Hlavní navigace

Děti dnešních čtyřicátníků čeká o 20 % nižší důchod. Mohou tomu ale zabránit

22. 3. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Studenti, kteří navštěvovali střední či vysokou školu po 31. prosinci 2009, čeká mnohem nižší důchod, než bude mít generace jejich rodičů. Od tohoto data se totiž studium žádným způsobem nezapočítává do důchodu. Lze tomu ale několika způsoby předejít, prozradíme, jak.

Počty důchodců neustále stoupají, zatímco úměrně tomu klesá počet pracující populace, která na důchody přispívá do státní kasy prostřednictvím důchodového pojištění. A protože těch, kdo mohou platit, je čím dál méně než těch, kteří budou pobírat důchod, rozhodla se vláda před několika lety sáhnout ke způsobu, jak budoucí výši důchodů citelně ořezat. Tím, že přestala od 1. ledna 2010 uznávat dobu studia jako náhradní dobu pojištění. Doba studia tedy přestala mít vliv na počet let, které se započítávají do nároku na důchod.

Střední a starší generaci se doba studia do důchodu počítá, mladým už však ne

Generaci dnešních čtyřicátníků a starších obyvatel České republiky se ještě počítá doba studia, a to počínaje střední školou, do „odpracovaných“ let, přesně řečeno jako náhradní doba pojištění. Jejich dětem, které studovaly střední nebo vysokou školu po roce 2010, už tyto roky započítány nebudou.

Příklad

Paní Novákové je 50 let. Na střední školu nastoupila 1. září 1986 a dokončila ji v roce 1990. Poté hned navázala ve studiu na vysoké škole, které ukončila o 5 let později, tedy v roce 1995. Celkem tedy strávila studiem 9 let a tato doba se jí v dnešním důchodovém systému započítává jako náhradní doba pojištění. Těchto 9 let se tedy započítává do státem požadovaných 35 „odpracovaných“ let, přesněji do doby pojištění, což je zjednodušeně řečeno doba, za kterou jste odváděli sociální pojištění.

Pokud paní Nováková studovala, stát na ni pohlížel jako na osobu spadající pod důchodové pojištění.

Až půjde paní Nováková za 15 let do penze, započte se jí do důchodu celkem 50 „odpracovaných“ let. Z této celkové doby její studium tvoří necelých 20 %.

O těchto 9 let (respektive 20 % z celkových let) bude však mladší generace, která šla na střední školu v roce 2010 a později, ochuzená. Do důchodu se jí počítat nebude. Pokud student při škole nepracuje, pro výpočet důchodu to bude znamenat, jako kdyby nedělal vůbec nic. V praxi to bude znamenat, že podle dnešních měřítek bude důchod našich dětí automaticky zhruba o 20 % nižší než ten náš. Většina studentů a jejich rodičů si to neuvědomuje.

Doba studia a nárok na důchod
Studium kdy Započítává se pro starobní důchod Započítává se pro invalidní důchod, je-li alespoň 1 rok doba důch. pojištění Započítává se pro invalidní důchod, není-li alespoň 1 rok doba důch. pojištění Jako vyloučená doba
Před 1. lednem 1996
do 18 let věku
100 % 100 % 100 % 100 %
Po 31. prosinci 1995
do 31. prosince 2009
do 18 let věku
0 % 0 % 100 % 0 %
Od 1. ledna 2010
do 18. let věku
0 % 0 % 100 % 0 %
Před 1. lednem 1996
po 18. roce věku
80 % (maximálně 6 let studia) 100 % 100 % 100 %
Po 31. prosinci 1995
do 31. prosince 2009
po 18. roce věku
80 % (maximálně 6 let studia) 100 % 100 % 100 %
Od 1. ledna 2010
po 18. roce věku
0 % 0 % 100 % 100 %
 Zdroj:  Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Studium před rokem 2010 patří mezi náhradní doby pojištění. To znamená, že občan sice neodvádí důchodové pojištění, ale pro důchodové účely se tato tato doba do důchodu započítává.

Dnešním čtyřicátníkům a starším, kteří studovali po skončení povinné školní docházky do svých 18 let, se započítávala doba studia pro důchodové účely v plném rozsahu (100 %). Za náhradní dobu pojištění se považovalo také studium před 1. lednem 1996 při splnění zákonných podmínek, a to po prvních 6 let studia po dosažení věku 18 let. Pro účely nároku na důchod se studium po 18. roce věku započítává pouze z 80 %.

Jak pomoci dnešním studentům k lepšímu důchodu

Existují zákonné možnosti, jak si obecně děti mohou dobu pojištění i během studií zajistit, a to již od 15 let věku. Tyto možnosti jsou v zásadě čtyři a všechny vyžadují zapojení studenta do důchodového pojištění. Je k tomu samozřejmě nutná podpora rodičů.

Student jako osoba spolupracující

Od 15 let mohou být děti osobou spolupracující při samostatné výdělečné činnosti. Tady mohou pomoci rodiče, kteří podnikají jako OSVČ, kteří vytvoří rodinnou firmu podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Rodič může část příjmů a výdajů převést na svého potomka coby osobu spolupracující. Student nemusí mít vlastní živnostenský list a jeho práce se považuje za vedlejší činnost. Pokud na něj rodič převede takový podíl zisku, aby dítě dosáhlo tzv. rozhodné částky, která je 93 387 Kč pro rok 2022,  bude student důchodově pojištěn.

Student jako zaměstnanec

Studenti mohou po dovršení 15 let od ukončení povinné školní docházky pracovat. Mohou přitom využít:

  • práci na dohodu o provedení práce s výdělkem na 10 001 Kč,
  • práci na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem alespoň 3 500 Kč,
  • pracovní poměr na základě smlouvy.

