienta a o tom, jak je schopen je splácet.

Registr provozuje společnost Czech Banking Credit Bureau, a.s. Ze zákona musí být jejími vlastníky samotné banky – v současné době tedy její akcie vlastní Česká spořitelna, ČSOB, GE Capital Bank, HVB Bank Czech Republic a Komerční banka, které se také jako první instituce podílejí na zaplnění registru informacemi o klientech. Postupem času se předpokládá, že se do systému zapojí další banky a také stavební spořitelny. Ze začátku by v databázi měl být obsažen milion a půl záznamů o 900 tisících klientech.

Jak registr funguje?

V registru budou uvedeni všichni klienti-fyzické osoby (občané i živnostníci), kteří se nějakým způsobem (vzali si spotřebitelský úvěr, hypotéku, čerpali kontokorent či využívají kreditní kartu) stali dlužníky finanční instituce, jež se na databázi registru podílí. Dále v něm bude uvedeno, jakým způsobem své závazky vyrovnávají – jestli včas a v plné výši, nebo zda mají se splácením problémy. Do budoucna se počítá i se zapojením leasingových společností a společností provozujícími nákupy na splátky.

Kterákoli instituce podílející se na provozu registru tak bude moci snadněji ověřit závazky klienta u jiných institucí zastoupených v registru. Do současné doby banka mohla vycházet jen z vlastních informací o klientovi, ale od nynějška budou její informační zdroje bohatší: například Česká spořitelna tímto způsobem bude moci prověřit klientův úvěrový účet u Komerční banky a naopak.

Co z toho?

Přínos pro klienty by měl být jednoznačný. Z toho, že banky snáze odliší kvalitní klienty od rizikových, plyne řada výhod. V konečném důsledku by nižší riziko, jež z celého systému pro banku vyplývá, mohlo v delším horizontu znamenat i snížení úrokového zatížení spolehlivých klientů.

Pokud patříte mezi poctivé a spolehlivé klienty, měli byste mít usnadněnou cestu k získání úvěru – banka si vás v registru prověří, zjistí, že máte kreditní kartu, splácíte spotřebitelským úvěrem ledničku a navrch bez mrknutí oka odevzdáváte pravidelné splátky na úvěr ze stavební spoření, a přitom vám ještě zbývá polovina platu. A na základě této „lustrace“ vás zařadí mezi bonitní a vítané klienty a ráda vám půjčí ještě na nové auto.

Jestli ale splátkový kalendář není vaším dobrým kamarádem, může se také stát, že se žádostí o půjčku nepochodíte ani u konkurence, protože ta si na vás zjistí, že jinde nedovedete splácet včas a s problémovým klientem se nezaplete.

Pro klienty, kteří nemají žádnou úvěrovou minulost, by se nic měnit nemělo. Svou bonitu budou dokazovat stejným způsobem jako doposud.

Jak se klient dozví, jaké informace o něm mezi bankami kolují?

Jako soukromá osoba můžete do své složky v registru nahlédnout na Klientském centru CBCB. Jednou ročně tak můžete učinit zcela zdarma, vícenásobné zkoumání bude zpoplatněno (100 Kč nebo 200 Kč). Pokud najdete ve svých údajích chybu nebo nepřesnost, můžete požádat o opravu.

Jaké je riziko zneužití?

To nikdo neví. Ačkoliv podobné registry fungují v zahraničí už velmi dlouho dobu a osvědčily se, v našem regionu s nimi zkušenosti nemáme. Úřad pro ochranu osobních údajů ve svých vyjádřeních nebyl zcela spokojen a na nový projekt hledí s jistou nedůvěrou. Argument, že údaje budou zpracovávány v italské Bologni, může být použit jak pro obhajobu, tak zpochybnění systému – v zahraničí sice mají větší zkušenosti, na druhou stranu citlivé informace o českých občanech se tak dostávají mimo republiku.

Společnost CBCB tvrdí, že „bezpečnost údajů z registru je velmi dobře zajištěna jak po technické, tak po organizační stránce. Data jsou přenášena po maximálně zabezpečených privátních linkách a jsou šifrována. Všechny komunikující servery i klienti tohoto uzavřeného systému jsou navíc identifikováni a autorizováni pomocí certifikátů vydaných certifikační autoritou. Vedle technického zabezpečení dat je zde množství organizačních pravidel a kontrol zajišťujících nemožnost zneužití systému. Bylo uděláno všechno pro to, aby tyto informace nemohl nikdo zneužít ani v nejmenší možné míře.“

Není důvod jí nevěřit, ale ne nadarmo se o tuzemsku říká, že se tu „nic neutají“.

Ano nebo ne?

Pokud se z úvěrového registru stane spolehlivá a bezpečná služba, bude to všem poctivým klientům jen ku prospěchu. Zájem o úvěry v poslední době výrazně stoupá a tento krok by ho mohl ještě více podpořit. Zrychlí se vyřizování úvěrů, popřípadě se sníží i jejich cena pro dobré klienty.

dan_z_prijmu

Klienti však s novým systémem mohou být spokojeni jenom v tom případě, že budou mít jistotu, že data o jejich financích nepadnou do nepovolaných rukou. Banky by měly udělat vše pro to, aby jakékoli podobné pochyby rozptýlily co nejdříve.

Klíčové charakteristiky bankovního úvěrového registru podle CBCB

Co si myslíte o novém bankovním registru?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).