Hlavní navigace

Daně 2014: 7 změn, se kterými musíte počítat

15. 10. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Senát schválil řadu opatření, která od příštího roku ovlivní i vaši peněženku. Budete z řad těch, které novinky potěší?

Senát během minulého týdne schválil několik daňových změn, které ovlivní vaši peněženku. Kromě novinek, které souvisí se zavedením nového občanského zákoníku (NOZ), začnou od příštího roku platit i další změny.

Daň z nabytí nemovitostí

Jak už jsme vás informovali, Senát posvětil zákonné opatření o dani z nabytí nemovitostí, která nahradí současnou daň z převodu nemovitostí. Návrh vlády Jiřího Rusnoka se téměř neodchyluje od znění, které připravil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Rozdíl je v tom, že Kalouskův návrh počítal s tím, že by daň platil kupující. Senát naopak schválil návrh v podobě, která ustanovuje poplatníkem osobu prodávajícího a kupujícímu zůstává úloha ručitele. Finanční úřad by po něm tedy daň požadoval v případě, že by ji prodávající nezaplatil.

Obě strany se ale mohou od zákona odchýlit a dohodou stanovit, že daň zaplatí kupující. Novinkou je také možnost si od základu daně odečíst náklady na pořízení znaleckého posudku. Ten nebude povinný u převodu staveb pro bydlení a rekreační účely. Pokud ho tedy nedodáte, stanoví se daň jako tři čtvrtiny ceny, která je na daném místě obvyklá. Pokud ale víte, že touto cestou by byla cena vaší nemovitosti podhodnocena, raději si nechce posudek zpracovat. Daň se pak stanoví z této ceny.

Nový zákon také usnadní život poplatníkům v tom, že bude možné předkládat dokumenty formou prosté kopie ať už písemně, nebo elektronicky. Správce daně už by po vás také neměl chtít listiny, do kterých může nahlédnout přes informační systém veřejné správy. Jejich seznam se ale bude rozšiřovat postupně. 

Sazba daně zůstane stejná jako dosud, tedy 4 %. Návrh senátora Kubery z ODS na snížení o 2 % neprošel.

Zdanění investičních fondů a dividend postaru

Ačkoli se Miroslav Kalousek snažil zvýhodnění investičních fondů nebo daňové osvobození příjmů z dividend protlačit nenápadně v balíku zákonných opatření provázející vznik NOZ už před měsícem, Senát tuto verzi zamítl. A to právě kvůli těmto dvěma změnám z obavy o výpadek příjmů do rozpočtu. Zachována tak zůstane současná úprava zdanění investičních fondů a zavedeno nebude ani osvobození dividend. Čtěte více: Daň z dividend: Pokud se nezruší, budou bohatí dále vydělávat

Senátoři poptávku firem po novém vybavení nepodpoří

Senátoři do schválených změn nezahrnuli možnost mimořádného odpisu majetku společnosti. Návrh měl přitom pomoci firmám v pořizování strojů, zařízení či aut tak, že by si jejich hodnotu mohly odepsat za výrazně kratší dobu, než je možné nyní. Senát opět opatření nepřipustil kvůli obavám o pokles příjmů rozpočtu.

Zajímají vás zákonné změny, které přinese rok 2014? Podrobně se jim věnujeme v Seriálu Nový občanský zákoník

Více nezdaněných příležitostných příjmů

Horní komora naopak schválila návrh původně od exministra financí Miroslava Kalouska, podle kterého budou od daně z příjmů osvobozeny fyzické osoby, u kterých nepřesáhnou tzv. příjmy z příležitostných činností hranici 30 tis. Kč za rok. V současnosti přitom platí, že se tyto příjmy od daně osvobozují do 20 000 Kč za rok. Patří sem například jednorázový výdělek z prodeje přebytků z vaší zahrádky nebo příležitostný pronájem movitých věcí.

Změny u prodeje cenných papírů

Příští rok dojde také k prodloužení lhůty, která je podmínkou pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů v případě fyzických osob. Časový test se prodlouží ze současných 6 měsíců na tři roky. Aby ale byli ze zdanění vyňati drobní investoři, bude pro příjmy z prodeje cenných papírů (které nejsou obchodním majetkem společnosti) zároveň platit i roční limit ve výši 100 tis. Kč. 

Daňové přilepšení pro dárce

Větší daňovou výhodu získají také ti, kteří poskytují dary na veřejně prospěšné účely. V případě fyzických osob se maximální limit pro daňově uznatelný dar zvýší na 15 %. Pro právnické osoby bude platit hranice 10 %.

Zrušení zaměstnaneckého paušálu

Platit nebude také ani tzv. Zaměstnanecký paušál. Ten měl suplovat daňové zvýhodnění u stravenek, které plánovali poslanci před dvěma lety zrušit. To nakonec platí dál, zavedena byla tehdy ale i možnost zmíněného zaměstnaneckého paušálu ve výši 3000 Kč ročně. 

Poslední čtyři zmíněné novinky obsahuje už dva roky schválená daňová reforma, jejíž účinnost se ale datuje až na rok 2015. Senát platnost u zmíněných opatření urychlil tak, že začnou platit už v roce 2014. Další opatření, se kterými daňová reforma počítá, začnou platit až v roce 2015. Nová vláda tak bude mít dost času na to, aby do znění daňové reformy podle svého zasáhla. Čtěte více: Daňová reforma po dietě: Co se opravdu schválilo?

skoleni_15_4

V souvislosti s platností NOZ bylo také nutné sladit zejména výklady různých pojmů, na které odkazoval původní občanský zákoník a zákony upravující některé daně, ale NOZ už přitom jejich definici neobsahuje. Kvůli tomu bylo potřeba například zanést definici pojmu „domácnost“ přímo do zákona o daních z příjmů, protože NOZ už ji neobsahuje. Daňový zákon ji přitom využívá například v souvislosti s pravidly pro uplatnění daňové slevy na dítě či vyživovanou manželku. Problémy mohla přinést také odlišná definice pojmu „nemovitost“. NOZ přitom vlastníkům nemovitostí přinese mnoho změn. Čtěte také: 7 změn, kterými nový občanský zákoník ovlivní užívání nemovitostí

Zákonná opatření, která schválil Senát, musí ještě posvětit nově zvolení poslanci. Ačkoli teoreticky by Senát měl hlasovat pouze o zákonných opatřeních, která nesnesou odkladu a kam se dají zařadit například změny, které je nutné schválit kvůli NOZ, odsouhlasila horní komora i novinky, které tolik „nehoří“. Obecně se ale nepředpokládá, že by jejich platnost měl někdo napadat, protože jde vesměs o politicky neutrální změny.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).