Všechny tyto tři body zakládají povinnost odvádět sociální pojištění a tím se student dostane do důchodového systému. Pokud mají rodiče vlastní firmu, mohou si dítě zaměstnat sami, případně student může uzavřít tuto dohodu či smlouvu s jakýmkoli zaměstnavatelem.

Student a jeho vlastní podnikání

Od 18 let si může aktivní student požádat o vlastní živnostenský list. Student, který při škole podniká, je považován za osobu samostatně výdělečně činnou, která vykonává tzv. vedlejší činnost. Na důchodovém zabezpečení se podílí teprve tehdy, jestliže jeho roční zisk, tedy daňový základ, dosáhne rozhodné částky pro vedlejší činnost 36 119 Kč. U vedlejší činnosti je pojistné 1137 Kč pro rok 2022, pro hlavní činnost je to 2841 Kč (rozhodná částka 93 387 Kč).

Dobrovolné placení důchodového pojištění

Od osmnácti let věku se mohou studenti přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění a platit alespoň minimální pojistné (pro rok 2022 je to 2724 Kč měsíčně). K dobrovolnému důchodovému pojištění doby studia se může přihlásit i zpětně.

Přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění mohou i mladí lidé, kteří už školu dokončili. Z důvodu studia se to totiž dá udělat kdykoli zpětně, dokonce i těsně před důchodem. V tomto případě však platí, že čím dříve, tím lépe, protože k doplacení ČSSZ vyměří aktuální výši minimálního pojistného v daném roce, kdy žádost podáváte.

Účastí na důchodovém pojištění si tedy dnešní studenti zajistí, aby se jim do budoucí penze počítala i doba studia. A zde je nutné ještě doplnit jeden podstatný krok, či spíše skok.

Je to skok o několik desetiletí později: Až půjde vaše dnes studující dítě za nějakých 40 let žádat o důchod, je nutné, aby při žádosti uvedlo, že chce dobu studia po 18. roce života, při které si zároveň platilo důchodové pojištění, vyloučit, tedy aby označilo tyto roky jako „dobu vyloučenou“. To totiž znamená jednu důležitou věc, a sice, že se mu nízké příjmy, které měl v době studia, nebudou započítávat do průměrných ročních výdělků, které bude mít ve svých budoucích zaměstnáních. Vyloučením těchto „drobných“ se nesníží celkový průměr jeho budoucích mnohem vyšších příjmů, které si jako vzdělaný člověk určitě bude umět vydělat.

Co dělat v případě, že nechcete krmit stát, a přesto si přejete pro své dítě slušné zabezpečení na stáří?

Jediná rada: investujte.

Pokud váš student ještě nemá alespoň penzijko, hned mu ho založte, a to v dynamické strategii. Jestli nechcete strkat 2–3 tisíce na důchodovém pojistném státu, posílejte je dítku do penzijka, nebo do jiné investice, třeba do ETF. Až potomek dostuduje a najde si práci, pak si bude ve svém investování do vlastního stáří sám pokračovat. Když se mu bude zdát měsíční investice vysoká, může si ji kdykoli snížit na únosnou míru.

Co je to dynamická strategie, jsme psali v článku Jak je možné, že jste v mínusu, zlobí se střadatelé na penzijní fondy.

Jenom pro představu: Když budete pro potomka investovat v dynamické strategii (třeba ve zmíněných ETF) s ročním úrokem 6 % 2000 Kč měsíčně po dobu pětiletého studia, získáte pro něj přibližně 135 200 Kč. I kdyby už si potom dítko nepřihodilo ani korunu a tyto peníze mu zůstaly ležet na investičním účtu dalších 45 let až do penze, vynese mu vaše investice za tu dobu cca 1 800 000 Kč. Hezké přilepšení k důchodu, které nahradí chybějící dobu pojištění. 

Pokud bude mít student penzijní spoření od 15 let a spořit do něj až do svých 65. narozenin, může mít ve finále našetřeno (při dynamické investiční strategii) přibližně 8,5 milionu Kč (při spoření 2000 Kč měsíčně, vlastní příspěvky účastníka 1 176 000 Kč, státní příspěvky 135 000 Kč, cca 7 milionů zhodnocení v případě 6,36 % p.a.).

skoleni_8_6

Jestliže si v důchodu ze získané částky bude ročně vybírat 4 % (ne více), pak to vychází na měsíční „přilepšení“ ve výši cca 26 000 Kč. K tomu je nutné, aby měl peníze uloženy v investici, která mu bude alespoň tyto 4 % ročně vydělávat, což zase není takový problém. Pokud se bude budoucí důchodce držet pravidla 4 %, pak si zajistí takové nekonečné perpetuum mobile, zbylé peníze na investičním účtu mu zase zpátky vydělají to, co utratil.

Co je pravidlo 4 %

Pravidlo 4 procent říká, že pokud dokážete žít ze 4 % hodnoty vašeho portfolia investovaného do kapitálových trhů, teoreticky by vám při pravidelných výběrech nikdy neměly dojít peníze. Je to skvělá poučka, avšak u něčeho tak nepředvídatelného, jako jsou kapitálové trhy, je vždy třeba dbát zvýšené opatrnosti, jde-li o vaše celoživotní úspory.

Státní přiznaný důchod pak může penzista považovat za takové malé přilepšení k tomu, na co si sám za celý život vlastními silami vydělal. A ještě po něm všechny peníze zdědí jeho děti.

Autor článku

Autorka je redaktorkou serveru Měšec.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).